Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 115/2022-41
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 9. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 9. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel prostřednictvím internetu dne 27. 8. 2019 smlouvu o úvěru s původním věřitelem právnická osoba, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do 26. 9. 2019. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Dne 27. 8. 2019 byl žalovanému na jím uvedený účet poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný do dnešní doby ani přes výzvy poskytnutou částku nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit nesplacenou jistinu ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 9. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel za použití prostředků komunikace na dálku se společností právnická osoba ujednání, ve kterém se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 0 Kč (celková částka k úhradě tak činí 5 000 Kč) do 26. 9. 2019. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení název banky vyplývá, že na účet žalovaného byla dne 27. 8. 2019 odeslána částka 5 000 Kč od právnická osoba. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2021 soud zjistil, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaného o tomto informovala. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2021, včetně dodejky vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.
10. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla na bankovní účet žalovaného poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla právnická osoba dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. právnická osoba měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. právnická osoba tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, rozhodnutím o přiznání sociální dávky) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Toto dle všeho právnická osoba vůbec neučinila a při posouzení úvěruschopnosti žalovaného se omezila pouze na to, že údajně prověřila nebankovní registry. Dle všeobecných obchodních podmínek mělo k posouzení úvěruschopnosti žalované dojít pouze tehdy, když by si žalovaný nebyl jistý tím, zda bude schopna úvěr splácet. právnická osoba tedy postupovala v rozporu s ustanoveními § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudila úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný tak měl částku 5 000 Kč, která mu byla prokazatelně na jeho účet poskytnuta žalobkyni, vrátit, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud vycházel z toho, že si žalovaný s právnická osoba dohodl dobu splatnosti do 26. 9. 2019, tuto lhůtu tak soud považuje za dobu vrácení odpovídající možnostem žalovaného, když žalovaný tuto lhůtu pro vrácení dlužné částky nijak nerozporoval. Jestliže tedy žalovaný částku 5 000 Kč nevrátil do 26. 9. 2019, následující den se dostal s její úhradou do prodlení a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení z této částky. Žalovaný je jistinu ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení povinen zaplatit žalobkyni, na kterou pohledávka ze smlouvy přešla.
11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1 , když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu příspěvku a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti (např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále advokátce náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x10 0 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 189 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 089 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 1 489 Kč. Žalovaný je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 povinen tyto náklady řízení zaplatit k rukám advokátky žalobkyně.
12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.