Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2051/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud k odvolání oprávněného potvrdil usnesení ze dne 3. 5. 2006, č. j. -34 (jímž obvodní soud zamítl návrh na nařízení exekuce podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. , k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 2 016 415,-Kč, náhrady nákladů předcházejícího řízení v částce 80 660,-Kč a nákladů exekuce). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že oprávněný nedoložil ve smyslu z. č. , že na něj přešla pohledávka za povinnými. Soudy shodně dovodily, že oprávněným předložená smlouva o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2003 č. BBL03P2912 dokládá pouze postoupení pohledávky, kterou měla Česká spořitelna a. s. za společností M. veřejná obchodní společnost a nikoliv za povinnými. České spořitelně a. s. byla pravomocným a vykonatelným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 1996, č. j. -25, přiznána pohledávka vůči společnosti M. v. o. s. ve výši 1 283 290,50 Kč s příslušenstvím a platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 8. 1999, č. j. , pohledávka vůči povinným jako ručitelům M. v. o. s. ve výši 2 016 415,- Kč s příslušenstvím. Výše uvedenou postupní smlouvou oprávněný nabyl pohledávku z úvěrové smlouvy ze dne 11. 6. 1991 č. 2508-215134-2, vůči společnosti M. v. o. s. ve výši 1 989 972,54 Kč a nikoli k exekuci navrženou pohledávku vůči fyzickým osobám. Obě pohledávky nelze zaměňovat a postoupením získanou pohledávku vůči společnosti není možno vymáhat na fyzických osobách (byť by byly ručiteli společnosti).

V dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení , (dále jen „ “), oprávněný namítá dovolací důvod dle (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením věci). Zásadní právní význam spatřuje v řešení otázky, zda je ručení společníků veřejné obchodní společnosti za závazky společnosti dle , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), právem spojeným s pohledávkou a přechází na postupníka s pohledávkou ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Oprávněný je přesvědčen, že nabyl-li smlouvou o postoupení pohledávky od České spořitelny a. s. jako postupitele pohledávku z úvěrové smlouvy ze dne 11. 6. 1991 č. 2508-215134-2, za obchodní společností M. v. o. s., přešlo na něj ve smyslu ustanovení obč. zák. i příslušenství této pohledávky a všechna práva s ní spojená, včetně jejího zajištění zákonným ručením společníků za závazek společnosti. Prokázal-li zákonem stanoveným způsobem nabytí pohledávky za veřejnou obchodní společností postoupením, současně řádně prokázal i přechod jejího příslušenství a práv s ní spojených, včetně zajištění ručením společníků. Oprávněný přitom předložil i řádný exekuční titul - ověřenou kopii platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. , zavazujícího povinné fyzické osoby k úhradě vymáhané pohledávky České spořitelně a. s. Proto dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam daný tím, že řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem ( a , odst. 2 , ve znění do 30. 6. 2009).

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a), b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že pohledávka z ručení společníků za závazky veřejné obchodní společnosti dle obch. zák. není právem spojeným s pohledávkou ve smyslu obč. zák. a na postupníka tudíž s postupovanou pohledávkou nepřechází.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Právní názor odvolacího soudu, že pohledávka vůči společníkům v. o. s. ručícím za závazky v. o. s. není právem spojeným s pohledávkou vůči v. o. s., a proto s ní nepřechází na postupníka ve smyslu § 524 odst. 2 obč. zák., není správný.

Podle § 524 odst. 2 obč. zák. platí, že s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

Podle § 86 obch. zák. platí, že veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně.

Postoupením přechází na postupníka pohledávka s příslušenstvím a veškerými právy s ní spojenými, a to v tom stavu, v jakém se nacházela v době postoupení. Současně s pohledávkou tak přechází i tzv. vedlejší práva, i když nejsou ve smlouvě o postoupení pohledávky výslovně konkretizována. Není přitom rozhodné, zda právo spojené s postoupenou pohledávkou je či není samostatně uplatnitelné. Takto může přejít kupříkladu i právo na smluvní pokutu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. ). Právy s pohledávkou spojenými jsou podle ustálené soudní praxe i práva věřitele ze zajištění pohledávky, a to i vůči třetím osobám. Na postupníka tak přechází i existující zajištění pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2004 pod č. 31, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. ).

Lze tedy uzavřít, že s postoupením pohledávky za veřejnou obchodní společností přechází na nabyvatele i právo ze zajištění této pohledávky ručícími společníky. Na postupníka přechází rovněž právo domáhat se soudního výkonu rozhodnutí zavazujícího hlavního dlužníka (v. o. s.), tak i rozhodnutí, jímž jsou zavázáni k plnění postoupené pohledávky dlužníkovi ručitelé (společníci v. o. s.). Vždy je však nezbytné zkoumat, jaká pohledávka byla smlouvou postoupena a zda je dostatečně specifikována (předložená postupní smlouva neuvádí „pohledávku ze smlouvy o úvěru“, ale „…pohledávku vyplývající ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2003, č. IC030246…“).

Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání ( , věta první ) – napadené rozhodnutí zrušil a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, se vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací i pro soud prvního stupně závazný ( , věta první, ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního (včetně dovolacího), případně bude o náhradě nákladů rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. srpna 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu