Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 342/2021-27
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 18 670,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 868 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 868 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 802,81 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 320,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 182,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 850,75 Kč od 22. 12. 2020 do 1. 2. 2021, z částky 5 982,75 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 1,75 % ročně z částky 7 868 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 868 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 868 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 802,81 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 320,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 182,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 850,75 Kč od 22. 12. 2020 do 1. 2. 2021, z částky 5 982,75 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 1,75 % ročně z částky 7 868 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 18 670,81 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 13 850,75 Kč a poplatků ve výši 4 820,06 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne 17. 10. 2018 smlouvu o podnikatelském úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v místě svého bydliště oproti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně sjednaného příslušenstvím v celkové výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů a inkasního poplatku. Celkovou částku 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2019. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila toliko částku 12 132 Kč, která byla započtena původním věřitelem zčásti jak na úhradu jistiny, tak na úhradu příslušenství a poplatků. Strany si ve smlouvě dále sjednaly, že pokud žalovaná poruší svoji povinnost platit měsíční splátky řádně a včas, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, kterou žalobkyně požadovala pouze za dobu od 18. 12. 2019 do 29. 11. 2020 v kapitalizované výši 4 820,06 Kč. Dluh žalované se stal splatným nejpozději dne splatnosti poslední předepsané splátky, tj. dnem 17. 12. 2019, od 18. 12. 2019 se tak žalovaná dostala do prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, uzavřené mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 1. 2021, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 41 822,70 Kč (navýšené o částky požadované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje). Jelikož se jedná o podnikatelský úvěr, nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána a posuzována úvěruschopnost žalované. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 20. 10. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 8. 11. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listino u označenou jako smlouva o podnikatelském úvěru ze dne 17. 10. 2018 vč. smluvních podmínek a předpisu splátek, žádosti o úvěr ze dne 17. 10. 2018, výpisem z interního systému právního předchůdce žalobkyně, výpisem úkonů o mimosoudním vymáhání pohledávky ze dne 23. 6. 2021, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 18. 1. 2021 včetně podacího archu ze dne 19. 1. 2021, oznámením žalobkyně o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 8. 2. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2021 vč. podacího archu ze dne 4. 6. 2021. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 17. 10. 2018 smlouvu nazvanou jako smlouva o podnikatelském úvěru, podle které právnická osoba poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru (administrativní poplatek) ve výši 1 859 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč (celkem navýšené o 17 184 Kč) ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Z interního výpisu bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 12 132 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek došlo dne 21. 12. 2020 k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18. 1. 2021 a současně byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu, který byl odeslán dne 19. 1. 2021. Dopisem ze dne 8. 2. 2021 žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do 18. 2. 2021. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 2. 6. 2021 a odeslána 4. 6. 2021 s tím, že žalovaná je povinna svůj dluh uhradit nejpozději do 10. 6. 2021.
5. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla dne 17. 10. 2018 podepsána písemná smlouva o podnikatelském úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky v její prospěch a na její žádost ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 37 184 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotný úvěr a částku 17 184 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč. Tato smlouva by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Původní věřitel následně uzavřel se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovanou, přičemž tak na základě této smlouvy byla pohledávka vůči žalované se vším příslušenstvím a právy platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. převedena ze společnosti právnická osoba, na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávky bylo též řádně dle ust. § 1883 o. z. oznámeno žalované.
11. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o souhrnném poplatku sjednaném ve smlouvě a dospěl k závěru, že tento poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvu o půjčce uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 17 184 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 20 000 Kč na dobu 14 měsíců představuje 85 % celé jistiny půjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysoký, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky podnikatelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 580 o. z. absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatku nevzniklo. Přitom podle § 576 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Smlouva o podnikatelském úvěru je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jinými slovy lze neplatnou část smlouvy oddělit jen tehdy, pokud by strana právně jednala i bez ohledu na tuto neplatnou část. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikající subjekt byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně by bez ujednání o úroku (souhrnných poplatcích), tedy odměny za poskytnutí peněz, smlouvu o podnikatelském úvěru neuzavřel. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o podnikatelském úvěru, neboť oddělení této části od smlouvy o podnikatelském úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo (shodně se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
12. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne 17. 10. 2018 žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 12 132 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 7 868 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 18. 1. 2021, který jí byl doručován 19. 1. 2021 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 22. 1. 2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 1. 2. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 7 868 Kč dne 2. 2. 2021 a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , má žalobkyně právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení, když jeho výše odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 7 868 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 10 802,81 Kč a dále mnohem větší část příslušenství (viz výrok II.). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 18 670,81 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a), tj. do částky 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.