Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3856/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 12. 2007, č. j. -4, kterým okresní soud zamítl návrh na nařízení exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 15.984,- Kč, nákladů předcházejícího řízení ve výši 600,- Kč a nákladů exekuce podle platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 2. 2006, č. j. - 14, a jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že byl-li exekuční titul vydán dne 10. 2. 2006, nemohlo dne 6. 2. 2006 dojít k převodu práva z tohoto titulu smlouvami o postoupení pohledávek, jak tvrdil oprávněný, neboť z hlediska exekuce je zásadně relevantní pouze ten přechod či převod práva, k němuž došlo po vydání exekučního titulu (nesprávně uvedeno před vydáním exekučního titulu). Dovozuje-li tedy oprávněný, že k převodu vymáhané pohledávky došlo ještě před vydáním exekučního titulu (platebního rozkazu) podle a násl. , zpochybňuje tím současně věcnou správnost titulu.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a , a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ), přičemž zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce spatřuje v otázce, „zda lze nařídit exekuci k vymožení pohledávky, která byla po podání žaloby postoupena na nabyvatele, aniž by došlo k nastoupení nabyvatele na místo žalobce před vydáním rozhodnutí ve věci (a jaký vliv má okamžik doručení oznámení o postoupení pohledávky žalovanému), když návrh na nařízení exekuce podal nabyvatel práva, resp. jak na tuto situaci aplikovat ustanovení exekučního řádu“. Namítá, že odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl právní normu, kterou v dané věci aplikoval, a že jeho rozhodnutí tak lze jen těžko přezkoumat. Vycházel-li krajský soud z a 4 exekučního řádu, vyložil toto ustanovení nesprávně, neboť „zákon ( exekučního řádu) podmínku, že k přechodu práva musí dojít po vydání exekučního titulu, aby mohla být nařízena exekuce ve prospěch oprávněného odlišného od exekučního titulu, výslovně neuvádí“. V literatuře je sice zastáván názor, že v takovém případě jde o procesní vadu, kterou nelze zhojit ve vykonávacím řízení, podle dovolatele je však tento názor nesprávný, protože žalobce mohl ale nemusel v nalézacím řízení navrhnout nastoupení nabyvatele práva namísto žalobce; proto žalobce ani soud v řízení nepochybili, a k žádné procesní vadě tak nedošlo. Tento názor navíc vylučuje jakékoliv vynucené vymožení postoupené pohledávky a neodůvodněně poškozuje nabyvatele, který před vydáním titulu (platebního rozkazu) uzavřel se žalobcem platnou smlouvu o postoupení pohledávky, a aniž by nabyvatel práva pochybil nebo něco zanedbal, je mu odepřeno právo domáhat se vymožení své pohledávky, přičemž ani nemůže podat novou žalobu či jinak se domáhat svého práva. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobce správně nenavrhl nastoupení nabyvatele do řízení, když postoupení ještě nebylo oznámeno žalovanému, který tak neměl povinnost plnit (v okamžiku vydání exekučního titulu) nabyvateli práva. Postoupení pohledávky se tak vůči povinnému stalo účinné až po vydání exekučního titulu ( obč. zákoníku), přičemž právě povinnost žalovaného plnit žalobci nebo nabyvateli byla předmětem nalézacího řízení; proto vzhledem k účinku postoupení vůči povinnému měla být exekuce nařízena i při zastávaném názoru, že relevantní je postoupení práva až po vydání exekučního titulu. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud vzhledem k článku II, bodu 12 části první o dovolání rozhodoval podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 a neshledal je podle , odst. 2, přípustným, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 17/2003, které v daném případě platí obdobně, neboť znění a 4 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je totožné se zněním a 2 ] i s právní teorií (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. II díl 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 1381) a nemá tudíž po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného podle , věty první, a odmítl, aniž bylo zapotřebí se zabývat dalšími námitkami uplatněnými v dovolání.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť povinnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. srpna 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu