Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 135/2022
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 13 997, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 958, částka s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky 5 023, částka od datum do zaplacení a ve výši 10 % p.a. z částky 615, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 8 772, částka s úrokem z prodlení ve výši 0, 25 % p.a. z částky 5 023, částka od datum do zaplacení a ve výši 10 % p.a. z částky 7 758, částka
od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 958, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky 5 023, [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % p.a. z částky 615, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 8 772, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0, 25 % p.a. z částky 5 023, [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % p.a. z částky 7 758, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 13 997, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že dne datum se žalovanou ujednala povinnost umožnit žalované až do výše částka výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, ač pro to není na účtu dostatek peněžních prostředků, a žalovaná se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši
21, 99 % p.a.. V důsledku porušení povinností žalované záporný zůstatek na účtu, který
pro ni žalobkyně vedla, překročil ujednanou částku ve výši částka a dosáhl 13 397, částka. Žalobkyně proto dopisem ze dne datum prohlásila tento dluh za splatný jako celek. Vedle toho vzniklo žalobkyni právo na zaplacení„ poplatku“ za doručení upomínky ze dne datum ve výši částka. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 13 397, částka od datum do datum,
tj. 733, částka, a od datum do zaplacení. Žalovaná tyto dluhy nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejich splnění ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o účtu, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou od datum účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše částka a žalovaná se zavázala žalobkyni takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet ve výši nejméně částka (smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum
a dispozice ze dne datum). Nedílnou součástí této smlouvy byly též základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 31. 12. 2013, všeobecné produktové podmínky účinné od 31. 12. 2013 a sazebník poplatků.
4. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od datum, na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že žalobkyně mohla prohlásit pohledávky založené touto smlouvou za splatné jako celek (bod 24 písm. a) obchodních podmínek), jestliže dojde k překročení výše záporného zůstatku na účtu vedeném pro žalovanou ujednané ve smlouvě o účtu, tj. částky ve výši částka (bod 23 písm. f) obchodních podmínek).
5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že záporný zůstatek na tomto účtu činil ke dni datum částku – 13 397, částka. Za období od datum do datum jej žalobkyně zatížila poplatky, úhradou za pojištění a úrokem v celkové výši 7 758, částka.
6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které je předmětem řízení v projednávané věci, a to ve splátkách
po 1 674, částka splatných vždy ke čtvrtému dni každého měsíce počínaje dubnem 2019. Tuto výzvu žalované odeslal týž den, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované týž den, jak vyplývá z poštovního podacího archu.
8. Účastnice řízení tedy dne datum uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že umožní žalované jako úvěrované až do výše částka výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, ač pro to není na účtu dostatek peněžních prostředků, a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 21, 99 % p.a.. Žalobkyně na základě této smlouvy umožnila žalované výběr hotovosti a provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, aniž by k tomu byl na tomto účtu dostatek peněžních prostředků, a to v rozsahu 5 638, částka (13 397, částka – 7 758, částka).
9. Ze všeobecných produktových podmínek žalobkyně účinných od datum, ze sazebníku poplatků účinného od 1. 3. 2019, z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum ani z upomínky ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné
pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum, protože žalobkyně i přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 13. 5. 2022, č.j. 19 C 135/2022 – 50, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že jej doručila žalované. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně neúčastnila jednání konaného dne datum, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
10. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se podle § 2665 o.z. přiměřeně ustanovení o úvěru.
11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel
před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu
pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel
o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel
a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).
20. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyni sdělila, že dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně čistého a celkové příjmy rodinné domácnosti žalované činí částka měsíčně. Nemá vyživovací povinnost, na blíže neurčených nákladech na bydlení se podílí 40 %. Jiný dluh vůči žalobkyni plní ve splátkách po 937, částka měsíčně. Žalobkyně dále skutkově tvrdila, že údaje, které jí o svých příjmech
a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, prověřila na základě dokladu o výši příjmu, který měla žalovaná předložit v souvislosti s jinou žádostí o úvěr, a nahlédnutím do„ interních
a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a seznamu neplatných dokladů. O těchto skutkových tvrzeních však nenavrhla provést žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
21. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalované. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
22. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle
§ 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
23. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
27. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
28. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
29. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována
za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti
a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla
pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
30. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice,
tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
31. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
32. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
33. Smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
34. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
35. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
36. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
37. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
38. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši 5 638, částka. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je pak úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky 5 023, částka od datum do datum, tj. 284, částka, a od datum
do zaplacení a dále ve výši 10 % p.a. z částky 615, částka od datum do datum,
tj. 35, částka, a od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou žalobkyně ze dne datum
ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení projednávané věci. Za období
před datum se žalobkyně po žalované zaplacení úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).
39. Soud žalobu ze stejných důvodů naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala po žalované částky převyšující 5 958, částka (5 638, částka + 284, částka + 35, částka), tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 8 772, částka s úrokem z prodlení ve výši 0, 25 % p.a. z částky 5 023, částka od datum do zaplacení a ve výši 10 % p.a. z částky 7 758, částka od datum do zaplacení.
40. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
41. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 40 %
a žalovaná v rozsahu 60 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 5 958, částka, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 8 772, částka, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 20 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl,
že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.