Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4324/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále „“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. dubna 2007, č. j. -40, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 6. listopadu 2006, č. j. -23.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobce navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedenéy jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. K tomu srov. usnesení  Nejvyššího soudu z 27. 3. 2007, sp. zn. , publikované v   Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“) pod C 5042.

Dovolání žalované proti rozsudku  Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2007,  č. j. -40, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne  6. listopadu 2006, č. j. -23, ve věci samé, je tzv. nenárokovým dovoláním a může  být  shledáno  přípustným  jen  při splnění předpokladů uvedených v , odst. 3

Podle ve znění platném před novelou provedenou rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780.

Rozhodnutí v dané věci bylo odvislé od posouzení platnosti kupní smlouvy z 12. 10. 1989 a darovací smlouvy z  24. 6. 1996 a případného vydržení vlastnictví k předmětným nemovitostem žalovanou. Soudy obou stupňů se postavily na stanovisko, že kupní smlouva z 12. 10. 1989 je platná a darovací smlouva z  24. 6. 1996 neplatná. Dovolatelka v dovolání uplatnila 3 právní otázky:

Otázku platnosti kupní smlouvy z 12. 10. 1989, k níž namítala, že nesplňuje zákonné náležitosti ohledně platnosti právních úkonů ve smyslu § 37 odst. 1 a § 39 obč. zák.

Otázku „posouzení právních důsledků nesplnění zákonných povinností žalobce vč. jeho předchůdců při nabytí vlastnictví k nemovitostem a ve věci zápisu změny vlastnictví do evidence nemovitostí.“

Otázku posouzení předpokladů vydržení spoluvlastnického podílu žalovanou.

K takto vymezeným otázkám uplatnila námitky:

Ad A) Důvod neplatnosti spočívá především v nedostatečné identifikaci účastníků smlouvy, neověření pravosti podpisů, nedostatečném označení předmětu převodu, neurčitém projevu vůle, nesplnění zákonných požadavků na určení kupní ceny a neprojevení svobodné vůle ze strany prodávající A. H.

Ad B) Odvolací soud nevyvodil žádné důsledky z nesplnění zákonné povinnosti a dodržení stanovené lhůty v souvislosti s evidencí kupní smlouvy na příslušném středisku geodézie. Mělo být užito analogie s § 47 odst. 1 obč. zák. a věc posouzena tak, že účastníci od smlouvy z 12. 10. 1989 odstoupili. Zápis  duplicitního vlastnictví považuje za nezákonný.

) Spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti o velikosti id. ½ vzhledem k celku vydržela a do vydržecí doby žalované lze započíst dobu držby A. H. nejméně od 13. 10. 1992, kdy nabyla účinnosti zákonná domněnka, že kupující od kupní smlouvy z 12. 10. 1989 odstoupil.

Ke všem výše uvedeným právním otázkám lze uvést, že jde jen o velice obecné rámcové vymezení právní problematiky v dané věci, aniž by jimi byla vymezena konkrétní právní otázka, jejíž řešení by odstraňovalo nejednotnost soudů v jejich judikatuře, přinášelo nové závěry dovolacího soudu stran dosud neposuzované právní otázky či stanovilo, v čem konkrétně je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s hmotným právem, a zakládalo tak přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu.

Pokud by se dovolací soud blíže zabýval dovolatelkou vznesenými námitkami právní popř. skutkové povahy, neřešil by tím otázku zásadního právního významu. Především pak lze jen konstatovat, že všechny tyto námitky byly již uplatněny v řízení před soudy obou stupňů a se všemi se tyto soudy vypořádaly natolik kvalifikovaně, že by bylo možno na jejich posouzení zcela odkázat. Dovolatelka také neuplatnila takovou vadu procesního charakteru,  která by v případě jejího opodstatnění mohla dovolací soud vést k rozhodnutí judikatorního  významu.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalované podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci vznikly náklady (, , a ). Náklady vzniklé žalobci představují odměnu advokáta za jeho zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, částku 5.000,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a činí celkem 5. 300,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 12. srpna 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu