Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 52/2022
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 367 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 367 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 150 Kč od 7. 10. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně:
z částky 1 692 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení
z částky 3 525 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení,
a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to
do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 367 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 150 Kč od 7. 10. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně: z částky 1 692 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení z částky 3 525 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 2. 2022 domáhala po žalovaném úhrady částky 8 367 Kč spolu s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 12. 4. 2019 do 10. 7. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 22. 8. 2019 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 150 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Dále uvedla, že žalovaný je rovněž vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 10. 11. 2019 do 15. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně poukázala na to, že vyzvala dne 1. 10. 2020 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných
do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 1 692 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Nakonec žalobkyně uvedla, že žalovaný je taktéž vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 10. 2020 do 14. 12. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně tvrdila, že vyzvala dne 11. 2. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu
za nepojištěné období ve výši 3 525 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Žalovaný výše uvedené příspěvky ani částečně neuhradil, a to ačkoli byl ohledně jejich úhrady předžalobně upomenut.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování
ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl od 19. 9. 2018 do současnosti vlastníkem i provozovatelem vozidla s registrační značka, tj. byl vlastníkem po celé období,
za nějž je příspěvek požadován, a to celkem od 12. 4. 2019 do 10. 7. 2019.
4. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že pan jméno příjmení byl od 24. 8. 2016 do současnosti vlastníkem i provozovatelem vozidla s registrační značka. Ze sdělení Městského úřadu Beroun
ze dne 16. 5. 2022 soud zjistil, že si pan jméno příjmení podal žádost o změnu vlastníka vozidla,
a to na základě kupní smlouvy, kterou bylo vlastnické právo k předmětnému vozidlu převedeno na žalovaného, avšak řízení bylo zastaveno, protože v určené lhůtě neodstranil navrhovatel podstatné vady žádosti. Z kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2019 má soud
za prokázané, že pan jméno příjmení vozidlo prodal žalovanému a že tedy žalovaný byl skutečným vlastníkem po celé období, za nějž je příspěvek požadován, a to od 10. 11. 2019
do 15. 12. 2019.
5. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl v období od 30. 9. 2020 do 24. 5. 2021 vlastníkem i provozovatelem vozidla s registrační značka, tj. byl vlastníkem po celé období,
za nějž je příspěvek požadován, tedy od 1. 10. 2020 do 14. 12. 2020.
6. Z výzvy ze dne 22. 8. 2019 se podává, že název žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 150 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s registrační značka a vozidlo nemělo v období od 12. 4. 2019
do 10. 7. 2019, tj. po dobu 90 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 35 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku
na úhradu příspěvku.
7. Z výzvy ze dne 1. 10. 2020 se podává, že název žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 1 692 Kč, neboť od předchozího vlastníka bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s registrační značka a vozidlo nemělo v období od 10. 11. 2019
do 15. 12. 2019, tj. po dobu 36 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku
na úhradu příspěvku.
8. Z výzvy ze dne 11. 2. 2021 se podává, že název žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 525 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s registrační značka a vozidlo nemělo v období od 1. 10. 2020
do 14. 12. 2020, tj. po dobu 75 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku
na úhradu příspěvku.
9. Z upomínek ze dne 31. 10. 2019, 15. 1. 2020, 21. 1. 2021, 18. 2. 2021, 19. 5. 2021, 17. 6. 2021 a z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 12. 10. 2021 a doručenek, resp. oznámení
o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvy k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobními upomínkami ze dne 7. 12. 2021 (viz. předžalobní výzvy ze dne 7. 12. 2021, doručenky).
10. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel,
s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona).
11. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika.
12. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně
a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná
k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla
v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
13. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb.
14. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud název žalobkyně do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné
k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.
15. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není
za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud v rozhodnutí vycházel z předložených listin, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem shora uvedených vozidel a tato neměla ve shora specifikovaných období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidla nebyla pojištěna (ač byla po celé uvedené období vedena
v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč v každém jednotlivém případě. Z těchto důvodů soud žalobkyní uplatněný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala 30-tým, resp. 60-tým dnem ode dne doručení výzev k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. lhůta k plnění byla ze strany žalobkyně prodloužena na 60 dnů z důvodu pandemie Covid-19), soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to vždy ode dne požadovaného žalobkyní, který zároveň následuje po dni splatnosti příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky
č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 367 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, která patří
k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).