Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1526/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 24. dubna 2006, č. j. -46, zamítl žalobu, aby bylo určeno, že „žalobci jsou spoluvlastníky ve společném jmění manželů domu na p. č. st. 577 a pozemků p. č. st. 577 a p. č. 208/20 v L. n. J., zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro V., Katastrální pracoviště J. na listu vlastnictví č. 189 pro obec a kat. území L. n. J. (dále jen „předmětné nemovitosti“), a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 1. listopadu 2007, č. j. -63, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobců proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

I když žalobci v dovolání vyjadřují názor, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť odvolací soud nesprávně dovodil, že účastníky uzavřená darovací smlouva je platným právním úkonem, z obsahu samotného dovolání (tj. z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že kritika správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem je založena na zpochybnění skutkových zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, a postupu, jakým k nim odvolací soud dospěl. Oproti odvolacímu soudu mají za to, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že darovací smlouvu uzavřeli nesvobodně, pod psychickým nátlakem a v omylu, do něhož je žalovaná uvedla, a že žalobkyni v uzavření darovací smlouvy bránil její zdravotní stav. Odvolacímu soudu vytýkají, že nesprávně hodnotil provedené důkazy a že zdravotní stav žalobkyně posoudil na základě neúplně provedeného dokazování. Jsou přesvědčeni, že v řízení měl být proveden jimi navržený důkaz příslušným odborným vyjádřením. Žalobci tedy v dovolání předestírají odlišné skutkové závěry, na nichž pak budují své vlastní od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že darovací smlouva je absolutně neplatným právním úkonem - § 37 odst. 1 a § 38 odst. 2 obč. zák.). Tím nezpochybňují právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Námitky žalobců tudíž nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle , ale dovolacího důvodu podle , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004 a SJ 130/2006). Pro úplnost se sluší poznamenat, že v posuzovaném případě výhrada žalobců k tomu, že nebyl proveden navržený důkaz, není naplněním dovolacího důvodu podle , neboť odvolací soud své rozhodnutí založil na skutkovém závěru o zdravotním stavu žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy; správnost skutkového zjištění, že žalobkyni v uzavření darovací smlouvy nebránil její zdravotní stav, je proto zpochybnitelná pouze v rámci dovolacího důvodu podle , jehož použití však v této věci nepřipadá v úvahu.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto odmítl ( věta první a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalované vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky, které sestávají z odměny advokátky ve výši 5.000,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. srpna 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu