Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 229/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce  a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce D.  H.  B. V., Naritaweg 165, Telestone 8, 1043BW Amsterdam, Nizozemí, zastoupeného Mgr. J.  B. , advokátem,  proti žalovaným 1) Ing. M.  K. , CSc.,  bytem Kněževes, Chrášťany 191, 2) M.  K. ,  bytem Kněževes, Chrášťany 191, zastoupené Mgr. V.  H. , advokátkou,  o zaplacení částky 3.000.000,00 Kč s postižnými právy, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci podle , t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně předložil podle ustanovení Nejvyššímu soudu návrh žalovaného 1), aby věc – řízení o zaplacení částky 3.000.000,00 Kč s postižnými právy, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. , byla přikázána Krajskému soudu v Praze či Plzni.

Žalovaný 1) svůj návrh (č. l. 63) odůvodnil tím, že jeho zdravotní stav je nevratně poškozen, což potvrzuje lékařskými zprávami, a velmi jej omezuje v cestování z jeho místa bydliště v okrese Rakovník do místa tak vzdáleného, kde je spor veden, tj. ke Krajskému soudu v Brně. Navrhuje proto, aby soudní řízení probíhalo v jemu nejbližších krajských soudech, a to buď v Praze nebo v Plzni.

Žalovaná 2) ve svém vyjádření (č. l. 84) uvedla, že s návrhem žalovaného 1) souhlasí, jelikož pro ni vedení řízení u Krajského soudu v Brně představuje vysoké finanční náklady na cestovné a výrazné zvýšení nákladů řízení, nezanedbatelná je pro ni i časová náročnost. Žalovaná 2) též poukázala na to, že v důsledku soudních řízení není v dobrém zdravotním stavu. V závěru svého vyjádření uvedla, že v daném případě se domnívá, že se pro projednání věci jeví nejvhodnějším Krajský soud v Praze.

Žalobce s delegací věci ke Krajskému soudu v Praze či Plzni vyslovil nesouhlas (č. l. 90). Navrženou delegaci považuje za obstrukční jednání ze strany žalovaných, kteří se dle jeho názoru snaží všemi možnými způsoby protáhnout spor a co nejdéle se vyhýbat plnění ze směnky. Žalobce se domnívá, že ze strany žalovaných se nejedná o žádné závažné důvody, ale toliko účelová tvrzení, která mají zapříčinit co nejdelší průběh řízení, a není zde dle jeho názoru žádný důvod, pro který by bylo možné usuzovat, že věc bude Krajským soudem v Praze či Krajským soudem v Plzni projednána rychleji a hospodárněji.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Brně) a Krajskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Plzni, jimž má být věc přikázána, návrh žalovaného 1) na přikázání věci Krajskému soudu v Praze či Krajskému soudu v Plzni z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalovaný 1) svůj návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Praze či Plzni odůvodňuje tím, že cestování z jeho místa bydliště v okrese Rakovník do místa tak vzdáleného, jako je místo vedení sporu, tj. město Brno, je pro něho velmi náročné, a to především z důvodu jeho špatného zdravotního stavu.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Prvá okolnost uváděná žalobcem, tj. nepříznivý zdravotní stav způsobený sníženou pohybovou schopností, který mu ztěžuje zvládat cestování do B. , není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Nutno též připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vyslovil, že pouze skutečnost a odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. K dalším okolnostem uváděných žalobcem je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Krajskému soudu v Praze či Plzni nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalobce nepříznivý. Taktéž požadavek na hospodárnost a rychlost řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Krajský soud v Brně je s věcí  již obeznámen.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Praze či Plzni z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení  ani jednomu z těchto soudů nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne  30. července 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr  Š a b a t a