Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4105/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a  Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Z. N. P. M. K., spol. s r. o., zastoupené JUDr. J. T., advokátem, proti žalované A. k. P., W. & P., v. o. s., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně C., a. s., o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. února 2007, č. j. -82, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 1. října 2004, č. j. -58, Krajský soud v Ostravě vyhověl žalobě, kterou se žalobce (žalobce Z. N. P. M. K., spol. s r. o.) domáhal vůči žalované (A. k. P., W. & P., v. o. s., , jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně C., a. s.) vyloučení označených nemovitostí (rekreační chaty a pozemků) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně.

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl.

Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku rozsudku  odvolacího soudu, opírající se co do přípustnosti  dovolání o ustanovení , (dále též jen „“)  a co do dovolacích důvodů o ustanovení a  odstavec 3 , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Podstata dovolací argumentace tkví v rovině právní v polemice se závěrem odvolacího soudu, že stavebníkem a vlastníkem chaty (zbudované v roce 1963) byl právní předchůdce úpadkyně (státní podnik) a nikoli právní předchůdce žalobce.

Dovoláním napadené rozhodnutí se výslovně opírá o závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2000, pod pořadovým číslem 13, v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že ustanovení , , nevylučovalo, aby osoba, která financuje stavbu z vlastních prostředků, případně ji buduje z vlastního materiálu a podílí se na ni vlastní prací, se stala vlastníkem stavby přesto, že stavební povolení bylo uděleno na jméno osoby jiné, a to i tehdy, vznikla-li tato situace obcházením stavebních předpisů. Rozhodující tedy je, zda příslušná osoba zpracovala stavební materiál, s úmyslem vytvořit novou věc zpracováním pro sebe (v daném případě stavebníkem z pohledu stavebněprávních předpisů byl právní předchůdce úpadkyně). Tamtéž uzavřel, že povolení o užívání stavby (kolaudační rozhodnutí), zde vydané  právnímu předchůdci úpadkyně, nemělo povahu úředního výroku, kterým se ve smyslu nabývalo vlastnictví ke stavbě.

Tamtéž ozřejmil, že konkurenci více osob, které tvrdí, že se podílely na zpracování věci s úmyslem vlastnit novou věc (jako celek) pro sebe, je nutno řešit (mutatis mutandis) v intencích výkladu podaného např. v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 16/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (srov. také rozhodnutí uveřejněné pod číslem 47/1964 Sbírky rozhodnutí Československých soudů - dále též jen „R 47/1964”) - tedy především posouzením otázky, jaký právní poměr existoval mezi těmito osobami, a zda a v jakém směru se případně dohodly o založení vlastnických či spoluvlastnických vztahů ke stavbě.

Napadené rozhodnutí i ve skutkové rovině z těchto ustálených judikatorních závěrů vychází (včetně poukazu na obsah nájemní smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce /jako/ nájemcem a právním předchůdcem úpadkyně /jako pronajímatelem/ 28. února 1964).

V rovině uplatněného dovolacího důvodu dle zůstalo dovolání nekonkrétní (potud jsou v něm přednášena pouze jiná skutková hodnocení provedených důkazů, v čemž podstata označeného dovolacího důvodu netkví), přičemž z napadeného rozhodnutí je zjevné, že ve skutečnostech pro věc rozhodných z hlediska výše zmíněných judikatorních závěrů oporu v provedeném dokazování má.

Také kritika úsudku odvolacího soudu, že ve vztahu k pozemkům musí dovolatel tvrdit a prokazovat, že k nim má právo vylučující jejich soupis, je zjevně bezdůvodná, jelikož napadené rozhodnutí v tomto směru vychází z ustálené judikatury Nejvyššího soudu v něm citované (z rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 67/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Zabývat se dovoláním v této věci za daného stavu meritorně, se Nejvyššímu soudu jeví zbytečným.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn tím, že dovolání bylo odmítnuto a tím, že u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Rozhodné znění při rozhodování sporu vyvolaného konkursem podle v dovolacím řízení (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ().

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. července 2009

JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

předseda senátu