Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1402/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. října 2008, č. j. -113, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 26. února 2007, č. j. -67, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 197.500,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle (dále jen „ “) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle   je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li

o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná

v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Bez významu jsou tudíž výhrady dovolatelky vůči závěrům, že si výslovně nevymínila, že na sporných pozemcích bude možno vybudovat účelovou komunikaci, že jiné vady převáděných pozemků včas nevytkla, že byla seznámena s podstatou terénních úprav provedených na převáděných pozemcích, že možnost využití pozemků je podstatně snížena, a že odvolací soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl jí navržené důkazy. Nejde totiž o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek jsou výtky týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takových výhrad nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání podle nezakládá ( ).

Výhradou vůči závěru, že provedené terénní úpravy nepředstavují vadu pozemku zakládající právo na slevu z kupní ceny, neboť dovolatelka byla právním předchůdcem žalobkyně upozorněna na jejich existenci a byla seznámena s jejich podstatou, vystihla dovolací důvod podle , jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tuto předestřenou otázku dovolací soud vyřešil již v rozsudku ze dne 25. června 2009, sp. zn. , ve věci žalobkyně A. J., která vůči žalované uplatňovala požadavek na doplacení části kupní ceny 169.850,- Kč s příslušenstvím, vycházející z téže kupní smlouvy ze dne 6. 4. 2004. V něm formuloval a odůvodnil závěr, že prodávající splní svou povinnost upozornit na vady prodávaných pozemků sdělením o provedených terénních úpravách, které jsou jen z části viditelné; tím totiž poukáže

na nedostatek obvyklých vlastností - nezatížeností pozemků stavební činností. Uvedená otázka proto není způsobilá založit přípustnost dovolání podle

Ve smyslu o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jde jen tehdy, jestliže právní otázka, kterou dovolatel za významnou považuje, byla pro rozhodnutí určující. Otázka, na jejímž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu postaveno, nemůže vést k závěru o jeho zásadním právním významu, i kdyby jinak splňovala kritéria uvedená v (srovnej opět rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR uveřejněné v Souboru, svazku 1, pod č. C 23 a pod č. C 71.). Za takovou je potřeba považovat otázku, zda výsledek terénních úprav měl být vyznačen v katastru nemovitostí jako věcné břemeno. Pro rozhodnutí totiž bylo určující, zda koupená věc má objektivně vady, pro které náleží žalované právo na slevu z kupní ceny, a nikoliv, zda terénní úpravy, jež dovolatelka považuje za skrytou vadu, měly být vyznačeny v katastru nemovitostí jako věcné břemeno.

Je tedy zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V  Brně dne 30. července 2009

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu