Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 214/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal ve výše uvedené věci u Vrchního soudu v Praze podání ze dne 5. 6. 2006 (soudu doručeno dne 7. 6. 2006) označené jako „Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky“. Vrchní soudu v Praze jej následně postoupil Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku (doručeno dne 29. 6. 2006).

V rámci svého podání žalobce uvedl, že žádá, aby Nejvyšší soud nařídil projednání jeho žaloby ze dne 26. 1. 2004 a tímto jednáním pověřil Městský soud v Praze. Svůj návrh na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti odůvodnil tím, že chce, aby o jeho žalobách bylo jednáno mimo dosah jeho dlužníků. Odkázal dále na důvody uvedené v jeho žádosti ze dne 3. 3. 2004 (č. l. 86), v níž uvedl, že jeho dlužníci mají dostatek finančních prostředků a „známých na Finančním úřadu, policii a soudu ve Frýdku – Místku“. Namítl, že si nepřeje být souzen proti své vůli u Okresního soudu ve Frýdku – Místku, u kterého má „pochybnosti a obavy“. Žalobce ve své žádosti vyslovil přesvědčení, že se mu u tohoto soudu nedostává nestranného zacházení.

Žalovaný s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Praze vyslovil nesouhlas.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku) a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Teplicích z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci věci Městskému soudu v Praze odůvodňuje tím, aby jeho žaloby byly projednány mimo dosah jeho dlužníků, resp. aby o jeho žalobách nerozhodoval Okresní soud ve Frýdku – Místku, jelikož má za to, že se mu zde nedostává nestranného zacházení, a na rozdíl od svých dlužníků nemá dostatek finančních prostředků.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnost toho druhu, že pro některého účastníka řízení je vedení sporu spojeno s finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Podle obsahu spisu nic nenasvědčuje tomu, že se žalobci nedostává nestranného zacházení. Pokud žalobce pociťuje „pochybnosti a obavy“, může využít svého práva vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout ( ). V daném případě je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Městskému soudu v Praze nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý. Taktéž požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo řízení konáno u navrhovaného soudu, zde neobstojí, neboť Okresní soudu ve Frýdku – Místku je s věcí již obeznámen.

Je nutno podotknout, že návrh žalobce je zatížen vadou, jelikož není možné věc delegovat soudu instančně nadřízenému, v daném případě Městskému soudu v Praze. Návrh žalobce však neobsahuje konkrétní určení příslušného soudu stejné instance, tj. některého z obvodních soudů v Praze.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení Městskému soudu v Praze – a ani některému z obvodních soudů - nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. července 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr Š a b a t a