Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
A17AF6D474C5D29AC1258E7D006030E5.html
HTML · 13.42 KB
No categories available
22Co 194/2026
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Jany Pokorné Stejskalové ve věci
žalobkyně: [právnická osoba - ža lobkyně], IČO
[IČO žalobkyně]sídlem [sídložalobkyně]
proti
žalované: [právnická osoba - žalovaná]sídlem [sídlo žalované], Španělské království
o zaplacení částky 18 400 euro s příslušenstvím
o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. 7. 2026, č. j. 11 EVC 2/2026–13
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 22 412 Kč žalobkyni.
2. Podle obsahu spisu se žalobkyně návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 18 400 euro s úrokem z prodlení 8 % ročně z částky 18 400 euro a nákladů na vymáhání pohledávky 8 x 40 euro. Usnesením ze dne 29. 5. 2026, č. j. 11 EVC 2/2026–8 soud prvního stupně vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za návrh podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 22 412 Kč. Současně podle článku 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o Evropském platebním rozkazu (dále jen nařízení o evropském platebním rozkazu) jí zaslal formulář C „Návrh žalobci na změnu návrhu na vydání evropského platebního rozkazu“, v němž žalobkyni upozornil na nemožnost požadovat kompenzaci nákladů na vymáhání ve výši 40 euro za fakturu podle článku 6 směrnice 2011/7/EU, ale možnost požadovat kompenzaci těchto nákladů ve výši 1 200 Kč za každou pohledávku podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně stanovil lhůtu k odpovědi do 26. 6. 2026 a žalobkyni poučil, že v případě, že ve stanovené lhůtě nezašle odpověď, soud její návrh odmítne. Žalobkyně dne 23. 6. 2026 uhradila na účet soudu soudní poplatek ve výši 22 412 Kč, jinak na výzvu soudu nereagovala. Rozhodnutím ze dne 7. 7. 2026 soud prvního stupně odmítl návrh na vydání evropského platebního rozkazu podle článku 10 a 11 odst. 1 písm. d) nařízení o evropském platebním rozkazu, neboť žalobkyně návrh nezměnila ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno 10. 7. 2026. Soud prvního stupně poté napadeným usnesením podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni.
3. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla, že má zájem v řízení pokračovat a dlužnou částku 18 400 euro s příslušenstvím po žalované vymáhat, což prokazuje i skutečnost, že soudní poplatek zaplatila. Žalobkyně neúmyslně přehlédla výzvu soudu ke změně návrhu. Současně zaslala opravený návrh na změnu vydání evropského platebního rozkazu, v němž požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky pouze v částce 1 200 Kč za každou pohledávku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.
4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.
5. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5 v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé .
6. Odvolací soud neshledává na postupu soudu prvního stupně žádné pochybení. Rozhodnutím ze dne 7. 7. 2026 soud prvního stupně odmítl návrh žalobkyně na vydání evropského platebního rozkazu podle článku 11 odst. 1 písm. d) nařízení o evropském platebním rozkazu, neboť žalobkyně ve stanovené lhůtě návrh v souladu s pokyny soudu prvního stupně nezměnila (článek 8 a 10 nařízení o evropském platebním rozkazu). Proti odmítnutí návrhu nelze podat opravný prostředek (článek 11 odst. 2 nařízení o evropském platebním rozkazu), v souladu s článkem 26 nařízení o evropském platebním rozkazu ve spojení s § 167 odst. 1, 2 a § 159 o. s. ř. toto rozhodnutí nabylo právní moci doručením žalobkyni. Soud prvního stupně za této situace rozhodl správně, pokud žalobkyni zaplacený soudní poplatek v souladu s § 10 odst. 3 a 5 zákona o soudních poplatcích vrátil. Usnesení soudu prvního stupně odvolací soud přitom přezkoumává v souladu s § 212a odst. 6 o. s. ř. jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. Tvrzení žalobkyně o dodatečné opravě návrhu na vydání evropského platebního rozkazu v souladu s výzvou soudu prvního stupně tak nebyla pro posouzení věci relevantní. V souladu s článkem 11 odst. 3 nařízení o evropském platebním rozkazu odmítnutí návrhu však nebrání žalobkyni v podání nového návrhu na vydání evropského platebního rozkazu.
7. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil .
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Praha 29. července 2026
Mgr. Kateřina Boudníková v. r.
předsedkyně senátu