Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

101Co 64/2026

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

(anonymizovaný opis)

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Hany Lišákové, LL.M. a soudkyň Mgr. Věry Dandové a Mgr. Terezy Zvolánkové ve věci

nezletilých: [Jméno nezletilé A] , narozený dne [Datum narození nezletilé A]

[Jméno nezletilé B] , narozený dne [Datum narození nezletilé B]

[Jméno nezletilé C] , narozený dne [Datum narození nezletilé C]

všichni zastoupeni kolizním opatrovníkem [Anonymizováno] [Anonymizováno]

sídlem Podskalská 1290/19, 120 00 Praha 2

dětí rodičů: [Anonymizováno] , narozená dne [Anonymizováno]

bytem [Anonymizováno]

zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A]

sídlem [Adresa advokátky A]

[Jméno advokátky B] , narozený dne [Datum narození advokátky B]

bytem [Adresa advokátky B]

zastoupený advokátkou [Jméno advokátky C]

sídlem [Adresa advokátky C]

o úpravu péče a výživy před a po rozvodu, o úpravě styku, o výkonu rozhodnutí, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2025, č. j. -308,

takto:

I. Řízení o odvolání otce proti výroku XX. rozsudku soudu prvního stupně se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném rozsahu mění:

1. ve výrocích I. a IV. tak, že nezletilý [jméno FO] se svěřuje pro dobu před a po rozvodu manželství do péče obou rodičů tak, že matka je oprávněna a povinna pečovat o nezletilého [jméno FO] po celý kalendářní rok s výjimkou péče otce, který je oprávněn a povinen pečovat o nezletilého [jméno FO] v lichém kalendářnímu týdnu v roce od pátku 15:00 hodin do pondělí sudého kalendářního týdne do 8:00 hodin s tím, že rodiče si nezletilého budou předávat prostřednictvím předškolního zařízení navštěvovaného nezletilým, nebude-li nezletilý v příslušném předškolním zařízení, dojde k jeho předání v místě bydliště matky;

2. ve výroku II. tak, že výše výživného činí 10 000 Kč měsíčně; nedoplatek na výživném pro nezletilého [jméno FO] za dobu od 1. 2. 2025 do 30. 6. 2026 činí 85 000 Kč, který je otec povinen zaplatit k rukám matky do 2 měsíců od právní moci rozsudku;

3. ve výrocích V., VI., VII., VIII. tak, že

a) počínaje prvním pátkem sudého kalendářního týdne následujícího po doručení tohoto rozsudku a po dobu dalších 6 týdnů se nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] svěřují pro dobu před a po rozvodu manželství do péče obou rodičů tak, že matka je oprávněna a povinna pečovat o nezletilé od pátku každého sudého kalendářního týdne od skončení vyučování, případně není-li vyučování, od 8:00 hodin, do pondělí následujícího lichého kalendářního týdne do zahájení vyučování, případně není-li vyučování, do 8:00 hodin; otec bude o nezletilé [adresa] a [jméno FO] pečovat po zbývající dobu.

b) po uplynutí 6 týdnů od doručení tohoto rozsudku se nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] svěřují pro dobu před a po rozvodu manželství do péče obou rodičů po dobu dalších 6 týdnů tak, že matka je oprávněna a povinna pečovat o nezletilé od středy každého sudého kalendářního týdne od skončení vyučování, případně není-li vyučování, od 8:00 hodin, do pondělí následujícího lichého kalendářního týdne do zahájení vyučování, případně není-li vyučování, do 8:00 hodin; otec bude o nezletilé [adresa] a [jméno FO] pečovat po zbývající dobu.

c) po uplynutí 12 týdnů od doručení tohoto rozsudku se nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] svěřují pro dobu před a po rozvodu manželství do péče obou rodičů tak, že matka bude o nezletilé pečovat od pondělí každého sudého kalendářního týdne od skončení vyučování, případně není-li vyučování, od 8:00 hodin, do pondělí následujícího lichého kalendářního týdne do zahájení vyučování, případně není-li vyučování, do 8:00 hodin; otec bude o nezletilé [adresa] a [jméno FO] pečovat od pondělí každého lichého kalendářního týdne od skončení vyučování, případně není-li vyučování, od 8:00 hodin, do pondělí následujícího sudého kalendářního týdne do zahájení vyučování, případně není-li vyučování, do 8:00 hodin.

Předávání nezletilých [adresa] a [jméno FO] mezi rodiči bude probíhat prostřednictvím příslušného školského zařízení navštěvovaného nezletilými tak, že rodič, jehož péče končí, nezletilé do školského zařízení řádně dopraví a rodič, jehož péče začíná, je ve školském zařízení po skončení vyučování, popřípadě v čase obvyklého vyzvedávání, převezme. Nekoná-li se výuka, nebo nemůže-li se jí nezletilý ze zdravotních důvodů účastnit, dojde k předání nezletilých v místě bydliště matky.

Rodič není oprávněn bez závažného a objektivně doloženého důvodu omlouvat nezletilé ze školní docházky nebo předčasně ukončovat jejich přítomnost ve školském zařízení v den, kdy má podle tohoto rozsudku dojít k převzetí nezletilých druhým rodičem.

Rodiče jsou povinni si bezodkladně, nejpozději do 24 hodin, sdělovat podstatné informace týkající se zdravotního stavu, školní docházky, školních výsledků, psychologické, psychiatrické nebo jiné odborné péče, zájmových aktivit a mimořádných událostí týkajících se nezletilých.

Otec je povinen do 7 dnů od doručení tohoto rozsudku předat matce písemný přehled aktuální zdravotní a terapeutické péče o nezletilého [jméno FO] , včetně informace o předepsané medikaci, dávkování, termínech kontrol a kontaktech na ošetřující odborníky.

Rodiče jsou povinni nezletilé [adresa] , [jméno FO] a [jméno FO] na péči druhého rodiče řádně připravit, péči druhého rodiče umožnit, zdržet se před nezletilými jakéhokoli znevažování druhého rodiče, jeho rodiny nebo jeho péče a nezatěžovat nezletilé informacemi o soudním řízení, trestních oznámeních, policejním prověřování nebo vzájemných sporech rodičů.

4. ve výroku X. tak, že nedoplatek na výživném za dobu od 1. 2. 2025 do 30. 6. 2026 činí pro nezletilého [adresa] částku 29 400 Kč a pro nezletilého [jméno FO] částku 24 200 Kč;

5. ve výroku XI. tak, že s účinností od právní moci tohoto rozsudku a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství činí výživné pro nezletilého [adresa] částku 15 000 Kč měsíčně a pro nezletilého [jméno FO] částku 13 000 Kč měsíčně

Rozsudek soudu prvního stupně se ve zbylém rozsahu výroků II., X., XI. a ve výrocích IX., XV., XVI., XVII., XVIII., XIX., potvrzuje.

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích XII. až XIV. potvrzuje s tím, že péče rodičů po dobu prázdnin bude probíhat až od 1. 1. 2027.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění:

1. Soud prvního stupně rozhodl v záhlaví citovaným rozsudkem tak, že nezletilý

[jméno FO]

se svěřuje pro dobu před a po rozvodu do péče matky (výrok I.). Otec nezletilého je povinen s účinností od 1. 2. 2025 přispívat pro dobu před a po rozvodu na výživu nezletilého

[jméno FO]

měsíčně částkou 14 000 Kč. Takto stanovené výživné je otec povinen hradit vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok II.). Dluh na výživném pro nezletilého

[jméno FO]

za období od 1. 2. 2025 do 30. 9. 2025 v celkové výši 72 000 Kč je otec povinen uhradit k rukám matky nezletilého do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Otec je oprávněn stýkat se s nezletilým

[jméno FO]

od pátku každého lichého kalendářního týdne od 15:00 hodin, do pondělí následujícího sudého kalendářního týdne do 8:00 hodin, kdy otec nezletilého vyzvedne v předškolním zařízení nezletilého a po ukončení styku předá nezletilého do předškolního zařízení nezletilého. V případě, že se nekoná výuka v předškolním zařízení nebo se jí nezletilý neúčastní, převezme a předá otec nezletilého v místě bydliště matky (výrok IV.). S účinností od nabytí vykonatelnosti rozsudku se po dobu dvou měsíců od doby vykonatelnosti rozsudku svěřují pro dobu před a po rozvodu nezletilý

[jméno FO]

a nezletilý

[jméno FO]

do střídavé péče obou rodičů tak, že budou v péči matky od středy každého sudého kalendářního týdne od 16:00 hodin do pondělí následujícího lichého kalendářního týdne do 8:00 hodin, kdy matka převezme nezletilé do péče od otce prostřednictvím asistovaného předávání v organizaci

[jméno FO]

[Anonymizováno]

, se sídlem

[adresa]

,

[adresa]

(dále jen „

[právnická osoba]

“) a předá je po ukončení péče do školského zařízení, kde si je otec po skončení vyučování převezme do péče. Do péče otce se nezletilí svěřují od pondělí lichého kalendářního týdne od 8:00 hodin do středy následujícího sudého kalendářního týdne do 16:00 hodin, kdy otec nezletilé předá do péče matky prostřednictvím asistovaného kontaktu v organizaci

[právnická osoba]

(výrok V.). S účinností od uplynutí doby dvou měsíců po nabytí vykonatelnosti rozsudku se svěřují pro dobu před a po rozvodu nezletilý

[jméno FO]

a nezletilý

[jméno FO]

do střídavé péče obou rodičů tak, že budou v péči matky od pondělí každého sudého kalendářního týdne od 8:00 hodin do pondělí následujícího lichého kalendářního týdne do 8:00 hodin a v péči otce od pondělí každého lichého kalendářního týdne od 8:00 hodin do pondělí následujícího sudého kalendářního týdne do 8:00 hodin (výrok VI.). Pokud není v předchozích výrocích uvedeno jinak, ten rodič, jehož péče končí, předá nezletilé do školského zařízení, kde si je rodič, jehož péče začíná, po skončení vyučování vyzvedne. V případě, že se nekoná výuka nebo se jí nezletilí neúčastní, předá nezletilé rodič, jehož péče končí, v místě bydliště rodiče, jehož péče začíná (výrok VII.). Otci se ukládá po dobu dvou měsíců od vykonatelnosti rozsudku hradit náklady spojené s asistovaným předáváním nezletilých ve

[právnická osoba]

(výrok VIII.). Matka je povinna s účinností od 1. 2. 2025 do 31. 10. 2025 přispívat pro dobu před a po rozvodu na výživu nezletilého

[adresa]

měsíčně částkou 2 200 Kč a na výživu nezletilého

[jméno FO]

měsíčně částkou 1 800 Kč a s účinností od 1. 11. 2025 přispívat na výživu nezletilého

[adresa]

měsíčně částkou 1 200 Kč a na výživu nezletilého

[jméno FO]

měsíčně částkou 1 000 Kč. Takto stanovené výživné je matka povinna hradit vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce (výrok IX.). Dluh na výživném za období od 1. 2. 2025 do 31. 10. 2025 ve výši 19 800 Kč pro nezletilého

[adresa]

a ve výši 16 200 Kč pro nezletilého

[jméno FO]

, je matka povinna uhradit k rukám otce do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok X.). Otec je povinen s účinností od doby vykonatelnosti rozsudku přispívat pro dobu před a po rozvodu na výživu nezletilého

[adresa]

měsíčně částkou 22 000 Kč a na výživu nezletilého

[jméno FO]

měsíčně částkou 19 000 Kč. Takto stanovené výživné je otec povinen hradit vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok XI.). V době jarních prázdnin se nezletilí svěřují v každém lichém kalendářním roce do péče matky a v každém sudém kalendářním roce do péče otce, a to od pátku, který předchází jarním prázdninám od 16:00 hodin, do neděle, kterou jarní prázdniny končí do 18:00 hodin (výrok XII.). V době velikonočních prázdnin se nezletilí svěřují v každém lichém kalendářním roce do péče otce a v každém sudém kalendářním roce do péče matky, a to ode dne předcházejícího velikonočním prázdninám od 16:00 hodin, do Velikonočního pondělí do 18:00 hodin (výrok XIII.). V době letních prázdnin v sudém kalendářním roce je otec oprávněn mít nezletilé v péči od 1. 7. od 8:00 hodin do 15. 7. do 18:00 hodin a dále od 1. 8. od 8:00 hodin do 15. 8. do 18:00 hodin, matka je oprávněna mít nezletilé v péči od 15. 7. od 18:00 hodin do 1. 8. do 8:00 hodin a dále od 15. 8. od 18:00 hodin do 31. 8. do 18:00 hodin. V době letních prázdnin v lichém kalendářním roce je matka oprávněna mít nezletilé v péči od 1. 7. od 8:00 hodin do 15. 7. do 18:00 hodin a dále od 1. 8. od 8:00 hodin do 15. 8. do 18:00 hodin, otec je oprávněn mít nezletilé v péči od 15. 7. od 18:00 hodin do 1. 8. do 8:00 hodin a dále od 15. 8. od 18:00 hodin do 31. 8. do 18:00 hodin (výrok XIV.). V době podzimních prázdnin se nezletilí svěřují v každém lichém kalendářním roce do péče matky a v každém sudém kalendářním roce do péče otce, a to ode dne předcházejícího podzimním prázdninám od 16:00 hodin, do posledního dne prázdnin do 18:00 hodin (výrok XV.). V době vánočních prázdnin se nezletilí svěřují do péče otce v každém lichém kalendářním roce a do péče matky v každém sudém kalendářním roce ode dne, který předchází vánočním prázdninám od 16:00 hodin do 26. 12. do 16:00 hodin a do péče matky v každém lichém kalendářním roce a do péče otce v každém sudém kalendářním roce od 26.12. od 16:00 hodin do posledního dne prázdnin do 18:00 hodin (výrok XVI.). Období prázdnin a svátků má přednost speciální režim uvedený shora (výrok XVII.). V době prázdnin rodič, jehož péče končí, předá nezletilé v místě bydliště rodiče, jehož péče začíná (výrok XVIII.). Výroky I. až XVIII. tohoto rozsudku jsou předběžně vykonatelné (výrok XIX.). Návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 22. 5. 2025 uložením pokuty otci, se zamítá (výrok XX.). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok XXI.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že otec se návrhem ze dne 31. 12. 2024 domáhal svěření nezletilého [jméno FO] do péče matky a nezletilých [adresa] a [jméno FO] do své péče, s návrhem na výživné pro [jméno FO] ve výši 10 000 Kč a příspěvkem matky na ostatní děti. Otec působil jako podnikatel s příjmem cca 70 000 Kč měsíčně, matka byla na rodičovské dovolené (rodičovský příspěvek 7 500 Kč měsíčně). [jméno FO] a [jméno FO] navštěvovali [škola] (každý školné cca 15 000 Kč měsíčně a házená cca 1 000 Kč měsíčně), [jméno FO] byl s matkou doma. Matka návrhem z 26. 2. 2025 žádala střídavou péči. Rodiče mají uzavřenou smlouvu o zúžení společného jmění manželů na obvyklé vybavení domácnosti. Matka v únoru 2025 učinila oznámení Policii ČR pro tvrzené fyzické napadení ze strany otce během společné dovolené v Polsku, po němž odešla se synem [jméno FO] ke své sestře; incidentu byly přítomny i starší děti. Otec na policii oznámil podezření z nevhodného chování matky při videohovorech v přítomnosti dětí. Popsal změny v chování [jméno FO] a podezření na fyzické tresty či nevhodný obsah. Předložil záznamy z dětského pokoje a tvrdil podezření na psychické problémy matky. Otec dále uvedl, že rodiče již delší dobu fakticky nesdíleli společnou domácnost, ačkoliv bydleli v jednom domě, veškeré náklady hradil on (50 000 Kč hypotéka, 10 000 Kč provozní náklady). Podniká jako OSVČ s příjmem cca 150 000 Kč čistého měsíčně, je statutárním orgánem a společníkem více společností, vlastní tři domy a jeden byt, jeden automobil a další majetek; zvýšené zdravotní náklady nemá, má 3 vyživovací povinnosti. Uvedl, že k rukám matky pravidelně zasílá 15 000 Kč (10 000 Kč výživné na manželku, 5 000 Kč na [jméno FO] ), v lednu 2025 zaslal i dvě platby předem. Podle daňových přiznání dosáhl otec v roce 2023 celkového základu daně 2 038 238 Kč, po uplatnění slev činila daň 163 086 Kč a vznikl přeplatek 57 369 Kč. V roce 2024 činil základ daně ze zaměstnání a podnikání celkem 2 007 861 Kč a daň po uplatnění slev a daňového zvýhodnění 169 966 Kč. Z daňových přiznání společnosti [právnická osoba] plyne, že v roce 2023 vykázala ztrátu –303 472 Kč a daňová povinnost byla nulová, zatímco v roce 2024 dosáhla zisku 98 336 Kč při ročním obratu 31 370 413 Kč, přičemž po odečtu daňové ztráty činila daň 5 040 Kč. V závěrečném návrhu otec navrhl svěřit všechny nezletilé do své výlučné péče, výživné po matce nepožadoval a styk s matkou navrhl upravit jednou za 14 dní od pátku do neděle pro všechny děti shodně. Matka má tři vyživovací povinnosti, bydlí s nezletilým [jméno FO] v pronajatém bytě 1+1 s náklady 15 941 Kč měsíčně; je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek cca 7 500 Kč měsíčně a pracuje na částečný úvazek jako asistentka pedagoga u [právnická osoba] za 180 Kč/hod. (15–19 hodin týdně, 5-8/2025 příjem 11 320 Kč měsíčně, poměr má trvat do 31. 8. 2026). Popsala omezený kontakt se staršími syny, který podle ní blokuje otec, nemůže jim telefonovat a komunikace s otcem je hostilní. Navrhovala střídavou péči a společné přespávání všech dětí u ní v bytě. Potvrdila, že otec jí v lednu zaslal částky 15 000 Kč a 30 000 Kč, jiné příjmy ani majetek vyšší hodnoty nemá. [jméno FO] nenavštěvuje předškolní zařízení, je s matkou, jeho zdravotní stav je dobrý. Závěrem matka uvedla, že dosavadní péče otce o starší syny vážně poškodila vztah dětí k matce, proto navrhla svou výlučnou péči s výživným 21 000 Kč na [adresa] , 16 000 Kč na [jméno FO] a 15 000 Kč na [jméno FO] , případně střídavou péči (model 223 či týdenní střídání) s úpravou styku otce a přespáním v přiměřeném rozsahu. Vztah rodičů je vysoce konfliktní, policie věc týkající se podezření matky ze znásilnění a ohrožování výchovy dítěte usnesením z 31. 7. 2025 odložila, neboť nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu. Při pohovoru dne 8. 4. 2025 oba starší synové uvedli, že se s matkou nestýkají, ale kontakt by chtěli. [jméno FO] sdělil, že mu otec kontakt s matkou zakazuje a kontroluje telefon. Oba by preferovali střídání u rodičů; [jméno FO] chce bydlet u matky. Usnesením ze dne 11. 4. 2025 byl upraven styk otce s [jméno FO] a styk matky s [adresa] a [jméno FO] ; usnesením ze dne 13. 6. 2025, č. j. –148, byl stanoven facilitovaný styk matky s [adresa] a [jméno FO] ve [právnická osoba] . Ze zpráv OSPOD, [právnická osoba] a Servisu rodiny a z psychoterapeutických zpráv z období srpna a září 2025 vyplývá, že nezletilí jsou zatíženi konfliktem rodičů, [jméno FO] je uzavřený, nejistý, tíží ho rozpad rodiny, o rodičích spontánně nemluví. K setkání s matkou je ambivalentní, přesto by ji rád viděl v bezpečném prostředí. Potřebuje stabilní a srozumitelné podmínky. [jméno FO] nerozumí situaci v rodině, z toho pramení jeho uzavřenost. Informace o údajném chování matky převzal od otce, nic sám nezažil. Uvádí, že se mu po matce stýská a nevykazuje z ní strach. Podle [právnická osoba] facilitované kontakty probíhaly klidně. [jméno FO] se s matkou vídá rád, [jméno FO] je zmatený a pod vlivem rodinné situace, ale k matce vystupuje s respektem. Při posledním kontaktu došlo k zásadní změně v jeho chování. Časově koresponduje s vývojem v rodině po soudním stání. [jméno FO] vykazuje známky obav z budoucnosti a ztráty jistoty. Je pod vlivem otce; bylo doporučeno přesunout kontakty do přirozenějšího prostředí. OSPOD ve zprávě z asistovaného kontaktu z 2. 9. 2025 uvedl, že [jméno FO] matku s radostí objal. [jméno FO] byl zpočátku zdrženlivý a žádal přesunutí setkání, později se uvolnil. U [adresa] proběhlo poslední sezení 9. 9. 2025. [jméno FO] působil unaveně, méně komunikoval, dlouhodobě není v optimální psychické pohodě a jeho chování kolísá. Opatrovník navrhl ponechat [jméno FO] v péči matky se stykem s otcem jednou za 14 dní, u [adresa] a [jméno FO] doporučil postupný navykací režim směřující ke střídavé péči, včetně asistovaného předávání, a navrhl úpravu výživného otci i matce.

3. Soud prvního stupně posoudil věc podle , , , , až 3, a 2, , a 2, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy konstatoval, že oba rodiče mají k nezletilým kladný vztah a materiální podmínky pro jejich péči, přičemž vztah starších synů k rodičům je v současnosti výrazně ovlivněn jednáním otce, zejména u [adresa] . Za jediné autentické vyjádření přání nezletilých považuje soud pohovor ze dne 8. 4. 2025, kdy oba vyjadřovali přání být s matkou a u rodičů se střídat; tvrzení otce o nevhodném jednání matky nebyla prokázána. Soud proto svěřil [adresa] a [jméno FO] do střídavé péče s postupným navyšováním kontaktu s matkou a asistovaným předáváním, jehož náklady ponese otec, zatímco [jméno FO] svěřil s ohledem na jeho nízký věk a vazbu na matku do její výlučné péče. Péče během prázdnin a svátků byla nastavena rovnoměrně, výživné stanoveno podle potřeb dětí a majetkových poměrů rodičů včetně vyměření dluhů na výživném oběma rodičům. Výrokům I. až XVIII. soud přiznal předběžnou vykonatelnost pro hrozbu těžko nahraditelné újmy; návrh matky na výkon rozhodnutí uložením pokuty otci zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal otec včasné odvolání, napadaje rozhodnutí soudu prvního stupně z důvodu, že nerespektuje vůli nezletilých a jejich nejlepší zájem. Oba nezletilí, [jméno FO] i [jméno FO] , se dle otce dlouhodobě a konzistentně vyjadřují, že se s matkou setkávat nechtějí a odmítají u ní přespávat, přičemž soud tuto skutečnost pominul. U nezletilého [adresa] je patrná změna chování, uzavřenost, obavy z budoucnosti a opakovaný nesouhlas s péčí u matky; u [jméno FO] soud zcela opomenul jeho názor, ačkoliv dle § 867 o. z. je povinen názor dítěte zjišťovat, zejména s ohledem na přetrvávající obavy nezletilého a jeho vyjádřený strach z matky. Otec namítá jednostranné hodnocení důkazů, kdy soud označil vyjádření nezletilých z pohovoru dne 8. 4. 2025 za „jediné autentické“, aniž zohlednil, že nezletilí později uvedli, že při tomto pohovoru pouze opakovali, co jim bylo předem řečeno. Naproti tomu soud bez důkazů a s pouhou spekulací označil veškerá pozdější vyjádření nezletilých, v nichž kontakt s matkou odmítají, za ovlivněná otcem, čímž jejich názor zcela dehonestoval. Otec dále předkládá lékařské zprávy z prosince 2025, které nebyly soudu prvního stupně k dispozici. Tyto zprávy dokládají, že nezletilý [jméno FO] trpí suspektní disociativní poruchou s výraznou úzkostí a posttraumatickou stresovou reakcí, byla mu nasazena antidepresivní medikace a jeho reakce na informaci o návratu k matce byla natolik silná, že vedla k sebepoškozování (trhání vlasů). Tyto skutečnosti podle otce prokazují, že nucení nezletilých ke střídavé péči představuje další traumatizaci a je v rozporu s jejich nejlepším zájmem. Rozhodnutí o střídavé péči s týdenním střídáním považuje otec za nepřiměřené, neboť nejsou splněna kritéria ustálené judikatury Ústavního soudu – zejména skutečný a upřímný zájem obou rodičů ve stejné míře a schopnost zajistit stabilní psychické prostředí. Otec poukazuje na to, že nezletilý [jméno FO] opakovaně odmítá přespávání u matky a nezletilý [jméno FO] má diagnostikované závažné psychické obtíže. Otec rovněž namítá nepřiměřenou výši výživného, stanovenou při střídavé péči v celkové výši 41 000 Kč měsíčně, která neodpovídá jeho aktuálním příjmům ani skutečnosti, že hradí veškeré náklady na školné, terapie i asistované předávání nezletilých. Výživné stanovené matce je naopak symbolické, což vytváří nepřiměřenou disproporci v rozporu s principy střídavé péče. S ohledem na uvedené otec navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. V doplnění odvolání otec uvedl, že matka při péči o nezletilé opakovaně narušovala jejich spánkový režim, což dokládá zvukovými nahrávkami pořízenými v době, kdy byly děti s matkou v jednom pokoji. Z nahrávek má vyplývat, že děti byly vzhůru v pozdních nočních hodinách, a to i v době školního vyučování, matka nedbala na zajištění pravidelného spánkového režimu, v přítomnosti dětí se vyskytovaly třetí osoby v nevhodnou dobu a děti byly vystavovány situacím neodpovídajícím jejich věku. Tyto nahrávky byly již dříve předloženy orgánům činným v trestním řízení v rámci trestního oznámení a otec je nyní předkládá rovněž jako důkaz nezodpovědného a nevhodného chování matky. V přímém důsledku tohoto chování měl nezletilý [jméno FO] přicházet do školy nevyspalý, unavený a apatický, na což škola opakovaně otce upozorňovala. [jméno FO] podle otce trpí diagnostikovanou disociativní poruchou s výraznou úzkostí a posttraumatickou stresovou reakcí, přičemž nedostatek spánku a nepravidelný režim jeho psychický stav dále zhoršují; dítěti byla opětovně předepsána antidepresivní medikace. Matka podle otce není schopna zajistit základní potřeby nezletilých, zejména pravidelný spánkový režim a klidné a bezpečné prostředí, což má přímý negativní dopad na zdraví, školní docházku a psychický vývoj dětí, zejména nezletilého [jméno FO] . Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí, případně jej změnil tak, že nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] budou svěřeni do výlučné péče otce, neboť střídavá péče není v jejich nejlepším zájmu.

6. K výzvě odvolacího soudu otec popsal současný režim péče a předávání, kdy nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] žijí od 1. 2. 2025 výhradně s otcem poté, co matka dobrovolně opustila společnou domácnost; otec zajišťuje veškeré jejich potřeby bez součinnosti matky. Nezletilý [jméno FO] žije s matkou; otec respektuje soudní rozhodnutí a předávání probíhá pravidelně a bez komplikací, nebrání-li tomu objektivní důvody. Nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] konzistentně, dlouhodobě a rezolutně odmítají jakýkoliv styk s matkou. Předběžným opatřením bylo nařízeno asistované předávání prostřednictvím [právnická osoba] , což se ukázalo nerealizovatelné, neboť organizace takovou službu neměla a nebyla dostupná ani alternativa. Matka se následně pokusila o jednostranné vyzvednutí dětí ve škole, což vyvolalo dramatickou situaci – děti plakaly a odmítaly odejít. Nucené předání mělo zejména u [jméno FO] devastující dopad; byla diagnostikována PTSD, nasazena medikace a doporučena psychiatrická péče ( [Anonymizováno] [adresa] , terapeutka). [jméno FO] je v péči [tituly před jménem] [jméno FO] , která styk s matkou striktně nedoporučuje minimálně do ukončení policejního vyšetřování. K vyživovací povinnosti otec uvádí, že hradí výživné 15 000 Kč měsíčně na matku a [jméno FO] . Matka na [adresa] a [jméno FO] nepřispívá. K policejnímu vyšetřování otec uvedl, že policie dne 5. 8. 2025 věc odložila, otec podal stížnost i její doplnění. Vyšlo najevo, že vyšetřující policista má osobní vazby na osoby blízké matce; věc není pravomocně uzavřena. Ohledně účasti nezletilých u odvolacího soudu otec žádá zohlednění psychického stavu [jméno FO] a doporučení [tituly před jménem] [jméno FO] . Závěry [právnická osoba] označuje za neprofesionální: u [adresa] (13 let) byla jeho jednoznačná vůle označena za „zmatenost“, v rozporu s § 867 odst. 1 o. z.; u [jméno FO] (9 let) s diagnózou [Anonymizováno] byl jeho strach označen za „ambivalenci“, v rozporu s lékařskými nálezy. Otec žádá, aby byl zohledněn skutečný a konzistentní názor nezletilých dle jejich věku a vyspělosti, nikoli bagatelizující posudky odporující odborným zjištěním.

7. Matka k odvolání otce uvedla, že otec nedodržuje rozsudek ani předběžné opatření, pokud jde o předávání [adresa] a [jméno FO] , a protiprávně si udržuje jejich výlučnou péči, čímž matce znemožňuje realizovat péči. Odmítla tvrzení otce, že soud pominul vůli nezletilých; argumentaci považuje za účelovou. Odmítavý postoj [adresa] vůči matce se rozvinul teprve, když otec děti od matky izoloval. Zprávy [právnická osoba] dokládají, že při setkáních byl [jméno FO] schopen kontaktu. Odtažitost před kontaktem a odmítání je výsledkem nátlaku ze strany otce, nikoli autentickým přáním dítěte. Názor 12letého [adresa] nelze považovat za rozhodující, pokud je výsledkem soustavného ovlivňování otcem. Otec tvrdí, že kontakt je traumatizující, což matka odmítá. Traumatizující je podle ní systematické odpírání kontaktu, nepředávání dětí a zrušení asistovaného předávání. Otec tak brání i terapeutickému pokroku. Zdůraznila, že trestní oznámení na ni bylo odloženo, nebyl dán důvod k zahájení trestního stíhání; stížnost otce je pouze účelová. Zprávy [právnická osoba] dokládají, že ke kontaktu docházelo; negativní reakce souvisely s předáváním. Otec spolupráci ukončil a dne 7. 11. 2025 se k předání nedostavil. K aktuální situaci matka uvádí, že otec soustavně neplní rozhodnutí: maří asistované předávání (nedostavil se k předání dne 7. 11. 2025 a jednostranně zrušil spolupráci s [právnická osoba] ), nepředává [adresa] a [jméno FO] (dokonce je i omlouvá ze školy, když si je má matka vyzvednout, nepředal je např.: 14.–17. 11. 2025, 27. 11. – 1. 12. 2025, 11.–15. 12. 2025, 25.–29. 12. 2025, 8.–12. 1. 2026, 22.–26. 1. 2026, 5.–9. 2. 2026, 19.–23. 2. 2026, 27. 2. – 2. 3. 2026 a dále do současnosti), nepřebírá si [jméno FO] (k převzetí dojde cca 1x do měsíce: 18. 10. 2025, 19.–22. 12. 2025, 2.–5. 1. 2026, 16.–19. 1. 2026, 30. 1. – 2. 2. 2026, v současné době si nepřebírá [jméno FO] prakticky vůbec) a neplatí pravidelné výživné ani dlužné výživné ve výši 72 000 Kč. Matka podala návrh na výkon rozhodnutí. Není jí známo, kdo se o děti stará při otcově nemoci. Poměry matky se nezměnily, má zajištěné bydlení na adrese [adresa] , kde zajišťuje plnohodnotné zázemí pro nezletilé. Navrhla odvolání otce zamítnout a zohlednit, že otec od října 2025 maří předběžné opatření i rozsudek.

8. Kolizní opatrovník v odvolacím řízení poukázal na nutnost zohlednit aktuální psychický stav nezletilých, zejména [jméno FO] , avšak současně zdůraznil, že není v zájmu nezletilých, aby byl jejich vztah k matce dále přerušován. Navrhl zachovat osobní péči matky o [adresa] a [jméno FO] obnovit péči matky postupným, jasně vykonatelným a kontrolovatelným režimem, předávání realizovat primárně prostřednictvím školského zařízení a rodičům uložit důslednou informační a kooperační povinnost.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas [ a contrario, , , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), za použití , 3 a 4 , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“)] přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle a a 5 a podle z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání otce je částečně důvodné, jsou zde však dány i jiné důvody, pro které je třeba rozhodnutí soudu prvního stupně změnit.

10. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v , odst. 2 písm. a), b), odst. 3 , či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

11. Řízení péče soudu o nezletilé (není-li stanoveno jinak) je ovládáno zásadou vyšetřovací, řízení lze zahájit i bez návrhu, soud není vázán návrhem, uplatní se princip úplné apelace, neužije se zásada dispoziční, a proto také v odvolacím řízení nemůže platit zásada zákazu reformationis in peius (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. ).

12. Řízení o výživném pro nezletilé dítě lze zahájit i bez návrhu, proto soudy nejsou vázány ani návrhem na zahájení řízení, ani odvolacím návrhem a odvolací soud není vázán mezemi, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí [§ 13 odst. 1 a 2, § 12 odst. 1, § 468 odst. 1, 2 a contrario, § 466 písm. c), § 26, § 28 odst. 2 z. ř. s.].

13. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, jak je zřejmé z obsahu soudního spisu a shrnuto v bodě č. 2. odůvodnění tohoto rozsudku shora, přičemž lze též odkázat na odstavce 4. až 40. odůvodnění napadeného rozsudku.

14. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní pravomoci českých soudů, neboť věc vykazuje cizí prvek spočívající v tom, že matka nezletilých se narodila na Filipínách. Nezletilí i otec jsou státními příslušníky České republiky, otec s nezletilými žije na území České republiky a matka se rovněž zdržuje a žije v České republice.

15. Ve věcech s cizím prvkem se užije , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle y, a přímo použitelných předpisů Evropské unie ( a 2 ). Filipínská republika není smluvní stranou Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí z roku 1996 (sdělení č. m. s., dále jen „Úmluva“). [jméno FO] Českou republikou a Filipínskou republikou není v tomto směru uzavřena ani žádná dvoustranná mezinárodní smlouva. Proto se ve vztahu k úpravě péče o nezletilé zcela použijí předpisy unijního práva: Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen „Nařízení Brusel II ter“).

16. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter soudy členského státu jsou příslušné ve věcech rodičovské odpovědnosti k dítěti, které má v době zahájení řízení obvyklý pobyt na území tohoto členského státu.

17. Podle čl. 17 Úmluvy výkon rodičovské zodpovědnosti se řídí právem státu obvyklého bydliště dítěte.

18. Podle české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv.

19. Nezletilí mají obvyklý pobyt v České republice (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. ). Ve věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů ( Nařízení Brusel II ter). Věc také bude posouzena podle českého (hmotného) práva ( Úmluvy, použitelné podle ) za užití českého procesního práva ( ). Státní občanství matky jako občanky Filipínské republiky není za daných skutkových okolností určujícím kritériem pro volbu jiného rozhodného práva.

20. Otázku vyživovací povinnosti upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. 12. 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „Nařízení o výživném“). Vyživovací povinnosti jsou z působnosti Nařízení Brusel II ter vyloučeny, a proto je třeba mezinárodní pravomoc ve věci výživného posoudit samostatně podle Nařízení o výživném. Tento závěr odpovídá i judikatuře Nejvyššího soudu, zejména usnesení ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. . Navíc mezi Českou republikou a Filipínskou republikou není uzavřena použitelná dvoustranná mezinárodní smlouva. Na otázku rozhodného práva pro vyživovací povinnost se proto použije Haagský protokol (čl. 15 Nařízení o výživném a Rozhodnutí Rady č. 2009/941/ES).

21. Podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném je k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Vedle toho podle čl. 3 písm. d) téhož nařízení může být příslušný i soud, který je podle svého práva příslušný pro řízení o rodičovské odpovědnosti, je-li věc výživného s tímto řízením spojena, ledaže by tato příslušnost byla založena výlučně na státní příslušnosti některého z účastníků.

22. Podle čl. 15 Nařízení o výživném ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. 11. 2009, č. 2009/941/ES, se právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností v členských státech určuje v souladu s Haagským protokolem ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen „Haagský protokol“).

23. Podle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu se vyživovací povinnosti řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak.

24. Nezletilí jako oprávnění z výživného mají obvyklý pobyt v České republice. Proto je ve věci určení výživného dána mezinárodní pravomoc českých soudů podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném, případně též podle čl. 3 písm. d) téhož nařízení, je-li řízení o výživném spojeno s řízením o rodičovské odpovědnosti. Otázka výživného také bude posouzena podle českého (hmotného) práva ( Haagského protokolu) za užití českého procesního práva ( ). Ani v tomto směru není státní občanství matky jako občanky [Anonymizováno] rozhodné, neboť určujícím kolizním kritériem je obvyklý pobyt oprávněného z výživného, tedy nezletilých.

25. Nad rámec uvedeného je z obsahu spisu dále zřejmé, že řízení bylo zahájeno k návrhu otce ze dne 31. 12. 2024, kterým se domáhal nařízení předběžného opatření ukládajícího matce nezletilých odevzdat do úschovy soudu platné cestovní doklady nezletilých nejpozději do 24 hodin od doručení usnesení a uložení povinnosti matce zdržet se vycestování společně s nezletilými do zahraničí bez písemného souhlasu otce a zdržet se jakýchkoliv úkonů směřujících k tomu, aby došlo k vycestování nezletilých z České republiky. Dne 31. 12. 2024 otec podal návrh na úpravu poměrů nezletilých pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů, žádaje, aby nezletilý [jméno FO] byl svěřen do péče matky, otci uložena povinnost přispívat na jeho výživu částkou 10 000 Kč měsíčně a nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] byli svěřeni do péče otce a uložení povinnosti matce přispívat na jejich výživu částkou 250 Kč měsíčně na každého z nezletilých. Současně otec podal i návrh na rozvod manželství. Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 7. 1. 2025, č. j. –25 byl návrh otce na vydání předběžného opatření zamítnut.

26. Ohledně majetkových poměrů otce je z obsahu spisu zřejmé, že otec je vlastníkem čtyř nemovitostí, a to rodinného domu číslo popisné [Anonymizováno] , [adresa] ; rodinného domu, číslo popisné [Anonymizováno] , [adresa] ; rodinného domu číslo popisné [Anonymizováno] , [adresa] a bytu v [adresa] . Uvedl, že v jednom domě bydlí jeho rodiče, jeden dům se rekonstruuje a byt v Praze příležitostně využívají jeho zaměstnanci. Dále je otec vlastníkem podílových listů, akcií, tvrdě, že se nejedná o žádnou významnou hodnotu, možná nějaké statisíce. Na jeho osobu je psán automobil Mazda CX-30, který užívá k podnikání i k soukromým účelům. Tvrdil, že náklady na bydlení činí splátky hypotéky 50 000 Kč, zálohy na energie a podobné výdaje 10 000 Kč měsíčně. Otec podniká jako OSVČ a zároveň je v několika společnostech statutárním orgánem bez nároku na odměnu. Je 100 % vlastníkem jedné společnosti, ve druhé společnosti má 60% podíl. Otec má příjem jako OSVČ, zhruba ve výši 150 000 Kč čistého měsíčně; primárně podniká v solárních energiích, historicky podnikal v oboru IT. Podíl na zisku společnosti si nevyplácí, jedná se o dvě společnosti, které byly ve ztrátě a na které doplácel i ze svých vlastních prostředků. Otec nemá žádné zvýšené náklady v souvislosti se svým zdravotním stavem, užívá léky na vysoký tlak. Otec hradí za péči v Canadien Medical částku 4 000 Kč za všechny osoby, přičemž tyto náklady hradí jedna společnost, ve které pracuje, a to společnost [právnická osoba] .

27. Ohledně majetkových poměrů matky se ze spisu podává, že bydlí s nezletilým [jméno FO] v pronajatém bytě o velikosti 1+1; náklady na bydlení činí 15 941 Kč měsíčně. Je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 500 Kč měsíčně. Nastoupila na částečný úvazek jako asistentka pedagoga s příjmem 180 Kč za hodinu a možností pracovat zhruba 15–19 hodin týdně. Majetek vyšší hodnoty nevlastní, zdravotní stav matky je dobrý, nemá zvýšené náklady.

28. Odvolací soud znovu zopakoval a doplnil dokazování podle , 3 , a z. ř. s. s ohledem na odvolací námitky a časový odstup od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

29. Ze zprávy [společnost] z 5. 5. 2026 bylo odvolacím soudem zjištěno, že [jméno FO] má výborný prospěch, je nadprůměrně inteligentní, rychle se učí, má výbornou paměť a učivo si rychle osvojuje. V poslední době se jeho výsledky zhoršují zejména v češtině, někdy nechápe ani základní pojmy, slova, která dříve znal, má také mezery v učivu díky častější absenci. Vše ale dokáže rychle dohnat, jen potřebuje větší podporu než dříve. Domácí úkoly většinou udělá ve škole, pokud ne, tak je nenosí. Zameškané učivo doma nedodělává. Často ztrácí pomůcky, zapomíná učebnice, nemůže najít pracovní sešity. Na začátku školního roku 2025 přicházel do třídy vždy usměvavý, rozzářený a veselý. Rád a s nadšením se zapojoval do všech aktivit. Jako uvítací rituál si vybral vždy objetí s učitelem. Jednou zaznamenali panickou ataku, kdy dostal záchvat pláče, křičel a začal dětem vyhazovat věci z polic na zem (příčinou byl drobný konflikt se spolužákem). Od té doby žádné podobné chování nezaznamenali. [jméno FO] se nikdy nechová agresivně ani násilně vůči sobě ani ostatním, je přátelský a nekonfliktní. V posledních měsících do třídy přichází sklíčený a smutný, nechce se zapojit do ranního kruhu a odmítá jakýkoliv fyzický kontakt. Někdy pláče nebo je úplně uzavřený do sebe a nějakou chvíli mu trvá, než se zaklimatizuje. Často jsou jeho projevy, zvláště po ránu až regresivní povahy, chodí po čtyřech, samovolně odchází z kruhu, vydává různé zvuky a chová se jako zvířátko nebo dvouleté dítě. Není schopen se zapojit ani soustředit na danou činnost. [právnická osoba] nad úkoly pak už pracuje většinou soustředěně, někdy vyrušuje. Jeho projevy chování jsou velmi kolísavé a nevyrovnané. V posledních dnech má záchvaty pláče mnohem častěji než dříve. Vždy se jedná o to, že má pocit, že se mu stala nějaká nespravedlnost ze strany spolužáka nebo zaznamená svůj neúspěch nebo selhání. Je na sebe velmi tvrdý, říká o sobě, že je hloupý, že mu nic nejde, že je k ničemu – i kvůli úplným banalitám. Stačí málo, aby se úplně sesypal a za chvíli už je zase radostný a hraje si s ostatními. Dost času je jakoby „mimo sebe.“ [jméno FO] sděluje informace z rodiny velmi nahodile a útržkovitě, většinou bez kontextu. Někdy přizná, že mu chybí maminka a že by ji chtěl vidět, ale vzápětí už zase mluví o něčem jiném. Je vidět, že o tom nechce mluvit. O tátovi se většinou nevyjadřuje, jen říká, že táta nemá čas, nebo že není doma nebo v souvislosti s tím, proč např. přišel pozdě do školy. Podle jeho vyprávění v kruhu hodně času tráví se starším bratrem nebo s chůvou. Nikdy nesděluje své pocity ohledně rodiny nebo rodinné situace ani, zda ho něco v rodině trápí. [jméno FO] v tomto směru velmi uzavřený, hlídá se a nesvěřuje nikomu z učitelů, ani kamarádům. Třídní učitelka vnímá [jméno FO] jako traumatizované dítě. Jeho emoce jsou velmi nestabilní, buď se od nich úplně odpojí a je mimo sebe, apatický, nebo se naopak projevuje velmi excentricky. Jeho náhlé záchvaty pláče, i když mají příčinu, jsou také neadekvátní dané situaci. [jméno FO] často nemá svačinu, nebo si ji udělal sám a neodpovídá délce pobytu ve škole. Oběd také většinou nesní, protože mu spousta věcí nechutná a celkově trpí nechutenstvím. I když mu otec svačiny připravil, tak je nejedl a říkal, že tohle nemá rád. V poslední době si už svačiny připravuje většinou sám. Někdy nemá žádnou, protože tvrdí, že ji zapomněl. Občas chodí ve stejném oblečení i několik dní po sobě. Na plavecký výcvik si balil také sám, i když rodiče měli seznam věcí. Seznam se k němu nedostal, a tak si sbalil to, co uznal za vhodné a chyběla mu spousta věcí, včetně pasu, což byla komplikace, protože jeli do Německa. Neměl s sebou ani adekvátní oblečení do zimy, které mu museli půjčit. Otec se školou spolupracuje, komunikuje a snaží se poskytnout všechny informace, týkající se rodinné situace. Matka také komunikuje, zajímá ji [jméno FO] prospěch ve škole a jeho absence, měli s ní také schůzku, která proběhla v listopadu. Učitelka s ní ale není v užším kontaktu, jelikož se s ní [jméno FO] nevídá. Učitelka dále popsala situaci, kdy si matka dle soudního nařízení přišla [jméno FO] vyzvednout do školy. Učitelka mu sdělila, že si ho dnes vyzvedne maminka a bylo vidět, že ho ta informace rozrušila. Řekl ale, že ji chce vidět a chce s ní odejít, že u ní ale nechce spát, protože má malý byt. Matka přišla i s mladším synem. Setkání bylo velmi emotivní. [jméno FO] byl rád, že matku vidí, i když byl z celé situace trochu rozpačitý. Objal ji a ona ho také objala a plakala. Odešel s ní dobrovolně. V pondělním kruhu sdílel, že si víkend s mámou užil, že byli na procházce a pekli spolu croissanty. To bylo také v listopadu 2025. Pak matka učitelce psala, že jí otec brání ve styku s dětmi. [jméno FO] pouze řekl, že maminku už neviděl dlouho.

K nezletilému [adresa] třídní učitelka sdělila, že je zcela bezproblémový žák. Jeho prospěch je velmi dobrý. Do školního kolektivu je zapojen standardně a jeho chování je v souladu se školním řádem. Nezaznamenali u něj žádné negativní změny v chování ani v jeho psychickém prožívání. Působí vyrovnaně. [jméno FO] se o své rodinné situaci před pedagogy aktivně nevyjadřuje. Z jejich poznatků nevyplývá, že by pociťoval obavy nebo strach z některého z rodičů. Ve škole působí v tomto směru klidně, nezaznamenali známky snížené psychické pohody nebo nedostatečné péče. Komunikace probíhá primárně s otcem, který [adresa] omlouvá absenci. Pokud jde o osobní kontakt a zájem o prospěch, od 6. třídy se ani jeden z rodičů nezúčastnil třídních schůzek ( [jméno FO] je aktuálně v 7. ročníku).

Náklady na studium včetně nákladů na stravování, školy v přírodě apod. činily v roce 2025 pro oba nezletilé: leden 29 670 Kč, únor 30 050 Kč (z toho 2 000 Kč plavecký kurz), březen 31 130 Kč (z toho 2 000 Kč plavecký kurz), duben 30 850 Kč (z toho 2 800 Kč plavecký kurz), květen 29 670 Kč, červen 28 980 Kč, červenec 6 382 Kč (stravné za květen + 1 672 Kč Cambridge zkoušky) a 4 740 Kč (stravné za červen), září 37 000 Kč (z toho 10 000 Kč poplatek za učebnice a pomůcky), říjen 27 000 Kč, listopad 32 790 Kč, prosinec 32 310 Kč. Školné činilo 12 000 Kč za jednotlivce za leden až červen 2025, od září 2025 je to 13 500 Kč.

30. Ze zprávy [právnická osoba] z 20. 5. 2026 bylo odvolacím soudem zjištěno, že otec přerušil spolupráci s [právnická osoba] začátkem listopadu, následně zaslal rozsáhlou stížnost na služby [právnická osoba] a na pracovnici organizace, kterou obvinil ze spoluúčasti na trestné činnosti matky nezletilých. Stížnost byla shledána neopodstatněnou, odpověď otci zaslala jednatelka [jméno FO] . Jinou aktivitu směrem k jejich organizaci nevyvinul. Několikrát je kontaktovala matka s dotazem na další možné asistované kontakty. Byla informována, že je nutné kontakty domluvit s otcem a že organizace nezprostředkovává komunikaci mezi rodiči. Matka dlouhodobě projevovala zájem o asistované kontakty.

31. Z potvrzení zaměstnavatele matky [právnická osoba] bylo odvolacím soudem zjištěno, že matka pracuje v jejich organizaci na základě dohody o provedení práce od 1. 4. 2025 na pracovní pozici asistent vychovatelů, a nejsou jí poskytovány žádné zaměstnanecké benefity. Mzda je zasílána na bankovní účet vedený u UniCredit Bank. Čistý příjem matky činil v srpnu a září 2025 11 320 Kč, v říjnu 2025 až březnu 2026 vždy 10 440 Kč měsíčně.

32. Ze sdělení Úřadu práce, kontaktní pracoviště Praha východ a Praha západ bylo odvolacím soudem zjištěno, že matka v období 8/2025 až 3/2026 pobírala rodičovský příspěvek 7 500 Kč měsíčně (poslední výplata dne 10. 3. 2026 za 2/2026).

33. Z přehledu příjmů matky u [právnická osoba] bylo odvolacím soudem zjištěno, že matčin příjem činil 3 672 Kč za září 2025, 3 774 Kč za říjen 2025.

34. Z výpisu z účtu matky u [právnická osoba] ., bylo odvolacím soudem zjištěno, že počáteční zůstatek byl k 1. 3. 2026 27 688,74 Kč, konečný k 31. 3. 2026 15 891,75 Kč, příjmy v březnu tvořily rodičovský příspěvek 7 500 Kč, 15 000 Kč výživné od otce a 10 440 Kč mzda od [právnická osoba] K 30. 4. 2026 činil konečný zůstatek 16 666,35 Kč a na účet přišlo 15 000 Kč výživné od otce a 10 440 Kč mzda od [právnická osoba] Matka hradí 560 zálohu na plyn, 780 Kč na [jméno FO] , 12 941 Kč nájem (flat rent), 290 Kč internet ([poskytovatel]).

35. Z rozpisu výdajů předloženého matkou bylo odvolacím soudem zjištěno, že náklady spojené s výživným a péčí o nezletilé [adresa] , [jméno FO] a [jméno FO] se v jednotlivých měsících (7/2025-3/2026) pohybovaly přibližně mezi 3 200 Kč a 7 000 Kč: v červnu 3 250 Kč, v červenci 3 200 Kč, v srpnu 4 200 Kč, v září 3 700 Kč, v říjnu 5 500 Kč, v listopadu 7 000 Kč, v prosinci 6 300 Kč, v lednu 3 800 Kč, v únoru 4 600 Kč a v březnu 3 500 Kč; tyto výdaje zahrnovaly stravu, náklady na oblečení, hygienu, zdravotní výdaje a zábavu. Zároveň matka uvádí, že nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] u ní pobývali pouze jednorázově od 14. do 17. 11. 2025. Vlastní výdaje matky se pohybovaly mezi 2 500 Kč a 4 700 Kč měsíčně, v červnu a červenci 3 000 Kč, v srpnu 4 500 Kč, v září 3 500 Kč, v říjnu 4 500 Kč, v listopadu 3 100 Kč, v prosinci 2 500 Kč, v lednu 3 300 Kč, v únoru 2 500 Kč a v březnu 4 700 Kč, náklady tvořila zejména strava ve výši 2 500 Kč měsíčně, dále nepravidelné výdaje na oblečení a hygienu. Potvrdila, že jí otec hradil výživné v dubnu až červenci 2025 vždy 15 000 Kč, v srpnu 25 000 Kč, v září až listopadu 15 000 Kč, v prosinci 2025 bez úhrady, v lednu až březnu 2026 opět 15 000 Kč.

36. Z výpisu evidence docházky vedené [společnost]. z 13. 4. 2026, který předložila matka, bylo odvolacím soudem zjištěno, že [jméno FO] měl v 1. pololetí (1. 9. 2025 – 31. 1. 2026) 50 hodin omluvené absence, ve 2. pololetí (1. 2. 2026 – 13. 4. 2026) má 34 hodin. [jméno FO] má v 1. pololetí omluveno 96 hodin, ve 2. pak 43 hodin. Ze záznamu docházky bylo zjištěno, že [jméno FO] měl v 1. pololetí absence dne 2. 9. 2025 (lékařské vyšetření), 3.–4. 9. 2025, 22. a 29. 9. 2025 (rodinné důvody), dne 21. 10. 2025 (návštěva lékaře), ve dnech 3.–4. 11. 2025 a 18.–21. 11. 2025 (nemoc), dne 24. 11. 2025, v prosinci 2025 byly evidovány spíše jednotlivé omluvené hodiny, v lednu 2026 ve dnech 22.–23. 1. 2026 (dovolená), 26. 1. 2026 (lékařské vyšetření) a 14. 1. 2026 (doprava). Ve 2. pololetí měl [jméno FO] absence ve dnech 5. a 6. 2. 2026 (rodinné důvody), dne 18. 2. 2026 (účast na zeměpisné olympiádě), 11. 3. 2026 z důvodu dopravy a 17. 3. 2026 (lékařské vyšetření), 30. a 31. 3. 2026, 1. 4. 2026 (rodinné důvody), 9. 4. 2026 (lékař). Nezletilý [jméno FO] měl v 1. pololetí absence 29. 9. 2025 (rodinné důvody), 3.–4. 11. 2025 a 24.–28. 11. 2025 (nemoc), 16. 12. 2025 (lékař), 17.–19. 12. 2025 (dovolená), 9. 1. 2026 a 13. 1. 2026 (lékařské vyšetření), 22.–23. 1. 2026 (dovolená), 26. 1. 2026 (lékař). Ve 2. pololetí pak ve dnech 5.–6. 2. 2026 a 13. 3. 2026 (nemoc), 17.–19. 3. 2026 (lékařské vyšetření), dílčí absence jsou zaznamenány 24., 30. a 31. 3. 2026.

37. Z obchodního rejstříku bylo odvolacím soudem zjištěno, že otec je jediným jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba] , IČO: [IČO] , je členem představenstva společnosti [právnická osoba] , IČO: [IČO] (základní kapitál ve výši 120 000 EUR plně splacen), jediným jednatelem společnosti [Anonymizováno] IČO: [IČO] (jediným společníkem je společnost [právnická osoba] , IČO: [IČO] ). Je také veden jako OSVČ, IČO: [IČO] (obory činnosti: zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály). Působil jako statutární ředitel, člen správní rady společností [právnická osoba] ., IČO: [IČO] (do 3. 1. 2023), a [právnická osoba] ., IČO: [IČO] , kdy obě společnosti zanikly sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba] ., IČO: [IČO] (dříve [Anonymizováno] ), v důsledku fúze sloučením, která byla provedena dle Projektu fúze sloučením vyhotoveného dne 22. 5. 2025 (v obchodním rejstříku zapsáno 1. 7. 2025). Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] (ocenění jmění zanikajících společností pro účely fúze) bylo zjištěno, že hodnota jmění společnosti [právnická osoba] . byla ke dni 31. 12. 2024 stanovena výnosovou metodou DCF ve výši 55 871 000 Kč, což odpovídá tržní hodnotě 100 % obchodního podílu ve společnosti. Hodnota jmění společnosti [právnická osoba] . byla stanovena metodou kapitalizovaných čistých výnosů na částku 77 412 000 Kč, avšak po zákonném snížení o pořizovací cenu podílu na společnosti [právnická osoba] činí výsledná hodnota jmění této společnosti pro účely fúze částku 16 899 000 Kč. Do 18. 12. 2023 působil otec také jako jednatel a společník společnosti [právnická osoba] . v likvidaci, IČO: [IČO] (zrušena s likvidací v roce 2024).

38. Ze sdělení [právnická osoba] . bylo odvolacím soudem zjištěno, že otec zde má veden běžný účet č. 592027003 (CZK), k němuž má 2 aktivní debetní karty. Počáteční zůstatek k 1. 9. 2025 činil 86 713 Kč, konečný zůstatek k 5. 5. 2026 15 617 Kč, příjmy činily celkem 1 065 184 Kč, výdaje 1 136 280 Kč. Na účet přichází každý měsíc vždy 53 000 Kč z účtu [jméno FO] ( [č. účtu] , s poznámkou od kocoura), částky z nákupu cenných papírů (406 600 Kč v říjnu 2025, 99 160 Kč v prosinci 2025). Z účtu odchází 15 000 Kč výživné (příjemce [jméno FO] ), je z něj splácen úvěr a nakupovány cenné papíry.

39. Dále má otec veden běžný účet č. 592027011 (CZK), kdy počáteční zůstatek k 1. 9. 2025 činil 1 978,03 Kč, konečný zůstatek k 5. 5. 2026 2 980,20 Kč (na účet v září 2025 přišlo 75 000 Kč z jiného účtu otce, které odešly na jiný účet otce); běžný účet č. 592027038 (EUR), kdy počáteční zůstatek k 1. 9. 2025 činil 1 918,48 EUR, konečný zůstatek k 5. 5. 2026 činí 48,48 EUR, a běžný účet č. 592027046 (USD, od 9/2025 bez pohybu). Otec měl dispoziční oprávnění – podpisová oprávnění k účtům a kartě společnosti [společnost]. Má jednu osobní půjčku 1 250 000 Kč, kdy nesplacená částka úvěru činí 868 658,43 Kč a výše měsíční splátky 19 539 Kč.

40. Ze sdělení [právnická osoba] . bylo odvolacím soudem zjištěno, že otec zde má veden běžný účet č. [č. účtu] , na kterém je k 9. 5. 2026 disponibilní zůstatek 467 262,99 Kč. Na tento účet přišlo v září 2025 celkem 329 855,10 Kč: 13 500 Kč od [jméno FO] , celkem 200 000 Kč od [právnická osoba] , 20 000 Kč od [jméno FO] , 2 201,92 Kč od [právnická osoba] . a celkem 94 153,18 Kč (RB směnárna, EUR). V říjnu 2025 přišlo celkem 540 062,94 Kč: 241 500 Kč s označením [Anonymizováno] , 20 000 Kč od [jméno FO] , 13 500 Kč od [jméno FO] a celkem 265 062,94 Kč (RB směnárna, EUR). V listopadu 2025 přišlo celkem 1 441 306,13 Kč: 20 000 Kč od [jméno FO] , celkem 100 000 Kč od [právnická osoba] , 900 000 Kč od [právnická osoba] , 340 000 Kč od [jméno FO] , 16 707 Kč od FÚ pro Středoč. Kraj, z konverzí celkem 63 099,13 Kč (RB směnárna, EUR). V prosinci 2025 přišlo celkem: 552 120 Kč: 400 000 Kč od [právnická osoba] , 20 000 Kč od [jméno FO] , 13 500 Kč od [jméno FO] a 118 000 Kč od [jméno FO] .

41. V lednu 2026 přišlo celkem 1 236 250 Kč: celkem 1 200 000 Kč od [právnická osoba] , 20 000 Kč od [jméno FO] , 13 500 Kč od [jméno FO] a 2 750 Kč jako bonus z kreditní karty. V únoru 2026 přišlo celkem 7 656 763,60 Kč: 94 380 Kč od [právnická osoba] . (odměna za zprostředkování), 20 000 Kč od [jméno FO] , 7 337 998,60 Kč od [jméno FO] , [tituly před jménem] (vyplacení kupní ceny z deposita od [jméno FO] a [Anonymizováno] ), 200 000 Kč od [Anonymizováno] , 2 190 Kč od [právnická osoba] (vratka), 2 195 Kč od [Anonymizováno] . V březnu 2026 přišlo celkem 2 509 452,94 Kč: 243 200 Kč s označením [Anonymizováno] , celkem 2 000 000 Kč od [jméno FO] (půjčka), 199 000 Kč od [právnická osoba] , 20 000 Kč od [jméno FO] , 30 000 Kč od [jméno FO] , 13 752,94 Kč od [právnická osoba] ., 3 000 Kč od [právnická osoba] , z konverzí celkem 87 282,58 Kč ( [Anonymizováno] , EUR). V dubnu 2026 přišlo celkem 2 666 314,70 Kč: 89 000 Kč od [právnická osoba] , 20 000 Kč od [jméno FO] , 15 000 Kč od [jméno FO] , 1 500 000 Kč od [jméno FO] (půjčka), 1 000 000 Kč od [jméno FO] , 2 190 Kč od [právnická osoba] , z konverzí celkem 39 024,70 Kč (RB směnárna, EUR).

42. Běžný účet č. [č. účtu] má otec vedený v EUR (k 9. 5. 2026 disponibilní zůstatek 1 519,40 EUR; v září 2025 přišlo 3 080 EUR od [Anonymizováno] , konzultační služby v IT, 3 500 EUR z jiného účtu otce; v říjnu 2025 přišlo 12 400 EUR od [právnická osoba] , 4 500 EUR z jiného účtu otce; v listopadu 2025 přišlo 3 080 EUR od [Anonymizováno] [Anonymizováno] , konzultační služby v IT; v únoru 2026 přišlo 200 000 EUR s označením [Anonymizováno] ). Dále je účet veden v CHF, USD a GBP (v období 9/2025 až 4/2026 nejsou evidovány žádné transakce).

43. Otec má u [právnická osoba] . spotřebitelský úvěr, číslo úvěrové smlouvy: [číslo], schváleno dne 4. 6. 2024, limit: 765 000 Kč, aktuální výše dluhu: jistina 623 450,49 Kč + úrok 969,82 Kč, výše měsíčních splátek: 10 815,00 Kč, spláceno bez prodlení; dále kontokorent s limitem 150 000 Kč (ke dni 9. 5. 2026 nerozčerpán); kreditní kartu (limit 200 000 Kč, aktuální výše dluhu 76 527,79 Kč, řádně spláceno); cenné papíry (stav aktuálního portfolia 7 309,75 Kč); běžný investiční účet č. [č. účtu] (zůstatek 671 Kč k 11. 5. 2026). Otec má/měl v období 9/2025–5/2026 dispoziční oprávnění k účtům společnosti [právnická osoba] , IČO: [IČO] , [právnická osoba] , IČO: [IČO] , [společnost], IČO: [IČO] , [právnická osoba] , IČO: [IČO] .

44. Z komunikace s [právnická osoba] z listopadu 2025 předložené otcem bylo odvolacím soudem zjištěno, že otec nenašel na jejich webových stránkách službu facilitovaného předávání. K dotazu na úhrady mu bylo sděleno, že facilitované předávání probíhá v rámci služby Asistovaný kontakt za jednotnou cenu, a to pouze ve středu 11:45–14:45 a ve čtvrtek 13:30–19:30. Službu je nutné objednat i uhradit nejpozději 72 hodin předem. Výjimečně jsou schopni zajistit asistované předání i zítra (13. 11.), nutná je však okamžitá domluva času přes recepci a neprodlená úhrada. Mimo uvedené časy službu poskytnout nemůžou. Dle rezervačního systému neevidují přeplatek: dvě sezení byla zrušena z jejich strany a platba byla vrácena, na dvě se otec nedostavil bez včasného zrušení (účtováno 100% storno). Termíny byly měněny na žádost otce či se souhlasem.

45. Ze zprávy [podezřelý výraz] předložené otcem bylo odvolacím soudem zjištěno, že nezletilý [jméno FO] byl dne 21. 12. 2025 vyšetřen na dětské psychiatrické ambulanci, kam byl odeslán pro zhoršení psychického stavu po údajném sexuálním zneužívání matkou. Podle otce má dítě od února 2025 potíže spočívající v epizodách, kdy se „na chvíli odpojí“, nereaguje, nepamatuje si průběh, třese se či opakuje fráze, přičemž nově došlo i k trhání vlasů a kopání, přičemž tyto stavy se z původní frekvence přibližně 1x měsíčně zvýšily na několik epizod měsíčně (3x), současně se objevují úzkosti, výkyvy nálad, poruchy spánku a únava. [jméno FO] uvedl, že neví, proč je tady, má dobrou náladu, ve škole funguje normálně, taťku má moc rád, s mamkou moc není, vídá ji občas, nechce o ní mluvit. Chodí k psycholožce. FN uvedla, že je pacient orientovaný, spolupracující, bez psychotických příznaků, bez agresivity a bez sebevražedných tendencí, myšlení je koherentní, jsou přítomny sklony k úzkosti; je vysloveno podezření na jinou disociativní poruchu s výraznou úzkostí (F44.8), přičemž aktuálně není indikována hospitalizace, je doporučeno pokračovat v ambulantní psychiatrické péči a psychoterapii, doplnit neurologické vyšetření včetně EEG a zahájit [Anonymizováno] , v případě zhoršení stavu je doporučena kontrola na pohotovosti.

46. Ze zpráv [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] ze dne 13. 1. a 19. 3. 2026 předložených otcem bylo odvolacím soudem zjištěno, že [jméno FO] byl doporučen pediatrem pro susp. sexuálního zneužívání matkou a susp. posttraumatickou stresovou poruchu. Pro akutní psychické obtíže (křik, sebepoškozování) vyšetřen ve [Anonymizováno] [adresa] , nasazen [Anonymizováno] , v léčbě pokračováno s mírným zlepšením. Opakovaně vyšetřen bez přítomnosti otce: chování klidné, kontakt dobrý, léky užívá. Udává strach z matky, odmítá styk, nechce hovořit o minulosti, obává se i o mladšího bratra. K otci a sourozencům má pozitivní vztah, ve škole prospívá. Objektivně: dítě nadané, bez poruch myšlení a vnímání, sociální chování přiměřené, vztah k matce se jeví výrazně narušen. Dg.: susp. [Anonymizováno] . Doporučeno pokračovat v medikaci [medikace], styk s matkou dle výsledků policejního šetření, případně znaleckého posouzení.

47. Ze zprávy učitelky [jméno FO] ze dne 21. 4. 2026 bylo odvolacím soudem zjištěno, že nezletilý [jméno FO] se na začátku školního roku ve škole projevoval pozitivně, do třídy přicházel s úsměvem, zapojoval se do aktivit a vyhledával kontakt s ostatními. V poslední době však učitelka pozoruje výraznou změnu jeho chování: [jméno FO] přichází do školy skleslý a smutný, straní se kolektivu, odmítá fyzický i oční kontakt, obtížně se aklimatizuje, o přestávkách bývá spíše sám a při společných aktivitách často vyrušuje, reaguje nepřiměřeně, vydává zvuky, odchází z místa, pohybuje se po třídě po čtyřech a někdy se chová regresivně jako malé dítě. Podle učitelky není agresivní a neubližuje sobě ani ostatním, jeho chování však působí nepřirozeně, často smutně a sklíčeně. Ve výuce [jméno FO] většinou dokáže v lavici soustředěně pracovat a plnit úkoly, jeho výkony jsou však velmi kolísavé. Učitelka zdůrazňuje jeho nadprůměrnou inteligenci, současně však uvádí, že vlivem častých absencí učivo nezvládá tak snadno jako dříve, zejména v českém jazyce a prvouce, po absenci bývá „rozhozený“ a je nutné mu učivo opakovaně vysvětlovat. Někdy se v češtině nedokáže vyjádřit ani jednoduchou větou a zapomíná význam běžných pojmů. Učitelka dále uvádí, že si [jméno FO] opakovaně stěžuje na bolesti břicha a hlavy, někdy proto odchází domů dříve, často nemá pití ani svačinu, má nechutenství a úkoly donese zpravidla jen tehdy, pokud je vypracuje přímo ve škole. Školní povinnosti a základní příprava do školy jsou ve značné míře ponechávány na samotném [jméno FO] , který tuto odpovědnost vzhledem ke svému věku a stavu nezvládá. Tento závěr učitelka dokládá i situací při plaveckém výcviku v Německu, na který si [jméno FO] podle jejích informací balil sám. Přestože rodiče obdrželi potřebné informace a seznam věcí, [jméno FO] přijel k autobusu v zimním počasí bez bundy a čepice, které mu musela půjčit asistentka, neměl pas, pro který musela dojet chůva, a neměl ani ručník, čepici do vody, svačinu, pohled od rodičů ani další požadované věci. Otec byl podle sdělení učitelky v té době nedostupný telefonicky. K rodinnému zázemí učitelka uvádí, že podle jejích informací je [jméno FO] v péči otce, s matkou se dlouhodobě nestýká a ze školy jej často vyzvedává bratr nebo chůva. [jméno FO] podle sdělení otce užívá [Anonymizováno] [Anonymizováno] , neboť si měl doma vytrhávat vlasy a mít panické ataky; léky si má ráno brát sám. Učitelka uvádí, že [jméno FO] si na rodiče nestěžuje, o otci ani matce nemluví negativně, současně o nich však nemluví ani pozitivně. Ve vztahu k matce popsala jednu situaci, kdy si jej matka dle soudního rozhodnutí vyzvedla ze školy. [jméno FO] byl zprvu vyveden z míry a zmatený, uvedl však, že se na matku těší a chce ji vidět, ačkoli u ní nechce bydlet kvůli malému bytu. Po příchodu matky ji objal, usmíval se, byl rád, že ji vidí, a dobrovolně s ní odešel. Po víkendu o kontaktu s matkou mluvil hezky, uvedl, že spolu pekli a že si to užil. Učitelka současně zaznamenává tvrzení otce, že děti k matce nechtějí, bojí se jí a kontakt s ní je pro ně traumatizující. Toto tvrzení podle ní odpovídá postoji nejstaršího syna [adresa] , který s matkou ze školy odejít nechtěl a učitelky mu musely ukázat soudní rozhodnutí. U [jméno FO] je však situace méně jednoznačná, neboť někdy na přímý dotaz připustí, že by matku chtěl vidět a že mu chybí, sám od sebe to však neříká. Učitelka dále uvádí, že ve čtvrtky a pátky, kdy má být [jméno FO] u matky, někdy ve škole chybí nebo odchází před navazujícím anglickým programem, který je součástí výuky; matku ve škole již delší dobu neviděla a ta ji kontaktovala naposledy kvůli vysvědčení a docházce.

48. Z protokolu mimo jednání před soudem prvního stupně ze dne 8. 4. 2025 bylo odvolacím soudem zjištěno, že byl proveden pohovor s nezletilými. Nezletilý [jméno FO] po přiměřeném poučení uvedl, že mu otec k důvodu jeho účasti u soudu mnoho neřekl. Po vysvětlení, že řízení se týká péče a výživy a že soud zajímá i jeho stanovisko, sdělil, že v současné době bydlí s otcem a mladším bratrem. Matku nyní nevídá. Navštěvuje česko-anglickou mezinárodní školu, kterou hodnotí kladně. Uvedl, že pouze s otcem bydlí přibližně od konce roku, resp. od doby, kdy se rodiče zhruba v polovině prosince pohádali. Vánoce již rodiče s dětmi netrávili společně. K představě dalšího uspořádání péče nezletilý [jméno FO] uvedl, že by mu vyhovovalo střídání u obou rodičů, přibližně po jednom až dvou týdnech. Matka podle něj nyní bydlí u příbuzných v Praze; v bytě bydlí také teta a bratranec, s nímž si nezletilý rozumí. Matku a nejmladšího bratra osobně neviděl již několik měsíců. Uvedl, že rodiče občas slyšel dohadovat se o tom, jak by děti byly u každého z nich, dosud se však podle něj nedohodli. Důvod, proč matku nevídá, nezná; současně však uvedl, že mu otec kontakt s matkou „docela zakazuje“. Podle jeho sdělení otec tvrdí, že matka má mentální nemoc, že na [jméno FO] byla přísná a že [jméno FO] je jejím oblíbencem. Nezletilý sám k tomu uvedl, že neví, proč by tomu tak mělo být. Vztah s bratrem [jméno FO] označil [jméno FO] za dobrý. Vzájemný vztah rodičů vnímá negativně, neboť podle něj spolu rodiče vycházejí špatně a při setkání se zpravidla pohádají. Dále uvedl, že některé příbuzné ze strany otce dlouho neviděl, vídá však prarodiče z otcovy strany, kteří bydlí na [adresa] . Před rozpadem soužití rodičů byla podle něj plánována cesta za příbuznými matky na Filipíny, kde rodina naposledy byla asi před šesti lety. O tom, jak by byli s bratrem u matky a u otce, s [jméno FO] nemluví, neboť o tomto tématu nerad hovoří. Ze svých zájmů zmínil YouTube a házenou. K otázce kontaktu s matkou [jméno FO] uvedl, že s ní již vůbec nemluví, ač by se s ní rád alespoň občas viděl. Vysvětlil, že jej otec kontroluje, zda matce volal, a že je v poslední době v tomto směru přísný, a to i ohledně kontaktu s bratrancem. Čas od času se otce ptá, zda může matku kontaktovat, otec mu však podle jeho sdělení odpovídá záporně. Na dotaz, zda by otec respektoval případné rozhodnutí soudu o styku s matkou, uvedl, že neví. Současně doplnil, že podle jeho názoru by matka neměla problém s tím, aby se v době pobytu u ní vídal také s otcem. Na závěr pohovoru nechtěl nic dodat ani se na nic zeptat. Nezletilý [jméno FO] působil rozumově velmi vyspěle a na otázky odpovídal uvážlivě.

49. Následně byl proveden pohovor s nezletilým [jméno FO] , který nechtěl pohovor absolvovat sám a souhlasil s přítomností staršího bratra [adresa] . [jméno FO] na otázky reagoval zčásti slovně a zčásti neverbálně. Na dotaz, zda ví, proč si přišel k soudu popovídat, pokrčil rameny. [jméno FO] k tomu uvedl, že [jméno FO] se mu dříve jevil jako extrovert, nyní však spíše jako introvert, a že tato změna nastala od doby, kdy se rodiče začali hádat. [jméno FO] uvedl, resp. neverbálně potvrdil, že matku v poslední době neviděl, ale že s ní telefonoval. Vyjádřil přání vidět se s matkou i s nejmladším bratrem a uvedl, že by chtěl jít k matce na návštěvu. Připustil rovněž představu, že by byl s každým z rodičů stejnou dobu a u rodičů se střídal. Matku označil za hodnou, o otci uvedl, že někdy křičí. Současně sdělil, že mu otec dovoluje s matkou telefonovat. Školu hodnotil kladně, z kroužků zmínil házenou, která jej baví, a dále uvedl, že rád hraje hry a šachy. Na dotaz opatrovníka, s kým z rodičů by bydlel, kdyby to záleželo pouze na něm, [jméno FO] uvedl, že s matkou. Zároveň však potvrdil, že by se chtěl vídat s oběma rodiči stejně. Na dotaz, zda otec mluví o matce a matka o otci, pokrčil rameny. V průběhu pohovoru si hrál s figurkami mimoňů a uvedl, že je má rád. Na závěr nechtěl nic dodat ani se na nic zeptat.

50. Z pohovoru s nezletilými provedeného dne 29. 5. 2025 v kanceláři soudkyně bylo odvolacím soudem zjištěno, že nezletilý [jméno FO] na úvod uvedl, že se má tak, že u něj není nic nového, nanejvýš něco ve škole. K dotazu na poslední kontakt s matkou sdělil, že byl s matkou poprvé po dlouhé době, přičemž mu to připadalo „divné“ a nepříjemné. Uvedl, že v bytě matky není mnoho místa na spaní a že se mu tam ani příliš nechce. Oproti předchozímu pohovoru, při němž připouštěl střídání mezi rodiči, nyní uvedl, že „když to tak vidí“, nechce střídavou péči realizovat. Důvod nespojoval pouze s velikostí bytu matky; uvedl, že by mu nepomohlo ani to, kdyby měl u matky vlastní pokoj, neboť se mu k matce nechce. Vysvětlil, že v přítomnosti matky má nepříjemný pocit, který popsal jako stres či obdobný tělesný pocit, připodobněný sevřenému žaludku. [jméno FO] dále uvedl, že matku nechce příliš vídat. Pokud by ji musel vidět, připustil by kontakt nejvýše za přítomnosti otce nebo jiné dospělé osoby. Svůj postoj spojoval s tím, co slyšel o jednání matky vůči bratrovi [jméno FO] . Uvedl, že tyto informace slyšel nejčastěji od otce, což považuje za pochopitelné, protože se o tom podle něj jinak dozvědět nemohl. [jméno FO] se na věc ptal, ten však podle [adresa] nechtěl nic říkat a byl nervózní. Otec mu sdělil, že mu to [jméno FO] řekl, a [jméno FO] uvedl, že otci věří, mimo jiné proto, že pozoroval změnu [jméno FO] chování. Zároveň uvedl, že konkrétní věci o [jméno FO] od nikoho jiného než od otce neslyšel, pouze slyšel, jak o tom mluvili další lidé, například terapeutka nebo známí, kteří to však podle jeho názoru pravděpodobně rovněž slyšeli od otce. K vlastní zkušenosti s matkou [jméno FO] uvedl, že jemu osobně se ze strany matky asi nic nestalo. Popsal však, že mu bylo nepříjemné, když jej matka nutila dělat věci, které nechtěl, konkrétně volat [jméno FO] , aby s ním matka mohla mluvit, a to i přes zákaz otce. Dodal, že o konkrétních věcech, které se měly stát [jméno FO] , mluvit nechce, ačkoliv mu jich bylo popsáno více. Ke kontaktu s nejmladším bratrem [jméno FO] uvedl, že se s ním vídají, když je [jméno FO] u nich. Je rád, že ho vídají, ačkoliv dodal, že je občas „otravný“, ale je to jeho bratr. K informaci o možném zásahu policie uvedl, že od otce slyšel, že věc několikrát hlásil na policii. K běžnému režimu sdělil, že chodí na házenou, kterou má mít dvakrát týdně, většinou to však nestíhají a jezdí jen jednou týdně; hraje křídlo nebo pivota. Na prázdniny mají podle jeho sdělení letět do Španělska, do Sevilly, další podrobnosti si nepamatoval. Uvedl rovněž, že mají chůvu, otec se vrací domů obvykle kolem 20.00 až 21.00 hodin, do školy je většinou vozí otec, ze školy pak chůva, případně jedou autobusem, někdy je vyzvedává také otec. Matka podle [adresa] česky příliš nerozumí, s dětmi se baví anglicky. [jméno FO] dále uvedl, že rodiče se téměř vždy hádají, když se vidí, a proto si není jistý, zda by kontakt s matkou za přítomnosti otce proběhl bez konfliktu. Připustil, že by o kontaktu s matkou za přítomnosti jiné osoby uvažoval, pokud by šlo o někoho, koho zná a komu věří; v případě cizí osoby by to podle něj nešlo. Uvedl, že docházeli k terapeutce, nejprve všichni tři, následně již jen on a bratr. Terapii popsal tak, že je tam dobře a není to nudné. Na závěr uvedl, že nemá nic dalšího, co by chtěl sdělit. Opatrovníkem mu byly předány kontakty na klíčovou sociální pracovnici s poučením, že se na ni mohou nezletilí kdykoliv obrátit, pokud by chtěli ještě něco sdělit.

51. Poté byl proveden pohovor s nezletilým [jméno FO] , který nechtěl jít na pohovor sám bez bratra. [jméno FO] převážně odpovídal stručně, často kýváním nebo kroucením hlavou. Uvedl, že se má dobře a že se vídá s malým bratrem. S bratrem si příliš nehrají, protože je podle něj ještě moc malý. K prázdninám nejprve krčil rameny, následně uvedl, že mu asi nebylo řečeno, kam pojede; [jméno FO] k tomu dodal, že [jméno FO] to spíše zapomněl. [jméno FO] uvedl, že u matky nebyl a že by k ní jít nechtěl. Důvod sdělit nechtěl. Uvedl také, že matku na chodbě nepozdravil a nemluvil s ní. Oproti předchozímu pohovoru, kdy uváděl, že by bydlel u matky i u otce, nyní výslovně uvedl, že nechce bydlet u matky a že chce bydlet u otce. Na dotaz, zda by se chtěl s matkou vidět nebo se s ní potkat někde venku, odpověděl záporně. Připustil pouze telefonický kontakt s matkou, nikoliv osobní setkání. K dotazu, zda se od minulého pohovoru stalo něco zlého nebo špatného, uvedl, že to nechce říkat. Ke každodenním poměrům [jméno FO] potvrdil, že mají chůvu, kterou [jméno FO] označil jménem [Anonymizováno] . [jméno FO] kývnutím potvrdil, že je hodná a že je také někdy vozí ze školy; [jméno FO] doplnil, že do školy je častěji vozí otec. [jméno FO] uvedl, že do školy se s ním učí někdy bratr a někdy se učí sám, na házenou jej vozí [Anonymizováno] . Ve škole jej nejvíce baví matematika, následně doplnil hudební výchovu. Uvedl, že má rád paní učitelku a že má ve škole hodně kamarádů, za kamarády označil [jméno] a [jméno]. S kamarády mluví někdy česky a někdy anglicky. S malým bratrem mluví anglicky, přičemž [jméno FO] doplnil, že na něj občas mluví česky, ale bratr moc nerozumí. [jméno FO] si nebyl jistý, zda si pamatuje návštěvu terapeutky. Na dotaz, zda má raději prázdniny nebo školu, uvedl, že raději chodí do školy; [jméno FO] doplnil, že on má raději prázdniny. [jméno FO] následně uvedl, že se těší na Vánoce, protože má krátce před nimi narozeniny. Potvrdil, že dostává dárky k Vánocům i k narozeninám. Na dotaz, zda má k narozeninám dort, uvedl, že dort nemá rád a má rád spíše malé sladkosti. Na závěr uvedl, že nechce nic dalšího říci ani dodat. Po celou dobu pohovoru si hrál s figurkami mimoňů.

52. V rámci odvolacího řízení byl proveden pohovor s nezletilým [adresa] a [jméno FO] ; [jméno FO] uvedl, že chodí do třetí třídy, baví ho výtvarka, neví, kde je. Taťka mu řekl, že má tady říct, že nechce k mamce; nechce k ní, protože mu dala pohlavek, když se rozhodli s ní už nebydlet, toto jí řekl táta, on šel dolů a neví, co si rodiče nahoře řekli. Když byl u mamky, tak si povídali, hráli deskovky, hráli si s bratrem [jméno FO] , stýská se mu po bráškovi. Bylo to dobrý, ale nechce tam zase jít. Doma mají pejska, s taťkou si hrají. Taťka mu svačinu nepřipravuje, připravuje si ji sám. Do školy jezdí busem nebo ho doprovází táta, vyzvedává ho [jméno FO] asi třikrát týdně, potom táta. Když bydleli společně, tak ho občas doprovázela do školy i mamka. Chůva je u nich namísto mamky. Akorát ho nebije a stojí to peníze. Mazlí se teď s tátou, chůvou nebo bráchou, předtím se mazlil i s mamkou, ale teď nemůže, táta to nechce. S mamkou by se chtěl mazlit.

53. Nezletilý [jméno FO] uvedl, že táta mu říkal, že to bude o tom, aby řekl, s kým chce bydlet; byl poučen o tom, že pohovor může odmítnout, ale povídat si chtěl. Sdělil, že se v únoru 2026 přestěhovali do [Anonymizováno] . Táta, jak hodně pracuje, tak nemá na ně moc čas. Míra k nim chodí méně často. Tak jednou až dvakrát týdně nebo přijde k nim tátův kamarád. Večeři připraví buď sám, nebo když je doma táta, tak táta. Úkoly si dělají sami. Pere zpravidla Míra, ale on taky umí prát. Dříve chodil na házenou, ale teď už ne. Chtěl by docházet na boxing. Brácha chodil také na házenou, nyní chodí na gymnatlon jednou týdně a tam ho vodí táta, když táta nemůže, tak ho vyzvedne sám. S mamkou se [jméno FO] nevídá. Naposledy se viděli v listopadu 2025. Už si zvykl na to, žít bez mamky. Byla fáze, kdy se mu po ní stýskalo, teď už to však přešlo. Docela mu vyhovuje, že bydlí s tátou. Brácha mu říkal, že mu mamka ubližovala, že mu vpichovala injekci, svazovala ho. Jemu mamka nikdy nic takového nedělala, když bydleli společně, tak jim mamka vařila, prala, ale moc se s nimi nebavila. Občas vidí brášku [jméno FO] zhruba tak jednou měsíčně, teď už méně; bráška moc nemluví a jemu přijde malý, „nevyvinutý“. Když byli s mamkou, tak mu to nebylo moc příjemný. Mamka má malý byt, není to pro velkou rodinu. Také chodili už do [právnická osoba] , ale nebylo mu to tam moc příjemné.

54. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] bylo odvolacím soudem zjištěno, že otec nezletilých vykonává funkci člena představenstva ve společnosti [právnická osoba] od 5. 12. 2023 dosud. Za výkon funkce člena představenstva nebyla nikdy otci vyplácena jakákoli odměna ani jiná peněžitá nebo nepeněžitá plnění v souvislosti s výkonem této funkce. Otec nemá a neměl se společností uzavřenou smlouvu o výkonu funkce ani žádnou jinou smlouvu, ze které by vyplýval nárok na pravidelnou či mimořádnou odměnu.

55. Ze zprávy [právnická osoba] , odbor obecné kriminality bylo odvolacím soudem zjištěno, že ve věci nezl. [jméno FO] , nar. [Datum narození nezletilé B] řádu s nabytím právní moci dne 5. 8. 2025. Proti rozhodnutí si nikdo z oprávněných osob nepodal stížnost (nezletilé zastupoval ustanovený opatrovník, kterému bylo usnesení doručeno). Pouze otec nezletilých [Jméno advokátky B] si prostřednictvím své právní zástupkyně [Jméno advokátky C] podal stížnost na postup policejního orgánu při vyšetřování trestního oznámení. Stížnost byla postoupena na Krajské státní zastupitelství v Praze, kde bylo o stížnosti dozorující státní zástupkyní rozhodnuto (vyrozumění bylo odesláno [tituly před jménem] [jméno FO] ).

56. Z přípisu státní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 1. 2026 adresovaného otci bylo odvolacím soudem zjištěno, že státní zastupitelství reagovalo na jeho podání označené jako stížnost na postup policejního orgánu při prověřování trestního oznámení vedeného pod sp. zn. KRPS-65163/TČ-2025-010072. Otec v podání nesouhlasil se závěrem policejního orgánu, kterým byla odložena věc týkající se podezření ze spáchání zločinu znásilnění a přečinu ohrožování výchovy dítěte, jichž se měla dopustit [jméno FO] . Namítal zejména, že nebyl o odložení věci informován, že policejní orgán nesprávně hodnotil provedené důkazy, zejména zvukové záznamy a výpověď nezletilého [jméno FO] , a že nebyly opatřeny další důkazy, které považoval za významné; podle jeho názoru mělo prověřování pokračovat. Část podání týkající se tvrzeného úniku informací ze spisového materiálu byla podle vyjádření policejního orgánu postoupena odboru vnitřní kontroly Policie ČR. Státní zastupitelství podání neposoudilo jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce podle § 157a odst. 1 trestního řádu, neboť takovou žádost může podat pouze osoba, proti níž se trestní řízení vede, nebo poškozený, přičemž otec v dané fázi řízení takovou osobou nebyl. Ve vztahu k nezletilým [jméno FO] a [jméno FO] byl pro možný střet zájmů ustanoven opatrovník [tituly před jménem] [jméno FO] , advokát, a výkon práv poškozených nezletilých tak přešel na něj. Podání otce proto bylo posouzeno pouze jako podnět k přijetí opatření v rámci dohledu nad postupem policejního orgánu. Po prostudování spisového materiálu státní zástupkyně neshledala u policejního orgánu pochybení takového rozsahu, které by odůvodňovalo zrušení usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu, a se závěry policejního orgánu se ztotožnila. Konstatovala, že otec ve věci opakovaně podával vysvětlení, že skutečnosti uváděné v jeho podání již byly předmětem prověřování a že policejní orgán v odůvodnění rozhodnutí vyhodnotil provedené důkazy včetně otcem předložených nahrávek. Z těchto nahrávek otec dovozoval podezření na sexuální praktiky podezřelé před dětmi nebo se synem [jméno FO] , policejní orgán však dospěl k jinému závěru a státní zástupkyně se s tímto závěrem po přezkoumání celého spisu, včetně vyjádření synů [jméno FO] a [adresa] , ztotožnila. Jediné pochybení policejního orgánu spatřovala v tom, že otec nebyl písemně vyrozuměn o tom, že věc byla usnesením ze dne 31. 7. 2025, které nabylo právní moci dne 5. 8. 2025, odložena. Toto pochybení však podle státní zástupkyně nemohlo změnit správnost vyhodnocení věci ani důvodnost rozhodnutí o jejím odložení; otec byl tímto přípisem dodatečně informován o učiněném opatření a zpracovatelce mělo být připomenuto její opomenutí, aby se neopakovalo.

57. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, ze dne 31. 7. 2025 vyplývá, že policejní orgán podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložil věc podezření ze spáchání zločinu znásilnění a přečinu ohrožování výchovy dítěte, jichž se měla dopustit [jméno FO] vůči nezletilým dětem, zejména [jméno FO] a [jméno FO] . Podezření vycházelo především z trestního oznámení otce [jméno FO] , podle něhož měla matka vést sexuálně laděný videohovor za přítomnosti nejmladšího syna [jméno FO] a podle pozdějšího sdělení otce se měl [jméno FO] otci svěřit, že mu matka zakrývala hlavu polštářem a zasouvala mu do konečníku předmět připomínající erotickou pomůcku. Otec dále předložil zvukové nahrávky pořízené v dětském pokoji a poukazoval i na údajné zdravotní potíže [jméno FO] . Policejní orgán provedl prověřování, včetně výslechu nezletilého [jméno FO] jako neodkladného a neopakovatelného úkonu za účasti soudkyně. [jméno FO] však ve své výpovědi nepotvrdil, že by mu matka zaváděla jakýkoli předmět do konečníku nebo že by se vůči němu dopustila sexuálního jednání. Popsal pouze situace, kdy jej matka položila na postel, dala mu přes hlavu polštář a plácla jej přes zadek, přičemž uvedl, že byl oblečený v pyžamu a matka byla rovněž oblečená. Uvedl také, že matka jej ani jeho bratry jinak nepoškozovala, pouze je někdy fyzicky potrestala, když zlobili. Tvrzení otce nepotvrdil ani starší bratr [jméno FO] , který uvedl, že informace o údajném týrání měl převážně od otce, z otcem pouštěných nahrávek nic konkrétního nepoznal a nepamatoval si, že by mu [jméno FO] sdělil něco podstatného o protiprávním jednání matky. Z jeho výpovědi naopak vyplynulo, že se matka k dětem chovala obdobně, že [jméno FO] se při kontaktu s matkou nechoval nápadně nervózně a že otec dětem omezuje telefonický kontakt s matkou. Policejní orgán vyhodnotil také další důkazy. Otcem předložené zvukové nahrávky označil za velmi nekvalitní a bez závadového obsahu; bylo na nich slyšet zejména dětské projevy, smích, pláč při uspávání a zpěv matky nebo dětí, nikoli jednání potvrzující tvrzení otce. Lékařské vyšetření [jméno FO] neprokázalo známky poranění konečníku ani jiný patologický nález a otec nezajistil plenu se stolicí, aby bylo možné ověřit, zda se v ní skutečně nacházela krev či jiný relevantní biologický materiál. Ze zprávy školy k [jméno FO] nevyplývaly žádné závažné změny v jeho chování, školním výkonu nebo připravenosti; škola jej hodnotila jako snaživého, přátelského, komunikativního a bezproblémového. Současně bylo zohledněno, že matka již před podáním trestního oznámení kontaktovala orgán sociálně-právní ochrany dětí s žádostí o pomoc v souvislosti s konfliktní rodinnou a rozvodovou situací a že v opatrovnickém řízení nezletilí vyjadřovali přání matku vídat, případně být ve střídavé péči. Matka ve svém vyjádření podezření odmítla, popřela jakékoli sexuálně motivované jednání vůči dětem i vedení sexuálních videohovorů a popsala dlouhodobě se zhoršující manželský konflikt, obviňování z nevěry, hádky a spor o péči o děti. Za důvod trestního oznámení označila nesouhlas otce s tím, aby děti nebyly svěřeny do jeho výlučné péče. Policejní orgán uzavřel, že jediným důkazem svědčícím v neprospěch matky jsou tvrzení otce, která nebyla potvrzena výpověďmi nezletilých, nahrávkami, lékařskými zprávami, školní zprávou ani dalšími objektivními zjištěními. Zohlednil též, že otec oznámení podal až s odstupem, předtím pořizoval nahrávky, aniž by učinil bezprostřední opatření k zabránění jednání, které později označil za závažné, a současně souhlasil s tím, aby matka odešla z domácnosti s nejmladším [jméno FO] , ačkoli právě ten měl být podle jeho oznámení přítomen závadovému jednání. Policejní orgán proto dospěl k závěru, že na základě objektivně zjištěných skutečností nelze dovodit, že by se staly skutky popsané v oznámení, tedy že by [jméno FO] ohrozila rozumový, citový nebo mravní vývoj svých synů, nebo že by využila bezbrannosti [jméno FO] a dopustila se vůči němu sexuálně motivovaného jednání. Nebyl zjištěn ani motiv či příčina, pro kterou by se takového jednání měla dopustit. Vzhledem k tomu, že podle policejního orgánu nešlo o podezření ze spáchání trestného činu a nebylo namístě věc vyřídit jinak, byla věc odložena.

58. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 6. 2026 bylo odvolacím soudem zjištěno, že první konzultace s nezletilými [jméno FO] a [adresa] proběhla dne 31. 3. 2025 jako společné rodinné sezení za účasti otce a obou chlapců. Terapeutku kontaktoval otec poté, co se neuskutečnila párová práce rodičů, neboť matka se na sezení nedostavila. Původní zakázkou bylo stabilizovat s chlapci funkční rodinu po odchodu matky, následně se práce zaměřila na adaptaci na změnu, práci s emocemi a potřebami dětí, u [jméno FO] také na projevy odkazující na posttraumatickou stresovou reakci a u [adresa] na podporu sebevědomí, práci s emocemi a témata spojená s počátkem dospívání. Děti na setkání doprovázel výhradně otec nebo rodinná hospodyně; matku terapeutka nikdy neviděla a žádného sezení se neúčastnila. Proběhla čtyři společná rodinná setkání a další sezení individuálně, přibližně v rozsahu patnácti setkání pro každého z chlapců. Otec docházel i na vlastní sezení a po individuálních setkáních chlapců s terapeutkou komunikoval. Nálady chlapců byly proměnlivé, od úzkostných projevů a hlubokého smutku, u [jméno FO] v některých momentech až po „odpojení“, až po klidné, veselé a radostné nálady. Za dobu spolupráce podle terapeutky došlo k významné stabilizaci a zklidnění jejich nálady a oba působí uvolněněji a spokojeněji. Zpočátku mluvili o obavách z matky a z toho, že je přísná, současně se jim však stýskalo; přibližně od léta se o matce zmiňují výjimečně, často vyhýbavě, a toto téma je podle zprávy spojeno s úzkostí. O otci [jméno FO] hovoří pozitivně, u [adresa] zpráva uvádí v zásadě dobrý vztah s otcem, byť se v něm projevují konflikty odpovídající jeho věku a dospívání. Ze sdělení obou chlapců podle terapeutky vyplývá, že otce považují za bezpečí. Ve zprávě je dále uvedeno, že ve vztahu k matce se obě děti projevovaly úzkostně; u [adresa] šlo o úzkost a stres, u [jméno FO] někdy o úplné odpojení z komunikace do změny tématu. [jméno FO] při kresbě rodiny kreslil otce, [adresa] a psa [pes], tématu matky se zpočátku vyhýbal a neodpovídal na otázky k ní, ačkoli na ostatní otázky odpovídal běžně. O [jméno FO] se rovněž nebavil. [jméno FO] o [jméno FO] hovořil normálně, o matce s úzkostí, ale otevřeně; na otázku, co by si přál bez ohledu na názory dospělých, podle zprávy výslovně a bez zaváhání uvedl, že by chtěl žít s otcem. [jméno FO] podle zprávy situaci částečně popírá, tématu matky se stále vyhýbá a o rodině mluví jako o bratrovi, otci, psovi a hospodyni; pouze jednou řekl, že se matky bojí. O škole, kamarádech a zájmech mluví otevřeně. Terapeutka uvedla, že u [jméno FO] zaznamenala při volné hře s figurkami prvky sexuálního agresivního jednání a slovník nepřiměřený věku a osobnosti dítěte, o čemž informovala otce. Dále uvedla, že mluvila s třídní učitelkou, která popsala [jméno FO] projevy jako úzkosti, panické ataky a stavy velké zloby, při nichž „o sobě neví“, a proto autorka napsala žádost o psychiatrické vyšetření. Za zatěžující pro chlapce označila zejména nejistotu, co se bude dít dál. U [adresa] uvedla významný pokrok ve schopnosti mluvit o vlastních potřebách a emocích a orientovat se v rodinné situaci. Za vhodné považuje pokračování individuální práce s chlapci konzultované s otcem a společná rodinná sezení přibližně jednou za čtvrt roku; zapojení obou rodičů v tuto chvíli nepovažuje za funkční. Závěrem uvádí, že oba chlapci jsou nadprůměrně inteligentní, mají výjimečný smysl pro humor, do aktivit se zapojují s chutí, spolupracují a postupně se zvyšuje jejich otevřenost a schopnost pojmenovávat vlastní emoce a potřeby.

59. Matka v rámci odvolacího řízení uvedla, že nepodala trestní oznámení pro křivé obvinění na otce, neboť po konzultaci s policií nechtěla, aby děti byly opětovně zatíženy, vystavovány stresovým situacím a musely vypovídat. Matka má pronajatý byt o velikosti 1+1, ve kterém žije sama s nezletilým [jméno FO] . Za bydlení hradí částku 12 000 Kč měsíčně a 2 000 Kč měsíčně na energie. S nezletilým [adresa] a [jméno FO] mohla volně mluvit až do února roku 2025. Po prvním jednání ve věci u soudu prvního stupně už měla potom kontakt zakázaný; zpočátku mohla také volně dojíždět do domu do [obec]. To bylo v lednu 2025. Od 1. 2. 2025 odešla z domácnosti a bydlela několik týdnů se svou sestrou; z domácnosti odešla s nezletilým [jméno FO] . S nezletilým [adresa] měla kontakt ještě v dubnu 2025, s [jméno FO] už ne. V listopadu 2025 proběhl jeden kontakt s oběma dětmi. Otec se však dostavil do jejího bydliště, a nebylo to vůbec příjemné. Děti byly dané situaci přítomny a ona si už nepřála, aby to musely zažívat znovu, proto chtěla předávání přes [právnická osoba] nebo nějakou organizaci, ale otec spolupráci s [právnická osoba] ukončil. Matka je nyní zaměstnána v [právnická osoba] zhruba od března či dubna roku 2025. Vydělá si průměrně 10 000 Kč měsíčně, dále vykonává baby sitting, a tím si přivydělá zhruba 2–3 000 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek jí už není vyplácen; skončil v únoru roku 2026. Na výživu nezletilého [adresa] a [jméno FO] nic nehradila. Nezletilý [jméno FO] s ní dochází do [právnická osoba] ; je to zdarma a ona práci vykonává zhruba 7–8 dní v měsíci, má tam zkrácený úvazek. Nezletilý [jméno FO] byl přijat do mateřské školy v [lokalita] na [adresa] . Matka by měla nastoupit jako učitelka angličtiny ve školce a zatím je v jednání rozsah její práce a výši výdělku nezná.

60. Otec v rámci odvolacího řízení uvedl, že [tituly před jménem] [jméno FO] vybrali společně spolu s matkou. Vyživovací povinnost k nezletilému [jméno FO] si plní ve výši 5 000 Kč měsíčně; na dluh na výživném nic neuhradil, s nezletilým se stýká zhruba jednou měsíčně. Pokud jsou mu vypláceny na účet částky od společnosti [společnost], jedná se o zápůjčky, kdy otec společnosti půjčil zhruba 6,5 milionu korun, tyto finanční prostředky potom vrací do společnosti [právnická osoba] , ze které si půjčil zhruba 3,5 milionu korun a dále od jiných podnikatelů si půjčil zhruba 3 miliony Kč. Je pravdou, že prodal dům v [obec], který byl v jeho výlučném vlastnictví, nyní bydlí v Horoměřicích v podnájmu, kdy společnost [společnost], má uzavřenou nájemní smlouvu na nemovitost, rodinný dům, kde má svou provozovnu a otec si od společnosti podnajímá jeden byt. Celkem se hradí 60 000 Kč měsíčně, přičemž 30 000 Kč platí otec a 30 000 Kč společnost [společnost]. Otec nemá žádný příjem od společnosti [právnická osoba] Pokud jsou mu zasílány nějaké finanční prostředky na jeho účet, jedná se o zápůjčky ve výši cca 4–5 milionů Kč, které půjčil společnosti a tyto prostředky získal z prodeje IT společnosti v roce 2022, jednalo se o společnost [společnost] Aktuálně otec vykonává drobnější zakázky u IT společnosti nebo ohledně fotovoltaiky, v čemž aktuálně podniká, měl také uzavřenou smlouvu se společností na Slovensku; smlouva byla uzavřena na dobu určitou k zajištění převodu a fúzi společnosti [společnost]. Co se týká prodeje nemovitosti v [obec], tato byla prodána za celkovou částku 13 500 000 Kč. Z této částky splatil hypotéku a ze zbytku uhradil další dluhy. Podle daňového přiznání má otec přibližně příjem ve výši 70 000 Kč, na zdravotním a sociálním pojištění hradí přibližně 15 000 Kč. Celkem aktuálně nemá žádný příjem z pronájmu nemovitosti. Byt v Praze nepronajímá. Společnost [společnost] ho využívá pro své zaměstnance a otec hradí měsíčně za byt zhruba 8 500 Kč na poplatcích a 1 000 Kč na elektřině. Společnost [společnost] má čtyři zaměstnance. Co se týká nákladů na chůvu, tyto činí zálohově 10 000 Kč měsíčně, ale má za to, že včetně potravin vynaloží zhruba 20 000 Kč měsíčně. Chůva funguje i jako hospodyně. Školné činí na oba nezletilé zhruba 30 000 Kč měsíčně, a to včetně stravného. Veškeré náklady dosud hradil z finančních prostředků získaných z prodeje nemovitosti. Matce hradí 10 000 Kč měsíčně na její výživu, toto hradí dobrovolně. Po upozornění ze strany právní zástupkyně matky upřesnil, že výživné matce je hrazeno na základě předběžného opatření, kdy celková výše výživného na matku činí 15 000 Kč měsíčně; on však toto neplní, hradí pouze částku 10 000 Kč měsíčně a částku 5 000 Kč měsíčně posílá na nezletilého [jméno FO] . S nezletilými [adresa] a [jméno FO] by chtěl jet na dovolenou do Francie zhruba na týden. Co se týká ostatních nemovitostí, tak aktuálně rekonstruuje nemovitost v [obec], dále má nemovitost na [adresa] , kde bydlí jeho rodiče; se svou sestrou se dohodl, že nemovitost se převede na něj a on ji vyplatí vypořádací podíl ve výši 1 milion Kč. Vzal si úvěr u společnosti [právnická osoba] , který splácí splátkami 7 000 Kč měsíčně. Dále na byt v Praze splácí půjčku částkou 40 000 Kč měsíčně. U Acema společnosti si půjčil zhruba 3 miliony Kč. Co se týká plateb od pana [jméno FO] , tak ten mu platí za správu webových stránek, kterou pro něj otec vykonává a jedná se tak o jeho podnikatelský příjem. Platby od pana [jméno FO] jsou splátky za fotovoltaiku, kterou společnost [společnost] u něj instalovala; pan [jméno FO] neměl dostatek finančních prostředků, proto to otec za něj zaplatil a on mu to nyní splácí. Připustil, že v roce 2025 vykonával služební cesty do Jihoafrické republiky, do Tanzanie; při druhé návštěvě v JAR se mu podařilo uzavřít smlouvu o prodeji skladových zásob společnosti [společnost], zhruba ve výši 2 000 000 Kč. Tyto služební cesty si hradil sám ze svého. Nicméně má za to, že až společnost bude mít finanční prostředky, takže mu cesty proplatí. V loňském roce byl na dovolené v Polsku a ve Španělsku. Jeho společník ve společnosti [společnost] pracuje také zdarma. Dále otec uvedl, že dříve jeho příjem činil zhruba 150 000 Kč měsíčně, ale od roku 2025 činí zhruba 70 000 Kč měsíčně. Nadále nezletilým platí soukromé zdravotní zařízení [právnická osoba] , a to částkou 1 500 Kč měsíčně na každé z dětí, celkem 4 500 Kč měsíčně. Co se týká dětí, tyto otci sdělily, že s matkou mluvit nechtějí. A pokud ví, tak [jméno FO] si matku sám zablokoval. Není to z toho důvodu, že by jim otec kontakt s matkou zakazoval. Uvedl, že mu kluci řekli, že maminka na ně hodně tlačila, a proto v dubnu 2025 řekli to, co řekli a jim to bylo následně líto. Není pravdou, že by jim kontroloval hovory, ani zprávy s matkou. Co se týká společnosti [společnost], ta vlastní zhruba osm vozidel; ve vlastnictví [právnická osoba] není žádné vozidlo a otec vlastní vozidlo Mazda CX-30.

61. Otec v závěrečném návrhu uvedl, že se domáhá změny úpravy péče o nezletilé [adresa] a [jméno FO] a úpravy výživného, neboť napadený rozsudek Okresního soudu [adresa] -západ ze dne 6. 10. 2025 podle něj neodpovídá aktuálním poměrům rodičů ani skutečnému zájmu dětí. Zdůraznil, že matka dne 1. 2. 2025 dobrovolně opustila společnou domácnost a od té doby nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] žijí výhradně s ním, zatímco nezletilý [jméno FO] žije s matkou. Otec tvrdí, že oba starší nezletilí dlouhodobě, konzistentně a jednoznačně odmítají jakýkoli kontakt s matkou, přičemž tento jejich postoj není důsledkem ovlivňování ze strany otce, ale autentickým projevem jejich vlastní vůle založeným na osobní zkušenosti a aktuálním psychickém stavu. U [adresa] otec poukazuje zejména na jeho vyjádření před soudem prvního stupně. Otec má za to, že vzhledem k věku nezletilého [adresa] je třeba jeho názor respektovat. Nesouhlasí se závěry organizace [právnická osoba] , která podle něj postoj [adresa] zlehčila jako zmatenost a nerelevantní stanovisko, a namítá rovněž nedostatek neutrality této organizace. Ve vztahu k nezletilému [jméno FO] otec uvedl, že u něj byla ve Fakultní nemocnici [adresa] diagnostikována posttraumatická stresová porucha a disociativní porucha s výraznou úzkostí. Podle otce [jméno FO] při odborném vyšetření spontánně vyjádřil strach z matky, odmítl o ní hovořit a projevil silnou vazbu k otci. Otec se dovolává lékařských zpráv, zejména stanoviska ošetřující psychiatričky [tituly před jménem] [jméno FO] , podle něhož není doporučen žádný kontakt [jméno FO] s matkou minimálně do ukončení policejního vyšetřování. Otec odmítá, že by zhoršení stavu [jméno FO] bylo způsobeno péčí otce nebo odloučením od matky; tvrdí, že ke zhoršení došlo až koncem roku 2025 v souvislosti s informací, že [jméno FO] bude muset matku povinně navštěvovat. Závěry [právnická osoba] označující [jméno FO] stav za ambivalenci považuje otec za rozporné s klinickou diagnózou PTSD. K majetkovým a příjmovým poměrům otec uvedl, že jeho aktuální průměrný čistý měsíční příjem činí přibližně 70 000 Kč. Vyšší příjmy v předchozích letech vysvětluje mimořádnou výkonnostní odměnou za předání společnosti [společnost] a krátkodobě neudržitelným pracovním nasazením. Tvrdí, že jako pečující rodič dvou dětí nyní pracuje z domova v udržitelném režimu. K obchodním podílům uvedl, že společnost [právnická osoba] prochází hlubokou recesí fotovoltaického trhu, nevyplácí mu odměnu ani podíly na zisku a reálná hodnota jeho podílu je podle něj minimální. Společnost [právnická osoba] podle otce vykazuje ztrátu, je financována z jeho vlastních prostředků a její hodnota je nulová či záporná. Obraty na účtech společností podle otce nejsou jeho osobním příjmem. Otec současně poukazuje na své pravidelné výdaje, zejména školné v [společnost], splátky spotřebitelského úvěru, splátku úvěru na vozidlo, výživné placené matce a náklady na provoz nemovitostí. Uvádí, že tyto mandatorní výdaje jeho příjem přesahují nebo jej zásadně omezují. K nemovitostem tvrdí, že mu negenerují výnos; dům v [adresa] užívají jeho rodiče, dům v [obec] je v havarijním stavu a byt v [adresa] slouží bezplatně jako ubytování zaměstnanců společnosti [právnická osoba] . Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] budou svěřeni do jeho výlučné péče, a aby výživné stanovené ve prospěch matky bylo sníženo tak, aby odpovídalo jeho skutečným aktuálním poměrům. Pro případ, že odvolací soud neshledá podmínky pro změnu rozsudku, navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

62. Matka v závěrečném návrhu naopak uvedla, že otec v průběhu celého řízení fakticky brání jejímu kontaktu s nezletilými [adresa] a [jméno FO] . Poukázala na událost ze dne 16. 6. 2026, kdy měly být děti vyzvednuty ze školy chůvou ještě před skončením závěrečné slavnosti školního roku, čímž jim podle matky byla odepřena účast na pro ně důležité události. Matka tvrdí, že péče o děti prostřednictvím chůvy není výjimkou, ale pravidlem, a odkazuje na bankovní výpisy dokládající podle ní zahraniční cesty otce do Tanzanie, Dar es Salaamu, Zanzibaru, Johannesburgu, Dubaje a Amsterdamu, během nichž byly děti v péči třetích osob bez jejího vědomí a souhlasu. Uvádí také, že otec sám vypověděl, že se domů vrací přibližně ve 21 hodin a do té doby jsou děti v péči chůvy. K majetkovým poměrům otce matka namítá, že soud prvního stupně vycházel z příjmů, které neodpovídají skutečné finanční situaci otce. Tvrzení otce o průměrném čistém měsíčním příjmu kolem 75 000 Kč považuje za rozporné s doloženými bankovními výpisy a dalšími podklady. Podle matky celkový majetkový obraz otce, zahrnující bankovní příjmy z několika účtů, výnosy z obchodních společností, akcionářské podíly a nemovitý majetek, nasvědčuje skutečnému čistému příjmu nejméně 350 000 až 500 000 Kč měsíčně. Matka uvádí, že jen z účtu u [banka] za období září 2025 až duben 2026 vyplývají příjmy přes 1 065 000 Kč, tedy průměrně přibližně 152 000 Kč měsíčně, a to zejména z opakovaných plateb od společností [právnická osoba] a [právnická osoba] . Z účtu u Raiffeisenbank podle ní vyplývají další příchozí platby označené jako půjčky od fyzických osob v celkové výši přesahující 4 000 000 Kč, dále příjmy od společností [právnická osoba] a [právnická osoba] . I pokud by šlo formálně o půjčky, podle matky tyto částky vzhledem k životnímu stylu otce fakticky plní funkci pravidelného příjmu. Matka dále poukazuje na výdajovou stránku účtů, zejména spoření ve výši 48 000 Kč měsíčně, splátky automobilu, nájem bytu a výdaje na zahraniční cestování, které podle ní vylučují tvrzený příjem 75 000 Kč měsíčně. Matka dále tvrdí, že otec vlastní či vlastnil významný nemovitý majetek, a to rodinný dům v [obec], který byl mezitím prodán, rodinný dům v [adresa] zatížený zástavními právy a rodinný dům v [obec] bez zástavního práva. K obchodním podílům uvádí, že otec disponoval významnými podíly ve společnostech oceněných znaleckým posudkem [právnická osoba] . pro účely fúze společnosti [právnická osoba] ., přičemž hodnota jmění společnosti [právnická osoba] . měla být stanovena na 55 871 000 Kč a hodnota podílu na společnosti [právnická osoba] . po zohlednění snížení na 16 899 000 Kč. Podle matky tak obchodní podíly otce představují hodnotu nejméně 72 770 000 Kč a po fúzi zůstávají v okruhu společností pod jeho kontrolou. Celková hodnota doloženého majetku otce podle matky činí nejméně 87 770 000 až 97 770 000 Kč. Matka v této souvislosti odkazuje na judikaturu, podle níž má být při stanovení výživného zohledňována nejen výše fakticky dosahovaných příjmů, ale i celková majetková situace a životní úroveň povinného rodiče. Ve vztahu k výživnému matky k rukám otce matka navrhuje ponechat výživné ve výši stanovené soudem prvního stupně, tedy 1 200 Kč měsíčně pro [adresa] a 1 000 Kč měsíčně pro [jméno FO] . Uvádí, že s těmito dětmi nemá faktický kontakt výlučně z důvodu jednání otce, který jí děti nepředává. Navýšení její vyživovací povinnosti by podle ní znamenalo finanční prospěch otce z jeho vlastního protiprávního chování. Matka zdůrazňuje, že zájem všech tří dětí spočívá v zachování přístupu k oběma rodičům a že dosavadní chování otce podle ní ukazuje, že podmínky pro realizaci střídavé péče za jeho dobrovolné součinnosti neexistují. Proto považuje za nutné nastavit pravidla vymahatelnější a omezující prostor pro další maření kontaktu dětí s matkou. Navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně za určitých konkrétních úprav. U nezletilých [adresa] a [jméno FO] navrhuje přechodný režim, podle něhož by byli v péči matky od středy každého sudého kalendářního týdne od 16:00 hodin do pondělí následujícího lichého týdne do 8:00 hodin, s předáváním prostřednictvím asistovaného předávání v organizaci [adresa] a s následným předáním dětí do školského zařízení. Po uplynutí přechodného období má podle návrhu následovat střídavá péče podle rozsudku soudu prvního stupně bez podmínky asistovaného předávání. Ve vztahu k nezletilému [jméno FO] matka navrhuje změnit styk otce tak, aby probíhal každý lichý kalendářní týden v sobotu od 9:00 do 18:00 hodin bez přenocování a za asistence pracovníka OSPOD nebo jiného pověřeného orgánu. Odůvodňuje to tím, že otec podle ní využíval styk s [jméno FO] jen sporadicky, [jméno FO] není na prostředí u otce zvyklý a přenocování u otce v současnosti odmítá. K výživnému matka navrhuje stanovit otci povinnost platit na [adresa] 000 Kč měsíčně, na [jméno FO] 22 000 Kč měsíčně a na [adresa] 000 Kč měsíčně, vždy k jejím rukám, a dluh na výživném uhradit do tří měsíců od právní moci rozsudku. Výživné matky k rukám otce navrhuje ponechat beze změny a dluh matky za období od 1. 2. 2025 do 31. 10. 2025 umožnit splácet po 1 000 Kč měsíčně, přičemž poukazuje na svůj příjem asistentky pedagoga ve výši přibližně 18 820 Kč měsíčně.

63. Kolizní opatrovník ve svém vyjádření uvedl, že po provedeném dokazování považuje za nejlepší zájem nezletilých upravit poměry rodičů [právnická osoba] odlišně podle jednotlivých dětí. Ve vztahu k nezletilému [jméno FO] má za vhodné zachovat rozsah péče odpovídající dosavadnímu faktickému fungování rodiny, neboť [jméno FO] je dlouhodobě v péči matky a kontakt s otcem nyní probíhá spíše sporadicky. Navrhuje proto, aby nezletilý [jméno FO] zůstal v péči matky a otec byl oprávněn a povinen o něj pečovat každý sudý týden od pátku od 15:00 hodin do pondělí do 8:00 hodin, s převzetím i předáním v místě bydliště matky. Výši výživného na [jméno FO] ponechává na úvaze soudu, neboť příjmové a majetkové poměry otce podle něj nebyly zjištěny jednoznačně, současně však navrhuje zvážit stanovení výživného v rozmezí 11 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně. K nezletilým [jméno FO] a [adresa] kolizní opatrovník uvedl, že v řízení nebyla prokázána tvrzení otce, že by matka vůči [jméno FO] jednala nesprávným způsobem nebo že by existovaly objektivně zjištěné skutečnosti odůvodňující odmítání či obavu nezletilého z kontaktu s matkou. Současně má kolizní opatrovník za to, že z provedeného dokazování vyplývá časová souvislost mezi zhoršováním psychického stavu [jméno FO] a obdobím, kdy je dlouhodobě pouze v péči otce a bez pravidelného kontaktu s matkou. Vyjádření [adresa] při pohovoru u odvolacího soudu, že si již zvykl být bez mámy, podle kolizního opatrovníka samo o sobě neprokazuje negativní vztah k matce ani její odmítání. Kolizní opatrovník dále uvedl, že tvrzení o negativních emocích nezletilých vůči matce a o jejich neochotě být v její péči dlouhodobě prezentuje zejména otec a tato tvrzení nebyla jednoznačně podpořena dalšími zjištěními učiněnými v řízení. S ohledem na délku omezeného kontaktu s matkou, potřebu obnovy a stabilizace vzájemných vztahů a nejlepší zájem nezletilých navrhuje kolizní opatrovník přechodný navykací režim. Do 31. 12. 2026 navrhuje, aby nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] byli v péči matky vždy od čtvrtka od 16:00 hodin do pondělí do 8:00 hodin a po zbývající část týdne v péči otce, přičemž předávání má probíhat prostřednictvím školního zařízení. Od 1. 1. 2027, za předpokladu postupné stabilizace situace a obnovení pravidelného kontaktu, považuje kolizní opatrovník za vhodné nastavení rovnoměrně rozdělené péče obou rodičů v týdenních intervalech, kdy matka bude pečovat o nezletilé od pondělí sudého týdne do pondělí týdne lichého a otec od pondělí lichého týdne do pondělí týdne sudého. Ve vztahu k vyživovací povinnosti k nezletilým [adresa] a [jméno FO] ponechává kolizní opatrovník rozhodnutí na úvaze soudu. Pokud jde o úpravu péče v době školních prázdnin a státních svátků od roku 2027, kolizní opatrovník odkázal na rozsudek soudu prvního stupně, s nímž se v tomto rozsahu ztotožňuje.

64. Otec při jednání před odvolacím soudem vzal své odvolání zpět v části, v níž směřovalo proti výroku XX. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty otci.

65. Podle platí, že dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, lze je vzít zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.

66. Proto odvolací soud řízení o odvolání otce proti výroku XX. rozsudku soudu prvního stupně zastavil. Tento procesní závěr se nedotýká meritorního přezkumu ostatních napadených výroků, zejména výroků o péči, výživě a souvisejících povinnostech rodičů, které odvolací soud přezkoumal v rozsahu vyplývajícím z povahy řízení péče soudu o nezletilé a z § 28 z. ř. s.

67. Soud prvního stupně aplikoval ustanovení odkazovaná shora v bodě č. 3 odůvodnění, lze též odkázat na odstavce 41. až 52. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Podstatnou okolností, k níž odvolací soud musel přihlédnout z úřední povinnosti, je změna právní úpravy rodinného práva účinná od 1. 1. 2026. V průběhu odvolacího řízení nabyl účinnosti , jímž byl zásadně novelizován ( ) v oblasti péče o nezletilé děti a styku rodičů s nimi. Tato novela přinesla změnu koncepce rozhodování o péči a styku. Bylo zrušeno dosavadní rozlišování forem péče o dítě; nově platí princip rovnocenné péče obou rodičů.

68. Podle rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů spočívající mimo jiné v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření, v ochraně dítěte, v udržování styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání a v určování místa bydliště dítěte. Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům ( ) a rozhodující pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu jejího výkonu, jsou zájmy dítěte ( ).

69. Podle poskytne soud dítěti před rozhodnutím, které se dotýká jeho zájmu, potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. O dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a sdělit jej; názoru dítěte soud věnuje patřičnou pozornost.

70. Podle vykonávají rodiče rodičovskou odpovědnost v souladu se zájmy dítěte a při rozhodování berou v úvahu jeho názor. Podle vykonávají rodiče rodičovskou odpovědnost ve vzájemné shodě a podle způsobem a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte.

71. Podle má dítě právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě. Podle , nežijí-li rodiče dítěte spolu, je rodič povinen dítě na péči druhého rodiče řádně připravit, péči druhého rodiče o dítě řádně umožnit a při výkonu práva o dítě pečovat v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Podle se rodiče musí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte ke druhému rodiči nebo co výchovu dítěte ztěžuje; podle je bezdůvodné trvalé či opakované bránění druhému rodiči v péči o dítě důvodem pro nové rozhodnutí soudu o úpravě poměrů dítěte. Podle jsou rodiče povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů, a podle má rodič po dobu péče druhého rodiče právo na nepřímý styk s dítětem a na informace o dítěti v přiměřeném rozsahu.

72. Podle , má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte. Podle , nedojde-li k rozhodnutí, že dítě zůstává v péči obou rodičů bez určení rozsahu péče, určí soud rozsah péče o dítě každého z rodičů s uvážením zájmu dítěte. Podle může soud, je-li to nutné v zájmu dítěte, určit podmínky péče rodiče o dítě, zejména místo, kde smí či nesmí rodič o dítě pečovat, nebo osoby, které smějí či nesmějí být při péči přítomny. Podle může soud upravit nepřímý styk rodiče s dítětem nebo právo rodiče na informace. Podle se ustanovení a obdobně použijí i tehdy, nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte a nedohodnou-li se o úpravě péče.

73. Podle přechodného ustanovení čl. II nejsou dřívější rozhodnutí o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, střídavé péče nebo společné péče dotčena nabytím účinnosti To však nebrání tomu, aby v probíhajícím odvolacím řízení odvolací soud formuloval výrok již terminologií a koncepcí právní úpravy účinné v době svého rozhodování

74. Podle jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného; při hodnocení schopností a možností povinného je třeba zkoumat i to, zda se nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího příjmu nebo majetkového prospěchu a v jaké míře o oprávněného osobně pečuje. Podle odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každého z rodičů poměru jeho majetkových poměrů, schopností a možností k poměrům druhého rodiče. Podle má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle soud při rozhodnutí o péči rozhodne též o vyživovací povinnosti, pokud rodiče nejsou dohodnuti.

75. Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do rodinného života ( d), péče o děti a jejich výchova je právem rodičů a děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči ( y). Podle Úmluvy o právech dítěte musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. Podle Úmluvy o právech dítěte má dítě oddělené od jednoho nebo obou rodičů právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmy. Podle Úmluvy o právech dítěte má dítě schopné formulovat vlastní názor právo být slyšeno a jeho názoru musí být věnována patřičná pozornost odpovídající věku a vyspělosti. Podle Úmluvy o právech dítěte mají oba rodiče společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte a základním smyslem jejich péče musí být zájem dítěte.

76. Ústavní soud dlouhodobě zdůrazňuje, že oba rodiče mají zásadně stejné právo na péči o dítě a zásah do tohoto práva musí být odůvodněn ochranou jiného dostatečně silného legitimního zájmu, zpravidla nejlepším zájmem dítěte. Absence komunikace mezi rodiči sama o sobě nemůže bez dalšího vést k vyloučení péče jednoho z rodičů; soud musí zkoumat příčiny konfliktu a možnosti nápravy. Tato východiska vyplývají zejména z nálezů Ústavního soudu sp. zn. ze dne 25. 9. 2014 a sp. zn. ze dne 30. 12. 2014.

77. Současně však platí, že prioritním kritériem pro úpravu péče je nejlepší zájem dítěte, nikoliv přání konkrétního rodiče. Svěřit dítě do symetricky rozložené péče obou rodičů, popřípadě určit zcela rovnoměrný rozsah péče, lze jen tehdy, je-li to s přihlédnutím ke všem okolnostem případu nejvhodnějším řešením. Střídavá péče ani podle dřívější judikatury nebyla automatickým či nárokovým řešením; podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 31. 8. 2018 je vždy třeba hodnotit konkrétní okolnosti případu, včetně stability prostředí, schopnosti rodičů pečovat a přání dítěte.

78. Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 5. 2. 2025 výslovně uvedl, že ze zákona ani z ústavního pořádku nevyplývá, že by výchozím modelem pro úvahy soudu musela být zcela symetrická péče 50:50. Asymetrické rozložení péče je přípustné, odpovídá-li nejlepšímu zájmu dítěte. Názor dítěte je zásadním vodítkem, je-li dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, avšak soud nesmí rozhodnutí opřít pouze o přání dítěte bez komplexního posouzení všech okolností.

79. Pro situace, kdy dítě jednoho rodiče odmítá, je významný nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 29. 10. 2025. Ústavní soud v něm zdůraznil, že pokud dítě striktně odmítá rodiče, soudy nesmějí rezignovat na obnovu a rozvoj vztahu a musejí aktivně zkoumat příčinu rozvratu vazeb, možnosti nápravy a perspektivu budoucího rozvoje vztahu. Nestačí převzít aktuální odmítavé přání dítěte, zejména není-li jasné, zda jde o autonomní a stabilní názor, nebo o důsledek konfliktu rodičů či jednostranného ovlivňování. Čas hraje v těchto věcech klíčovou roli, neboť prodlevy a pasivita mohou vést k obtížně napravitelnému odcizení.

80. Tato judikatura je v projednávané věci zásadní. Odvolací soud musí respektovat právo dětí být slyšeny a věnovat jejich názoru patřičnou pozornost, současně však nesmí ztotožnit nejlepší zájem dítěte s aktuálním odmítáním matky, pokud je toto odmítání prokazatelně proměnlivé, vzniklo v kontextu dlouhodobé izolace dětí od matky a je založeno převážně na neprokázaných informacích předávaných otcem.

81. Ve vztahu k nezletilému [jméno FO] neshledal odvolací soud odvolání důvodným. [jméno FO] je nejmladším z dětí, dlouhodobě žije s matkou, na niž je silně navázán. Otec sám v původním návrhu navrhoval, aby byl [jméno FO] v péči matky, a žádné nové skutečnosti neprokazují, že by péče matky byla pro [jméno FO] nevhodná nebo ohrožující. Naopak ze skutkových zjištění vyplývá, že otec si [jméno FO] nepřebírá zcela pravidelně, přestože mu byl styk soudem upraven. Úprava, podle níž [jméno FO] zůstává v běžné péči matky a otec o něj pečuje v pravidelném dvoutýdenním víkendovém režimu od pátku do pondělí, je přiměřená jeho věku, dosavadnímu uspořádání a potřebě zachovat jeho vztah s otcem i sourozenci. Režim péče otce o [jméno FO] je navíc vhodně sladěn s péčí otce o starší syny v lichých týdnech tak, aby se sourozenci mohli pravidelně vídat také v domácnosti otce.

82. Jádrem odvolacího řízení je úprava péče o nezletilé [adresa] a [jméno FO] . Otec požaduje, aby o ně pečoval výlučně on, neboť oba starší synové podle něj matku odmítají a kontakt s ní je pro ně psychicky škodlivý. Odvolací soud tomuto návrhu nepřisvědčil.

83. Z dokazování provedeného před soudem prvního stupně a doplněného v odvolacím řízení vyplývá, že vztah [adresa] a [jméno FO] k matce nebyl od počátku rozpadu soužití rodičů negativní. Naopak při pohovoru dne 8. 4. 2025 oba nezletilí vyjadřovali přání matku vídat a připouštěli, resp. přímo preferovali, péči obou rodičů. [jméno FO] tehdy výslovně uvedl, že mu otec kontakt s matkou zakazuje a kontroluje jej, a [jméno FO] označil matku za hodnou a uvedl, že by bydlel s matkou, současně však chtěl být s oběma rodiči. Tato výpověď byla časově nejblíže rozpadu soužití rodičů a době, kdy děti ještě nebyly dlouhodobě odděleny od matky.

84. Pozdější odmítání matky u [adresa] a [jméno FO] nelze pominout. [jméno FO] je již ve věku, kdy je třeba jeho názoru přikládat značnou váhu, a [jméno FO] psychické obtíže nelze bagatelizovat. Odvolací soud však nemůže přehlédnout, že změna postoje nezletilých nastala v době, kdy byli převážně či výlučně v péči otce, matku prakticky nevídali, otec jim předával informace o údajném trestném jednání matky a omezoval či fakticky znemožňoval jejich kontakt s ní. [jméno FO] sám uvedl, že informace o údajném jednání matky vůči [jméno FO] má převážně od otce a že jemu osobně matka nic takového neudělala. V odvolacím řízení pak [jméno FO] výslovně sdělil, že mu otec řekl, že má u soudu říct, že nechce k matce. Takové zjištění zásadně oslabuje přesvědčivost tvrzení otce, že aktuální odmítání matky je plně autonomní, stabilní a neovlivněné.

85. Tvrzení otce o sexuálně motivovaném či jinak závažně závadném jednání matky vůči [jméno FO] nebyla v trestním řízení potvrzena. Policejní orgán věc odložil, neboť nezjistil skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu, a státní zastupitelství neshledalo v postupu policejního orgánu pochybení, které by odůvodňovalo zrušení usnesení o odložení věci. Odvolací soud nečiní závěry o trestní odpovědnosti matky; pro toto řízení je však rozhodné, že tvrzení otce o závažném ohrožení dětí matkou zůstala neprokázaná a že nejsou podložena objektivními zjištěními, která by odůvodňovala vyloučení osobní péče matky.

86. Lékařské zprávy předložené otcem potvrzují, že [jméno FO] má psychické obtíže, které vyžadují odbornou péči a citlivý přístup. Nepotvrzují však, že příčinou těchto obtíží je péče matky nebo že by jakýkoli kontakt s matkou byl pro [jméno FO] objektivně škodlivý. Zprávy vycházejí ve významné míře z anamnestických údajů poskytnutých otcem a z jednostranného kontextu, v němž matka nebyla do odborné práce zapojena. [jméno FO] sám při vyšetření ve [Anonymizováno] [adresa] uvedl, že neví, proč je vyšetřován, ve škole funguje normálně, otce má moc rád a o matce nechce mluvit. Jeho stav proto odůvodňuje opatrný a postupný režim obnovy péče matky, nikoli vyloučení matky ze života dítěte.

87. Významné je, že zpráva školy popisuje jediný doložený víkend [jméno FO] s matkou tak, že [jméno FO] odešel s matkou dobrovolně, po víkendu o něm mluvil pozitivně a sdělil, že si jej užil. Také v rámci pohovoru u odvolacího soudu [jméno FO] popsal u matky běžné pozitivní aktivity, hru s bratrem [jméno FO] a uvedl, že se mu po [jméno FO] stýská a že by se s matkou chtěl mazlit. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s obrazem matky jako osoby, která je pro [jméno FO] sama o sobě zdrojem neúnosného ohrožení.

88. Odvolací soud současně nemůže přehlédnout nedostatky v péči otce, které vyplynuly zejména ze zprávy školy a z pohovorů s nezletilými. Otec je pracovně velmi vytížený, děti často využívají pomoc chůvy nebo staršího bratra, [jméno FO] si někdy sám připravuje svačinu, sám si zajišťoval věci na plavecký výcvik a jeho školní příprava i běžná organizace školních povinností jsou zčásti ponechány na něm samotném, ačkoliv vzhledem k věku a psychickému stavu potřebuje zvýšenou podporu dospělého. Tyto okolnosti samy o sobě neznamenají, že otec není způsobilý o děti pečovat, ale vyvracejí tvrzení, že pouze otec je schopen zajistit dětem bezpečné, stabilní a dostatečně podporující prostředí.

89. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že není dán důvod pro to, aby [jméno FO] a [jméno FO] byli v běžném režimu výlučně v péči otce. Takové rozhodnutí by fakticky legitimizovalo stav vzniklý dlouhodobým nerespektováním soudního rozhodnutí ze strany otce, přerušením spolupráce s [právnická osoba] a opakovaným znemožňováním péče matky. Bylo by v rozporu s § 888 a § 889 o. z. i s judikaturou Ústavního soudu, podle níž soudy nesmějí rezignovat na obnovu vztahu dítěte s odmítaným rodičem, nejsou-li pro vyloučení kontaktu prokázány závažné důvody.

90. Současně však odvolací soud nepovažoval za vhodné bez dalšího potvrdit původní dvouměsíční náběh na týdenní střídání ve formě, v jaké jej formuloval soud prvního stupně. Od vyhlášení rozsudku uplynula významná doba, původní dvouměsíční režim nebyl reálně realizován, otec spolupráci s [právnická osoba] ukončil, děti byly po mnoho měsíců převážně bez osobního kontaktu s matkou a [jméno FO] psychický stav se zhoršil. Je proto nezbytné režim obnovit znovu, avšak formulovat jej tak, aby byl jednoznačný, vykonatelný a aby minimalizoval přímý konflikt rodičů při předávání.

91. Odvolací soud proto zvolil šestitýdenní adaptační režim, v němž matka bude o [adresa] a [jméno FO] pečovat od pátku sudého týdne do pondělí následujícího lichého týdne. Tento režim je dostatečně rozsáhlý, aby nešlo pouze o symbolický kontakt, a současně méně zatěžující. Po uplynutí této doby bude matka po dobu dalších šesti týdnů pečovat o nezletilé od středy sudého týdne do pondělí následujícího lichého týdne a následně bude péče rozložena po týdnech, a to v lichých týdnech u otce a v sudých týdnech u matky. Takové uspořádání zachovává rovnocennou péči obou rodičů, odpovídá původnímu směru rozhodnutí soudu prvního stupně a současně bere v úvahu aktuální potřebu postupného obnovení kontaktu s matkou. Zvolený režim je sladěn i se sourozeneckými vazbami. V lichých týdnech budou [jméno FO] a [jméno FO] v péči otce, přičemž [jméno FO] bude u otce trávit víkend od pátku lichého týdne do pondělí sudého týdne. V sudých týdnech budou [jméno FO] a [jméno FO] v péči matky, s níž [jméno FO] dlouhodobě žije. Děti tak budou pravidelně společně v domácnosti obou rodičů.

92. Předávání prostřednictvím školského zařízení je v tomto případě nejvhodnější, neboť snižuje prostor pro přímý konflikt rodičů, předchází emočně vyhroceným situacím a posiluje předvídatelnost. Z dosavadního průběhu řízení však vyplývá, že otec v minulosti děti omlouval ze školy právě ve dnech, kdy si je měla vyzvednout matka. Proto odvolací soud výslovně stanovil, že rodič není oprávněn bez závažného a objektivně doloženého důvodu omlouvat děti ze školní docházky nebo předčasně ukončovat jejich přítomnost ve škole v den předání. Tato podmínka je nezbytná k reálné vykonatelnosti rozsudku a k ochraně práva dětí na péči obou rodičů.

93. Odvolací soud dále upravil informační povinnosti. Vzhledem k dosavadnímu omezení komunikace dětí s matkou a k tomu, že rodiče spolu nejsou schopni běžné kooperace, je třeba výslovně upravit povinnost sdělovat podstatné informace. U [jméno FO] je nezbytné, aby oba rodiče znali aktuální zdravotní a terapeutickou péči, medikaci a doporučení odborníků. Otec dosud tuto oblast fakticky kontroloval; po obnovení péče matky musí mít matka stejné informace, aby mohla o [jméno FO] bezpečně pečovat.

94. Odvolací soud výslovně uložil rodičům povinnost nezatěžovat děti informacemi o soudním řízení, trestních oznámeních, policejním prověřování a vzájemných sporech. Nejde o nadbytečné opakování zákona. V této věci je prokázáno, že informace o údajném závadném jednání matky byly dětem sdělovány a významně ovlivnily jejich vztah k matce. Takové jednání je v rozporu s § 889 o. z. a přímo ohrožuje citový vývoj dětí.

95. Odvolací soud nepřehlíží, že [jméno FO] je již ve věku, kdy jeho názor má značnou váhu. Soud jej také slyšel a jeho stanovisko hodnotil. [adresa] aktuální postoj však není možno přijmout jako samostatný rozhodující důvod pro vyloučení matky z péče. [jméno FO] neuvádí žádnou vlastní zkušenost závažného ubližování matkou, svůj odpor opírá převážně o informace od otce a o dlouhodobý život bez matky, na nějž si „zvykl“. V zájmu [adresa] není konzervovat odcizení od matky, nýbrž vytvořit bezpečný a předvídatelný prostor pro obnovení vztahu, aniž by byl vystaven konfliktu rodičů.

96. U [jméno FO] je situace citlivější s ohledem na jeho psychický stav. Právě proto odvolací soud nezvolil okamžité týdenní střídání, ale adaptační fázi. Současně však nelze přehlédnout, že [jméno FO] vykazuje potřebu kontaktu s matkou i mladším bratrem [jméno FO] a že při reálném kontaktu s matkou podle školy reagoval pozitivně. Úplné vyloučení matky z jeho péče by podporovalo jeho úzkost a vyhýbání, nikoliv jejich řešení.

97. Odvolací soud potvrdil zvláštní úpravu péče v době jarních, velikonočních, letních, podzimních a vánočních prázdnin. Tato úprava rovnoměrně rozděluje významné volnočasové úseky mezi rodiče a současně umožňuje, aby sourozenci trávili prázdninový čas společně. Odvolací soud neshledal žádnou novou skutečnost, která by odůvodňovala zásah do výroků XII. až XVIII. rozsudku soudu prvního stupně, pouze s tím, že péče v době jarních, velikonočních a letních prázdnin započne až od 1. 1. 2027.

98. Zvláštní prázdninový režim má přednost před běžným týdenním či adaptačním režimem. Po skončení prázdninového režimu se péče vrací do běžného režimu podle kalendářního týdne, v němž prázdninový režim skončí, ledaže rodiče v konkrétní situaci uzavřou jinou dohodu odpovídající zájmu dětí.

99. Odvolací soud se dále zabýval majetkovými a výdělkovými poměry otce, neboť jejich posouzení je podstatné pro určení rozsahu jeho vyživovací povinnosti k nezletilým. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 3 o. z. je třeba při hodnocení schopností a možností povinného zkoumat i to, zda se povinný bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, zda jeho příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat, a zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Podle § 914 o. z. odpovídá rozsah vyživovací povinnosti rodičů poměru jejich majetkových poměrů, schopností a možností. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů, přičemž toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

100. Odvolací soud nepřisvědčil tvrzení otce, že jeho aktuální čistý měsíční příjem činí toliko přibližně 70 000 Kč. Takové tvrzení neodpovídá celkovému výsledku dokazování, zejména daňovým údajům otce, pohybům na jeho bankovních účtech, jeho majetkové a podnikatelské struktuře, ani jeho reálné výdajové a životní úrovni. Otec sice uváděl, že od roku 2025 došlo k poklesu jeho příjmů, tento pokles však nebyl prokázán v takovém rozsahu, aby bylo možné při určení výživného vycházet pouze z částky jím deklarované.

101. Z daňových přiznání otce vyplývá, že za rok 2023 dosáhl celkového základu daně ve výši 2 038 238 Kč a za rok 2024 celkového základu daně ve výši 2 007 861 Kč. Daň po uplatnění slev činila za rok 2023 částku 163 086 Kč a za rok 2024 částku 169 966 Kč. Již samotné tyto údaje svědčí o dlouhodobé výdělečné schopnosti otce výrazně přesahující částku 70 000 Kč měsíčně. I při zohlednění otcem tvrzených povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění přibližně ve výši 15 000 Kč měsíčně odpovídají zjištěné daňové údaje disponibilnímu čistému měsíčnímu příjmu přibližně 140 000 Kč. Otec navíc v řízení sám dříve uváděl čistý měsíční příjem kolem 150 000 Kč. Tato částka proto představuje nejnižší hranici, kterou lze z hlediska jeho prokázané výdělečné schopnosti považovat za obhajitelnou.

102. Odvolací soud však nemohl vycházet pouze z formálně vykázaného daňového příjmu. U otce je třeba přihlédnout i k jeho celkovým majetkovým poměrům, podnikatelskému zázemí, finančním tokům a životní úrovni. Otec byl vlastníkem více nemovitostí, konkrétně rodinného domu v [obec], rodinného domu v [obec], rodinného domu v [adresa] a bytu v [adresa] . Dům v [obec] byl v průběhu řízení prodán za kupní cenu 13 500 000 Kč, přičemž na účet otce byla v únoru 2026 poukázána částka 7 337 998,60 Kč z advokátní úschovy. Otec sice uvedl, že z kupní ceny hradil hypotéku a další závazky, nicméně již samotná existence a následný prodej této nemovitosti dokládají jeho významné majetkové zázemí a schopnost disponovat značnými finančními prostředky. Další nemovitosti podle tvrzení otce aktuálně příjem negenerují, neboť dům v [adresa] užívají jeho rodiče, dům v [obec] je rekonstruován a byt v [adresa] je využíván pro potřeby společnosti [právnická osoba] . Skutečnost, že otec svůj majetek aktuálně nevyužívá k dosažení pravidelného výnosu, však nemůže být bez dalšího kladena k tíži nezletilých dětí a nemůže snižovat rozsah jeho vyživovací povinnosti, a to především za situace, kdy otec tvrdí pokles příjmu, na druhou stranu hradí poplatky a hypotéku za byt v [adresa] , přičemž byt je užíván zaměstnanci společnosti [právnická osoba] .

103. Významné jsou rovněž obchodní účasti a podnikatelská aktivita otce. Otec je jediným jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba] , je členem představenstva společnosti [právnická osoba] , je jediným jednatelem společnosti [společnost] a je veden jako osoba samostatně výdělečně činná v oborech souvisejících zejména s IT, zpracováním dat, poskytováním software, obchodem a službami. Dále působil ve společnostech [právnická osoba] . a [právnická osoba] ., které zanikly sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba] . Ze znaleckého posudku zpracovaného pro účely fúze vyplývá, že hodnota jmění společnosti [právnická osoba] . byla stanovena částkou 55 871 000 Kč a hodnota jmění společnosti [právnická osoba] . po zohlednění snížení částkou 16 899 000 Kč. Odvolací soud nepovažuje tyto hodnoty za přímý aktuální čistý příjem otce, nicméně jde o významný údaj dokládající dlouhodobou podnikatelskou úspěšnost otce, jeho ekonomické postavení a schopnost vytvářet majetkové hodnoty v rozsahu výrazně převyšujícím běžné příjmové poměry.

104. Otec dále tvrdil, že ze společnosti [právnická osoba] nepobírá odměnu za výkon funkce člena představenstva a že některé platby přicházející z jeho společností představují pouze vracení zápůjček. Ani tato tvrzení však nemohou vést k závěru, že by bylo namístě vycházet pouze z formálně deklarovaného příjmu 70 000 Kč měsíčně. Pokud povinný rodič působí v obchodních společnostech, které personálně či majetkově ovládá nebo v nichž má významné postavení, a zvolí si ekonomický model, v němž si nevyplácí pravidelnou odměnu, ale disponuje prostředky prostřednictvím zápůjček, vratek zápůjček, plateb mezi propojenými osobami nebo jiných plnění, je nutno tyto skutečnosti hodnotit jako součást jeho celkových schopností, možností a majetkových poměrů.

105. Z bankovních výpisů otce vyplynuly velmi významné finanční toky. Na účtu vedeném u UniCredit Bank byly za období od září 2025 do května 2026 zjištěny příjmy v celkové výši 1 065 184 Kč a výdaje v celkové výši 1 136 280 Kč. Na tento účet otci pravidelně přicházela částka 53 000 Kč měsíčně z jiného jeho účtu a byly na něm evidovány též pohyby související s cennými papíry. Již tento účet dokládá pravidelný disponibilní finanční tok, který nelze sladit s tvrzením otce o omezeném příjmu ve výši 70 000 Kč měsíčně.

106. Ještě významnější pohyby byly zjištěny na účtu otce vedeném u Raiffeisenbank. Na tento účet přišlo v září 2025 celkem 329 855,10 Kč, v říjnu 2025 celkem 540 062,94 Kč, v listopadu 2025 celkem 1 441 306,13 Kč, v prosinci 2025 celkem 552 120 Kč, v lednu 2026 celkem 1 236 250 Kč, v únoru 2026 celkem 7 656 763,60 Kč, v březnu 2026 celkem 2 509 452,94 Kč a v dubnu 2026 celkem 2 666 314,70 Kč. Odvolací soud nepovažuje všechny tyto příchozí platby automaticky za čistý měsíční příjem otce, neboť část z nich tvořily jednorázové transakce, kupní cena za prodanou nemovitost, tvrzené zápůjčky, směny či převody mezi účty. Současně však tyto pohyby zcela vylučují závěr, že by ekonomické možnosti otce byly omezeny na částku 70 000 Kč měsíčně. Otec měl a má přístup k významným finančním zdrojům a disponuje likviditou, která je pro posouzení jeho vyživovací povinnosti podstatná.

107. Za významné považuje odvolací soud rovněž opakované platby od společností [právnická osoba] a [právnická osoba] , platby od pana [jméno FO] ve výši 20 000 Kč měsíčně, které otec sám označil za podnikatelský příjem za správu webových stránek, dále platbu od společnosti [právnická osoba] . ve výši 94 380 Kč a příjmy v EUR od [Anonymizováno] za konzultační služby v IT. Tyto příjmy potvrzují, že otec i nadále vykonává výdělečnou činnost v oblastech, v nichž má dlouhodobou kvalifikaci a podnikatelské zkušenosti.

108. Tvrzení otce o příjmu 70 000 Kč měsíčně neodpovídá ani jeho výdajům. Otec hradí podnájem v Horoměřicích ve výši 30 000 Kč měsíčně, přičemž dalších 30 000 Kč měsíčně hradí společnost [právnická osoba] . Dále hradí školné a související náklady nezletilých [adresa] a [jméno FO] v soukromé škole [škola], které se pohybují přibližně kolem 30 000 Kč měsíčně a v některých měsících i výše. Uvádí též náklady na chůvu či hospodyni ve výši přibližně 10 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně, náklady na soukromé zdravotní zařízení [právnická osoba] ve výši cca 4 500 Kč měsíčně za děti, splátky úvěrů v řádech desítek tisíc korun měsíčně, náklady na provoz nemovitostí, výživné či platby matce a nezletilému [jméno FO] a další pravidelné výdaje. Z dokazování dále vyplynuly zahraniční cesty otce, včetně cest do Jihoafrické republiky a Tanzanie, a dovolené v Polsku a Španělsku. Taková výdajová struktura není slučitelná s čistým příjmem 70 000 Kč měsíčně, pokud by otec současně nedisponoval významnými majetkovými rezervami, příjmy z podnikání, prostředky z obchodních společností nebo jinými disponibilními zdroji. I tyto zdroje je však třeba při posouzení jeho schopností a možností zohlednit.

109. Odvolací soud proto uzavírá, že za nejnižší obhajitelnou hranici čistého měsíčního příjmu otce lze považovat částku 150 000 Kč, která odpovídá jeho dřívějšímu vlastnímu tvrzení a v zásadě i daňovým údajům po zohlednění daně a povinných odvodů. S ohledem na celkové majetkové poměry otce, jeho nemovitý majetek, obchodní účasti, opakované i mimořádné platby na bankovních účtech, prodej nemovitosti za 13 500 000 Kč, podnikatelskou historii a reálnou životní úroveň však odvolací soud považuje za přiměřené vycházet při stanovení výživného z částky nejméně 180 000 Kč čistého měsíčně. Tato částka je podle odvolacího soudu konzervativním vyjádřením skutečných schopností, možností a disponibilních zdrojů otce. Nejde o mechanický průměr všech kreditních obratů na jeho účtech, neboť takový postup by mohl být vzhledem k jednorázovým transakcím nepřiměřený. Jde však o částku odpovídající prokázané ekonomické síle otce, jeho kvalifikaci, podnikatelskému zázemí, majetkovým poměrům a životní úrovni. Otec má tři vyživovací povinnosti.

110. Odvolací soud se zabýval rovněž majetkovými a výdělkovými poměry matky. Z provedeného dokazování vyplynulo, že matka má tři vyživovací povinnosti. Od února 2025 žije odděleně od otce a ve své faktické každodenní péči má nezletilého [jméno FO] . Nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] u ní v důsledku konfliktu rodičů pobývali jen omezeně, podle jejího sdělení v podstatě pouze jednorázově od 14. do 17. 11. 2025. Matka bydlí s nezletilým [jméno FO] v pronajatém bytě o velikosti 1+1 na adrese [adresa] v [adresa] . Z předložených listin a její výpovědi vyplývá, že za bydlení hradí nájemné přibližně 12 000 Kč až 12 941 Kč měsíčně a dále zálohy a platby za energie a služby, zejména plyn ve výši 560 Kč, elektřinu ve výši 780 Kč a internet ve výši 290 Kč měsíčně. Celkové pravidelné náklady na bydlení se tak pohybují přibližně kolem 14 500 Kč až 15 000 Kč měsíčně. Bytové poměry matky nejsou vzhledem k počtu dětí nadstandardní, nelze je však hodnotit jako nezpůsobilé k péči o děti. Matka má v tomto bytě zajištěno základní stabilní zázemí pro sebe a nezletilého [jméno FO] a při realizaci péče i pro starší děti.

111. Matka nevlastní nemovitý majetek, obchodní podíly ani jiný majetek významnější hodnoty. Z jejího bankovního účtu nevyplývají významnější úspory ani mimořádné finanční zdroje. Z výpisu z účtu u UniCredit Bank bylo zjištěno, že počáteční zůstatek k 1. 3. 2026 činil 27 688,74 Kč a konečný zůstatek k 31. 3. 2026 činil 15 891,75 Kč; k 30. 4. 2026 činil konečný zůstatek 16 666,35 Kč. Tyto údaje potvrzují, že matka nemá vytvořeny významné finanční rezervy a její ekonomická situace je napjatá.

112. Pokud jde o příjmy matky, z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] bylo zjištěno, že matka pracuje od 1. 4. 2025 na základě dohody o provedení práce na pozici asistentky vychovatelů, bez zaměstnaneckých benefitů. Její čistý příjem činil v srpnu a září 2025 vždy 11 320 Kč a v období od října 2025 do března 2026 vždy 10 440 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že matka měla v září 2025 příjem od [právnická osoba] ve výši 3 672 Kč a v říjnu 2025 ve výši 3 774 Kč. Šlo však o dílčí příjmy, u nichž nebyla prokázána jejich dlouhodobá pravidelnost.

113. Matka v rozhodném období pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 500 Kč měsíčně. Ze sdělení Úřadu práce bylo zjištěno, že tento příspěvek byl vyplácen v období od srpna 2025 do února 2026, přičemž poslední výplata proběhla dne 10. 3. 2026 za únor 2026. V březnu 2026 tak příjmy matky tvořily rodičovský příspěvek 7 500 Kč, mzda od [právnická osoba] ve výši 10 440 Kč a platba od otce ve výši 15 000 Kč. V dubnu 2026 již matce na účet přišla mzda od [právnická osoba] ve výši 10 440 Kč a platba od otce ve výši 15 000 Kč. Platby otce však nelze hodnotit jako výdělek matky ani jako důkaz její vlastní výdělečné schopnosti; jde o plnění vyživovací povinnosti otce vůči matce, případně vůči nezletilému [jméno FO] , určené k zajištění jejich potřeb.

114. Matka při jednání uvedla, že si prací u [právnická osoba] vydělává přibližně 10 000 Kč měsíčně a že si příležitostně přivydělává hlídáním dětí, přibližně částkou 2 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně. Současně uvedla, že rodičovský příspěvek jí již není vyplácen a že nezletilý [jméno FO] s ní dochází do zařízení [právnická osoba] , kde může být po dobu její práce bezplatně. [jméno FO] byl přijat do mateřské školy v [lokalita]a matka jedná o možném nástupu na pozici učitelky angličtiny ve školce, avšak rozsah práce ani výše budoucího výdělku dosud nebyly postaveny najisto.

115. Odvolací soud proto vychází z toho, že aktuální vlastní pravidelný pracovní příjem matky je prokázán přibližně ve výši 10 000 Kč až 11 500 Kč čistého měsíčně. Po připočtení příležitostných přivýdělků z hlídání dětí lze její vlastní výdělečnou schopnost v současné době hodnotit přibližně částkou 12 000 Kč až 15 000 Kč čistého měsíčně. Pokud matka v závěrečném návrhu poukazovala na příjem přibližně 18 820 Kč měsíčně, je třeba uvést, že taková částka nebyla prokázána jako stabilní čistý výdělek ze zaměstnání pro další období; i kdyby však odvolací soud z této částky vycházel jako z horní hranice jejích současných či blízkých budoucích příjmových možností, šlo by stále o příjem nízký a zcela nesrovnatelný s poměry otce.

116. Odvolací soud nepřehlíží, že matka je v produktivním věku, nemá tvrzeno ani prokázáno zdravotní omezení bránící práci a vzhledem ke své znalosti angličtiny a dosavadní praxi v péči o děti má reálnou možnost postupně zvýšit své pracovní zapojení, zejména po nástupu nezletilého [jméno FO] do mateřské školy. Tuto možnost je třeba při hodnocení jejích schopností a možností zohlednit. Nelze však přehlédnout, že matka dosud zajišťuje každodenní osobní péči o nezletilého [jméno FO] , otec svůj kontakt s [jméno FO] realizuje spíše omezeně a nepravidelně a matka tak nemá stejný časový prostor pro výdělečnou činnost jako rodič, který každodenní péči o dítě nízkého věku nezajišťuje. Nelze proto matce bez dalšího přičítat příjem odpovídající plnému pracovnímu úvazku v rozsahu, který dosud objektivně nemohla vykonávat.

117. Z přehledu výdajů předloženého matkou dále vyplynulo, že její vlastní měsíční výdaje se pohybují přibližně mezi 2 500 Kč a 4 700 Kč, převážně za stravu, hygienu a oblečení. Náklady spojené s péčí o děti uváděla v jednotlivých měsících přibližně mezi 3 200 Kč a 7 000 Kč, zahrnující zejména stravu, oblečení, hygienu, zdravotní výdaje a zábavu. Tyto částky je třeba hodnotit i s ohledem na skutečnost, že starší děti u matky dosud pobývaly jen minimálně a že hlavní tíha každodenních výdajů matky se vztahovala především k nezletilému [jméno FO] .

118. Odvolací soud uzavírá, že matka má oproti otci výrazně omezené majetkové i výdělkové poměry. Nemá významný majetek, nemá úspory, její pravidelný pracovní příjem je nízký a její schopnost vyššího výdělku je limitována osobní péčí o nezletilého [jméno FO] . Na druhé straně nelze přehlédnout, že matka je schopna alespoň částečné výdělečné činnosti a po nástupu [jméno FO] do mateřské školy lze očekávat postupné rozšíření jejích pracovních možností. Pro účely posouzení její vyživovací povinnosti k nezletilým [adresa] a [jméno FO] proto odvolací soud vychází z vlastní výdělečné schopnosti matky přibližně ve výši 15 000 Kč čistého měsíčně, s tím, že i při zohlednění blízké možnosti zvýšení jejích příjmů by nebylo přiměřené vycházet z částky podstatně přesahující 18 000 Kč až 20 000 Kč čistého měsíčně.

119. Tento závěr odůvodňuje ponechání vyživovací povinnosti matky k nezletilým [adresa] a [jméno FO] v nízké částce stanovené soudem prvního stupně. Matka je povinna se na výživě dětí podílet, avšak rozsah její vyživovací povinnosti musí odpovídat jejím skutečným možnostem a současně výraznému nepoměru mezi jejími poměry a poměry otce. Navýšení její vyživovací povinnosti by za současného stavu neodpovídalo jejím reálným schopnostem, zejména s přihlédnutím k tomu, že jí péče o starší děti dosud nebyla pravidelně umožňována a že v době péče o nezletilé ponese i jejich přímé náklady. Nízké výživné stanovené matce proto není nepřiměřeným zvýhodněním matky, jak tvrdí otec, nýbrž odpovídá zjištěným poměrům rodičů, rozsahu jejich majetkových možností a zásadě poměrného podílu rodičů na výživě dětí podle § 914 o. z.

120. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené stanovil otci výživné pro nezletilého [jméno FO] částkou ve výši 10 000 Kč měsíčně za současného zohlednění, že [jméno FO] je v běžné péči matky, otec má výrazně vyšší příjmové a majetkové možnosti a výživné stanovené soudem prvního stupně odpovídá jak odůvodněným potřebám [jméno FO] , tak zásadě shodné životní úrovně dítěte s rodiči.

121. Současně přepočítal dluh na stanoveném výživném pro nezletilého [jméno FO] za dobu od 1. 2. 2025 do 30. 6. 2026, který činí 85 000 Kč (17 měsíců x 5 000 Kč, když oba rodiče shodně uvedli, že otec na výživu nezletilého [jméno FO] přispíval částkou 5 000 Kč měsíčně) a tento uložil otci zaplatit ve lhůtě 2 měsíců od právní moci rozsudku.

122. Ve vztahu k [adresa] a [jméno FO] odvolací soud potvrdil podle výživné matky stanovené výrokem IX. a přepočítal dluh matky na výživném, který činí za dobu od 1. 2. 2025 do 30. 6. 2026 pro nezletilého [adresa] částku 29 400 Kč (9 měsíců x 2 200 Kč + 8 měsíců x 1 200 Kč) a pro nezletilého [jméno FO] částku 24 200 Kč (9 měsíců x 1 800 Kč +8 měsíců x 1 000 Kč). Matka je povinna nedoplatek na výživném uhradit k rukám otce ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku.

123. V otázce stanovení vyživovací povinnosti otce ve vztahu k nezletilému [adresa] a [jméno FO] stanovil soud prvního stupně otci povinnost platit k rukám matky na [Anonymizováno] 22 000 Kč a na [jméno FO] 19 000 Kč měsíčně od vykonatelnosti rozsudku. Odvolací soud sdílí závěr, že otec musí i při rovnocenné péči přispívat matce významným výživným, neboť rozdíl v ekonomických poměrech rodičů je mimořádný. Matka z vlastních příjmů není schopna zajistit dětem v době své péče životní úroveň alespoň přibližně odpovídající životní úrovni otce, a bez výživného by péče matky byla fakticky ekonomicky znemožněna. To by bylo v rozporu s § 915 o. z. i s právem dětí na rovnocennou péči obou rodičů.

124. Na druhé straně odvolací soud přihlédl k tomu, že otec dosud hradí školné a povinné školní platby [adresa] a [jméno FO] v [Anonymizováno] jejichž výše je značná, a že v době jeho péče bude osobně zajišťovat i běžné potřeby dětí. Proto odvolací soud výživné otce k rukám matky stanovil nově částkou 15 000 Kč měsíčně pro [adresa] a 13 000 Kč měsíčně pro [jméno FO] , a to s účinností od právní moci rozsudku. Takto stanovené výživné zohledňuje odůvodněné potřeby dětí, jejich věk, školní docházku, dosavadní životní úroveň, mimořádnou ekonomickou nerovnováhu rodičů i to, že péče matky bude obnovována postupně.

125. Majetkové poměry otce umožňují placení takto stanoveného výživného. Odvolací soud nepřijal otcovu argumentaci, že jeho aktuální příjem neodpovídá částkám zjištěným soudem prvního stupně. Výživné se neurčuje pouze podle formálně deklarovaného pravidelného příjmu, nýbrž podle celkových schopností, možností a majetkových poměrů povinného. Otec je ekonomicky aktivní podnikatel, působí ve více společnostech, disponuje více nemovitostmi a jeho bankovní účty vykazují značné finanční pohyby. Jeho životní a majetková úroveň je nesrovnatelně vyšší než úroveň matky.

126. Odvolací soud zároveň výslovně uvedl, že při stanovení výživného vychází z předpokladu, že otec bude nadále hradit běžné školné a povinné školní platby [adresa] a [jméno FO] . Pokud by otec tyto platby přestal hradit, šlo by o podstatnou změnu poměrů, neboť matka není schopna takové náklady ze svých příjmů nést. Taková změna by mohla vést k novému rozhodnutí o výživném.

127. Odvolací soud proto podle potvrdil ve zbylém rozsahu výroků II., X., XI. a ve výrocích IX., XV., XVI., XVII., XVIII., XIX., rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, a dále ve výrocích XII. až XIV. s tím, že prázdninová péče rodičů započne od 1. 1. 2027 a podle změnil výroky I., II., IV. až VIII. a X. XI. rozsudku soudu prvního stupně, u nichž po doplnění dokazování dospěl k závěru, že je třeba přijmout přesnější, aktuálnější a vykonatelnější úpravu odpovídající nejlepšímu zájmu nezletilých.

128. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle a 2, a věty první z. ř. s., neboť neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená soudním rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.

Při neplnění povinností stanovených soudním rozhodnutím o péči nezletilé dítě, může soud přijmout opatření podle § 503 z. ř. s. (nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin, stanovit plán navykacího režimu, rozhodnout o realizaci styku pod dohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie), nařídit výkon rozhodnutí ukládáním pokut až do výše 50 000 Kč (§ 502 z. ř. s.) nebo odnětím dítěte (§ 504 z. ř. s.).

Nežijí-li rodiče dítěte spolu, musí se zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte ke druhému rodiči nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči v péči o dítě, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o úpravě poměrů dítěte (§ 889 o. z.).

Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů (§ 890 o. z.).

Praha 30. června 2026

Mgr. Hana Lišáková LL.M.

předsedkyně senátu