Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1473/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud shora označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 8. 9. 2006, č. j. -7, kterým obvodní soud nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 7. 6. 2006, č. j. -74, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3 302,25 Kč, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekuci na majetek povinné a jejím provedením pověřil soudního exekutora. Dospěl k závěru, že všechny podmínky pro nařízení exekuce byly splněny a že námitka, že se oprávněný domáhá nižší částky, než mu byla exekučním titulem přiznána, není důvodná, byť se oprávněný domáhá zbývající části v jiném exekučním řízení.

V dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 30.6. 2009 Sb. (dále jen  „“), povinná namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení ( ). Uvedla, že rozsudkem, jenž je podkladem pro nařízení exekuce, jí bylo uloženo, aby oprávněnému a V. T. zaplatila 8604,50 Kč. Protože rozhodnutím nebyla založena věřitelská solidarita, dluží oprávněnému 4302,25 Kč. Oprávněný požaduje v tomto řízení 3302,25 Kč, zbylou částku 1000 Kč požaduje v exekučním řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. . Podle názoru povinné nelze pravomocně přiznanou částku takto rozdělovat. Jestliže oprávněný svévolně pravomocně přiznanou částku rozdělil a pro vymožení obou těchto částek navrhuje nařízení exekuce, trpí jeho podání vadou, pro kterou by mělo být vráceno k doplnění nebo odmítnuto.  Povinná považuje postup oprávněného za zneužití výkonu práva, kterému mělo být soudem prvního stupně zabráněno. Proto přisuzuje napadenému usnesení po právní stránce zásadní význam, jejž spojuje s otázkou, zda je možno pohledávku, přiznanou jako celek, vymáhat soudní cestou po částech. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 ve spojení s – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí (a takovým rozhodnutím napadené rozhodnutí odvolacího soudu podle jeho obsahu je), přípustné, jen dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodnutí dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž pouze důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Ačkoliv povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, přednesla, hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky nelze dospět. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), tak v dané věci nemůže jít, neboť není dán podklad pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázky vykonatelnosti exekučního titulu uplatnil právní názor nestandardní, tedy vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Domáhá-li se oprávněný exekuce ukládající peněžité plnění, soud zkoumá, zda výše vymáhané částky odpovídá částce přiznané podkladovým rozhodnutím. Oprávněný může vymáhat nižší částku, zákon ani nevylučuje, aby vymáhal přiznanou částku několika návrhy. V takovém případě se nabízí možnost spojit věci ke společnému řízení ( ). Nedojde-li k tomu, spočívá obrana povinného proti podávání několika samostatných návrhů k vymáhání částky přiznané jedním exekučním titulem v podání námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, protože  uvedeným postupem se zvyšují náklady exekuce, a účelnost jejich vynaložení je proto třeba pečlivě zvažovat.

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je – aniž nařídil jednání ( ) – podle ustanovení , věty první, c) odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu Hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. července 2009

JUDr. Miroslava  Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu