Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1948/2009

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 1. 9. 2006, č. j. -38, zastavil řízení podle a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dovodil, že žalovaný subjekt je správním úřadem, nikoli právnickou osobou, a nemá tak způsobilost být účastníkem řízení. Ačkoliv žalobce po podání žaloby soudu sdělil, že žalovaného označuje jako „Česká republika – M. ú. ve F. – M.,“, není v takto vadně zahájeném řízení možná záměna či přistoupení účastníka do řízení podle ani oprava žaloby podle

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 8. 2008, č. j. -75, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný nemá způsobilost být účastníkem řízení, neboť je orgánem města (obce), jemuž ani podle , o obcích, ve znění pozdějších předpisů, či jiného obecně závazného právního předpisu, není přiznána způsobilost samostatně nabývat práva z právních vztahů a nést odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, nemá tedy samostatnou právní subjektivitu ve smyslu , a tudíž nemůže v občanském soudním řízení vstupovat do procesních vztahů. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a proto bylo namístě řízení podle zastavit. Na tomto závěru nemůže změnit nic ani okolnost, že žalobce doplnil v průběhu řízení přesné označení žalovaného, neboť již v žalobě žalobce jasně a určitě označil žalovaného názvem a sídlem; od počátku tedy bylo nesporné, že žalovaným je osoba nezpůsobilá být účastníkem řízení.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. V něm namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru; s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. a sp. zn. a nálezy Ústavního soudu sp. zn. a tvrdí, že je zcela zřejmé, že podání mělo vadu, avšak okresní soud žalobce nevyzval k odstranění vad podle , ačkoliv tento postup byl podle názoru Ústavního soudu jeho povinností a řízení z důvodu, že za žalovaného označil pouze organizační složku Statutárního města Frýdek – Místek, v rozporu se shora uvedenými judikáty zastavil. Podle žalobce je zcela zřejmé, že se v žalobě spletl v označení žalovaného, neboť vycházel z toho, jak se sám žalovaný  při jednání s ním písemně prezentoval. Žalobce je přesvědčen, že je schopen označit žalovaného zcela přesně – S. m. F. – M.. Dále namítá, že  mu nebyla dána možnost hájit se u odvolacího řízení, když odvolací soud rozhodl bez nařízení jednání, a domnívá se, že rozhodoval místně nepříslušný soud. Navrhl proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu a že je podle přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), tedy fyzické osoby (jejich způsobilost mít práva a povinnosti v občanskoprávních vztazích vyplývá z ustanovení § 7 obč. zák.), právnické osoby (srov. § 18 odst. 1 obč. zák.), a stát (Česká republika); je-li stát (Česká republika) účastníkem občanskoprávních vztahů, je právnickou osobou (srov. § 21 obč. zák.) a jedná za něj příslušná organizační složka státu. Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.

V oblasti územní samosprávy má způsobilost mít práva a povinnosti obec, která je veřejnoprávní korporací a může mít vlastní majetek a která jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající [srov. ústavního ,y, a , o obcích (obecní zřízení), ve znění do 31. 12. 2005 (vzhledem k tomu, že žaloba v této věci byla podána dne 25. 4. 2005 a doplněna dne 20. 12. 2005) - dále též jen „zákon o obcích“]. Výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti je rada obce ( zákona o obcích). Obecní úřad, městský úřad, úřad města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části nebo magistrát ( zákona o obcích v případě statutárního města) - dále též jen „obecní úřad“ - je orgánem obce (města), který v oblasti samostatné působnosti obce plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti a který vykonává přenesenou působnost podle s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce, a rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona (srov. zákona o obcích).

, o obcích (obecní zřízení) obecnímu úřadu jako orgánu (organizační jednotce) obce nepřiznává způsobilost samostatně nabývat práva z právních vztahů a nést povinnosti z těchto vztahů vyplývající. V tomto zákoně ani v jiných obecně závazných právních předpisech není obsaženo žádné ustanovení, které by obecnímu úřadu (m.) jako organizační jednotce obce (s. m.) tuto způsobilost přiznávalo. Ze zákona o obcích naopak vyplývá, že obecní úřad se v soukromoprávních vztazích  nemůže samostatně zavazovat. Obecní úřad není schopen ani samostatně plnit závazky z občanskoprávních vztahů (vlastní majetek a finanční zdroje má pouze obec a nikoliv obecní úřad); soudní rozhodnutí, kterým by byla uložena obecnímu úřadu povinnost k plnění, by proto ani nebylo možné vykonat.

Z uvedeného vyplývá, že ani zvláštní předpis (zákon o obcích) nepřiznává obecnímu úřadu jako orgánu obce způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem a mít odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

Podle účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Jestliže byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit (, ). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení. Vzhledem k tomu, že soud v případě neodstranitelného nedostatku podmínky řízení nemůže v řízení pokračovat a je povinen řízení zastavit, nemůže do takto vadně zahájeného řízení přistoupit další účastník ( ) a nemůže ani dojít k záměně účastníka ( ). Tento nedostatek nelze odstranit ani postupem podle

Uvedené platí nejen tehdy, označil-li žalobce za účastníka řízení toho, kdo nikdy neměl způsobilost být účastníkem řízení, nebo někoho, kdo sice byl způsobilý mít práva a povinnosti nebo jemuž zákon přiznával způsobilost být účastníkem řízení, avšak před zahájením řízení tuto způsobilost ztratil, ale i v případě, že žalobce označil za účastníka řízení organizační složku státu nebo organizační složku právnické osoby, která nemá tzv. právní subjektivitu (srov. též názor vyjádřený ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1997, Cpjn 30/97, které bylo uveřejněno pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1997) a rovněž tak uvedené platí i v případě, označil-li žalobce za účastníka řízení organizační jednotku (orgán) právnické osoby.

V projednávané věci žalobce - jak je nepochybné z obsahu jeho podání ze dne 25. 4. 2005 - označil v žalobě za žalovaného „M. ú. F. – M.“. Uvedené označení žalovaného bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v tomto podání řízení jako žalovaný účastnit. Z obsahu podání nevyplývá, že by v označení žalovaného došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti (nic takového žalobce netvrdil ani v průběhu řízení před soudy obou stupňů) nebo že by údaj označující žalovaného byl v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností (v žádném z údajů obsažených v podání se ani nenaznačuje, že by se žalobce svého nároku domáhal proti jinému subjektu), popřípadě údajem o tom, čeho se žalobce domáhá; podání žalobce neobsahovalo v označení žalovaného žádné vady, o jejichž odstranění je soud povinen se pokusit způsobem uvedeným v ustanovení , neboť žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný „M. ú. ve F. – M.“ neměl způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není - jak uvedeno již výše - vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení (, ).

Na těchto závěrech nemohou nic změnit odkazy dovolatele na judikaturu Ústavního soudu reprezentovanou rozhodnutími sp. zn. a , neboť výše uvedené závěry dovolacího soudu jsou v zásadě konformní s jinými rozhodnutími Ústavního soudu, např. s nálezem ze dne 29. 6. 1995, sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení sv. III, č. 42, str. 297, či usnesením ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ). Ostatně i v jednom z posledních rozhodnutí k této otázce (ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. ) Ústavní soud zdůrazňuje (bod 23.), že postupy podle k odstranění vad žaloby jsou použitelné tam, kde označení organizační složky státu jako žalovaného je v rozporu s obsahem žaloby, která vymezuje uplatněný nárok vůči státu. O takový případ se zde však nejedná, neboť z obsahu žaloby se nepodává, že by žalobce za odpovědný subjekt považoval stát; výhrady směřují proti postupu úřadu samotného a jednotlivých úředníků. Pozdější „upřesnění“ žalovaného na stát, navíc v dovolání zpochybněné sdělením, že žaloba směřuje proti statutárnímu městu, nezakládá odlišné vymezení subjektu odpovědného podle hmotného práva od subjektu označeného procesně jako žalovaný, a tedy postup podle nepřichází v úvahu.

Namítá-li dovolatel, že mu odvolací soud odňal možnost jednat před soudem, neboť rozhodl ve věci samé bez jednání (jde o tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu ), je třeba uvést, že rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení podle je rozhodnutím procesní povahy, jímž se řízení končí, nikoliv rozhodnutím ve věci samé; nelze potom spatřovat odnětí možnosti jednat před soudem v okolnosti, že v předmětné věci rozhodl odvolací soud bez nařízení jednání, když k takovému postupu byl oprávněn podle

K dovolatelem vznesené námitce místní nepříslušnosti soudu prvního stupně, dovolací soud poukazuje na skutečnost, že svou místní příslušnost zkoumá soud z vlastní iniciativy jen do té doby, než začne jednat o věci samé, poté zkoumá místní příslušnost jedině k námitce účastníka uplatněné při prvním úkonu, který mu přísluší v řízení před soudem prvního stupně ( ); námitka později vznesená je neúčinná a soud k ní nepřihlíží, stejně tak jako k námitce podané žalobcem, neboť ten vyjádřil svou volbu podáním žaloby.

Protože je rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, dovolací soud podle ustanovení věta první dovolání žalobce jako nedůvodné zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2009

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu