Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 645/2009

ROZSUDEK

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Znojmě  rozhodl rozsudkem ze dne 1.3.2006, č.j. , že žalovaný je povinen do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu nemovitostí o obsahu uvedeném v nedílné příloze tohoto rozsudku. Tím měla být splněna povinnost žalovaného převést na žalobce náhradní pozemky podle zákona , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Tento nárok získal žalobce převodem od oprávněné osoby podle §33a uvedeného zákona. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen zaplatit  žalobci jejich náhradu ve výši 10.735,- Kč.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že uvedenou žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že odvolání žalobce bylo shledáno opodstatněným, neboť rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce jako postupník nabyl od postupitele na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených dne 3.9.2005, 3.10.2005 a 7.12.2005  nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky, které podle  zákona o půdě, nebylo možno vydat. Odvolací soud se v této právní věci zabýval také otázkou souvislosti ustanovení zákona č , v souvislosti se zrušením ustanovení a 7 , a článku VI , nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 13.12.2005, sp. zn. .  Protože právo na vydání náhradních pozemků je v daném případě podle a 7 , ve znění ,omezeno dnem 31.12.2005 a zmíněná lhůta je ve vztahu k žalobci lhůtou propadnou ( tzv. restituční tečka), veškeré nároky žalobce, který není původní oprávněnou osobou ve smyslu uvedeného zákona, zanikly. Za situace, kdy věc byla vyřešena prekluzí, není podstatné, zda je přípustné, aby si žalobce sám vybral pozemky, které mu mají být vydány ani případné další odvolací důvody.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které opíral o důvodnost pro nesprávné posouzení věci odvolacím soudem ( ) a o přípustnost pro otázku zásadního právního významu ( odst.l písm. a) ). Pochybení odvolacího soudu spatřoval v  zamítnutí žaloby  na základě právního názoru, že nárok žalobce na vydání náhradních pozemků je prekludován, jelikož k jeho uspokojení ze strany žalovaného nedošlo do 31.12.2005. Z nálezu pléna Ústavního soudu sp.zn. ze dne 13.12.2005 podle jeho názoru nevyplývá, že postupníka nelze považovat za oprávněnou osobu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem podal dovolání v zákonné lhůtě ( ) a přezkoumal napadený rozsudek. Přípustnost dovolání lze dovodit podle ustanovení a uplatněný dovolací důvod, jenž by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání bylo možné podřadit pod , tedy pod tvrzené nesprávné posouzení věci.

Jak již bylo zmíněno výše, je právo na vydání náhradního pozemku omezeno dnem 31.12.2005 (tzv. restituční tečka). Základní otázkou, kterou je třeba v této souvislosti zodpovědět, je otázka, dopadají-li derogační důvody vypovídající ve prospěch zrušení ustanovení a 7 , ve znění , a ustanovení čl. VI , nejen na oprávněné osoby dle zákona o půdě nýbrž i na postupníky. Smyslem a účelem právní konstrukce, dle níž nároky podle zákona o půdě jsou právem na plnění ze závazkového právního vztahu, který obecně upravuje ( – 852 ), a tudíž je lze postoupit na základě , bylo rozšířit spektrum alternativ uspokojení nároků restituentů. Nelze z ní ale dovodit závěr, dle něhož by účely zákona o půdě, jak jsou zakotveny v jeho preambuli, dopadaly i na postupníky. Při postoupení předmětných pohledávek si postupníci museli být vědomi nejen možných výhod, nýbrž i rizika takové cese s ohledem na způsob nabídky a přidělování  náhradních pozemků P. f.. Proto na jejich straně při posuzování ústavnosti a 7 zákona o půdě ve znění , a čl. VI , nelze konstatovat rozpor uvedených zákonných ustanovení s ústavním principem ochrany oprávněné důvěry občana v právo.

Ratio decidendi předmětného nálezu tudíž dopadá pouze na část z celkového okruhu osob, kterých se týkají ustanovení a 7 , ve znění , a čl. VI zák. č , přičemž touto částí jsou oprávněné osoby podle zákona o půdě tj. původní restituenti) a jejich dědicové, nikoliv však postupníci.

V posuzovaném případě je tedy třeba odlišit prvotní nároky oprávněných osob podle zákona od nároků osob, které tyto nároky ve smyslu zákona prvotně nenabyly a nepožívají tudíž stejné ochrany jako osoby oprávněné. Předmětný nárok žalobce není přímým nárokem oprávněné osoby na převod jiných pozemků z vlastnictví státu za pozemky nevydané ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o půdě, ale jde o nárok postoupený (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 13.12.2005, sp. zn. ).

Odvolací soud tedy posoudil pro věc určující právní otázku z hlediska hmotného práva správně. Podmínky přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku nejsou splněny, nebyla nalezena žádná judikatorní mezera či kontradikce a Nejvyšší soud proto dovolání žalované zamítl

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly, právo na jejich náhradu se proto nepřiznává.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. července 2009

JUDr. Josef R a k o v s k ý, v. r.

předseda senátu