Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2070/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobce, podané u soudu 22.7.2004, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze 10.3.2006, čj. -154. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalující společnosti s ručením omezeným, domáhající se určení, že je vlastníkem „zpevněné plochy tvořené z betonových panelů, položených na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š. u K.“. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze 14.12.2006, sp.zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Klatovech z 10.3.2006, čj. -154, potvrzen. Bylo rovněž rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání.

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud po přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně (a řízení, které mu předcházelo) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

Odvolací soud konstatoval, že žalobce se v tomto řízení domáhá určení, že je vlastníkem zpevněné plochy, vytvořené z betonových panelů položených na stavební parcele č. 611/10 v katastrálním území Š. u K., ale v řízení u soudu prvního stupně žalobce neprokázal, že má k pozemku parc.č. 611/10 nějaké právo a že by uvedená panelová plocha byla samostatnou věcí v právním smyslu a že není součástí uvedeného pozemku.

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) byl toho názoru, že neprokázal-li žalobce, že je vlastníkem jím uvedeného pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š., jehož součástí je zpevněná plocha tvořená betonovými panely, nemůže být jeho žaloba o určení, že je vlastníkem uvedené panelové plochy, aniž by byl vlastníkem pozemku, na němž je zpevňující plocha položena. Nelze za těchto okolností shledat u žalobce ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví k této panelové ploše, když mezi všemi účastníky tohoto řízení je vlastně nesporné, že pozemek parc.č. 611/10 v katastrálním území Š. je ve vlastnictví žalovaného Mgr. F. Š.

Potvrdil proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný (včetně výroku o nákladech řízení) ve smyslu ustanovení .

O nákladech odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto s přihlížením k tomu, že v řízení úspěšní žalovaní se náhrady nákladů řízení vzdali.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 18.1.2007 advokátce, která žalobce v řízení zastupovala, a dovolání ze strany žalobce bylo dne 16.3. 2007 předáno na poště k doručení Okresnímu soudu v Klatovech, tedy ve lhůtě stanovené v .

Dovolávající se společnost s ručením omezeným A. Š. navrhovala v dovolání, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu ze 14.12.2006 (sp.zn. Krajského soudu v Plzni) i rozsudek soudu prvního stupně z 10.3.2006 (čj. -154 Okresního soudu v Klatovech) a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Uvedený dovolatel měl za to, že je jeho dovolání přípustné podle ustanovení . Jako dovolací důvody uplatňoval, že řízení v této právní věci je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ) a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Dovolatel zdůrazňoval, že betonové panely na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š. u K., tvořící zpevněnou plochu před stavbou ocelokolny /jež byla vydána s.r.o. A. v lednu 1999/, s vybavením jako třídička brambor, jsou souborem movitých věcí. Tento soubor A., s.r.o., užívala a užívá jej po celou dobu v dobré víře, když jej převzala společně se sousední stavbou třidičky brambor na pozemku parc.č. 545 v katastrálním území Š. u K. (a to s veškerým příslušenstvím, se všemi právy a povinnostmi, souvisejícími s vydávanou nemovitostí).

Dovolatel poukazoval na to, že uvedené betonové panely byly doplněny (jako zpevněná plocha na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š.) a dostaly se i do konkurzní podstaty Z. d. Š., které tento pozemek mělo ke svému hospodaření. V předchozím probíhajícím řízení u Krajského soudu v Plzni dospěl tento soud v rozhodnutí z 31.3.2005, sp.zn. , k právnímu závěru, že tato panelová plocha (tj. soubor 588 kusů volně položených panelů, představující výměru 2.152 m2) je věcí movitou (když panely nejsou pevně spojeny se zemí, ale jen volně na ní leží); ovšem Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení tyto závěry přehodnotil a soubor panelů prohlásil za součást pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š.

Dovolatel ještě připomínal, že na jednání Krajského soudu v Plzni a u věřitelského výboru úpadce Z.D. Š. dne 12.1.2001 došlo k prodeji uvedených betonových panelů (jako zpevněné plochy na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š.) Mgr. F. Š. (tj. nyní žalovanému v této  právní věci sp.zn.

Okresního soudu v Klatovech).

Ve vyjádření žalovaného Bc. J. T. k dovolání žalobce A., s.r.o., Š. bylo uvedeno, že by tomuto dovolání nemělo být vyhověno. Uvedený žalovaný zdůrazňoval, že zpevněná plocha z panelů na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š. byla zahrnuta do konkurzní podstaty Z. d. Š. a že podle rozhodnutí věřitelského výboru Š. a podle usnesení Krajského soudu v Plzni z 12.1.2004 tuto zpevněnou plochu nabyl žalovaný Bc. J. T. kupní smlouvou ze 17.2.2004 (který také každoročně platí daň z této nemovitosti). Při převodu stavby ocelokolny – bramborárny (na pozemku parc.č. 543 v katastrálním území Š.) z majetku Z.D. Š. na společnost A., s.r.o., nebyla uvedená zpevněná plocha (na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š. u K.) předmětem převodu.

Ve vyjádření žalovaného Mgr. F. Š. (správce konkurzní podstaty Z. d. Š.) k dovolání A., s.r.o., bylo uvedeno, že by tomuto dovolání nemělo být vyhověno. Uvedený žalovaný poukazoval na to, že žalobce A., s.r.o., v tomto soudním řízení neprokázal své tvrzení, že je vlastníkem zpevněné betonové plochy, o niž jde v tomto řízení, tj. neprokázal, že by tuto zpevněnou plochu sám vybudoval (když totiž stavitelem i subjektem stavebního řízení tu bylo Z. d. Š.), ani že by tuto plochu koupil a zaplatil za ni kupní cenu; nebylo také prokázáno, že by zpevněná plocha na pozemku parc.č. 611/10 v katastrálním území Š. byla součástí nebo příslušenstvím nedaleko stojící ocelokolny na pozemku parc.č. 545 v katastrálním území Š., kterou A., s.r.o., nabyla od Z. d. Š.; tato zpevněná plocha nebyla uvedena  ve smlouvě o převodu celokolny z 30.12.1998 (a uvedena nebyla ani v navazujícím znaleckém posudku znalce J. R. z téhož dne). Rovněž nebylo v tomto  soudním řízení prokázáno, že by zpevněná betonová plocha, o niž jde v tomto řízení, byla tvořena volně ležícími betonovými panely, tedy že by byla movitou věcí; betonové panely jsou totiž pevně spojeny s tělesem celé horizontální stavby zpevněné plochy, která tvoří jeden funkční stavební celek a která je pevně spojena se zemí svými základy.

Přípustnost dovolání dovolatele v daném případě bylo třeba posoudit podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání i proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže ovšem dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu, napadené dovoláním, má po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku,  která je rozhodována rozdílně  odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, nebo řešil-li odvolací soud svým rozhodnutím, napadeným dovoláním, některou právní otázku v rozporu s hmotným právem.

V daném případě nevyplývalo z obsahu soudního spisu (sp.zn. Okresního soudu v Klatovech), že by odvolací soud svým rozsudkem ze 14.12.2006 (sp.zn. Krajského soudu v Plzni) řešil některou právní otázku, která by byla rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem. V řízení

o dovolání bylo třeba ještě posoudit, zda tu odvolací soud svým rozsudkem řešil některou právní otázku  v rozporu s hmotným právem, popřípadě právní otázku, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu.

Z obsahu soudního spisu (sp.zn. Okresního soudu v Klatovech) v daném případě vyplývalo, že odvolací soud měl ve svém rozsudku ze 14.12.2006 (sp.zn. Krajského soudu v Plzni) na zřeteli zejména ustanovení a z hmotněprávních ustanovení pak hlavně ustanovení , , , a . Odvolací soud také zdůrazňoval, že měl na zřeteli i výsledky předchozích soudních řízení, souvisejících s tímto soudním řízením (sp.zn. Okresního soudu v Klatovech), zejména řízení vedeného pod sp.zn. Krajského soudu v Plzni, a to především závěry odvolacího soudu – Vrchního soudu v Praze, jenž dospěl k výslednému právnímu závěru, že totiž panelová zpevňovací plocha, utvořená na pozemku parrc.č. 611/10 v katastrálním území Š. u K., je součástí pozemku

a není samostatnou věcí v právním smyslu.

V dané právní věci (sp.zn. Okresního soudu v Klatovech) posuzovaly soudy obou stupňů žalobcův návrh na určení vlastnického práva ve smyslu ustanovení , podle něhož lze žalobou (návrhem na zahájení občanského soudního řízení) uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení byl vyložen i ve stanovisku pléna Ústavního soudu ČR z 1.11.2005, P1.ÚS-st.21/05 (uveřejněném sdělením č. 477/2005 Sb.), a to takto: „Tvrzením vlastnického práva v případě absence legitimního očekávání na straně navrhovatele není naplněna preventivní funkce žalob podle , a tedy není dána  ani naléhavost právního zájmu na jejich podání“. – V daném případě z výsledků již zmíněného předchozího soudního řízení u Krajského soudu v Plzni i u Vrchního soudu v Praze (vedeném pod sp.zn. Krajského soudu v Plzni) bylo možné spíše dovozovat „absenci legitimního očekávání“ na straně žalobce ohledně požadovaného určení vlastnictví zpevňovací betonové plochy na pozemku žalobci nepatřícím.

Posouzení této právní věci (sp.zn. Okresního soudu v Klatovech) souviselo s ustanoveními o věcech a právech ( až ) a o dobré víře a o vydržení ( až ).

Podle ustanovení jsou věcmi věci movité

a nemovité; nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem

( ).

Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila ( ). Součást věci sdílí to, co se po právní stránce týká věci hlavní (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 4/1991 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem).

Příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány ( ).

Podle ustanovení je držitelem věci ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, jde držitelem oprávněným ( ). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost ( ).

Dobrá víra je přesvědčením nabyvatele, že nejedná bezprávně, když si např. přisvojuje určitou věc. Jde tedy o psychický stav, o vnitřní přesvědčení subjektu, které samo o sobě nemůže být předmětem dokazování; předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek, tedy okolnosti, z nichž lze dovodit přesvědčení nabyvatele o dobré víře, že mu věc patří (srov. k tomu č. 45/1986, str. 192 odst. 5, a str. 193, odst. 1 a 2 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem).

Z uvedených ustanovení právních předpisů a z citovaných právních závěrů z uveřejněné judikatury soudů vychází dovolací soud i v daném případě. Musel však zároveň konstatovat, že tato ustanovení právních předpisů i tyto citované právní závěry z uveřejněné judikatury měl na zřeteli i odvolací soud ve svém rozsudku ze 14.12.2006 (sp.zn. Krajského soudu v Plzni), proti němuž směřovalo dovolání dovolatele ze 16.3.2007. Nemohl tedy dovolací soud dospět přesvědčivě k závěru, že tu odvolací soud posoudil projednávanou právní věc v rozporu s hmotným právem, nebo že by se tu zabýval řešením právní otázky, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu, anebo že by odvolací soud si aplikované právní předpisy vyložil jinak, než jsou vykládány v uveřejněné judikatuře obecných soudů ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, anebo v nálezech, usneseních a stanoviscích Ústavního soudu ČR (jimiž jsou obecné soudy vázány). A protože, jak již bylo uvedeno, neřešil tu odvolací soud svým rozsudkem ze 14.12.2006 (sp.zn. Krajského soudu v Plzni) ani právní otázku, která by byla rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, nemohl tu dovolací soud dospět k závěru, že jsou u dovolání dovolatele dány zákonné předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení a odst. 3 , ale ani podle jiného ustanovení , upravujícího přípustnost dovolání.

U dovolání nepřípustného pak již dovolacímu soudu nenáleží (srov. : „Je-li dovolání přípustné….“) posuzovat odvolatelem uplatněné dovolací důvody. Pro úplnost lze tu jen poukázat na to, jak je v uveřejněné judikatuře soudů vyloženo posuzování (dovolacím soudem) výtek neúplnosti skutkových zjištění a výtek vadného hodnocení důkazů, které byly uváděny i v daném případě v dovolání dovolatele ze 16.3.2007. Např. v rozhodnutí uveřejněném pod č. 8/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, byly zaujaty tyto výkladové právní závěry: Ani vadná nebo nesprávná skutková zjištění v občanském soudním řízení nejsou sama o sobě dovolacím důvodem, nýbrž jen tehdy zakládají-li některý stanovený dovolací důvod v přípustném dovolání. Dovolacím důvodem nemohou být vady či omyly při hodnocení důkazů ( ), které je soudům svěřeno k realizaci procesní zásady volného hodnocení důkazů. Rozhodnutí soudu vychází ze skutkového zjištění, jež nemá v podstatné části  oporu v dokazování, jen jestliže soud vzal za zjištěno něco, co ve spise vůbec není, nebo jestliže soud nepokládá za zjištěnou podstatnou skutečnost (právně významnou), která bez dalšího z obsahu spisu naopak vyplývá.

Vzhledem k uvedeným okolnostem nebylo možné v daném případě posoudit dovolání dovolatele jako dovolání přípustné a dovolacímu soudu tedy nezbylo než přikročit k odmítnutí dovolání dovolatele podle ustanovení § 243b odst. 2 a § 218

písm. c/ , a to jako dovolání nepřípustného.

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalovaným v řízení o dovolání náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 15. července 2009

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu