Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4822/2007

U S N E S E N Í

Dovolání žalobce se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 5. listopadu 2004, č.j. -112 a řízení zastavil (výrok I.). Dále rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 70.710,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky žalované (výrok II.). Krajský soud – jak se podává z odůvodnění písemného vyhotovení jeho usnesení – rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil s ohledem na zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem, a to podáním, došlým krajskému soudu dne 11. 5. 2007, když k ostatním podáním (tj. k podání žalobce z téhož dne, kterým žalobce odvolacímu soudu oznámil předčasnost předchozího zpětvzetí žaloby

„s žádostí, nechť k tomuto podání není přihlíženo“, a dále k posléze učiněnému podání, jímž žalobce vzal zpět odvolání), s odkazem na již nepřihlížel.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce dovolání, v němž uplatňuje dovolací důvod ve smyslu (tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Podle dovolatele v dané věci nepostupoval krajský soud v souladu s platnou právní úpravou, konkrétně podle

Nemohou jít k tíži účastníka vnitřní postupy soudu, tedy zejména způsob doručování listin doručených do podatelny jednotlivým soudním kancelářím a následně

i soudcům. Za situace, kdy bylo odvolání úkonu učiněno vůči soudu současně (tj. stejný den) s úkonem, ke kterému soud při svém rozhodnutí nakonec přihlédl, postupoval tedy odvolací soud podle názoru žalobce v rozporu s , a z tohoto důvodu je řízení u něho postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí soudu ve věci. Žalobce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém písemném vyjádření zdůraznila, že obsahy, tak jak je žalobcem sepsán, nesplňuje kritéria procesního úkonu, v tomto případě odvolání zpětvzetí žalobního návrhu. Ze strany žalobce byl proveden pouze úkon, podle názoru žalované dosti zmatečný, žádosti „nepřihlížet“ k podání doručenému soudu s odůvodněním žalobce, že teprve ke dni 18. 5. 2007 soudu sdělí, zda žalobu vezme zpět či nikoliv. institut „nepřihlížení“ ze strany soudu nezná. Úkon žalobce neobsahuje ustanovení zcela jednoznačného vyjádření odvolání zpětvzetí žaloby. Není tak ani nazván, ani se vyjádření odvolání procesního úkonu, v tomto případě odvolání zpětvzetí žalobního návrhu, nevyskytuje v textu podání. Dalšíu při podání žalobcova dovolání je i podaná odvolacímu soudu dne 18. května 2007, kterou žalobce v dovolání nezmiňuje a kterou u odvolacího soudu bere žalobce své odvolání do rozsudku soudu prvního stupně zpět. Žalovaná má za to, že odvolací soud správně rozhodl o zastavení řízení.

Podle čl. II. bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 31. května 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou

Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo podáno včas a obsahuje způsobilý dovolací důvod, je sice ve smyslu přípustné, není však důvodné.

Jak totiž vyplývá z obsahu spisu, dne 11. května 2005 v 11.40 hod. bylo podáno osobně do podatelny krajského soudu podání, jímž žalobce bere „ve smyslu ustanovení zpět v celém rozsahu žalobní návrh ze dne 16. 9. 2003“, a posléze, v týž den, stejnou formou (osobně), avšak (až) ve 14.30 hod. došlo téže podatelně soudu další podání žalobce, z jehož obsahu je zřejmé, že žalobce shora cit. úkon (zpětvzetí žaloby) odvolává. Poněvadž ustanovením je stanoveno, že úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem, krajský soud nijak nepochybil, jestliže při zjištění, že předmětné odvolání zpětvzetí žaloby v rámci osobního podání došlo do podatelny krajského soudu sice v týž den, avšak – oproti zpětvzetí žaloby - v pozdější hodinu, tedy nikoliv současně s odvolávaným procesním úkonem žalobce, rozsudek okresního soudu zrušil

a předmětné řízení zastavil. O jinou procesní situaci by se jednalo, pokud by v týž den např. poštou došla obě žalobcova podání, nezávisle na faktickém doručení toho které podání soudní kanceláři, neboť v takovém případě by účinek předvídaný v ustanovení

(odvolání procesního úkonu) nastal. Jestliže ovšem při osobním doručování úkonů podatelně soudu je podle hodiny příslušného podání v daný den zřejmé, že úkon byl odvolán podáním učiněným v pozdější hodinu, resp. tedy – oproti odvolávanému úkonu - později, účinky předvídané v nastat nemohou.

Z vyloženého je zřejmé, že prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu

se žalobci nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Protože pak nebyl zjištěn ani žádný jiný případ eventuální vady ve smyslu ustanovení

, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací podané dovolání podle ustanovení věta před středníkem zamítl, aniž k projednání dovolání nařídil jednání ( ).

Podle věty prvé, , a , je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení v celkové výši 29.210,- Kč. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátkou žalované ( ), stanovená podle , , a částkou 28.910,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle a 3 ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývající z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2009

JUDr. Karel   P o d o l k a , v. r.

předseda senátu