Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2772/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne

28. 8. 2007, č.j. -115, takto:

I.  Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í  :

Krajský soud v Brně svým rozhodnutím výše označeným změnil rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 10. 2003, č.j. -73, tak, že zamítl návrh na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc.č. 1517 v kat.úz. a o. Š. Žalobce byl zavázán k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve prospěch žalované částkou 22.613,50 Kč. Žalobci a vedlejšímu účastníku nebyla stanovena vzájemná povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud rozhodoval ve věci, v níž se žalobce domáhal určení svého vlastnického práva k pozemku p.č. 1517 v k.ú. a o. Š. s tím, že jej nabyl na základě kupní smlouvy z 22. 11. 1937. Od té doby jej jako vlastník užívá a až v březnu 2000 se dozvěděl o jeho „přečíslování“ (z původní parc.č. 837) a o tom, že jej o. Š. nabízí k prodeji. Kupní smlouvou ze dne 29. 3. 2000 prodala o. Š. pozemek žalované. Žalobce tvrdil, že nemohl pozbýt své vlastnické právo k pozemku ve scelovacím řízení, které se jej netýkalo a předmětný pozemek užíval v dobré víře, že je jeho vlastníkem, a to od roku 1937 do roku 2000.

Žalobce byl podle odvolacího soudu na základě kupní smlouvy ze dne 22. 11. 1937 vlastníkem pozemku parc.č. 837 podle bývalého pozemkového katastru v k.ú. Š. V uvedeném katastrálním území bylo v roce 1948 zahájeno scelovací řízení, které  se týkalo i zmíněného pozemku. Toto řízení však nebylo řádně dokončeno, neboť nedošlo k zápisu do pozemkové knihy. Odvolací soud zdůraznil, že novela č. , kterou se změnil , o pozemkových úpravách, uznala vlastnictví k pozemkům podle stavu nedokončeného scelování. V daném případě bylo se scelováním započato a nebylo dokončeno, přičemž katastr nemovitostí vedl vlastnictví k pozemkům podle návrhu scelovacího plánu. Podle odvolacího soudu bylo tedy nerozhodné, od kdy a s jakým úmyslem  či vědomím (o vztazích k pozemku, jeho začlenění do scelovacího řízení, či ukončení tohoto řízení) předmětný pozemek žalobce užíval.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož důvodnost spatřoval v nesprávném právním posouzení věci a také v tom, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatel měl za to, že odvolací soud se nevypořádal správně s otázkou tvrzeného vydržení pozemku p.č. 1517 v k.ú. Š. a též tvrdil, že nelze dovozovat vlastnictví obce k předmětnému pozemku na základě , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť nedošlo k řádnému ukončení scelovacího řízení. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání bylo podáno ve lhůtě prostřednictvím advokáta ( , ). Dovolání je přípustné, neboť nižší instance rozhodly o meritu věci ve vztahu k dovolateli odlišně ( ). Dovolací důvod je uplatněn podle , odst. 3

Pro posouzení věci je nutno vycházet z následujících relevantních skutečností :

žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku (původní parc.č. 837) na základě kupní smlouvy ze dne 22. 11. 1937,

parcela č. 837 vstoupila do scelování v obci Š. a náhradou za parcely č. 837, 191 a 872, které žalobce původně vlastnil, byly pozemky označené v rejstříku náhrad jako Aj 3, tedy pozemky p.č. 5427 a 5144,

k zápisu této změny do pozemkové knihy nedošlo.

Podle ustanovení dříve platného ,

o pozemkových úpravách, v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu, platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.

Ústavní konformitou tohoto ustanovení se zabýval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 27. 5. 1998, sp. zn. ; ten mimo jiné uvedl, že vlastníkem pozemku, který byl podroben scelovacímu řízení (v tomto případě formálně nedokončenému pro absenci zápisu v pozemkové knize) je osoba, která pozemek do scelovacího řízení vložila, event. její právní nástupce. Vlastnické právo k tomuto pozemku je svým obsahem tzv. holým vlastnictvím. Vlastník totiž nemůže svůj pozemek užívat, nenáleží mu ani právo užívání a požívání. K vlastnictví tohoto pozemku, právě v důsledku nedokončeného scelovacího řízení, neoddělitelně náleží právo náhradního užívání pozemku jiného vlastníka, k jehož obsahu patří právo užívat náhradní pozemek a přivlastňovat si jeho plody.

V této souvislosti nelze přehlédnout též názor vyslovený Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. , že scelovací řízení podle scelovacího zákona č. 47/1948 Sb. mělo řízení hlavní, předběžné a závěrečné; za dokončené scelovací řízení, které mělo za následek přechod vlastnického práva k pozemkům, je třeba považovat to řízení, u kterého proběhly všechny uvedené fáze, upravené v § 47 scelovacího zákona. Scelovací řízení mělo být zakončeno závěrečným řízením, v němž měla být provedena, mimo jiné, změna, oprava a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru, jako základních nástrojů tehdejší evidence nemovitostí. Zakončení scelovacího řízení mělo být oznámeno vyhláškou v Úředním listě II.

Shora uvedená rozhodnutí se však vztahovala zejména na případy, kdy bylo nedokončené scelovací řízení kombinováno s nedokončeným přídělovým řízením. Kvůli tomu vznikla nepřehledná situace, kdy nebylo jisté, který z dokumentovaných vztahů pozemkové držby zobrazuje stav vlastnických práv, který zachycuje stav práva zatímního či náhradního užívání a který stav je zcela neplatný. To vedlo k situacím, v nichž byly k témuž pozemku zapsáni různí vlastníci, aniž by se jednalo

o spoluvlastnictví.

O výše uvedenou situace se však v daném případě nejednalo, neboť dovolatel náhradní pozemky (parcely ve zjednodušené evidenci - původ grafický příděl č. 5144, 5427 zapsané na LV č. 482 v k.ú. Š.) převedl na svého syna J. B. na základě darovací smlouvy sepsané formou notářského zápisu NZ 14/96 ze dne 21. 2. 1996. Dovolatel tedy ještě před nabytím platnosti a účinnosti shora uvedeného ustanovení náhradní pozemky vlastnil. Pokud tedy dovolatel tyto náhradní pozemky užíval, nemohl být  se zřetelem  ke všem okolnostem v dobré víře, že sporný pozemek je stále v jeho vlastnictví (srov. a o. z.).

Uplatněné dovolací důvody nejsou naplněny a odvolací soud rozhodl ve věci správně. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítá ( věta před středníkem ).

Strana žalovaná sice měla v dovolacím řízení úspěch, nevznikly jí však žádné náklady.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 2. července 2009

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu