Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4589/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění :

Podle (dále „OSŘ“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2007, č. j. -97, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 15. 8. 2006, č. j. -71, ve věci samé, je tzv. nenárokovým dovoláním a může  být  shledáno  přípustným  jen  při splnění předpokladů uvedených v .

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolání podle je přípustné pouze pro řešení právních otázek. Správnost znaleckého posudku je však otázkou správného skutkového nikoli právního posouzení věci. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne

6. 6. 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“), pod C 5211.

Pokud dovolatelka namítala, že při ocenění členského podílu k družstevnímu bytu se mělo správně vycházet „ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává“, pak je třeba poznamenat, že přestože oba nalézací soudy uváděly v odůvodnění svých rozhodnutí, že jde o ocenění ke dni zániku společného jmění manželů (manželství) účastníků, z usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 2. 2006 na č. l. 17 spisu, jímž byla R. K. ustanovena znalkyní a specifikován její úkol, ani ze samotného znaleckého posudku či výslechu znalkyně, nic takového nevyplývá. Z ocenění je zřejmé, že znalkyně vycházela z ceny v době prohlídky bytu, tj. prakticky (jako v jiných soudních sporech obdobné povahy) z ceny v době rozhodování soudu, tedy v souladu s představami dovolatelky uvedenými v závěru jejího dovolání. Nelze tedy mít za to, že by rozhodnutí odvolacího soudu neodpovídalo judikatuře dovolacího soudu, dané rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. , citovaným dovolatelkou (viz C 2945 Souboru rozhodnutí).

Přípustnost dovolání nemohly založit ani námitky procesního charakteru, neboť jejich řešení vyplývá ze zákona, příp. je to z něho zřejmé. Měla-li dovolatelka za to, že znalkyně K. byla ovlivněna žalovaným a podala neobjektivní znalecký posudek, čili že je podjatá a podala „podjatý posudek“, nic jí nebránilo v tom, aby se domáhala jejího vyloučení podle . Právní předpisy nevyžadují, aby znalec prohlížející předmět svého znaleckého posouzení k prohlídce přizval všechny účastníky řízení. Za vadu řízení proto nelze považovat, jestliže je také všechny nepřizval. Revizní znalecký posudek může soud nařídit, ale také nemusí, jak je zřejmé z textu – srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2008, sp. zn. , publikované na internetových stránkách www.nsoud.cz.

Z uvedených důvodů dovolací soud, vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného soudem prvního stupně, dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 5 věty první

a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšnému žalovanému náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalobkyni právo, nevznikly (, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu