Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 69/2026-30
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Klárou Horákovou ve věci
žalobkyně:
právnická osoba
proti žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
o 49 573,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 573,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 49 573,50 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 884 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 573,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 49 573,50 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 884 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 30. 1. 2026, domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 573,50 Kč s příslušenstvím. Pro odůvodnění nároku tvrdila, že žalovaný byl v období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2022 zaměstnán u společnosti právnická osoba., IČ Anonymizováno, sídlem adresa, adresa. Od 1. 7. 2022 u žalovaného není evidován žádný pracovní poměr. Jeho účast v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice byla ukončena k datu 30. 6. 2022. Žalovaný čerpal na území Německa zdravotní služby dne 16. 8. 2022, 24. 10. 2022 a v období od 14. 12. do 16. 12. 2022 za použití formálně platného průkazu zdravotního pojištění na účet žalobkyně, ačkoliv v uvedené době nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období tak zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bod 1. a § 3 odst. 2 písm. c) zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal ve zdravotnickém zařízení na území Německa zdravotní služby v celkové výši 49 573,50 Kč. Zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím právnická osoba, čímž jí vznikla škoda. Žalovaný celkový dluh ve výši 49 573,50 Kč neuhradil, ač byl žalobkyní k zaplacení opakovaně upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně rovněž zákonné úroky z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V daném případě jde o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, v České republice má nicméně evidovaný trvalý pobyt. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se právní vztah účastníků řídí. V projednávané věci se jedná o mimosmluvní závazkový vztah. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je dána dle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Při určení rozhodného práva je třeba vycházet z čl. 4 odst. 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého se právní vztah řídí právem země, kde škoda vznikla, v daném případě tedy českým právem.
4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně se již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva účasti na jednání vzdala, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o. s. ř.
5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci. Žalovaný byl pojištěn u žalobkyně v období od 14. 6. 2016 do 30. 6. 2022 /informační výpis právnická osoba – průběh pojištění, přehled zaměstnání/. Žalovaný čerpal zdravotní služby v Německu dne 16. 8. 2022 v částce 1 559,82 Kč, dne 24. 10. 2022 v částce 1 638,04 Kč a v období od 14. 12. do 16. 12. 2022 v částce 46 375,64 Kč/individuální výkazy právnická osoba, formulář S080 s datem rozepsání čerpané péče/. Pohledávka ve výši 1 559,82 Kč byla v účetnictví věřitelské instituce zaznamenána dne 5. 4. 2023, pohledávka ve výši 1 638,04 Kč byla v účetnictví věřitelské instituce zaznamenána dne 5. 7. 2023 a pohledávka ve výši 46 375,64 Kč byla v účetnictví věřitelské instituce zaznamenána dne 28. 3. 2023 /formulář S080, potvrzení právnická osoba ze dne 4. 6. 2026/. Pohledávka ve výši 1 559,82 Kč byla u právnická osoba uplatněna dne 12. 5. 2023, pohledávka ve výši 1 638,04 Kč byla uplatněna dne 2. 8. 2023 a pohledávka ve výši 46 375,64 Kč byla uplatněna dne 8. 6. 2023/potvrzení právnická osoba ze dne 4. 6. 2026/. právnická osoba vyzvala žalobkyni k úhradě částky 46 375,64 Kč za zdravotní služby čerpané 1 údajným pojištěncem žalobkyně v Německu dne 19. 1. 2024, k úhradě částky 4 163,75 Kč za zdravotní služby čerpané v Německu ve 4 případech dne 23. 8. 2023 a k úhradě částky 25 118,33 Kč za zdravotní služby čerpané v Německu ve 13 případech dne 29. 5. 2023 /formulář N080E – vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky/. Dne 20. 5. 2024 žalobkyně uhradila na účet právnická osoba částku ve výši 41 275 793,02 Kč zahrnující platbu 25 118,33 Kč, dne 1. 7. 2024 částku ve výši 11 341 619,93 Kč zahrnující platbu 46 375,64 Kč a dne 14. 8. 2024 částku ve výši 40 075 614,13 Kč zahrnující platbu 4 163,75 Kč/potvrzení o provedení platby, č. dokladu 1000699833, 1000575601, 1000417372/. Žalovaný nemá v Bulharsku žádné zdravotní pojištění /formuláře S040 a S041/. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě částky 49 573,50 Kč, pokaždé ve lhůtě do 8 dnů od doručení výzvy. Součástí výzev byla i faktura č. 145 znějící na žalovanou částku splatnou dne 29. 11. 2024/výzva I. ze dne 4. 11. 2024 a výzva II. ze dne 14. 1. 2025/. Žalobkyně žádala příslušné orgány v domovském státě žalovaného o doručení výzev k úhradě poskytnutých zdravotních služeb, nicméně bez odezvy /formulář R016/. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by dlužnou částku uhradil, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.
6. Dle § 3 odst. 1 písm. d) bod 1. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), vzniká zdravotní pojištění osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nástupu do zaměstnání.
7. Dle § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem ukončení zaměstnání.
8. Dle § 12 písm. j) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).
9. Dle § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení rozhodnutí č. S9 ze dne 20. 6. 2013, o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004, žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku. Dle odst. 2 citovaného článku žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu.
12. Na základě shora uvedeného dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu věci. Žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice z důvodu svého zaměstnání v období od 14. 6. 2016 do 30. 6. 2022, kdy skončil jeho pracovní poměr. K tomuto datu jeho zdravotní pojištění zaniklo v souladu s § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný měl ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil. Žalovaný neoprávněně předložil průkaz pojištěnce zdravotnickému zařízení v Německu za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalovanému zdravotní péče poskytována, tedy dne 16. 8. 2022, dne 24. 10. 2022 a v období od 14. 12 do 16. 12. 2022, nebyl zdravotně pojištěn ani na území Německa, ani ve svém domovském státě v Bulharsku. Tím, že žalovaný předložil průkaz zdravotního pojištění vydaný v cizím státě, nebyla jeho účast na zdravotním pojištění zdravotnickým zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalobkyni než náklady vynaložené německým zdravotnickým zařízením na zdravotní služby poskytnuté žalovanému uhradit v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný zároveň dostal do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči němu vznikl nárok dle § 1970 o. z. požadovat vedle zaplacení dlužné částky také úroky z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 2 884 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 984 Kč a nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši určené za použití § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dle kterého nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 450 Kč na jeden úkon právní služby, tj. ve výši 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, žaloba) /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025/.
Poučení:
Proti tomu tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci podle exekučního řádu.