Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 133/2026-15
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena advokátkou: Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného bydlištěm Anonymizováno
o zaplacení částky 19 874,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 500 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení
- částky 10 374,95 Kč,
- zákonných úroků z prodlení za dobu od 23. 6. 2024 do 24. 10. 2025, v míře přesahující 11,5 % ročně a částku 9 500 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se neukládá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa – doplatek soudního poplatku za žalobu (návrh na zahájení řízení), neboť k nevydání platebního rozkazu v aplikaci CEPR nedošlo ze zákonem předpokládaných důvodů.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 500 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení- částky 10 374,95 Kč,- zákonných úroků z prodlení za dobu od 23. 6. 2024 do 24. 10. 2025, v míře přesahující 11,5 % ročně a částku 9 500 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyni se neukládá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, – doplatek soudního poplatku za žalobu (návrh na zahájení řízení), neboť k nevydání platebního rozkazu v aplikaci CEPR nedošlo ze zákonem předpokládaných důvodů.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 874,95 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 5. 2024, na základě které původní věřitel, společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen původní věřitel), poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 9 500 Kč. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
4. Z obsahu smlouvy o úvěru č. B0019770601157798 ze dne 23. 5. 2024 bylo zjištěno, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému – spotřebiteli – úvěr do výše 9 500 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 30 dnů. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v jedné splátce, úroková roční sazba byla stanovena ve výši 40 %. Žalovaný uvedl ve smlouvě číslo účtu pro čerpání úvěru č. účtu.
5. Z potvrzení o provedení úhrady bylo zjištěno, že dne 23. 5. 2024 byla poskytnuta částka 9 500 Kč, a to na účet, který žalovaný ve smlouvě pro čerpání úvěru označil.
6. Původní věřitel neevidoval úhradu částky 9 500 Kč ve smluveném termínu.
7. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky a z oznámení o postoupení pohledávky.
8. Z upomínek a výzev k zaplacení soud zjistil, že původní věřitel i žalobkyně vyzývali žalovaného k zaplacení dlužné částky.
9. Nebylo zjištěno a prokázáno, že původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet.
10. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl na účet, který žalovaný ve smlouvě o úvěru označil, peněžní prostředky v celkové výši 9 500 Kč, aniž s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Úrok ve výši 40 % ročně byl sjednán v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je neplatná, pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena žalobkyni.
11. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
12. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný – spotřebitel – jednali o uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet (86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), smlouva o úvěru je tudíž neplatná.
13. Soud shledal i další důvody neplatnosti úvěrové smlouvy.
14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Dle rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009 lze za dobré mravy považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti.
17. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Soud uzavřel, že v daném případě byl sjednaný úrok tím stěžejním, co vedlo věřitele k uzavření smlouvy o úvěru, neboť jen těžko si lze představit situaci, že by bez úroku v této výši byla smlouva o úvěru se žalovaným uzavřena. Soud proto považuje smlouvu o úvěru jako celek za neplatnou.
19. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně, kdy původně sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesáhla. Podle statistických údajů dostupných na internetu v roce 2024 v bankovním sektoru úroková sazba srovnatelných spotřebitelských úvěrů nepřesáhla 10 % ročně (mimo úvěrů na bydlení). Daná smlouva zněla na zápůjční úrokovou sazbou 40 % ročně, přípustná tolerance byla tedy překročena.
20. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 občanského zákoníku.
21. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
22. Přijetím částky 9 500 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a bylo jeho povinností bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, které byla pohledávka postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Počátek doby prodlení byl vázán na výzvu k zaplacení.
23. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl
24. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci.
25. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
26. Platební rozkaz nebyl vydán v aplikaci CEPR, soud však neshledal důvody pro doměření soudního poplatku (výrok IV).
Poučení:
Proti výroků rozsudku pod body I, II, III lze podat odvolání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové. Proti výroku rozsudku pod bodem IV není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.