Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 144/2026 - 36

–

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: Mgr. M. F., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2026, č. j. – 45, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní vůči soudcům 4. senátu Nejvyššího správního soudu v řízení pod sp. zn. ,

takto:

Soudci 4. senátu Nejvyššího správního soudu Mgr. Aleš Roztočil, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Tomáš Kocourek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností ze dne 25. 8. 2026 napadla žalobkyně usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2026, č. j. – 45, jímž byla odmítnuta její žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného. Řízení o této kasační stížnosti je u Nejvyššího správního soudu vedeno pod sp. zn. .

[2] Po poučení o složení 4. senátu Nejvyššího správního soudu, jenž je podle rozvrhu práce příslušný k rozhodnutí ve věci uvedené kasační stížnosti, vznesla žalobkyně včasnou námitku podjatosti vůči všem soudcům tohoto senátu. K námitce podjatosti uvedla to, že jejím důvodem je rozhodnutí ve věci jiné kasační stížnosti žalobkyně stejným senátem pod sp. zn. , kterou čtvrtý senát odmítl. Dle žalobkyně se čtvrtý senát její tehdejší věcí v podstatě nezabýval, přičemž takový postup „považuje za excesivní a současně snižující důvěru veřejnosti v nestranné soudnictví“. Má za to, že tento „exces“ v tehdejší projednávané věci je důsledkem „negativního vztahu ke stěžovatelce, která se z pohledu Nejvyššího správního soudu obrátila na soud zřejmě s bagatelní věcí“. Žalobkyně z toho dovozuje podjatost soudců čtvrtého senátu a obává se, že budou postupovat obdobným způsobem i v nyní projednávané věci.

[3] Všichni soudci 4. senátu Nejvyššího správního soudu se ke vznesené námitce shodně vyjádřili tak, že nemají k účastníkům řízení žádný vztah, kromě vztahu úředního, neboť věc žalobkyně vedená pod sp. zn. byla projednána ve čtvrtém senátě.

[4] Věc byla následně postoupena předsedovi Nejvyššího správního soudu. V souladu s , věta poslední (dále jen „ “) je k rozhodnutí o této otázce příslušný jiný senát Nejvyššího správního soudu. Věc byla v souladu s rozvrhem práce předložena 21. senátu.

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16).

[6] Podle , věty poslední důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Jak vyplývá z výše uvedeného, žalobkyně spatřuje důvody podjatosti právě (a výlučně) v rozhodování 4. senátu ve věci sp. zn. , jinak ve své námitce neuvádí žádné skutečnosti, jež by svědčily o vztahu soudců 4. senátu Nejvyššího správního soudu k věci či k účastníkům; takové skutečnosti nejsou známy ani jmenovaným soudcům, a nevyplývají rovněž ani z předložených spisů. Ve smyslu naposledy citovaného ustanovení nemůže být podjatost rozhodujících soudců 4. senátu dovozována z pouhého nesouhlasu s rozhodováním v jiné věci žalobkyně.

[8] Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudci Mgr. Aleš Roztočil, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Tomáš Kocourek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. . Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky

( ).

V Brně dne 24. září 2026

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu