Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 398/2026

29 Nd 398/2026-421

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobkyně J. T., zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Nového dvora 1076/2, PSČ 142 00, proti žalovanému hlavnímu městu Praha, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 00, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o zaplacení částky 2.087.515,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2026, č. j. -372, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto: Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Zdeněk Sajdl a Mgr. Petr Kraus nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobkyně (J

. T.

) podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Podáním ze dne 1. července 2026 namítla dovolatelka podjatost dvou soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause, kteří podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu mají rozhodovat (s JUDr. Janem Eliášem, Ph.D.) v její dovolací věci.

Námitku podjatosti odůvodnila tím, že označení soudci byli členy senátu Nejvyššího soudu, který vydal „usnesení“ (správně rozsudek) ze dne 21. června 2023, sp. zn. . Právní názor formulovaný v označeném rozhodnutí (s nímž dovolatelka nesouhlasí) se stal východiskem pro opakované rozhodování soudů nižších stupňů i v jiných řízeních a dovolatelka má „důvodnou obavu“, že tito soudci nebudou schopni či ochotni objektivně zvážit (její) argumenty proti vlastnímu dříve vyjádřenému názoru.

Ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze 21. července 2026) Mgr. Zdeněk Sajdl a Mgr. Petr Kraus shodně uvedli, že k účastníkům řízení, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah; nejsou nijak zainteresováni na výsledku řízení a nedisponují poznatky k věci získanými mimoprocesním způsobem. Jako soudci Nejvyššího soudu se toliko podíleli na projednávání a rozhodování jiných věcí týchž účastníků (včetně věci označené dovolatelkou).

Nejvyšší soud [senát č. 29, kterému podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přísluší o podané námitce podjatosti rozhodnout v souladu s větou druhou , (dále jen „ “)] dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle (v aktuálním znění, pro věc rozhodném) soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

V daném případě dovolatelka opírá vznesenou námitku podjatosti jen o skutečnosti, které jako nezpůsobilé vylučuje výslovné znění (rozhodování v jiných věcech).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ), rozhodl, že označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.

Poučení: Proti tomuto není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2026

JUDr. Petr Gemmel

předsed

a senátu