Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 291/2025-42
Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky částka od datum do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, jež byla soudu doručena dne datum, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce se stal na základě usnesení Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum v dědické věci po zemřelém jméno FO, dědicem pozůstalosti. Na základě uvedeného usnesení nabyl žalobce mimo jiné práva a povinnosti ke spořícímu účtu vedenému u právnická osoba., pobočky adresa, číslo účtu č. účtu, na němž bylo uloženo v den úmrtí pana jméno FO částka. Částka ve výši částka byla dne datum v 9:02 hodin na pobočce žalované v Anonymizováno z účtu vybrána. jméno FO, majitel účtu, zemřel v NsP adresa, kde byl podezřelý výraz dne datum, v 18:55. Jeho zdravotní stav vylučoval, aby tento den, byť v 9:02, se nacházel na pracovišti právnická osoba., pobočka adresa a vybíral zde citovanou částku. Žalovaná ve zprávě adresované Policii ČR adresa ze dne datum se zabývala citovaným výběrem z podnětu žalobce ze dne datum uvedla, že výběr z účtu provedl osobně na pobočce pan jméno FO a Policie ČR věc odložila. Žalovaná po několika dnech po citovanému kontaktovala žalobce za účelem dostavení se na pobočku v Orlové. V rámci jednání dne datum žalovaná po žalobci žádala úmrtní list zemřelého pana jméno FO a ukázala žalobci kamerový záznam s osobou, která provedla výběr peněz, kdy žalobce uvedl, že v této osobě poznává jméno FO narozeného datum, syna zemřelého. Žalovaná věc neoprávněného výběru žalobcem už neřešila. Dědické řízení vedené u notáře tituly před jménem jméno FO v Anonymizováno pod č. j. spisová značka bylo pravomocně ukončeno až dne datum, když v rámci dědického řízení byl veden spor o dědictví mezi žalobcem a synem zůstavitele panem jméno FO, kdy jméno FO, který byl zemřelým vyděděn pro svůj asociální život, páchá trestnou činnost a měl velké dluhy, se soudní cestou u Okresního soudu v adresa domáhal přiznání dědictví po svém otci. Žalobce na základě uvedeného tvrdí, že částku částka dne datum musela vybrat z účtu číslo č. účtu vedeném u žalované na pobočce v Orlové neprávem jiná osoba než majitel účtu jméno FO, popřípadě žalobce, který měl dispoziční právo k účtu. Žalovaná pochybila, když částku částka vydala neoprávněné osobě a v příčinné souvislosti s tímto jednáním vznikla majiteli účtu panu jméno FO škoda. Žalobce dne datum na základě citovaného rozhodnutí nabyl všechna práva o povinnosti po zemřelém jméno FO, tedy i právo domáhat se náhrady škody, z titulu vzniklé majetkové újmy ve výši částka. Žalovaná odmítla dlužnou částku žalobci uhradit z důvodu údajného promlčení, když o vzniku škody měl žalobce vědět již dne datum. Promlčecí lhůta běží od datum, tj. dne, kdy žalobce nabyl pohledávku za žalovaného a kdy mohl ve smyslu ustanovení § 619 o. z. jako osoba oprávněná poprvé uplatnit svou pohledávku vůči žalované.
Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne datum, kterým navrhla zamítnout žalobu v plném rozsahu. K věci sdělila, že interním šetřením bylo zjištěno, že dne datum byl z účtu číslo č. účtu proveden výběr hotovosti ve výši částka. Žalovaná neměla v tu dobu informaci o tom, že by zdravotní stav pana jméno FO vylučoval tento úkon. Bylo zjištěno, že při výběru hotovosti se osoba prokázala platným občanským průkazem. V předmětné době platila s ohledem na vládní nařízení související s pandemií podezřelý výraz Covid-19 povinnost nosit roušky. Na kamerových záznamech má tato osoba roušku, podobu klienta nelze tedy vyloučit. Podpis na pokladním dokladu byl pokladní akceptován, odpovídá podpisovému vzoru. Žalobce jako disponent k účtu zjistil z internetového bankovnictví, že dne datum proběhl výběr hotovosti ve výši částka. Dne datum proběhlo v pobočce žalované jednání s žalobcem, který byl zároveň disponentem k předmětnému účtu. Po zhlédnutí záznamu zachycujícího výběr hotovosti, žalobce uvedl, že osoba provádějící výběr by mohla být synem zemřelého majitele účtu. Žalobce prokazatelně nejpozději datum věděl, že došlo k předmětnému výběru z účtu, ke kterému měl v tu dobu dispoziční oprávnění a následně tento účet zdědil. Žalovaná má za to, že rozhodným dnem, kdy se oprávněná osoba, tedy žalobce, dozvěděla o okolnostech rozhodujících pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla, je datum datum. Řízení u soudu bylo zahájeno dne datum, tj. nárok na náhradu škody byl uplatněn po uplynutí subjektivní 3leté promlčecí lhůty a je tedy promlčen.
Podáním doručeným soudu dne datum se žalobce dále vyjádřil tak, že pokud jde o námitku promlčení, pak má za to, že lhůta běží až od datum. Promlčecí lhůta neběží již ode dne datum, neboť tehdy žalobce nebyl vlastníkem pohledávky, nebyl oprávněn tuto pohledávku vůči žalované, jakkoliv uplatnit.
Žalovaná se vyjádřila podáním doručeným soudu dne datum, ve kterém uvádí, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že promlčecí lhůta v daném případě počala běžet až od datum, tj. od okamžiku, kdy žalobce na základě usnesení o dědictví nabyl pohledávku za žalovanou, a to z těchto důvodů: dne datum při jednání na pobočce žalované zhlédl kamerový záznam zachycující výběr hotovosti. Identifikoval osobu provádějící výběr, zřejmě jako syna zemřelého majitele účtu, měl k dispozici dispoziční právo k předmětnému účtu, a tedy i vědomost o výši peněžních prostředků na účtu a věděl, že k výběru uvedeného dne došlo. Právo na náhradu škody vzniklo okamžikem vzniku škodné události, tj. neoprávněným výběrem dne datum a vědomost o něm nabyl žalobce dne datum. Skutečnost, že žalobce byl v té době disponujícím, nikoliv formálním vlastníkem pohledávky, na počátek běhu promlčecí lhůty nic nemění, neboť promlčecí lhůta běží tomu, jehož právo se promlčuje a tím byl i samotný zůstavitel. Dále žalobce měl další možnosti k vymožení nároku na náhradu škody, kdy měl možnost uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu tuto škodu, kdy ovšem lhůta činí maximálně 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátcem, nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce. Dále žalovaná uvádí, že dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele, vlastníkem pohledávky se dědic stává k okamžiku smrti zůstavitele. Dědické usnesení má deklaratorní účinky. Žalobce jakožto účastník dědického řízení s vědomostí toho, že mezi zůstavitelem a ním byla sepsána závěť, mohl předpokládat, že po zůstaviteli bude dědit a měl tak právo podat žalobu na náhradu škody z titulu správy pozůstalosti.
U jednání, jež se ve věci konalo dne datum, žalobce setrval na podané žalobě v plném rozsahu. K námitce promlčení se vyjádřil tak, že počítá lhůty dle ustanovení § 619 o. z. Tvrdí, že žalobce nebyl poškozený, v době výběru nebyl vlastníkem účtu, vstoupil do práv až na základě dědického rozhodnutí ze dne datum, kdy bylo rozhodnuto v dědickém řízení, že žalobce se stal vlastníkem účtu, a tedy od tohoto data datum se mohl vůči žalované domáhat náhrady škody. Kdyby žalobce podal žalobou kdykoliv dříve, pak by o žalobě nemohlo být rozhodnuto, neboť by soud neměl postavené, že žalobce je vlastníkem účtu. Žalobce, tak nemohl být poškozený, když účet jeho majetkem nebyl a majitelem účtu se stal až na základě dědického rozhodnutí. Dále tvrdí, že v době, kdy se objevila nová závěť pana jméno FO a notář odkázal na řízení, které mělo určit, která závěť je platná, to bylo od datum, pak do doby, než o panu jméno FO rozhodl krajský soud, tedy datum, došlo ke stavění promlčecí doby, bylo to cca po dobu 13 měsíců. V této době se rozhodovalo, která závěť je platná a kdo bude dědicem. Žalobce tedy má za to, že žalobu podal včas.
Žalovaná sdělila, že je nesporné, že žalobce dne datum zjistil, že proběhl výběr peněz. Pokud jde o dědické rozhodnutí, pak toto má deklaratorní účinky, kdy dědictví se nabývá úmrtím zůstavitele a žalobce se tak de facto stává vlastníkem věcí zpětně. V občanském zákoníku není žádné ustanovení, které by stanovovalo, že by mělo dojít k přerušení promlčecí doby, když probíhá dědické řízení. Dědické řízení nemá vliv na běh promlčecí doby. Pokud by žalobce podal žalobu dříve a nebylo by jasné, kdo je dědicem, pak by soud pravděpodobně řízení o náhradu škody přerušil a za této situace by došlo ke stavení promlčecí doby. Ani navazující řízení, které zmiňoval žalobce probíhající u krajského soudu, nemělo vliv nastavění promlčecí lhůty. Žalobce na jednání dne datum sdělil, že má závěť, současně byl i disponentem účtu. To vypovídalo o tom, že mezi ním a zůstavitelem byly přátelské vztahy a neměl důvod se domnívat, že snad by byla jiná závěť. Žalobce mohl konat dříve, když měl k tomu všechny podstatné vědomosti.
Žalobce dále doplnil, že závěť, kterou zůstavitel vyhotovil ve prospěch žalobce, byla z roku 2015 a do dne jeho úmrtí mohl vyhotovit ještě daleko více závětí. Tvrdí, že žalobce v prosinci roku 2021 nebyl poškozený, ale pravděpodobně osobou poškozenou, tudíž v té době ještě nemohl žalovat.
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno z usnesení Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, že Okresní soud v adresa rozhodl ve věci řízení o pozůstalosti po jméno FO za účasti závětního dědice jméno FO tak, že byla určena obvyklá cena majetku pozůstalosti, výše dluhu po zůstavitelovi a čistá hodnota dědictví. Bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze závěti jméno FO narozeném Datum narození žalobce, trvale bytem adresa. Majetek patřící do dědictví tvoří položky a) až f), kdy pod položkou d) jsou uvedena práva a povinnosti k účtům mimo jiné k účtu č. účtu vedeného u právnická osoba a se sídlem adresa na jméno zůstavitele. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.
Z výpisu z účtu vedeného u právnická osoba. číslo č. účtu spoření právnická osoba s názvem účtu jméno FO, vzal soud za prokázáno, že dne datum byl proveden výběr hotovosti ve výši částka.
Z žádosti o součinnost právnická osoba., adresované Policií ČR, Krajským ředitelstvím Moravskoslezského kraje, územní odbor adresa, ze dne datum vzal soud za prokázáno, že banka byla vyzvána k součinnosti, sděluje, že výběr ve výši částka byl dne datum proveden v 9:02 na pobočce adresa, Osvobození. Výběr hotovosti provedl majitel účtu jméno FO, narozen datum.
Z listu o prohlídce zemřelého ze dne datum, vzal soud za prokázáno, že pan jméno FO, narozen datum, zemřel dne datum v 18:55.
Z podnětu k zahájení podezřelý výraz stíhání ze dne datum vzal soud za prokázáno, že žalobce učinil podnět na Policii ČR ve věci nezákonného jednání pana jméno FO, kdy sdělil, že se stal na základě usnesení Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum v dědické věci po zemřelém jméno FO, vlastníkem účtu číslo č. účtu. Na Spořicím účtu bylo uloženo ke dni úmrtí cca částka, částka částka byla po smrti jméno FO vybrána. Žalobce je přesvědčen, že pan jméno FO se v tomto případě dopustil podezřelý výraz činu.
Z usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno vzal soud za prokázáno, že v řízení o pozůstalosti po jméno FO za účasti jméno FO a zůstavitelova syna jméno FO bylo uloženo synovi jméno FO, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podal u Okresního soudu v adresa žalobu proti závětnímu dědici jméno FO na určení, že je dědicem ze závěti a účastníkem dědického řízení po zůstaviteli a aby současně o podání žaloby vyrozuměl soud, který vede řízení o dědictví. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude v dědickém řízení pokračováno bez zřetele na tohoto dědice. Z odůvodnění vyplývá, že v průběhu dědického řízení bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal dvě pořízení pro případ smrti, a to závěť a listin u o vydědění, sepsané jako veřejnou listin u dne datum, kterou zůstavitel ustanovil za univerzálního dědice pana jméno FO a současně vydědil své jediné dítě, syna jméno FO. Dále v průběhu řízení byla předložena, dle tvrzení zůstavitelova syna jméno FO, soukromá listin listina , a to vlastnoruční závět zůstavitele sepsaná datum v přítomnosti dvou svědků, kterou zůstavitel ustanovil za univerzálního dědice pana jméno FO a současně zrušil jeho předchozí vydědění. Jméno žalobce a jméno FO uznali závěť 1 za pravou a platnou, závěť 2 prohlásil Jméno žalobce za nepravou a neplatnou, když uvedl, že zůstavitel závěť nemohl sepsat ani podepsat. Protože rozhodnutí o dědickém právu závisí na zjištění této sporné skutečnosti, byl odkázán zůstavitelův syn jméno FO, aby své právo uplatnil žalobou.
Z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, právní moc dne datum vzal soud za prokázáno, že Krajský soud v adresa k odvolání pozůstalého syna jméno FO rozhodl, že se ukončuje v řízení účast jméno FO jako dědice ze závěti zůstavitele sepsané dne datum. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že usnesením ze dne datum okresní soud uložil synu zůstavitele jméno FO, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podal u okresního soudu žalobu proti závětnímu dědici jméno FO na určení, že je dědicem ze závěti a účastníkem dědického řízení po zůstaviteli. Současně byl poučen, že nebude-li žaloba podána, bude soud v dědickém řízení pokračovat bez zřetele na tohoto dědice. Syn zůstavitele podal dne datum žalobu na určení, že žalobce je dědicem ze závěti. Dne datum bylo řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci datum. Za dané situace platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch odvolatele, syna na zůstavitele jméno FO a okresní soud postupoval správně, když postupem podle § 170 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. ukončil jeho účast v řízení.
Z vyrozumění právnická osoba ze dne datum adresované žalobci vzal soud za prokázáno, že na základě oznámení bylo prováděno šetření, kdy provedeným šetřením nebyly ve věci možného spáchání podezřelý výraz neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, zjištěny žádné skutečnosti a důvody nasvědčující tomu, že byl spáchán podezřelý výraz čin a neodůvodňují zahájení úkonu podezřelý výraz řízení. Ve věci krádeže finanční hotovosti ze spořicího účtu ve výši částka byly dne datum zahájeny úkony podezřelý výraz řízení pro podezření ze spáchání podezřelý výraz krádeže, avšak provedeným šetřením bylo zjištěno, že finanční hotovost vybral z účtu majitel účtu jméno FO přímo na pobočce právnická osoba ještě před smrtí. Věc byla odložena.
Z pokusu o smírné vyřešení věci ze dne datum vzal soud za prokázáno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzývá žalovanou k úhradě částky částka.
Z vyjádření k pokusu o smír ze dne datum vzal soud za prokázáno, že žalovaná sděluje, že interním šetřením banky bylo zjištěno, že dne datum byl z účtu č. účtu proveden výběr hotovosti. Dne datum proběhlo na pobočce jednání s disponentem panem jméno FO. Po zhlédnutí záznamu zachycujícího výběr hotovosti jmenovaný uvedl, že osoba provádějící výběr je zřejmě syn zemřelého majitelé účtu. Bylo tak zjištěno, že prokazatelně dne datum žalobce věděl, že došlo k předmětnému výběru z účtu, ke kterému měl v tu dobu dispoziční oprávnění. Nárok na náhradu škody lze uplatnit jen v zákonem stanovených lhůtách, které uplynuly z toho důvodu částka nebude uhrazena.
Z podpisového vzoru vzal soud za prokázáno, že účet číslo č. účtu je veden na majitele jméno FO a k účtu byl pořízen vzor podpisu pro dispozici s peněžními prostředky.
Z pokladního dokladu o výběru z účtu číslo č. účtu vzal soud za prokázáno, že účet je veden u České Spořitelny, a.s. pobočka adresa na jméno FO, z účtu byl proveden výběr částky částka dne datum v 9:02, pokladní doklad je opatřen podpisem, který je odsouhlasen.
Na základě provedeného dokazování činí se od závěr o tomto skutkovém stavu: usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka, jenž nabylo právní datum, ve věci řízení o pozůstalosti po jméno FO za účasti závětního dědice, bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze závěti, a to jméno FO narozeném Datum narození žalobce, trvale bytem adresa, kdy majetek patřící do dědictví tvoří mimo jiné práva a povinnosti k účtu číslo č. účtu. Dne datum v 18:55 zemřel pan jméno FO v právnická osoba. Dne datum v 9:02 byl proveden výběr hotovosti ve výši částka z účtu vedeného u právnická osoba., číslo účtu č. účtu na jméno FO. K účtu byl veden podpisový vzor a hotovost byla vybrána na pokladně právnická osoba., pobočka adresa, kdy pokladní doklad byl opatřen podpisem, který byl odsouhlasen.
Usnesením Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum bylo ve věci řízení o pozůstalosti po jméno FO uloženo zůstavitelovu synovi jméno FO, narozen datum, trvale bytem adresa, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu v adresa žalobou proti závětnímu dědici jméno FO, na určení, že je dědicem ze závěti a účastníkem dědického řízení po zůstaviteli, a aby současně o podání žaloby vyrozuměl soud, který vede dědické řízení. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude soud v dědickém řízení pokračovat bez zřetele na tohoto dědice.
Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka bylo rozhodnuto ve věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli jméno FO tak, že se ukončuje v řízení účast jméno FO jako dědice ze závěti zůstavitele sepsané dne datum.
Dne datum podal žalobce k Policii ČR podnět k zahájení podezřelý výraz stíhání s odůvodněním, že na základě usnesení Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum v dědické věci po zemřelém jméno FO se stal vlastníkem účtu číslo č. účtu, kdy na tomto spořícím účtu bylo ke dni úmrtí uloženo cca částka a částka částka byla po smrti jméno FO vybrána, kdy Jméno žalobce je přesvědčen, že uvedený výběr provedl jméno FO.
Dne datum žalovaná odpovídá Policii ČR na žádost o součinnost tak, že výběr ve výši částka z účtu byl proveden dne datum v 9:02 na pobočce adresa, Anonymizováno. Výběr hotovosti provedl majitel účtu jméno FO.
Dne datum Policie ČR sděluje žalobci, že odložila věc pro podezření ze spáchání podezřelý výraz krádeže, neboť bylo zjištěno, že finanční hotovost vybral z účtu majitel účtu jméno FO na pobočce v právnická osoba., před smrtí.
Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.
Podle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.
Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem, jiná práva se promlčují, pokud to stanoví zákon.
Podle ustanovení § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla a měla.
Podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, to platí obdobně i pro odčinění újmy.
Podle ustanovení § 629 odst. 1, 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky, majetkové právo se pomlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
Podle ustanovení § 636 odst. 1 a 2 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za 15 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
Podle ustanovení § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.
Podle ustanovení § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, nabytí dědictví potvrzuje soud, soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. V daném případě se žalobce stal dědicem zemřelého zůstavitele jméno FO, bylo mu soudem potvrzeno nabytí dědictví jako jedinému závětnímu dědici, a to rozhodnutím Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka, ze dne datum, jenž nabylo právní moci dne datum a mimo jiné nabyl i práva a povinnosti ke spořicímu účtu vedenému u právnická osoba.., pobočky adresa číslo účtu č. účtu. Potvrzením dědictví ze dne datum žalobce nabyl všechna práva a povinnosti a k předmětnému účtu, tedy i právo domáhat se náhrady škody z titulu nemajetkové újmy ve výši částka vzniklé výběrem této částky z předmětného účtu dne datum v 9:02 hodin. Dědické řízení probíhalo až do okamžiku vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu. V období mezi smrtí zůstavitele a okamžikem vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu jsou dědici zůstavitele, kteří dědictví neodmítli považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví, tedy všech věcí a majetkových práv patřících do dědictví. V dědickém řízení po zemřelém zůstaviteli jméno FO byl řešen spor, tedy otázka, zda syn zůstavitele, pan jméno FO, je dědicem ze závěti. Účast jméno FO v dědickém řízení byla ukončena rozhodnutím Krajského soudu v adresa. 1. 2024, č. j. spisová značka, jenž nabylo právní moci dne datum. V případě, že se v dědickém řízení se vyskytl spor o tom, kdo je dědicem, pak až do potvrzení dědictví jsou všichni dědici, kteří dědictví neodmítli, považováni za vlastníky všech majetkových práv patřících do dědictví. Z právních úkonů týkajících se majetku jsou oprávněni společně a nerozdílně a ve sporech pak mají postavení nerozlučných společníků. Pokud by ovšem otázka okruhu dědiců po zůstaviteli nebyla v dědickém řízení ještě vyřešena, není vyloučeno, aby si ji soud sám posoudil jako předběžnou otázku v případném probíhajícím řízení o nárok na peněžité plnění z titulu náhrady škody.
Předmětem řízení je nárok na náhradu škody jako majetkové újmy. Žaloba byla ve věci podána dne datum a žalovaná vznesla námitku promlčení. Pro posouzení důvodnosti námitky promlčení jsou podstatné skutečnosti uváděné v ustanovení § 619 odst. 2 a 620 odst. 1 o. z., kdy pro počátek promlčecí doby je rozhodný den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí doby nebo pokud se o nich dozvědět měla a mohla a okolnosti rozhodne pro počátek běhu promlčecí doby jsou u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.
K výběru finančních prostředků z předmětného účtu došlo dne datum v 9:02. Žalobce prokazatelně dne datum věděl o výběru, ten den se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, tedy že došlo k výběru peněz a současně, kdo výběr provedl, neboť ten den byl žalovaný seznámen s kamerovým záznamem zachycující výběr částky částka a ke kterému žalobce uvedl, že vybírajícím mohl být syn zůstavitele, přičemž současně tvrdil, že žalobce měl dispoziční právo k účtu a zemřelý zůstavitel s ohledem na svůj zdravotní stav nemohl, i když byl přítomen na pobočce žalované, provést výběr. Žalobce tak znal veškeré rozhodné okolnosti pro počátek běhu promlčecí lhůty, tedy vědomost o škodě, že došlo k výběru hotovosti i o osobě povinné k úhradě, tedy jím označeného syna zůstavitele. Za této situace je nutno počátek běhu promlčecí lhůty vztáhnout ke dni datum a podáním žaloby dne datum pak subjektivní promlčecí lhůta tří let již uběhla a nárok žalobce je promlčen. Nelze vztahovat počátek běhu promlčecí lhůty k okamžiku, kdy žalobci bylo potvrzeno nabytí dědictví, tedy k rozhodnutí soudu ze dne datum, když dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, který zemřel datum a v období do okamžiku vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu jsou dědici, kteří neodmítli dědictví považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví a žalobce mohl podat žalobu o náhradu škody již před datem, kdy mu soud potvrdil nabytí dědictví a v probíhajícím řízení by si soud mohl jako předběžnou otázku posoudit otázku okruhu dědiců, či učinit jiná zákonná opatření do doby vyřešení sporu. V takovém případě by došlo ve smyslu ustanovení § 648 o. z. ke stavění promlčecí doby a nedošlo by k jejímu uplynutí. Žalobu tak soud hodnotí jako nedůvodnou a byla v plném rozsahu zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.