Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64 A 17/2026 - 49.pdf
PDF · 0 B
No categories available
64 A 17/2026 - 49
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci
navrhovatele: volební strana ANO 2011
zastoupeného Ing. Zdeňkem Kenovským, zmocněncem volební strany, bytem X
za účasti: 1. Městský úřad Třebíč
sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč
2. volební strana ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO
zastoupený Elenou Herzánovou, zmocněncem volební strany
bytem X
o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny volební strany „ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO“ pro volby do Zastupitelstva města Třebíč konané ve dnech 9. a 10. 10. 2026
takto:
I. Rozhodnutí Městského úřadu Třebíč ze dne 20. 8. 2026, zn. OVS/75717/26 SPIS 9640/2026/Bart, o registraci kandidátní listiny volební strany „ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO“ pro volby do Zastupitelstva města Třebíč konané ve dnech 9. a 10. 10. 2026, se ruší.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. V této věci se krajský soud zabýval otázkou, zda jsou názvy navrhovatele (ANO 2011) a druhého účastníka řízení (ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO) vzájemně zaměnitelné, a zda měl z tohoto důvodu první účastník řízení (Městský úřad Třebíč) odmítnout registrovat kandidátní listinu druhého účastníka řízení.
II. Návrh
2. Návrhem doručeným soudu dne 25. 8. 2026 se volební strana ANO 2011 (dále též „navrhovatel“) domáhala zrušení rozhodnutí Městského úřadu Třebíč ze dne 20. 8. 2026, zn. OVS/75717/26 SPIS 9640/2026/Bart, o registraci kandidátní listiny volební strany „ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO“ pro volby do zastupitelstva města Třebíč konané ve dnech 9. a 10. 10. 2026.
3. Podle navrhovatele použil druhý účastník ve svém názvu označení „ANO“, které je navrhovatelovou registrovanou zkratkou politického hnutí. Druhý účastník toto označení umístil na začátek svého názvu, velkými písmeny a před pomlčku, takže z grafického, jazykového i významového hlediska představuje dominantní identifikační prvek celého názvu. Navrhovatel přitom nemá s druhým účastníkem nic společného. Použitý název je způsobilý vyvolat u průměrného voliče mylný dojem, že navrhovatel je naopak součástí napadené volební strany, případně že její kandidaturu podporuje. Celkové vyznění názvu druhého účastníka totiž vyvolává dojem výčtu několika spolupracujících subjektů, jehož součástí je kromě lokálních spolků též navrhovatel. Spojení celostátních politických stran a hnutí s místní uskupeními či nezávislými kandidáty je přitom v komunálních volbách vcelku obvyklé.
4. Navrhovatel upozorňuje, že k doplnění označení „ANO“ do názvu Spolku za starou Třebíč došlo až v roce 2026, bezprostředně před komunálními volbami. Nejde tedy o historický či dlouhodobě užívaný název. Časová souvislost prokazuje úmysl uvést voliče v omyl, byť jde pouze o podpůrnou okolnost. Sám druhý účastník na svých internetových stránkách upozorňuje voliče, aby slovo „ANO“ jeho názvu nespojovali s jinými volebními stranami.
5. Po právní stránce se navrhovatel odvolává zejména na § 22 odst. 1 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, a s ním související judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. II. ÚS 3181/18, usnesení sp. zn. II. ÚS 2368/24). Podpůrně poukazuje též na (prozatím neúčinný) § 28 zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, který na citovanou judikaturu ÚS navazuje. Nová úprava už výslovně zakazuje, aby název koalice nebo sdružení byl shodný nebo zaměnitelný s názvem či zkratkou registrované politické strany nebo politického hnutí, které není jeho skutečnou součástí. Současně stanoví, že název politického uskupení může obsahovat pouze název politického subjektu, který je jeho skutečným členem nebo účastníkem.
6. Registrační úřad měl podle navrhovatele vyzvat druhého účastníka k odstranění vady jeho kandidátní listiny a pokud by vadu neodstranil, měl jeho kandidátní listiny odmítnout. Jestliže tak neučinil, měl by nesprávnou registraci zrušit soud.
III. Vyjádření účastníků
7. Městský úřad Třebíč (dále též „městský úřad“ či „první účastník“) se k návrhu nevyjádřil.
8. Volební strana „ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO“ (dále též „druhý účastník“) ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že o změně názvu Spolku za starou Třebíč na název „ANO – Spolek za starou Třebíč“ rozhodl spolek dne 1. 4. 2026. Stalo se tak v době, kdy o kandidatuře na radnici spolek ještě neuvažoval. Rozhodl se až dne 17. 6. 2026, kdy se k němu oficiálně přidalo politické hnutí NAŠE ČESKO. Druhý účastník dále vysvětluje, že slovo „ANO“ použil ve smyslu „jsme pro, má to smysl, souhlasíme“, tedy v moderním duchu, kterým chtěl vyvážit slovo „starou“ ve svém názvu. Neskrývá se pod ním žádná zkratka (jako v případě ANO 2011, které odkazuje na Akci nespokojených občanů) a je doplněno pomlčkou. Mezi svým názvem a názvem navrhovatele spatřuje druhý účastník velký rozdíl, který nikoho nemůže splést.
9. Ještě ani v době podání kandidátní listiny přitom druhý účastník nevěděl, zda bude ANO 2011 vůbec v Třebíči v letošních komunálních volbách kandidovat a pod jakým názvem. Naopak navrhovatel věděl v době podání své kandidátní listiny o tom, že druhý účastník registruje na městském úřadě kandidátní listinu pod daným názvem. Přesto druhého účastníka nikdo nekontaktoval s jakoukoliv výtkou. Namísto toho podal navrhovatel návrh na zrušení registrace, a to po všech lhůtách pro registraci, kdy by druhý účastník byl schopen název dohodou ještě změnit. Druhý účastník v tom spatřuje součást předvolební kampaně.
10. Podle druhého účastníka se stává naprosto běžně, že volební strany mívají v názvu stejné nebo podobné slovo, např. slovo „Třebíč“ či slovo „demokratická“. Tak v minulosti (do roku 2007) působila politická strana ANO, což znamenalo „Aliance nezávislých občanů“. I dnes existuje jiné oficiálně registrované politické hnutí, které má v názvu ANO a nesouvisí s navrhovatelem.
11. Závěrem druhý účastník dodává, že i kdyby snad názvy obou volebních stran zaměnitelné byly, podle zákona je rozhodující, která strana si název v daném místě pro dané volby zaregistrovala jako první, a to byl druhý účastník, který tak učinil první možný den registrace, tedy 21. 7. 2026.
IV. Podmínky řízení
12. Krajský soud je oprávněn přezkoumat, zda byl určitý subjekt správně zaregistrován jako volební strana v rámci přezkumu rozhodnutí o registraci [§ 89 odst. 1 písm. c), odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), v kombinaci s § 80 odst. 2 zákona o správě voleb]. Jeho rozhodnutí v této věci je konečné a nelze jej zpochybňovat v dalších fázích soudního přezkumu voleb (obdobně viz Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 739 a 753).
13. Krajský soud ověřil, že návrh byl podán osobou oprávněnou, tj. volební stranou, která sama také podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce (zaregistrována byla rozhodnutím registračního úřadu ze dne 20. 8. 2026, zn. OVS/75757/26 SPIS 10124/2026/Bed). Dále soud ověřil, že návrh byl podán včas. Rozhodnutí o registraci bylo na úřední desce registračního úřadu vyvěšeno dne 21. 8. 2026 a k jeho doručení tak došlo dne 24. 8. 2026, jelikož jde o třetí den ode dne vyvěšení [§ 23 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů v kombinaci s § 78 odst. 1 písm. a) zákona o správě voleb]. Návrh musí být podán do dvou pracovních dnů od doručení rozhodnutí o registraci [§ 80 odst. 2 v kombinaci s § 78 odst. 1 písm. c) zákona o správě voleb]. Návrh podaný dne 25. 8. 2026 ve 20:37 hod byl tedy včasný.
14. Vzhledem k tomu, že byly splněny i další podmínky řízení, soud přistoupil k meritornímu posouzení návrhu. V souladu s § 89 odst. 5 s. ř. s. rozhodl soud o věci bez nařízení jednání.
V. Posouzení věci
Právní úprava a judikatura
15. Nejprve krajský soud uvádí, že ačkoliv již nabyl účinnosti zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, na nynější věc se nepoužije (s výjimkou výše citovaných ustanovení o soudním přezkumu a počítání lhůt). Jedno z jeho přechodných ustanovení (§ 84 odst. 6) totiž říká: „Ustanovení tohoto zákona o registračním řízení … se použijí poprvé pro volby, které se budou konat po dni 31. prosince 2027. Ve volbách konaných dříve se v registračním řízení … postupuje podle dosavadních právních předpisů.“
16. Věc je tedy třeba posoudit podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, a to ve znění před novelou provedenou zákonem č. 89/2024 Sb., kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb (dále též „volební zákon“). Podle § 22 odst. 1 písm. c) volebního zákona má kandidátní listina obsahovat mj. název volební strany.
17. Volební zákon neobsahuje výslovný zákaz, že název volební strany, která žádá o registraci, nesmí být zaměnitelný s názvem jiné volební strany nebo s názvem existující politické strany, politického hnutí či sdružení nezávislých kandidátů. Existenci takového zákazu nicméně dovodil v minulosti Ústavní soud, a to s obsáhlou ústavněprávní argumentací, kterou by bylo nadbytečné zde opakovat [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3181/18 ze dne 31. 12. 2018 (N 206/91 SbNU 635), body 15–22]. Ústavní soud konstatoval, že zaměnitelnost názvu volební strany představuje vadu kandidátní listiny a není-li taková vada odstraněna, měl by registrační úřad kandidátní listinu odmítnout. Proti rozhodnutí o (ne)odmítnutí registrace je pak přípustná soudní ochrana (body 31, 37–39 citovaného nálezu).
18. Za stěžejní pro posouzení nynější věci považuje krajský soud tyto závěry Ústavního soudu (body 23–24, 34–35 citovaného nálezu):
„Jedním z předpokladů, aby mohl lid projevit své názory ve volbách, je to, aby jednotliví voliči byli schopni v hlasovacích lístcích identifikovat, komu dávají svůj hlas. Právní úprava tudíž musí zajistit to, že volič bude schopen rozlišit jednotlivé kandidující subjekty navzájem a že bude schopen každý z kandidujících subjektů propojit s konkrétní politickou silou.
Otázku, zda právní úprava umožňuje voliči identifikovat, komu dává svůj hlas, je třeba řešit z hlediska průměrného voliče, tedy takového, který čerpá informace o volbách z běžných sdělovacích prostředků a nedisponuje odbornými znalostmi o volbách, právními, politologickými, sociologickými ani jinými obdobnými.
…
Z těchto tří údajů - názvu volební strany, přiděleného čísla a identifikačních údajů jednotlivých kandidátů - je nejvýznamnější název volební strany, který zastřešuje jednotlivé kandidáty a současně - na rozdíl od vylosovaného čísla - není přidělen náhodně. Lze očekávat, že průměrný volič se bude řídit v prvé řadě právě názvem strany.
…
Od průměrného voliče nelze očekávat, že si bude vědom rozdílu mezi volební stranou a politickou stranou, neboť jde o odbornou znalost. Průměrný volič tudíž nemůže předpokládat, že by volební strana mohla mít zaměnitelný název s politickou stranou či politickým hnutím. Je třeba zdůraznit, že v běžné politické soutěži nemohou mít politické strany či politická hnutí zaměnitelné názvy s ohledem na zákaz zaměnitelnosti názvů podle § 6 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Průměrný volič, který si není vědom rozdílu mezi politickou a volební stranou, nemá důvod počítat s tím, že zákaz zaměnitelnosti názvů bude u voleb a názvů volebních stran prolomen. Jinak řečeno, průměrný volič nemá důvod přistupovat k názvu volební strany obezřetně, má naopak legitimní důvody se na název spoléhat a vycházet z toho, že název volební strany odpovídá názvu politické strany či politického hnutí. Hlasovací lístky sice obsahují i další údaje odlišující jednotlivé volební strany a umožňující případně identifikovat politické strany a politická hnutí stojící za těmito volebními stranami - jako je vylosované číslo volební strany a informace o jednotlivých kandidátech -, avšak nelze očekávat, že jim průměrný volič bude věnovat takovou pozornost jako názvu.“
19. V konkrétním případě pak Ústavní soud dospěl k názoru, že názvy politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ a volební strany STAROSTOVÉ PRO PRAHU nejsou zaměnitelné. Důvodem bylo zejména to, že jak výraz „starostové“, tak výraz „nezávislí“ neměl příliš velkou rozlišovací roli, jelikož „starosta“ je označení veřejné funkce a „nezávislý“ je termín, jehož časté užívání lze v kontextu politické soutěže a voleb očekávat. Kromě toho Ústavní soud dodal (bod 59 citovaného nálezu):
„Na závěru, že tyto názvy nejsou zaměnitelné, nic nemění skutečnost, že v obou názvech je využita shodná podoba zápisu, a to velkými písmeny. Ústavní soud konstatuje, že odlišný způsob zápisu na jednu stranu není schopen názvy dostatečně rozlišit (‚Starostové‘ a ‚STAROSTOVÉ‘ by tak bylo zaměnitelné). Na druhou stranu, totožný způsob zápisu pochopitelně sám o sobě nezpůsobuje zaměnitelnost názvů.“
20. K těmto závěrům se Ústavní soud přihlásil znovu ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 2368/24 ze dne 13. 2. 2026. Zde potvrdil úvahy Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, že názvy dvou koalic pro krajské volby, a to „SPOLU pro Liberecký kraj – ODS, TOP09, KDU-ČSL“ a koalice „SPOLU PRO Liberecký kraj“ nejsou zaměnitelné. Klíčové bylo, že společné prvky názvu představoval jednak generický výraz „spolu“, a dále dodatek „pro Liberecký kraj“, který je pro kandidaturu v Libereckém kraji pochopitelný a samozřejmý. Oba názvy měly i prvky, které je vzájemně odlišily. Krajský soud vzal vedle toho v úvahu i fakt, že volební strana není definována jen svým názvem, nýbrž také programem a personálním složením, které se odráží v seznamu kandidátů na hlasovacím lístku. Podle krajského soudu v takové situaci platí, že „volič, který by se nechal zmást podobností názvu, není průměrným voličem, nýbrž spíše minoritním povrchním voličem“.
21. Pokud jde o pravomoci prvního účastníka jako registračního úřadu, podle § 23 odst. 1 volebního zákona „registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahuje-li nesprávné údaje nebo není-li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb.“
22. Podle odst. 3 citovaného ustanovení pak úřad postupuje následovně: „Registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce rozhodne
a) o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona,
b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle § 21 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 22 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2; v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle § 22 odst. 1 písm. i), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny.“
23. Ačkoliv to tedy volební zákon výslovně neuvádí, z výše citované judikatury Ústavního soudu je nutno dovodit, že registrační úřad může rozhodnout o odmítnutí kandidátní listiny i tehdy, jestliže je název volební strany, která o registraci žádá, zaměnitelný s názvem jiné volební strany. Soud tedy bude muset odpovědět na otázku, zda byly splněny podmínky pro to, aby tak postupoval první účastník jako registrační úřad vůči druhému účastníkovi jako volební straně žádající o registraci v nynější věci.
24. Již jen pro pořádek krajský soud dodává, že by mohl návrh bez hlubšího zkoumání zamítnout, kdyby navrhovatel měl možnost se proti registraci názvu druhého účastníka obsahujícího slovo „ANO“ bránit již dříve. Typicky by mohlo jít o možnost brojit proti zápisu názvu či zkratky jiného politického subjektu, který je zaměnitelný v rozporu s § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, do rejstříku politických stran a hnutí, a to žalobou proti nezákonnému zásahu podle § 82 s. ř. s. (srov. usnesení senátu ve věcech volebních Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2024, č. j. Vol 2/2024-75, body 33–35).
25. Takovou možnost však navrhovatel v nynější věci neměl. Jak je to totiž v komunálních volbách poměrně obvyklé, název druhého účastníka jako volební strany vyšel najevo až při samotné registraci. Do té doby bylo slovo „ANO“ součástí názvu spolku (jednoho ze dvou subjektů, které společně tvoří druhého účastníka), který se vůbec volebního klání účastnit nemusel a nebyl tak důvod proti němu brojit. Jedinou efektivní obranou pro navrhovatele tak zůstává soudní ochrana v řízení o zrušení registrace pro volby do obecního zastupitelstva (srov. výše citované usnesení volebního senátu NSS č. j. Vol 2/2024-75, bod 29).
Aplikace na projednávanou věc
26. Úvodem krajský soud podotýká, že ohledně skutkových okolností nebylo mezi účastníky sporu. Soud proto pro nadbytečnost neprováděl důkazy navržené účastníky řízení [srov. obdobně nález sp. zn. II. ÚS 3764/12 ze dne 13. 5. 2014 (N 91/73 SbNU 517), bod 27]. Soud vyšel jen z veřejně dostupných informací.
27. Jak vyplývá z výše provedeného shrnutí právní úpravy a judikatury, městský úřad jako registrační úřad měl povinnost zabývat se otázkou, zda název volební strany, která žádá o registraci, není zaměnitelný s názvem jiné volební strany kandidující v týchž volbách, která daný název používá déle. V případě, že by je shledal zaměnitelnými, měl by registraci žadatele odmítnout. I krajský soud si tedy nejprve musel položit otázku, zda jsou názvy navrhovatele a druhého účastníka vzájemně zaměnitelné.
28. Na první pohled se krajskému soudu jeví, že názvy navrhovatele a druhého účastníka zaměnitelné být mohou – míněno zatím v laickém smyslu, tedy že přinejmenším některé voliče by mohla podobnost obou názvů zmýlit. Je to dáno tím, že oba názvy začínají výrazným slovem „ANO“ psaným velkým (hůlkovým) písmem. Toto slovo, takto psané, se přitom na české politické scéně tradičně spojuje s „politickou značkou“ navrhovatele. Jeho celý název sice zní „ANO 2011“, ale jak v běžných hovorech, tak i v médiích se obvykle zkracuje na pouhé „ANO“ (např. „Babišovo ANO sází proti suchu na mytologii“, viz https://podcasty.hn.cz/c1-67917140-bdquo-at-vyjedou-blanicti-rytiri-ldquo-babisovo-ano-sazi-proti-suchu-na-mytologii-motoriste-sekunduji-nasazenim-bobra, apod.). Méně orientovaný volič tedy může poměrně snadno podlehnout dojmu, že druhý účastník – jako volební uskupení operující na místní úrovni se slovem „ANO“ v názvu – je nějak spojen s navrhovatelem – jako celostátním uskupením používajícím ve svém názvu obdobné označení „ANO“.
29. Krajský soud se však nemůže spokojit s takto povrchním pohledem, tedy že „někoho z voličů může použitý název zmást“. Judikatura Ústavního soudu jej zavazuje k tomu, aby věc nazíral optikou průměrného voliče. Zde už pak může hrát roli nejen samotný název, ale i další informace obsažené na volebním lístku, především jmenný seznam kandidátů, případně další místní souvislosti.
30. Z tohoto pohledu se tedy krajský soud nejprve zaměřil na hlubší analýzu samotného názvu.
31. Podle krajského soudu se slovo „ano“ v názvech politických subjektů v české realitě běžně nepoužívá. Druhý účastník sice tvrdil, že v minulosti (před rokem 2007) existovalo politické uskupení ANO, jako zkratka Aliance nezávislých občanů, toto své tvrzení však ničím nedoložil. Ani soudu se ve veřejně dostupných zdrojích toto uskupení nepodařilo dohledat (dohledatelný je pouze subjekt se zkratkou LANO, která znamená „Liberální aliance nezávislých občanů“, viz https://volimlano.cz/). Účastník dále poukazoval na to, že i dnes existuje politická strana s tímto slovem v názvu. Krajský soud ověřil pravdivost tohoto tvrzení v Rejstříku politických stran a politických hnutí (https://mv.gov.cz/seznam-politickych-stran). Ukázalo se ovšem, že jde o subjekt s názvem „ANO LEPŠÍ ČESKO S MIMOZEMŠŤANY A OBČANY MOTORISTY“, který vznikl v roce 2024. Je evidentní, že jde o nepříliš vážně míněnou reakci právě na existenci navrhovatele a na jeho angažmá v současné vládní koalici. Bez existence ANO 2011 by zcela jistě tento název jiného politického subjektu nevznikl. Podle krajského soudu tak v případě slova „ano“ nejde o generické slovo běžně se vyskytující v názvech různých politických subjektů, jako tomu bylo v dříve posuzovaných případech u pojmů typu „starostové“, „nezávislí“ nebo „spolu“.
32. Dále vzal krajský soud v úvahu způsob zápisu slova „ano“, tj. v tomto případě všechna písmena velká. To má v případě navrhovatele dobrý důvod – jde o zkratku slov „akce nespokojených občanů“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/ANO_2011). A zkratky se zpravidla píší velkými písmeny. Naproti tomu druhý účastník sám uvedl ve svém vyjádření, že on použil ve svém názvu slovo „ano“ ve smyslu souhlasu, přitakání. Pak by ovšem dávalo smysl psát toto slovo spíše jen s prvním písmenem velkým (neboť je umístěno na začátku účastníkova názvu) a ostatními písmeny malými (neboť jde o běžné slovo s vlastním významem, nikoliv o zkratku). Přesto druhý účastník zvolil způsob zápisu hůlkovým písmem, čímž se podoba jeho názvu s názvem navrhovatele v psané verzi značně zvýraznila.
33. Tyto dvě úvahy ve svém souhrnu vedly k tomu, že krajský soud vyhodnotil označení „ANO“ jako poměrně dominantní prvek názvu, a to jak v případě navrhovatele (u něhož je doplněn pouze letopočtem 2011), tak v případě druhého účastníka. U něj se má sice označení „ANO“ vztahovat pouze k jednomu ze dvou subjektů, které volební stranu reálně tvoří, nicméně tím, že toto označení stojí na prvním místě a je od zbytku názvu odděleno pomlčkou, vyvolává dojem, že jde buď o zastřešující označení celé „koalice“, nebo o název jejího prvního a nejvýznamnějšího člena. Další prvky názvu (Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO) pak kvůli tomu ztrácejí schopnost odlišení, neboť jim to ubírá na významu.
34. Krajský soud dále zvažoval, nakolik by průměrnému voliči mohl pomoci v orientaci seznam kandidátů obou stran. Volič, který alespoň trochu sleduje místní politickou realitu, by mohl vědět, že navrhovatel (ANO 2011) byl jedním ze dvou nejúspěšnějších politických uskupení v posledních obecních volbách v Třebíči v roce 2022 (https://volby.gov.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6104&xobec=590266&xstat=0&xvyber=0). Získal 8 zastupitelů a stal se součástí koalice vládnoucí na radnici (https://www.trebic.cz/trebic-v-pristich-ctyrech-letech-povede-koalice-tri-stran/d-56815). A ačkoliv nezískal nejexponovanější post starosty, čtyři jeho členové zasedají v radě města a dva z nich zastávají funkce místostarostů. Konkrétně Miloš Hrůza je prvním místostarostou a Ing. Zuzana Kratochvílová je třetí místostarostkou (https://www.trebic.cz/clenove-rady-mesta/os-1002/p1=30023). Oba tito členové, které by průměrný volič díky jejich působení v těchto relativně viditelných funkcích mohl znát, kandidují za navrhovatele i v nadcházejících komunálních volbách (https://volby.gov.cz/app/kv2026/cs/20261009/name-lists/!_0__6100_6104_590266__502). Jejich jména tak mohou upozornit průměrného voliče na to, že právě navrhovatelova kandidátka je spojena se známou politickou stranou, která je aktuálně úspěšná jak na celorepublikové, tak i na místní, třebíčské úrovni.
35. Naproti tomu druhý účastník (ani žádný ze dvou subjektů, které ho tvoří) se voleb v roce 2022 neúčastnil (https://volby.gov.cz/pls/kv2022/kv22114?xjazyk=CZ&xid=1&xv=4&xdz=2&xnumnuts=6104&xobec=590266&xstrana=0); tím méně pak pod názvem „ANO“, který přidal „Spolek za starou Třebíč“ do svého názvu až v letošním roce. Je ale třeba vzít v úvahu, že lídr účastníkovy aktuální kandidátky, PhDr. Martin Herzán, MSc. (https://volby.gov.cz/app/kv2026/cs/20261009/name-lists/!_0__6100_6104_590266__501), kandidoval v minulosti za celou řadu politických uskupení, a to mj. i za ANO 2011 (v komunálních volbách v roce 2014 v Jihlavě, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Herz%C3%A1n; https://volby.gov.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=11&xdz=3&xnumnuts=6102&xobec=586846&xstrana=768). Tím se šance průměrného voliče pochopit, že navrhovatel a účastník jsou dvě úplně odlišná politická uskupení, jež nemají personálně nic společného, pro změnu poněkud snižuje.
36. V této souvislosti si soud kladl otázku, zda by si průměrný volič mohl myslet, že členové ANO 2011 kandidují v nadcházejících volbách do zastupitelstva v Třebíči v rámci obou uskupení, které mají slovo „ANO“ v názvu. Dospěl k závěru, že to je docela dobře možné. Průměrný volič nemusí mít tak detailní znalosti volebního práva, aby věděl, že jedna politická strana či hnutí nemůže v jedněch a týchž volbách kandidovat zároveň samostatně, a zároveň v rámci koalice s jiným uskupením (§ 20 odst. 2 volebního zákona, resp. nově § 28 odst. 1 zákona o správě voleb). Nadto zákon ani výslovně nezapovídá, aby v rámci jiných volebních stran kandidovali samostatně jednotliví členové určité politické strany či hnutí, která postavila pro komunální volby svou vlastní kandidátku. I to tedy dále zvyšuje možnost záměny či „splynutí“ navrhovatele a druhého účastníka v očích průměrného voliče.
37. Konečně soud zvážil též další okolnosti, které celou kauzu dokreslují a které – podle krajského soudu – napovídají, že postup druhého účastníka nemusel být zcela náhodný.
38. Jak už krajský soud výše zmínil, sám účastník v minulých obecních volbách v Třebíči vlastní kandidátku nepostavil. Neučinili tak ani jeho členové (Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO). Nicméně již výše zmiňovaný lídr účastníkovy kandidátky, PhDr. Martin Herzán, MSc., se o zvolení do funkce v dřívějších obecních, ale i jiných volbách opakovaně pokoušel, včetně neúspěchu v posledních volbách do třebíčského zastupitelstva v roce 2022, kdy vedl kandidátku uskupení „Občané patrioti“ (https://volby.gov.cz/pls/kv2022/kv111111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6104&xobec=590266&xstrana=1022&xstat=0&xvyber=0; https://trebicsky.denik.cz/komunalni-volby/volite-ano-nebo-ano-v-komunalnich-volbach-v-trebici-bude-i-aprilove-uskupeni/). Naproti tomu ANO 2011, jak už bylo také výše zmíněno, je i na lokální úrovni zavedenou politickou značkou, která naopak v posledních obecních volbách slavila úspěch a získala celkem 8 mandátů v 27členném třebíčském zastupitelstvu. Tuto výchozí pozici je třeba dát do souvislosti s tím, že Spolek za starou Třebíč doplnil slovo „ANO“ na začátek svého názvu až v letošním roce, jen několik měsíců před předpokládaným termínem obecních voleb (https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=917031&typ=UPLNY). Není bez zajímavosti, že se tak podle vlastního tvrzení druhého účastníka stalo 1. dubna 2026, tedy na apríla. Nezasvěcený volič ovšem pravděpodobně nebude znát interní důvody, jež údajně vedly druhého účastníka ke změně názvu v době krátce před volbami, a nebude mu zřejmě znám ani význam tohoto nového názvu, jak se jej druhý účastník pokusil vysvětlit. Spíše se bude při volbě orientovat podle kmenové části názvu volebních stran, jež je pro jejich rozlišení klíčová. Postup druhého účastníka se tak za této situace spíše jeví jako prapodivná kombinace žertu a snahy zvýšit šance na zvolení využitím podobnosti názvu se známou a úspěšnou politickou značkou konkurenta.
39. Všechny tyto důvody ve svém souhrnu vedly krajský soud k tomu, že pohledem průměrného voliče vyhodnotil názvy navrhovatele a druhého účastníka jako vzájemně zaměnitelné. Druhý účastník sice podal žádost o registraci své kandidátní listiny dříve (dne 21. 7. 2026) než navrhovatel (dne 29. 7. 2026), ale městský úřad rozhodoval o obou kandidátních listinách týž den (dne 20. 8. 2026) a mohl tak podobnost názvů zaznamenat a vyhodnotit ji komplexně. Byl to přitom navrhovatel, kdo mnohem dříve v minulosti použil zkratku „ANO“ ve svém názvu a učinil z ní vlastním úsilím během řady let zavedenou politickou značku. Městský úřad měl proto vyzvat druhého účastníka k odstranění vady jeho kandidátní listiny, a případně její registraci odmítnout podle § 23 odst. 3 volebního zákona.
40. Krajský soud na základě těchto úvah zrušil registraci druhého účastníka k volbám do Zastupitelstva města Třebíče, jež se mají konat ve dnech 9. a 10. 10. 2026.
VI. Náklady řízení
41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož platí, že na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Brno 9. 9. 2026
Mgr. Petr Šebek
předseda senátu