Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
42 Ad 17/2026 - 28.pdf
PDF · 0 B
No categories available
42 Ad 17/2026 - 28
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci
žalobkyně: L. B., narozená dne X
bytem X
adresa pro doručování: X
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 6. 2024, č. j. MPSV2024/ 145164-916, ze dne 12. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/157899-916, a ze dne 3. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/191800-916,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 2. 7. 2026, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2024, č. j. MPSV-2024/145164-916, (dále jen „rozhodnutí I.“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Děčín (dále jen „úřad práce“) ze dne 9. 5. 2024, č. j. 25327/2024/DEC. Tímto rozhodnutí bylo rozhodnuto žalobkyni přiznat dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytných nákladů ve výši 2 348 Kč.
Žalobkyně se dále domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2024, č. j. MPSV2024/157899-916, (dále jen „rozhodnutí II.“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí úřadu práce ze dne 10. 6. 2024, č. j. 31146/2024/DEC. Tímto rozhodnutí byl žalobkyni ode dne 1. 6. 2024 snížen příspěvek na živobytí z 12 440 Kč na 3 370 Kč měsíčně.
Současně se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2024, č. j. MPSV2024/191800-916, (dál jen „rozhodnutí III.“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí úřadu práce ze dne 12. 8. 2024, č. j. 43153/2024/DEC. Tímto rozhodnutí byl žalobkyni ode dne 1. 8. 2024 snížen příspěvek na živobytí z 3 558 Kč na 3 481 Kč měsíčně.
Předně je nutno uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence nebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
K výzvě soudu žalovaný předložil napadená rozhodnutí spolu s doklady o jejich doručení žalobkyni. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy žalobkyni začala běžet lhůta pro podání správní žaloby u jednotlivých napadených rozhodnutí, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří.
Z doručenky napadeného rozhodnutí I. soud zjistil, že toto rozhodnutí bylo žalobkyni řádně doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence dne 2. 7. 2024. Tento den, tj. 2. 7. 2024, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou rozhodnutí I. den 2. 7. 2024 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 2. 9. 2024. Pro zachování lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí I. tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 2. 9. 2024 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit.
Z doručenky napadeného rozhodnutí II. soud zjistil, že toto rozhodnutí bylo žalobkyni řádně doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence dne 19. 7. 2024. Tento den, tj. 19. 7. 2024, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou rozhodnutí II. den 19. 7. 2024 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 19. 9. 2024. Pro zachování lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí II. tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 19. 9. 2024 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit.
Z doručenky napadeného rozhodnutí III. soud zjistil, že toto rozhodnutí bylo žalobkyni řádně doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence dne 9. 9. 2024. Tento den, tj. 9. 9. 2024, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou rozhodnutí III. den 9. 9. 2024 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 11. 11. 2024 (tj. nejblíže následující pracovní den po sobotě 9. 11. 2024, na kterou by konec lhůty jinak připadl). Pro zachování lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí III. tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 11. 11. 2024 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit.
Ani u jednoho z žalobou napadených rozhodnutí však žalobkyně žalobu nepodala včas, neboť žalobu soudu předala osobně soudu až dne 8. 6. 2026, jak vyplývá z podacího razítka na podání založeném na č. l. 1 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání ani jedné z žalob tedy nebyla zachována.
Na základě předložených dokladů o doručení žalobou napadených rozhodnutí žalovaného a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo než učinit závěr, že předmětná žaloba byla v případě všech napadených rozhodnutí podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto byl soud nucen v intencích ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou výrokem I. tohoto usnesení bez dalšího odmítnout.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť toto řízení je od soudního poplatku osvobozeno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ústí nad Labem 17. srpna 2026
Mgr. Václav Trajer v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.