Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
22 A 15/2026 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
22 A 15/2026 - 25
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Sandnerovou ve věci
žalobce: I. Y., narozený dne X,
státní příslušnost X,
bytem X,
zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem,
sídlem Moravské náměstí 13, 602 00 Brno,
proti
žalované: Policie České republiky,
sídlem Strojnická 935/27, 170 89 Praha,
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve vydání stanoviska Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, dle něhož je žalobce hrozbou pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce, advokáta Mgr. Marka Sedláka.
Odůvodnění:
1. Žalobce je držitelem dočasné ochrany dle § 3 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „lex Ukrajina“). Žalobce vyjádřil zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt postupem podle § 7p tohoto zákona a provedl registraci k vydání průkazu povolení dle § 7s lex Ukrajina, na základě níž mu byl poskytnut termín k pořízení biometrických údajů na den 2. 12. 2025. E-mailem ze dne 21. 11. 2025 však Ministerstvo vnitra žalobce vyrozumělo o zrušení rezervace termínu a o zániku registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Důvodem mělo být to, že představuje hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu na základě stanoviska Policie ČR nebo zpravodajské služby ČR (dále jen „stanovisko“), a tím nesplňuje podmínku dle § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina.
2. Žalobce se jinou svou žalobou u zdejšího soudu domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu Ministerstva vnitra spočívajícím ve zrušení termínu k pořízení biometrických údajů. V rámci soudního řízení vedeného pod sp. zn. 18 A 8/2026 žalobce zjistil, že stanovisko vydal Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR Policie České republiky (dále jen „žalovaná“ či „policie“) a seznámil se s odůvodněním tohoto stanoviska.
3. Nyní předmětnou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 5. 2026 se žalobce domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu spočívajícím ve vydání stanoviska žalovanou. K žalobě připojil Odůvodnění stanoviska podle § 7t odst. 5 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb. – stanovisko ÚSKPV ze dne 23. 3. 2026, č. j. PPR-14805-2/ČJ-2026-990390. Žalovaná v něm uvedla, že žalobce byl 23. 4. 2024 obviněn ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jelikož 3. 12. 2023 v Praze na Bělehradské způsobil dopravní nehodu, při které se zranil jeho spolujezdec. Dle usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce tehdy nepřizpůsobil svou jízdu povaze a stavu vozovky a svým schopnostem. Došlo ke střetu s tramvají a dalšími vozidly. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 14. 4. 2024 trestní stíhání podmíněně zastavil. Žalobce má stanovenou zkušební dobu do 14. 4. 2027. Žalovaná dále poukázala na podmínky, s nimiž je svázán institut podmíněného zastavení trestního stíhání. Má za to, že na uvedený trestný čin je třeba nahlížet z kriminalistického a kriminologického hlediska. Dle těchto hledisek je žalobce pachatelem trestného činu. Dle žalované žalobce představuje nebezpečí pro veřejný pořádek, jelikož je pachatelem trestného činu, u něhož mu neuplynula zkušební doba, a také se opakovaně dopustil přestupkového jednání. Žalobce totiž v roce 2022 i v roce 2023 za jízdy držel v ruce mobilní telefon nebo jiné hovorové zařízení. V souhrnu tato zjištění dle policie svědčí o tom, že žalobce nerespektuje právní řád České republiky.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
5. Podle § 82 s. ř. s.každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
6. Judikatura Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) připouští odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., je-li zjevné a nepochybné, že žalobcem popsané jednání nemůže být ani při pravdivosti jeho tvrzení zásahem podle § 82 s. ř. s. (viz zejm. rozsudek NSS ze dne 26. 2. 2020, č. j. 7 As 320/2019-26).
7. Osmnáctý senát v již zmiňované věci sp. zn. 18 A 8/2026 žalobci vyhověl a rozsudkem ze dne 2. 6. 2026, č. j. 18 A 8/2026-53, vyslovil, že zásah Ministerstva vnitra byl nezákonný. Zakázal Ministerstvu vnitra v zásahu pokračovat a uložil mu, aby obnovil stav před zrušením termínu k pořízení biometrických údajů a zánikem registrace k zvláštnímu dlouhodobému pobytu. V odůvodnění tohoto rozsudku soud vyslovil: „Soud současně setrvává na svých závěrech uvedených již v připomínaných rozsudcích 10 A 146/2025, 18 A 134/2025 či 18 A 4/2026. Ač takový postup není s ohledem na subsidiární povahu správního soudnictví žádoucí, v případě, že žalovaný předloží odůvodnění stanoviska policie či zpravodajské služby, soud se jako první musí věcně zabývat jeho obsahem. Shledá-li pochybení na straně policie či zpravodajské služby, přičte toto pochybení k tíži žalovanému, který se pak v důsledku nezákonného postupu policie dopustí nezákonného zásahu (byť sám striktně vzato nepochybil).“. Soud došel k závěru, že postup Ministerstva vnitra dle § 7t odst. 6 lex Ukrajina nebyl odůvodněn a založen na podkladu, který by svědčil o tom, že žalobce představuje nebezpečí pro veřejný pořádek či bezpečnost státu.
8. Z uvedených závěrů plyne, že stanovisko představovalo podklad pro postup Ministerstva vnitra. Zásahem do práv žalobce bylo až faktické zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, s nímž zákon spojuje zánik registrace. Soud stanovisko v řízení proti zásahu Ministerstva vnitra posoudil a pochybení policie přičetl k tíži Ministerstva vnitra. Jinými slovy, stanovisko samo o sobě bezprostředně nezasáhlo do právní sféry žalobce, ale bylo pouze podkladem pro následný úkon Ministerstva vnitra, proti němuž se žalobce již úspěšně bránil zásahovou žalobou.
9. Nyní napadané stanovisko žalované tedy samostatně nepředstavuje samostatný zásah, nýbrž součást již soudně přezkoumaného zásahu Ministerstva vnitra, eventuálně i jiného případného zásahu správního orgánu, který by z tohoto stanoviska vycházel. Za popsaných okolností proto ani při pravdivosti žalobních tvrzení nemůže jít o samostatně žalovatelný zásah podle § 82 s. ř. s.
10. Na základě výše uvedené úvahy soud výrokem I žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z důvodu chybějící podmínky řízení spočívající v připustitelném (plausibilním) tvrzení nezákonného zásahu.
11. Výrok II o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
12. Protože žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním, soud výrokem III rozhodl, že se žalobci vrací celý zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 20. srpna 2026
JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje M. H., DiS.