Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Af 1/2025 - 93

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobkyně: OGREA, spol. s r. o., IČ 252 058 38

sídlem Třebízského 342/8, 353 01 Mariánské Lázně

zastoupená JUDr. Martinem Jacko, advokátem

sídlem Národní 58/32, 110 00 Praha 1

žalobce: A. D. P., nar. X.,

bytem X., Švýcarská konfederace

zastoupen Mgr. Vladimírem Reznichenkem

sídlem Sedláčkova 209/16, 301 00 Plzeň

proti

žalovanému: Ministerstvo financí České republiky

sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1

o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8.11.2024, čj. MF-42641/2024/3902-4 a ze dne 7.11.2024, čj. MF-42637/2024/3902-3

takto:

I. Žaloby se zamítají.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Vymezení věci

1. Žalobkyně a žalobce (žalobci) se podanými žalobami každý za sebe domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 8.11.2024, čj. MF-42641/2024/3902-4, kterým žalovaný správní orgán potvrdil rozhodnutí Finančního analytického úřadu (dále též „FAU“) ze dne 03. 07. 2024, FAU-80161/2024/033 (sp. zn. S2023/00076) (žalobami původně vedenými pod sp. zn. podanou žalobkyní a žalobou vedenou pod sp. zn. podanou žalobcem), jímž veškeré finanční prostředky nacházející se na bankovních účtech č. X. a X., vedených u společnosti ČSOB, náležející OGREA (dále společně jen „předmětné finanční prostředky“) se považují za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle čl. 2 odst. Nařízení 269/2014, přičemž na základě čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 1 písm. f) Nařízení 269/2014 se odvolateli OGREA a společnosti ČSOB zakazuje jakýkoliv pohyb, převod, přeměna, použití předmětných finančních prostředků, přístup k nim nebo zacházení s nimi jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto prostředků, včetně správy portfolia

2. Žalobci podali dále žaloby (rovněž každý za sebe) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 07. 11. 2024, č. j.: MF-42637/2024/3902-3, kterým žalovaný správní orgán potvrdil rozhodnutí FAU č. j. FAU-80162/2024/033 (sp. zn. S2023/00079), ze dne 03. 07. 2024, (žalobami původně vedenými pod sp. zn. podanou žalobkyní a žalobou vedenou pod sp. zn. podanou žalobcem), jímž obchodní podíl ve společnosti OGREA o velikosti 100 %, odpovídající vkladu 15.075.000,- KČ, náležející společnosti Furdberg se považuje za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle čl. 2 Nařízení 269/2014 (dále jen „Obchodní podíl“) a na základě čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 1 písm. f) Nařízení 269/2014 se společnosti Furdberg zakazuje jakýkoliv pohyb, převod, přeměna, použití předmětného podílu, přístup k němu nebo zacházení s ním jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jeho objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila jeho použití, včetně správy portfolia.

(dále jen „Napadené rozhodnutí FAU“).

3. Své rozhodnutí správní orgány obou stupňů postavily na závěru, že skutečným majitelem žalobkyně (tj. společnosti OGREA) je osoba nacházející se na tzv. sankčním seznamu. Touto osobou je X (dále jen „DP“), který je zařazen na sankčním seznamu pod č. X.. X. (dále jen „AP“) je jednatelem společnosti (od 13.3.2019-30.8.2022) zařazen rovněž na sankčním seznamu od 9.3.2022 pod č. X.

Žalobní argumentace – obsah žaloby

4. Žalobkyně v podaných žalobách ( a ) žalobě nejprve popsala řízení předcházející správním žalobám a uvedla, že nejdříve vydal Dne 05. 04. 2022 Finanční analytický úřad (dále jen „FAU“ nebo „Správní orgán prvního stupně“) oznámení o zahájení řízení č. j. FAU- 38220/2022/03, a současně také rozhodnutí o nařízení předběžného opatření z moci úřední, kterým bylo rozhodnuto, že pozemek parc. X., zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba č. p. X. a zahrada parc. č. X., vše v katastrálním území Mariánské Lázně, zapsané na LV č. X., vedené Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb (dále jen „Nemovitosti“), ve vlastnictví společností OGREA, se zmrazují.

5. Tato věc byla žalována žalobkyní pod sp zn. u Městského soudu v Praze, přičemž zamítavé rozhodnutí městského soudu ke kasační stížnosti potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem čj. .

6. Svá rozhodnutí FAU postavil na tvrzení, že skutečným majitelem žalobkyně je osoba nacházející se na tzv. sankčním seznamu. Žalobkyně uvedla, že po celou dobu řízení poskytovala FAU potřebnou součinnost, včetně veškerých informací a dokumentů, které měla v souvislosti se změnou v osobě skutečného majitele k dispozici.

7. Dne 30. 01. 2023 pak Žalobkyně v této souvislosti upozornila FAU na skutečnost, že ještě před jejím zařazením na sankční seznam došlo k převedení všech akcií jediného společníka společnosti OGREA, tj. společnosti FURDBERG HOLDING LIMITED se sídlem 2231 Nikósie, Latsia Giannou Kradidioti 107, Despina Building, Flat/Office 311, Kyperská republika, registrační číslo: HE 124789 (dále jen "Furdberg"), z osoby X. (dále jen „DP“) na osobu X. (dále jen „DF“), a to na základě Smlouvy o převodu akcii ze dne 15. 01. 2022 v znění dodatku č. 1 ze dne 04. 03. 2022 (dále jen „Smlouva o převodu akcii“). Žalobkyně své tvrzení o platnosti převodu, a tedy o změně v osobě skutečného vlastníka společnosti OGREA podložil právním stanoviskem kyperských advokátních kanceláří N. Xenofontos LLC a Markides, Markides & Co LLC.

8. Dne 18. 09. 2023 vydal FAU příkaz, sp. zn. S/2023/00076, č. j. FAU-149023/2023/033 základě , , ve znění pozdějších předpisu (dále jen „“) v spojení s o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisu (dále jen jako „zákon o provádění mezinárodních sankcí“), a podle Nařízení Rady EÚ č. 269/2014 ze dne 17. 03. 2014 o omezujících opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím uzemní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (dále jen „Nařízení 269/2014), kterým rozhodl, že: veškeré finanční prostředky nacházející se na dvou bankovních účtech vedených u společnosti ČSOB náležející OGREA (dále společně jen „předmětné finanční prostředky“) se považují za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle Nařízení 269/2014 , přičemž na základě ve spojení s písm. f) Nařízení 269/2014 se OGREA a společnosti ČSOB zakazuje jakýkoliv pohyb, převod, přeměna, použití předmětných finančních prostředků, přístup k nim nebo zacházení s nimi jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto prostředků, včetně správy portfolia; (dále jen „Příkaz I.“). Dne 27. 09. 2023 podala Žalobkyně vůči Příkazu odpor, kterým došlo k zrušení Příkazu.

9. A dne 18. 09. 2023 vydal FAU také příkaz sp. zn. S/2023/00079, č. j. FAU-164836/2023/033 základě ve spojení s zákona o provádění mezinárodních sankcí, a podle Nařízení 269/2014, kterým rozhodl, že: obchodní podíl ve společnosti OGREA, ve výši 100 %, náležející společnosti FURDBERG HOLDING LIMITED se sídlem 2231 Nikósie, Latsia Giannou Kradidioti 107, Despina Building, Flat/Office 311, Kyperská republika, registrační číslo: HE 124789 (dále jen "Furdberg"), se považuje za majetek podléhající mezinárodním sankcím podle Nařízení 269/2014 a podle ve spojení s písm. f) Nařízení 269/2014 je zakázán jakýkoli pohyb, převod, přechod, použití, přístup k předmětnému podílu nebo nakládání s ním způsobem, který by vedl ke změně jeho objemu, výše, umístění, úschovy, držby, povahy, určení nebo jiné změně, která by umožnila jeho použití, včetně správy portfolia (dále jen „Příkaz II.“).

10. Dne 03. 07. 2024 (tedy více než 2 roky po zahájení řízení), vydal FAU obě rozhodnutí FAU, na podkladě v zásadě jenom toho, co uvedl téměř rok zpátky v Příkazu bez doplnění nových skutečností a důkazů, kterým rozhodl, že: veškeré finanční prostředky nacházející se na bankovních účtech a obchodní podíl náležející OGREA se považují za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle čl. 2 odst. Nařízení 269/2014, přičemž na základě čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 1 písm. f) Nařízení 269/2014 se odvolateli OGREA, společnosti ČSOB a společnosti Furdberg zakazuje jakýkoliv pohyb, převod, přeměna, použití předmětných finančních prostředků, a obchodního podílu, přístup k nim nebo zacházení s nimi jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto prostředků, včetně správy portfolia. Vůči Napadenému rozhodnutí FAU podala žalobkyně i žalobce dne 19. 07. 2024 odvolání. Žalovaný napadenými rozhodnutími ze dne 08. 11. 2024 a 7.11.2024 odvolaní zamítl a potvrdil Napadená rozhodnutí FAU.

11. K oběma rozhodnutím žalobkyně namítá:

12. 1. nesprávná skutková zjištění.

13. Žalovaný dospěl na základě posouzení věci k nesprávným skutkovým závěrům, a to konkrétně v otázce vyhodnocení propojení žalobkyně s bývalým skutečným majitelem (DP), což v konečném důsledků mělo zásadně negativní vliv na hodnocení žalobkyně, coby osoby, na kterou se vztahují restriktivní opatření EU ve smyslu Nařízení 269/2014. Žalobkyně má za to, že Žalovaný, ale i FAU nedostatečně prokázali, že je propojena se sankcionovanou osobou (DP) a proto neobstojí závěr, že se na žalobkyni, resp. na předmětní finanční prostředky (rozhodnutí žalovaného ze dne 8.11.2024) anebo na obchodní podíl žalobkyně (rozhodnutí žalovaného ze dne 7.11.2024) vztahuji restriktivní opatření Evropské unie. Jak bylo opakovaně zdůrazněno a rovněž prokázáno v řízení před FAU, bývalý vlastník DP dne 04. 03. 2022 převedl akcie společnosti Furdberg na nového vlastníka DF. Tento převod akcií byl plně v souladu s právním řádem Kyperské republiky, protože v době převodu byl DP oprávněn nakládat se svým majetkem zcela bez jakýchkoli omezení.

14. Žalobkyně v řízení doložila, že DP převedl dne 4. 3. 2022 akcie společnosti Furdberg na DF. Smlouva byla uzavřena dne 15. 1. 2022 a dodatkem ze dne 2. 3. 2022 bylo pouze změněno datum dokončení transakce na 4. 3. 2022. Téhož dne byl DF zapsán do interního registru akcionářů Furdberg; orgány společnosti schválily související korporátní změny. DF se tak stal jediným vlastníkem Furdberg ještě před zařazením DP na sankční seznam EU dne 9. 3. 2022.

15. Žalobkyně tvrdí, že převod byl v souladu s kyperským právem a v době jeho uskutečnění DP mohl se svým majetkem volně nakládat. Správní orgány nepředložily důkaz, že by převod odporoval tehdy účinným sankčním předpisům, že by byl fiktivní nebo že by si DP po převodu zachoval právní či faktickou kontrolu nad Furdberg, obchodním podílem ve společnosti OGREA. Naopak žalobkyně předložila právní stanoviska kyperských advokátů, korporátní dokumentaci, interní registr akcionářů, potvrzení tajemníka Furdberg, převodníu ay založené ve spise evidence skutečných majitelů, podle nichž je skutečným majitelem kyně DF. Žalobkyně namítá, že správní orgány tyto důkazy nevypořádaly a nesprávně přisoudily rozhodující význam zápisu ve veřejném kyperském rejstříku, který má podle doloženého výkladu pouze evidenční účinek. Relevantní je i stanovisko francouzského sankčního orgánu ze dne 27. 3. 2023, podle něhož byl převod akcií Furdberg na DF dne 4. 3. 2022 doložen a majetek společností VINARA a PSJB proto nebyl zmrazen. FAU ani žalovaný tento podklad náležitě nezohlednily ani nevysvětlily, proč jej nepovažují za významný. Důkazní břemeno ohledně vlastnictví či ovládání žalobkyně ze strany DP leží na správních orgánech. Pouhé pochybnosti, odkazy na zahraniční sankční seznamy nebo obecné domněnky nemohou odůvodnit aplikaci . Žalobkyně proto považuje skutkový závěr o trvajícím propojení s DP za neprokázaný a napadená rozhodnutí za nezákonná a nepřezkoumatelná.

16. 2.Nezohlednění rozsudku Tribunálu

17. Žalobkyně namítá, že FAU ani žalovaný nezohlednily rozsudek Tribunálu ve věci ze dne 26. 6. 2024, kterým byla zrušena rozhodnutí o zařazení DP na sankční seznam EU ze dnů 14. 9. 2022, 13. 3. 2023 a 13. 9. 2023. Tento rozsudek byl podle žalobkyně relevantní pro posouzení podkladů shromážděných v období od 14. 9. 2022 do 13. 3. 2024. FAU měl existenci a dopady rozsudku zohlednit z úřední povinnosti; nelze přenášet odpovědnost za jeho předložení na žalobkyni. Vzhledem ke zrušení uvedených sankčních rozhodnutí bylo nutné důkazy o údajném propojení DP se žalobkyní hodnotit obezřetně a v jejich úplném kontextu. Napadená rozhodnutí však tento podstatný podklad pominula, a vycházejí proto z neúplně zjištěného skutkového stavu.

18. 3.Nesprávné právní posouzení účastenství AP

19. Oba žalobci namítají (žalobce AP konkrétně v žalobách původně vedených pod sp.zn. a , že AP nesplňuje podmínky účastenství ve správním řízení. FAU ani žalovaný přitom nevysvětlily, proč jej nadále považují za osobu propojenou se žalobkyní, ačkoli nezjistily, že by jeho odchod ze společnosti OGREA byl fiktivní, ani že by ve Furdberg vykonával rozhodující vliv či kontrolu. Jeho spojování se žalobkyní je proto podle ní právně nevýznamné.

20. 4.Nepředložení listin o převodu akcií

21. Žalobkyně dále uvedla, že nemohla předložit úplné znění smlouvy o převodu akcií Furdberg mezi DP a DF, neboť nebyla její stranou ani jejím disponentem a neměla právní možnost si ji vymoci. Předložila však právní stanoviska a další dostupnéy, které převod dokládají. FAU si mohl smlouvu vyžádat od příslušných kyperských orgánů, avšak neučinil tak.

22. 5.Nesprávné posouzení kyperského rejstříku a převodu akcií

23. Žalobkyně namítá, že FAU a žalovaný nesprávně přisoudily rozhodující význam zápisu ve veřejném kyperském obchodním rejstříku. Podle žalobcem doloženého výkladu kyperského práva byl převod akcií Furdberg z DP na DF účinný zápisem DF do interního registru společnosti dne 4. 3. 2022; veřejný zápis má pouze evidenční účinky. Případný spor o jeho provedení proto nemůže sám o sobě zpochybnit platnost převodu, který nebyl příslušným soudem prohlášen za neplatný. FAU navíc nesprávně vycházelo z předpokladu, že změny uskutečněné krátce před zařazením DP na sankční seznam jsou samy o sobě podezřelé. Ustanovení , na něž správní orgány podle žalobce nepřímo odkazují, však bylo doplněno až po uskutečnění převodu, a nelze je proto na něj použít. Ani následné změny ve statutárních orgánech Furdberg neprokazují obcházení sankcí ani trvající vliv DP. Žalobkyně má proto za to, že správní orgány nesprávně právně posoudily účinky převodu akcií i význam rejstříkových změn.

24. 6. Nesprávné právní posouzení aplikace restriktivních opatření

25. Žalobkyně namítá, že žalovaný na něj a jeho finanční prostředky a obchodní podíl nesprávně aplikoval , neboť neprokázal, že by DP žalobce vlastnil nebo ovládal. Tak závažný zásah do majetkových práv nemůže být založen na domněnkách a nepřímých indiciích; důkazní břemeno o existenci relevantního propojení nese FAU a žalovaný. Žalobkyně poskytovala součinnost a předložila dostupné důkazy o převodu akcií Furdberg. Úplné znění převodní smlouvy nemohla předložit, protože nebyla její stranou; správní orgány si ji přitom mohly vyžádat od kyperských orgánů. Tvrzení o pokračujících vazbách DP na Furdberg nebylo ve spise podloženo konkrétními důkazy. V důsledku zmrazení prostředků žalobkyně ukončila provoz hotelu, utrpěla majetkovou újmu a zásah do pověsti. Napadená rozhodnutí postrádají dostatečný skutkový základ pro použití sankčního režimu.

26. 7.Nepřiměřená délka řízení a nepřezkoumatelnost

27. Řízení bylo zahájeno 5. 4. 2022, avšak FAU vydal napadené rozhodnutí až 3. 7. 2024, tedy po více než dvou letech. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí nevycházelo z podstatně nových důkazů oproti podkladům shromážděným již v roce 2023. Délka řízení, během níž bylo omezeno nakládání s majetkem žalobkyně, je proto nepřiměřená a představuje procesní vadu. Žalobkyně namítá, že FAU zapsal do obchodního rejstříku údaj o sankčním režimu obchodního podílu již při vydání příkazu dne 18. 9. 2023, tedy téměř rok před vydáním rozhodnutí FAU ze dne 3. 7. 2024. Po zrušení příkazu odporem tak měl zápis přetrvávat bez právního titulu. Žalovaný se v napadených rozhodnutích nevypořádal se zákonností tohoto postupu za období před vydáním rozhodnutí FAU, což podle žalobce zakládá nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

28. Napadená rozhodnutí jsou podle žalobce rovněž nepřezkoumatelná. FAU ani žalovaný nevysvětlily, proč pominuly důkazy o převodu akcií Furdberg, včetně právních stanovisek, interního registru akcionářů, potvrzení tajemníka společnosti, převodníy a stanoviska francouzského sankčního orgánu. Správní orgány tak neunesly důkazní břemeno a nepředložily dostatečně konkrétní a souladné indicie odůvodňující zmrazení majetku žalobce.

29. 8.V žalobě proti Rozhodnutí žalovaného ze dne 7.11.2024 navíc žalobkyně namítá nezákonný zápis do obchodního rejstříku.

Vyjádření žalovaného k obsahu žaloby

30. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě (ze dne 3.2.2025) zdůraznil přesvědčení, že ve správním řízení nedošlo k prokázání tvrzení žalobkyně, že DP od 4. 3. 2022 nevlastní či nemá nad žalobkyní žádnou kontrolu. V řízení bylo od prvopočátku zjištěno a prokazatelně doloženo, že zápis v kyperském obchodním rejstříku svědčí i nadále ve prospěch DP co do vlastnictví společnosti Furdberg. FAU proto po žalobkyni požadoval samotnou Smlouvu o prodeji a koupi podílů ze dne 15. 1. 2022, uzavřenou mezi DP a DS, na kterou se žalobkyně v rámci své argumentace opakovaně odkazovala. Žalobkyně uvedenouu po celou dobu správního řízení odmítala doložit, přestože tak objektivně učinit mohla (když je dceřinou společností společnosti Furdberg), namísto toho zvolila nesoudržnou a chatrnou argumentaci stran deklarativností zápisu v kyperském obchodním rejstříku, která sice nebyla nikým zpochybněna, avšak pokud je jakýkoli zápis v kterémkoli veřejném rejstříku označován za nesprávný, musí ten, kdo se nesprávnosti dovolává, doložit jednoznačný a věrohodný důkaz o opaku.

31. Žalovaný má za to, žey doložené žalobkyní (právní stanoviska advokátních kanceláří, čestná prohlášení a převodní), jsou z hlediska materie irelevantní a v daném správním řízení nejsou nijak přínosné. Především obsahově nemohou být věrohodné, neboť jsou sepsány subjekty vůči žalobkyni zcela podjatými. Z podstaty vazby na žalobkyni tyto osoby sepíšou v zásadě pouze to, co bude ve prospěch žalobkyně. Žalovaný se k žalobní argumentaci žalobkyně dostatečně vyjádřil v napadeném rozhodnutí. Přitom zásadní podklad, tj. samotnou Smlouvu o převodu akcií ve společnosti Furdberg, žalobkyně nepředložila, naopak napadala FAU, že si tutou neopatřil sám; alternativně, že neprokázal neexistenci této smlouvy, což je podle žalovaného požadavek zcela absurdní. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. Žalobkyně v replice ze dne 3.3.2025 reagovala na vyjádření žalovaného a uvedla, že namítá nesprávné zjištění skutkového stavu ohledně trvajícího vlastnictví či ovládání společnosti OGREA X.. Zdůrazňuje, že jako dceřiná společnost neměl ani právní povinnost, ani faktickou možnost disponovat smlouvou o převodu akcií společnosti FURDBERG ze dne 15. 1. 2022. Správní orgány proto podle něj nemohly nepředložení tétoy hodnotit v jeho neprospěch ani na něj přenášet důkazní břemeno. Za relevantní naopak považuje předložená čestná prohlášení advokátních kanceláří, převodníy, interní dokumenty a údaje z evidence skutečných majitelů, které měly být řádně věcně hodnoceny. Žalobkyně dále vytýká správním orgánům selektivní hodnocení důkazů. Poukazuje zejména na stanovisko francouzského sankčního orgánu, který měl převod akcií akceptovat, a má za to, že takové stanovisko mělo být významným vodítkem pro jednotné uplatňování sankčního režimu v EU. Zápis v kyperském obchodním rejstříku podle žalobkyně nemá konstitutivní účinky a jeho neprovedení proto samo o sobě nevypovídá o neplatnosti nebo neúčinnosti převodu. Za nepodložené a právně nerelevantní považuje též úvahy o osobách údajně napojených na ruskou vládu, o zahraničních sankčních seznamech a o společném právním zastoupení. Namítá rovněž nedostatečné zohlednění rozsudků Tribunálu Soudního dvora EU, z nichž dovozuje, že se na X. v určitém období sankční opatření nevztahovala. Má za to, že správní orgány měly tuto skutečnost promítnout do posouzení majetku žalobkyně. Dále tvrdí, že řízení má vzhledem k závažnosti zásahu do majetkové sféry vyžadovat přísný důkazní standard, přičemž důkazní břemeno nese správní orgán. Konečně opět poukazuje na nepřiměřenou délku řízení, na údajně nezákonný zápis omezení do obchodního rejstříku a na nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí pro nedostatečné vypořádání jeho důkazů a námitek.

33. Žalobkyně v replice ze dne 3.4.2025 poukázala na skutečnost, že 2.4.2025 vydal Tribunál EU rozsudek ve věci DP sp. zn. T-272/24, na základě, kterého Tribunál konstatoval, že DP byl na sankčním seznamu evidován nezákonně.

34. Žalobkyně v další replice ze dne 12. 9.2025 poukázala na skutečnost, že dne 10.9.2025 vydal Tribunál EU rozsudek ve věci DP sp. zn. T-541/24, na základě, kterého Tribunál opět konstatoval, že DP byl na sankčním seznamu evidován nezákonně, a tím právní základ pro vydání žalobou napadených rozhodnutí jakož i rozhodnutí FAU odpadl.

Jednání soudu

62. V rámci nařízeného jednání (dne 20.8.2026) účastníci setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v písemných podáních.

63. Soud provedl k důkazu Rozhodnutí Rady (SZBP) 2026/696 i Prováděcí nařízení Rady (EU) 2026/695, jakožto dokumenty potvrzující současné zařazení DP i AP na sankční seznam. Dále soud provedl důkaz navržený právním zástupcem žalobce AP, fakturu za vyúčtování právních služeb.

Posouzení věci soudem

64. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (ustanovení věta první , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ). Pozdější vývoj proto může být významný pouze potud, pokud potvrzuje skutečnosti existující již v rozhodné době; nemůže však zpětně změnit zákonnost správního rozhodnutí. Srov. rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2021, č. j. -42: „i samo rozhodnutí (odvolací) musí vycházet ze stavu v době svého vydání“.

65. Základní otázkou v obou věcech bylo, zda DP), osoba vedená v rozhodné době v příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014, nadále vlastnil nebo ovládal Furdberg, a tím nepřímo OGREA a její majetek. Žalobci tvrdí, že DP převedl akcie Furdberg na DS (dále jen „DF“) již dne 4. 3. 2022, tedy před zařazením DP na sankční seznam dne 9. 3. 2022.

Právní úprava

66. Čl. 1 písm. d) nařízení Rady (EU) definuje, že „hospodářskými zdroji“ [jsou] aktiva všeho druhu, hmotná či nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb;

67. Čl. 1 písm. e) nařízení Rady (EU) definuje, že „zmrazením hospodářských zdrojů“ je zabránění jejich použití k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb jakýmkoli způsobem, zejména jejich prodejem, pronájmem nebo zastavením.

68. Čl. 1 písm. f) nařízení Rady (EU) definuje, že „zmrazením finančních prostředků“ [je] zabránění jakémukoli pohybu, převodu, přeměně, použití finančních prostředků, přístupu k nim nebo zacházení s nimi jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto prostředků, včetně správy portfolia.

69. Čl. 1 písm. g) nařízení Rady (EU) definuje, že „finančními prostředky“ jsou finanční

aktiva a hospodářské výhody všeho druhu, mimo jiné:

i. peníze v hotovosti, šeky, finanční pohledávky, směnky, platební příkazy a jiné

platební nástroje;

ii. vklady u finančních institucí nebo jiných subjektů, zůstatky na účtech, pohledávky a závazky z pohledávek;

iii. veřejně i soukromě obchodované cenné papíry a dluhové nástroje, včetně akcií a kapitálových podílů, certifikátů zastupujících cenné papíry, dluhopisů, směnek, opčních listů, dlužních úpisů a smluv o derivátových nástrojích;

iv. úroky, dividendy nebo jiné výnosy či hodnoty pocházející z aktiv nebo jimi

vytvářené;

v. úvěry, práva na započtení, záruky, závazky plnění nebo jiné finanční závazky;

vi. akreditivy, nákladní listy, dodací listy a

vii. dokumenty prokazující podíl na finančních prostředcích nebo na finančních zdrojích;

70. Čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EU) stanovuje, že [z]mrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející fyzickým osobám, a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které uvedené osoby, subjekty či orgány vlastní, drží či ovládají.

71. Podle § 3 písm. f) zákona o provádění mezinárodních sankcí platí, že majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, [je] jakákoli movitá i nemovitá věc, vlastněná, držená nebo jinak ovládaná subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, dovezená z území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo určená k vývozu na území, na které se vztahují mezinárodní sankce.

72. Podle § 3 písm. p) zákona o provádění mezinárodních sankcí platí, že ovládáním [je] faktická anebo právní možnost svým jednáním ovlivňovat chování jiné osoby, využívání věci anebo běh událostí na určitém území.

73. Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona o provádění mezinárodních sankcí platí, že Finanční analytický [ú]řad může na základě posouzení, zda majetek má být považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, rozhodnout o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem.

74. Podle má správní orgán zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v nezbytném rozsahu. Podklady opatřuje správní orgán, účastníci jsou však povinni poskytovat součinnost ( ) a označit důkazy na podporu vlastních tvrzení ( ). Žádný zákon nestanoví, že by závěr o skutečném vlastnictví nebo ovládání musel být založen výhradně na přímém důkazu.

Průběh řízení před správními orgány

75. Ze spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, soud zjistil následující pro obě rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:

76. Dne 5. 4. 2022 FAU vydal oznámení o zahájení řízení č. j. FAU-38220/2022/03, současně také rozhodnutí o nařízení předběžného opatření z moci úřední. FAU poté zahájil proces shromažďování důkazů, kdy k součinnosti vyzval i žalobkyni, které uložil povinnost vydat konkrétně specifikovanéy.

77. Jednou z požadovaných listin byla smlouva o prodeji a koupi podílů ze dne 15. 1. 2022, uzavřená mezi prodávajícím – osobou X.), nar. X. (dále jen „DP“a kupujícím – X., nar. X. (dále jen „DS“), a to na 5000 podílů na kapitálu společnosti FURDBERG Holding Limited, registrační číslo: HE 124789, se sídlem 2231 Nikósie, Latsia, Yiannou Kranidioti 107, Despina Building, Flat/Office 311, Kyperská republika (dále jen „společnost FURDBERG“).

78. Tento převod se měl uskutečnit dne 4. 3. 2022. FAU požadoval předložit uvedenouu z důvodu, aby bylo postaveno najisto tvrzení žalobkyně, která v rámci své procesní obrany odkazovala na převod celého podílu v mateřské společnosti OGREA (tj. ve společnosti FURDBERG) z DP (nyní sankcionovaná osoba) na DS (nesankcionovaná osoba). DP přitom ke dni účinnosti převodu podílu (4. 3. 2022) ještě nebyl sankcionovanou osobou, sankce na něj byly uvaleny o 5 dní později, dne 9. 3. 2022.

79. Právě z důvodu podezřelých okolností, za nichž se DP náhle zbavil veškerého podílu ve společnosti FURDBERG, Finanční analytický úřad dne 7. 3. 2023 uložil žalobkyni povinnost tutou předložit, přičemž dne 23. 3. 2023 žalobkyně požádala o prodloužení lhůty k jejímu získání. Finanční analytický úřad žádosti vyhověl a usnesení vydal znovu dne 11. 4. 2023. Žalobkyně na základě uvedeného usneseníu nepředložila, namísto toho dne 28. 4. 2023 odpověděla, že převod podílu byl jako takový již dostatečně prokázán jinými listinami, které poskytla dříve (s odkazem na interní dokumentaci společnosti FURDBERG), proto smlouvu neposkytne.

80. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesplnila výzvu, resp. neuposlechla pokynu úřední osoby bez relevantního zdůvodnění, čímž závažně ztížil postup správního orgánu, byla jí rozhodnutím č. j. FAU-97320/2023/033 ze dne 12. 5. 2023 udělena pořádková pokuta, která byla v reakci na odvolání žalobkyně potvrzena rozhodnutím Ministerstva financí č. j. MF-21355/2023/3902-3 ze dne 4. 7. 2023.

81. Finanční analytický úřad následně uložil žalobkyni opětovně povinnost tuto smlouvu předložit, na což reagovala již novou a v zásadě relevantní právní obranou totiž, že smlouvu nemá k dispozici, proto Finanční analytický úřad v rámci autoremedury dané usnesení zrušil.

82. FAU se pokusil získat uvedenouu přímo – obeslal společnost FURDBERG prostřednictvím usnesení č. j. FAU-1734/2024/033 ze dne 4. 1. 2024, avšak bez úspěchu, když společnost je na své adrese na Kypru nekontaktní.

83. Finanční analytický úřad následně shromáždil soubor podkladů a vydal napadené rozhodnutí, ve kterém rozhodl o zmrazení obchodního podílu odvolatele OGREA o velikosti 100 %, odpovídající vkladu 15 075 000,- Kč, náležející společnosti FURDBERG (viz výroková část).

84. Finanční analytický úřad rozhodl o omezení nakládání s předmětným majetkem na základě zjištěné spojitosti odvolatele OGREA s osobou zařazenou na sankční seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článku 2 v příloze I nařízení Rady (EU) (příloha dále uváděna také jako „sankční seznam“).

85. Touto sankcionovanou osobou je DP, který je osobou zařazenou na sankčním seznamu pod číslem X. od 9. 3. 2022, u něhož Finanční analytický úřad zjistil pokus o odchod z mateřské společnosti žalobkyně (OGREA) v rozporu se sankčními právními předpisy; dále FAU konstatoval, že DP i na základě dalších skutečností a důkazů zůstává vlastníkem akcií mateřské společnosti žalobkyně; a konečně, DP. žalobkyni nadále ovládá.

86. Odvolání podali žalobkyně i žalobce. O podaném odvolání žalobců rozhodl žalovaný odvolací správní orgán žalobou napadenými rozhodnutími, odvolání jako nedůvodné zamítl a napadená rozhodnutí FAU potvrdil s odůvodněním, že v daném případě FAU zevrubně popsal a doložil vazbu DP na žalobkyni s odkazem na formální zápis v kyperském obchodním rejstříku, s kterýmžto postupem a závěrem se žalovaný ztotožnil. FAU v dané věci odkázal na nařízení Rady (EU) a další zdroje, ze kterých vyplývá, že všechny majetkoprávní změny, které se uskuteční 14 dní před zařazením osoby na sankční seznam, jsou automaticky podezřelé, a u kterých je vysoká pravděpodobnost fiktivnosti takových změn. V dané věci pouhé dva dny poté, co byl DP zařazen na sankční seznam, byly správci kyperského obchodního rejstříku předloženy dokumenty, které měly dokládat převedení akcií ze sankcionované osoby, tedy pět dní před tím, než byla tato osoba zařazena na seznam. Ze společnosti Furdberg se měly v daný moment stáhnout všechny čtyři osoby, které jsou otevřeně napojené na ruskou vládu, aby mohly zůstal dvě osoby, které na ní napojené otevřeně nejsou, a ty provizorně obsadily všechny relevantní funkce pouze na krátkou dobu do 25. 5. 2022, což jsou změny zásadní a poněkud atypické s ohledem na to, že si společnost Furdberg zachovávala dlouhodobě konstantní status-quo, s odkazem na její historii zanesenou v oficiálních záznamech kyperského obchodního rejstříku. Podle žalovaného je tedy evidentní, že náhlé změny ve společnosti Furdberg byly činěny právě ve snaze obejít sankce. Tvrzení žalobkyně, že DP nevykonává kontrolu nad společností Furdberg, a tedy ani nad ní samotnou, není pravdivé. Ministerstvo souhlasí se žalobci, že omezující opatření jsou preventivním a prozatímním opatřením. Nesouhlasí však se žalobci v tom smyslu, že by FAU měl posuzovat platnost sankčních opatření, resp. to, zda nadále trvají skutkové a právní okolnosti, které vedly k jejich přijetí. To je úkolem Rady Evropské Unie, nikoliv unijního orgánu vykonávajícího provádění mezinárodních sankcí. Unijní orgán provádí výkon mezinárodních sankcí v zásadě pouze s ohledem na textaci nařízení Rady (EU). Proto nebylo možno žalobcům vyhovět.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2025, č. j. -61

64. Soud předesílá, že přihlédl k závěrům rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2025, č. j. -61, č. 4714/2025 Sb. NSS, vydaného ve věci žalobkyně OGREA, spol. s r. o., týkající se omezení nakládání s její nemovitostí. Skutková východiska obou věcí jsou ve vztahu k rozhodné otázce totožná: jde o posouzení, zda majetek žalobkyně podléhá mezinárodním sankcím z důvodu jejího skutečného vlastnictví prostřednictvím společnosti FURDBERG Holding Limited. Odlišná povaha nyní dotčeného majetku – bankovních účtů a obchodního podílu – na těchto závěrech nic nemění. Ústavní stížnost žalobkyně proti tomuto rozhodnutí byla usnesením Ústavního soudu sp.zn. , ze dne 15. 5. 2026, odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Soud proto neshledal důvod se od právního posouzení shodných žalobních námitek provedeného Nejvyšším správním soudem odchýlit.

87. Správní orgán je vázán sankčním seznamem EU a nepřísluší mu přezkoumávat věcnou správnost zařazení osoby na seznam. Řeší pouze navazující otázku, zda konkrétní majetek náleží, je držen nebo ovládán osobou na seznamu. Tento závěr vyslovil NSS v rozsudku ze dne 21. 10. 2025, č. j. -61, č. 4714/2025 Sb. NSS (dále jen „rozsudek OGREA“): „Není na žalovaném ani na správních soudech, aby posuzovaly, zda jsou osoby na sankční seznam zařazovány oprávněně“ (bod 31).

88. Otázka vlastnictví či kontroly akcií Furdberg je v řízení o omezení nakládání s majetkem předběžnou otázkou. FAÚ ji proto mohl posoudit samostatně, aniž by autoritativně rozhodoval o soukromoprávním vlastnictví akcií. Rozsudek OGREA k tomu uvádí: „Určení vlastnictví k akciím společnosti FURDBERG sice nebylo (ani nemohlo být) předmětem řízení, šlo však o předběžnou otázku“ (bod 34).

89. K jednotlivým žalobou uplatněným námitkám soud uvádí následující:

90. K námitce nesprávného skutkového zjištění a tvrzenému převodu akcií Furdberg, nepředložení listin o převodu.

91. Tato námitka není důvodná. Správní orgány nezaložily závěr o trvajícím vlivu DP pouze na absenci změny ve veřejném kyperském rejstříku. Vycházely z uceleného souboru okolností: zápisu DP ve veřejném rejstříku, nepředložení kupní smlouvy ze dne 15. 1. 2022, posunu účinnosti tvrzeného převodu z 31. 3. na 4. 3. 2022, načasování bezprostředně před zařazením DP na sankční seznam, následného podání kyperskému rejstříku až po zařazení DP na seznam, neprovedení navrhované změny a nestandardních personálních i korporátních změn ve Furdberg.

92. Obdobné skutkové okolnosti již posoudil NSS v rozsudku OGREA. Zdůraznil, že důvodem závěru správních orgánů „není pouhá absence zápisu v obchodním rejstříku“ (bod 41). Akceptoval hodnocení, podle něhož skutková zjištění je nutno zasadit do širšího kontextu známých postupů obcházení sankcí; nelze požadovat přímý důkaz účelovosti jednání, protože takové jednání bývá navenek konstruováno jako formálně bezvadné (bod 37). Nejvyšší správní soud již ve skutkově shodné věci potvrdil, že otázka skutečného vlastnictví společnosti FURDBERG představovala předběžnou otázku, kterou byl FAÚ oprávněn posoudit pro účely rozhodnutí o omezení nakládání s majetkem žalobkyně. Nešlo tedy o autoritativní určení vlastnictví akcií s účinky pro všechny, nýbrž o posouzení nezbytné pro aplikaci čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 269/2014. Správní orgány mohly dospět k závěru, že skutečným majitelem žalobkyně byl prostřednictvím společnosti FURDBERG nadále X..

93. Tento závěr tedy nestál pouze na absenci zápisu tvrzeného převodu akcií v kyperském obchodním rejstříku. Vycházel ze souhrnu vzájemně provázaných okolností, zejména z načasování změn bezprostředně před a po zařazení X. na sankční seznam, z podání návrhu na zápis převodu až dne 11. 3. 2022, z neprovedení tohoto zápisu příslušným kyperským orgánem, z personálních změn ve vedení společnosti FURDBERG a z nepředložení smlouvy o převodu akcií ze dne 15. 1. 2022. Tyto okolnosti ve svém souhrnu odůvodňovaly závěr, že tvrzené právní jednání bylo učiněno až v reakci na uvalení sankcí ay měly být antedatovány.

94. Primární povinnost zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností nesly správní orgány. V podmínkách provádění mezinárodních sankcí však nelze požadovat přímý důkaz o účelovosti každého jednotlivého kroku směřujícího k obcházení sankcí. Správní orgány jsou oprávněny hodnotit zjištěné skutečnosti v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k obvyklým způsobům obcházení sankčních opatření. Jestliže žalobkyně nepředložilau, jejíž obsah by jí mohl svědčit a kterou měla zjevně možnost obstarat, bylo možné tuto skutečnost zohlednit při hodnocení důkazů v její neprospěch.

95. Ani zápis jiné osoby v evidenci skutečných majitelů nemohl uvedený závěr zvrátit. Evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem, jehož údaji by byl FAÚ při posuzování skutečného vlastnictví vázán. Zápis v této evidenci dokládá toliko to, že tvrzené skutečnosti vyplývaly z listin předložených při zápisu; sám o sobě nevylučuje odlišný závěr správního orgánu založený na celkovém hodnocení dalších relevantních okolností. Žalobci sice předložili právní stanoviska, čestné prohlášení tajemníka Furdberg, interní registr, převodníu a údaje z evidence skutečných majitelů. Správní orgány však přezkoumatelně vysvětlily, proč tytoy v dané důkazní situaci nepovažují za dostatečné: pocházejí z dispoziční sféry žalobců či Furdberg, nejsou způsobilé nahradit obsah rozhodné převodní smlouvy a nevyvracejí ostatní popsané indicie. Ani evidence skutečných majitelů nepředstavuje autoritativní rozhodnutí o vlastnictví akcií Furdberg.

65. Zvláštní význam měla samotná smlouva o převodu akcií, na níž žalobci stavěli své tvrzení. Její nepředložení samo o sobě neznamená porušení konkrétní zákonné povinnosti. Mohlo však být při hodnocení důkazů zohledněno, neboť šlo o dokument, z jehož obsahu měli žalobci vyvozovat pro sebe příznivé důsledky a k němuž měli mít vzhledem k vazbám mezi OGREA, Furdberg, DP, DF a společným právním zastoupením reálně dosažitelný přístup.

66. K námitce žalobkyně, že neměla možnost předložit smlouvy o převodu, proto soud odkazuje na závěry NSS ve věci rozsudku OGREA, kde v bodě 44 rozsudku uvedl, že žalobkyně sice neměla zákonnou povinnost smlouvu o převodu akcií FURDBERG mít, šlo však ou, jejíž obsah jí měl svědčit a kterou mohla podle NSS snadno obstarat. NSS považoval za „zcela nepochopitelné“, proč by k ní neměla mít přístup, když ji uzavíral její skutečný majitel. NSS zdůraznil, že správní orgán může požadovat předloženíy i po osobě, která nenese důkazní břemeno. Jestliže účastník dostupnouu nepředloží, ač z ní vyvozuje příznivé důsledky, lze tuto skutečnost zohlednit při hodnocení důkazů v jeho neprospěch. Nepředložení smlouvy tak NSS považoval za jednu z indicií podporujících závěr, že tvrzený převod akcií nebyl prokázán.

67. Nelze proto přisvědčit tvrzení, že FAÚ neunesl důkazní břemeno nebo že na žalobce nepřípustně přenesl povinnost prokazovat negativní skutečnost. Správní orgány vycházely z veřejného rejstříku a z řady dalších zjištění; žalobci proti nim postavili tvrzený převod, avšak nepředložili jeho základníu. Jejich procesní aktivita nemohla spočívat jen v popření správních zjištění bez předložení dostupného rozhodného důkazu.

68. Sdělení francouzského sankčního orgánu ve vztahu ke společnostem VINARA a PSJB nemá rozhodující význam. Jednak se týká jiných společností a jiného skutkového posouzení, jednak rozhodovací postup orgánu jiného členského státu není pro FAÚ ani žalovaného závazný. V předchozí věci OGREA Městský soud výstižně uzavřel, že „odlišný rozhodovací postup zahraničních sankčních orgánů není a nemůže být pro sankční orgány v jiných státech EU jakkoli závazný“ (rozsudek č. j. -56, bod 49). Není tedy rozhodné stanovisko zahraničního orgánu o neuplatnění sankcí na majetek jiných společností. Z takového stanoviska není bez dalšího patrné, z jakých skutkových podkladů a právních úvah zahraniční orgán vycházel, a jeho postup není pro české správní orgány závazný. Žalovaný se tedy s tímto podkladem nemusel ztotožnit, postačilo, že vysvětlil jeho omezenou důkazní hodnotu.

69. K seznamům zahraničních sankcí a tvrzenému napojení na ruskou vládu

70. Žalobci správně uvádějí, že seznamy USA nebo Spojeného království nejsou samostatným právním základem pro omezení majetku v České republice. Správní orgány je však jako takový základ nepoužily. Zmínily je podpůrně při popisu důvodů, proč bylo třeba majetkové a personální vazby Furdberg podrobně prověřit. Výrok napadených rozhodnutí je založen na a na závěru o vlastnictví či ovládání majetku DP.

71. Totéž platí pro pasáž o osobách údajně napojených na ruskou vládu. I kdyby tato dílčí charakteristika nebyla formulována zcela přesně, nepatří mezi nosné důvody výroku. Podle soud nepřihlíží k vadám, o nichž nelze důvodně mít za to, že mohly ovlivnit zákonnost nebo správnost rozhodnutí. Nosné důvody spočívají v majetkovém propojení DP, Furdberg a OGREA, nikoliv v právní kvalifikaci postavení jednotlivých dalších osob.

72. K rozsudku Tribunálu ve věci T-740/22

73. Ani tato námitka není důvodná.

74. Žalobkyně v žalobě ze dne 10.01.2025 a dále pak ve vyjádřeních k žalobě ze dne 03.04.2025 a ze dne 12.09.2025 formuluje námitku nedostatečného zohlednění rozsudků Tribunálu Soudního dvora Evropské unie, konkrétně rozsudků ze dne 26.06.2024 ve věci T 740/22, ze dne 02.04.2025 ve věci T-272/24 a ze dne 10.09.2025 ve věci T-541/24.

75. Žalobkyně tvrdí, že právní základ věci, tedy vedení pana X. na tzv. sankčním seznamu, pozbyl na významu, neboť výše zmíněnými rozsudky Tribunálu Soudního dvora Evropské unie byl pan X. vyňat ze sankčního seznamu, když docházelo k postupnému rušení rozhodnutí Rady, která X., jakožto osobu propojenou s žalobcem a), na sankční seznam zařazovala. Přitom právě omezující opatření vůči osobě pana X. tvoří právní základ vydání obou napadených rozhodnutí. Žalobkyně správním orgánům vytýká nedostatečné zohlednění těchto skutečností a tvrdí, že v den vydání obou napadených rozhodnutí se na něj důsledky omezujících opatření podle nevztahovaly a do dnešního dne se na něj ani nevztahují, jelikož osoba pana X. byla rozsudky Tribunálu ze seznamu vyňata. I kdyby tedy byla žalobkyně jakkoli propojena s osobou X., což ovšem popírá, jsou obě rozhodnutí z tohoto důvodu nezákonná.

76. Soud ve vztahu k této námitce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.10.2025, č. j. -61, v němž se kasační soud zabýval prakticky totožnou námitkou totožné žalobkyně. I v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 12.03.2025, č. j. -56 totiž žalobkyně namítala, že soud a správní orgány nezohlednily relevantní rozsudky Tribunálu, v jejichž důsledku byla osoba X. vedena na sankčním seznamu neoprávněně.

77. Nejvyšší správní soud k situaci, kdy postupně dochází rozhodnutími Rady k zařazení pana X.na sankční seznam EU, aby následně Tribunál tato rozhodnutí rušil, uvedl následující: „V posuzované věci bylo podmínkou pro zmrazení majetku stěžovatelky podle zařazení X. na sankční seznam. X. byl na tento seznam zařazen rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. 3. 2022, resp. prováděcím nařízením Rady (EU) 2022/396 z téhož dne, žalobu proti tomuto rozhodnutí a prováděcímu nařízení Tribunál SDEU zamítl rozsudkem ze dne 6. 9. 2023, X. v. Rada Evropské unie, ve věci T-270/22. Důvodem pro prvotní zařazení X.na sankční seznamem bylo zejména, že byl předsedou představenstva společnosti PJSC Pipe Metallurgic Company a předsedou a členem představenstva skupiny Sinara. Podporoval tedy spolupráci s orgány Ruské federace a státními podniky, včetně společností Ruské železnice, Gazprom a Rosněft. Po počátečních fázích ruské útočné války proti Ukrajině se dne 24. 2. 2022 spolu s dalšími 36 podnikateli setkal s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem a dalšími členy ruské vlády, aby jednali o dopadu opatření v návaznosti na sankce Západu (podrobněji viz odůvodnění k bodu X. sankčního seznamu). Tribunál SDEU však následně v odpovídajícím rozsahu zrušil další rozhodnutí Rady a prováděcí nařízení, kterými byl X. na sankčním seznamu ponecháván (konkrétně výše uvedenými rozsudky T-740/22, T-272/24 a T-541/24). Důvodem pro zrušení těchto aktů, stručně řečeno, bylo, že X. na své posty v uvedených společnostech rezignoval a další důvody pro ponechání X. na sankčním seznamu, které Rada EU uváděla v následných aktech, podle názoru Tribunálu SDEU pro ponechání na tomto seznamu nepostačovaly. Posledním z uvedených rozsudků bylo zrušeno rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/2456 ze dne 12. 9. 2024, jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) 2024/2455 z téhož dne; na základě těchto aktů byl stěžovatel zařazen na sankční seznam v době vydání rozhodnutí žalovaného (právě k okamžiku rozhodování žalovaného je skutkový a právní stav rozhodný – srov. ). Nejvyšší správní soud však konstatuje, že navzdory zrušení několika rozhodnutí o ponechání X. na sankčním seznamu Rada nadále vydává rozhodnutí a prováděcí nařízení, kterými je X. na sankčním seznamu ponecháván – aktuálně rozhodnutím Rady (SZBP) 2025/1895 ze dne 12. 9. 2025 a prováděcím nařízením Rady (EU) 2025/1894 z téhož dne (ponechán na sankčním seznamu do 15. 3. 2026) – a to znovu s aktualizovaným odůvodněním pro ponechání X. na seznamu, takže zrušení těchto aktů Tribunálem nelze bez dalšího předpokládat.“

78. Přestože lze ve shodě s NSS konstatovat, že rozhodování orgánů Evropské unie se pohybuje v „bludném kruhu,“ v němž je pan X. rozhodnutími Rady opakovaně ponecháván na sankčním seznamu (byť s aktualizovaným odůvodněním) a následně jsou Tribunálem tato rozhodnutí rušena, městský soud v Praze a ani „Nejvyšší správní soud však není povolán tento pomyslný bludný kruh rozetnout.“ (rozsudek NSS ze dne 21.10.2025, č. j. -61). Sankční důsledky spojené se zařazením osoby X., které se projevují i v právní sféře žalobkyně, potažmo i v právní sféře žalobce X. v této věci, jsou sankcemi uvalenými Evropskou unií, nikoli Českou republikou. O těchto sankcích rozhodují unijní orgány a je na nich, aby rozhodnutí Tribunálu respektovaly, popř. zvážily, zda X. na seznamu ponechat. Jak uvádí Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku, žalovaný ani správní soudy nemohou posuzovat, zda jsou osoby na sankčním seznamu zařazeny oprávněně.

79. Podobně jako ve věci vedené Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. , i zde byla klíčová osoba k okamžiku rozhodování na sankčním seznamu zařazena. „Správní orgány tak v době svého rozhodování neměly jinou možnost než na jeho majetek mezinárodní sankce uplatnit, pokud dospěly k závěru, že je skutečným majitelem stěžovatelky.“ Ostatně i v době rozhodování městského soudu v této věci je X. součástí sankčního seznamu (viz Rozhodnutí Rady (SZBP) 2026/696 ze dne 14. března 2026, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, bod X., a Prováděcí nařízení Rady (EU) 2026/695 ze dne 14. března 2026, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, bod X.). Soud tedy nemůže přisvědčit žalobkyni ani v jeho tvrzení, že ode dne 10. 09. 2025 se na pana Dmitrije X. nevztahují žádná omezující opatření EU ve smyslu Nařízení 269/2014, neboť ke dni vydání tohoto rozsudku je stále součástí sankčního seznamu. (čl. 1 odst. 1 platí zařazení na seznam do 15.9.2026) a také pan X. je na seznamu opět veden pod číslem X.. Rozhodnutí Rady (SZBP) 2026/696 i Prováděcí nařízení Rady (EU) 2026/695 soud provedl jako důkaz u jednání.

80. Městský soud tak ve shodě s Nejvyšším správním soudem shrnuje, že „[i] kdyby tedy měly správní orgány rozhodovat o zmrazení majetku stěžovatelky nyní (znovu), nezbylo by jim než vydat v zásadě totožná rozhodnutí, jako která byla v posuzované věci napadena (správní orgány zásadně rozhodují podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí). Jednoduše řečeno – majetek X. i nyní podléhá sankcím a k jeho „rozmrazení“ [viz § 12 odst. 1 písm. h) zákona o provádění mezinárodních sankcí] bude moci dojít v okamžiku, kdy jmenovaný v aktuální době nebude zařazen na sankčním seznamu, resp. nebude skutečným majitelem stěžovatelky... Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud považuje námitku týkající se nedostatečného zohlednění rozsudků Tribunálu SDEU za nedůvodnou (rozsudek NSS ze dne 21.10.2025, č. j. -61).

81. Shrnuto, rozsudek Tribunálu ze dne 26. 6. 2024 ve věci T-740/22 se týkal aktů Rady, jimiž byl DP ponecháván na sankčním seznamu v určitém období. Nezprostil však FAÚ povinnosti vycházet ze sankčního seznamu platného v době rozhodování ve vnitrostátní věci. V rozhodné době byl DP na seznamu nadále veden; správní orgány proto nemohly samy učinit závěr, že se na něj sankční režim nevztahuje. Tento závěr plně odpovídá rozsudku NSS (body 30 až 32). NSS výslovně rozlišil unijní otázku zákonnosti zařazení osoby na seznam, jež náleží unijním orgánům a soudům, od vnitrostátní otázky, zda konkrétní majetek sankcionovaná osoba vlastní, drží nebo ovládá. Pozdější zrušení některých unijních aktů proto bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost zde přezkoumávaných rozhodnutí. Soud opakuje, že přezkum probíhá podle stavu v době rozhodování žalovaného, nikoliv podle pozdějšího vývoje ( ).

82. Pokud tedy žalobkyně namítala, že sankce vůči DP neměly být uplatněny s ohledem na rozsudky Tribunálu Soudního dvora Evropské unie rušící některé akty o jeho ponechání na sankčním seznamu, nelze jí přisvědčit. Správní orgány České republiky ani správní soudy nejsou oprávněny přezkoumávat věcnou správnost zařazení osoby na unijní sankční seznam ani důvody jejího ponechání na něm. Tímto seznamem jsou vázány. Pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí je rozhodné, že DP byl v době rozhodování správních orgánů na sankčním seznamu uveden. Dodatečné zrušení dřívějších unijních aktů proto samo o sobě nezpochybňuje zákonnost správního rozhodnutí vydaného podle tehdejšího skutkového a právního stavu. Na sankčním seznamu je uveden i nyní v době rozhodování městského soudu.

83. Soud na základě výše uvedeného neshledal důvodů, pro které by bylo nutno se od výše citovaných závěrů NSS odchýlit, a proto považuje námitku nezohlednění rozsudků Tribunálu Soudního dvora EU za nedůvodnou.

84. K účastenství X.

85. Námitka, že X. neměl být účastníkem správního řízení, nemůže vést ke zrušení meritorních rozhodnutí. Sama o sobě nijak nezpochybňuje závěr, že majetek OGREA podléhá režimu . Nadto šlo o otázku řešenou samostatnými rozhodnutími o účastenství.

86. Soud připomíná judikaturu NSS ve věcech téhož žalobce. NSS v rozsudcích ze dne 3. 9. 2025, č. j. -44, a ze dne 4. 9. 2025, č. j. -42, připustil soudní přezkum rozhodnutí, že osoba účastníkem je. Zároveň však zdůraznil, že přibráním osoby do řízení se zpravidla projevuje opatrnost správního orgánu a snaha zachovat její procesní práva. Uvedl: „O to víc je na žalobci, aby konkrétně tvrdil, proč jej rozhodnutí o tom, že je účastníkem řízení, naopak na (jiných) právech zkrátilo.“

87. V nynějším řízení žalobce takový zásah do meritorního rozhodnutí nekonkretizoval. Jeho dřívější působení jako jednatele OGREA a člena orgánu Furdberg přitom zakládalo přinejmenším reálně myslitelnou možnost dotčení jeho právní sféry. Rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2004, č. j. -91, uvádí, že správní orgán musí okruh účastníků „zkoumat a upřesňovat … v průběhu celého řízení“. Žalobní bod je proto nedůvodný.

88. Z obsahu správního spisu plyne, že žalobce nebyl za účastníka řízení označen pouze pro své zařazení na sankční seznam či pro svůj rodinný vztah k otci. Pro posouzení jeho postavení byly podstatné konkrétní vazby žalobce na společnost OGREA a na její mateřskou společnost FURDBERG. Ke dni 9. 3. 2022 byl žalobce jediným jednatelem společnosti OGREA; současně se jednalo o den jeho zařazení na sankční seznam podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014. Tato okolnost měla význam pro prvotní zmrazení majetku společnosti OGREA. Žalobce byl rovněž nadále veden jako člen představenstva společnosti FURDBERG.

89. Soud nepřehlédl tvrzení žalobce, že ze svých funkcí odstoupil již dne 4. 3. 2022, ani jeho výhradu, že je třeba rozlišovat mezi odstoupením z funkce a následným zápisem této skutečnosti do veřejného rejstříku. Uvedené tvrzení však samo o sobě nevyvrací věcný podklad pro jeho účastenství. Správní orgány vycházely z objektivně zjistitelných okolností existujících v rozhodné době, včetně údajů v obchodním rejstříku. Nadto okolnosti tvrzeného odstoupení nebyly doloženy způsobem, který by bez dalšího odstranil pochybnosti o skutečném zániku vazeb žalobce na dotčené společnosti.

90. Soud pokládá za významné i to, že žalobce a jeho otec byli zařazeni na sankční seznam ve stejný den a krátce poté byl do kyperského obchodního rejstříku doručen dokument dokládající jejich údajné dřívější odstoupení ze společnosti FURDBERG. Ve správním řízení dále nebyla předložena smlouva o převodu akcií, ač se jedná ou, jež by mohla objasnit změnu vlastnických poměrů. Tyto skutečnosti samy o sobě neprokazují nezákonnost jednání žalobce, avšak ve svém souhrnu odůvodňují závěr, že jeho vztah k osobám a společnostem dotčeným řízením nebyl toliko nahodilý nebo formální.

91. označená žalobcem jako výjimka k opuštění funkce člena představenstva společnosti FURDBERG, datovaná dnem 26. 4. 2024, tento závěr nemění. Jednak byla předložena až v odvolacím řízení, jednak sama o sobě nedokládá, že žalobce z funkce skutečně odstoupil; její obsah navíc nekoresponduje s tehdejším zápisem v kyperském obchodním rejstříku.

92. Argument žalobce, že věcné informace získal až studiem správního spisu a že si nepřál být účastníkem řízení, není způsobilý zpochybnit zákonnost jeho procesního postavení. Účastenství slouží především k ochraně práv a právem chráněných zájmů dotčené osoby a není podmíněno jejím souhlasem. Ostatně žalobce v odvolacím řízení uplatňoval věcné námitky směřující k obraně společnosti OGREA, čímž svá procesní práva jako účastník řízení fakticky využil. Proto i žalobcem předložený důkaz prokazující náklady zastoupení soud posoudil, tak, že tento dokument prokazuje, že mohl relevantně uplatňovat věcné námitky směřující k obraně společnosti OGREA, a tím prokázal, že přibrání za účastníka řízení bylo pro ochranu jeho práv nezbytné.

93. Konečně napadené rozhodnutí nerozhodovalo o účastenství žalobce. I kdyby žalobce s dřívějším rozhodnutím o svém procesním postavení nesouhlasil, nemohla by tato námitka bez prokázání vlivu na zákonnost nyní přezkoumávaného rozhodnutí sama o sobě vést k jeho zrušení.

94. K účinkům kyperského rejstříku, čl. 8 nařízení a změnám v orgánech Furdberg

95. Žalovaný ani FAÚ netvrdily, že veřejný zápis v kyperském rejstříku má sám o sobě konstitutivní účinky, ani že o platnosti převodu rozhodoval „kyperský rejstříkový soud“. Namítané nepřesné označení správce rejstříku proto nemá vliv na zákonnost výroku. Podstatné je, že zápis DP ve veřejném rejstříku nebyl v rozhodné době změněn a žalobci proti němu nepředložili přesvědčivý souhrn důkazů, který by v kontextu celé věci prokázal skutečný a účinný převod.

96. Žalobci rovněž nesprávně dovozují zpětnou aplikaci . Správní orgány z později přijaté úpravy nevyvodily samostatnou povinnost žalobců ani jí nezaložily nezákonnost převodu. Poukázaly na ni jen jako na doklad, že unijní normotvůrce považuje dispozice s majetkem uskutečněné krátce před zařazením na seznam za typově rizikové z hlediska obcházení sankcí. Takový podpůrný argument není nepřípustnou retroaktivní aplikací práva. Stejný přístup aproboval NSS v rozsudku OGREA, bod 42.

97. Personální změny ve Furdberg proto soud nehodnotí izolovaně ani jako automatický důkaz obcházení sankcí. Jde však o jednu z indicií, která spolu s načasováním převodu, neprovedením rejstříkové změny a nepředložením smlouvy podporuje závěr o neprokázání odchodu DP z vlastnické a ovládací struktury.

98. K aplikaci sankčního režimu, důkaznímu standardu a povaze opatření

99. Žalobci se mýlí, pokud dovozují, že řízení o omezení nakládání s majetkem má povahu správního trestání a že je proto nutný standard „nade vší pochybnost“ či výhradně přímé důkazy. Zmrazení majetku je dočasným preventivním omezujícím opatřením; vlastnictví neodnímá, ale omezuje nakládání s majetkem. NSS v rozsudku OGREA uvedl, že jde o „politické a preventivní omezující opatření, nikoli trest“ (bod 36), a že se proto neuplatní pravidla trestního či přestupkového řízení (bod 52).

100. To neznamená, že správní orgány mohou rozhodovat na základě libovůle. Musí zjistit stav bez důvodných pochybností a své úvahy řádně odůvodnit. Této povinnosti zde dostály. Hodnotily jednotlivé důkazy v jejich souvislosti, nikoli izolovaně, a vysvětlily, proč je u takto strukturovaných transakcí legitimní vycházet z řetězce vzájemně se podporujících nepřímých indicií. Právní jednání uskutečněné před zařazením na seznam navíc nepožívá ochrany, je-li jeho skutečným účelem obcházení sankcí; srov. rozsudek OGREA, bod 47.

101. Tvrzení o ukončení hotelového provozu, majetkové újmě a zásahu do dobré pověsti nemění závěr o splnění zákonných podmínek pro použití čl. 2 nařízení. Tyto následky mohou být významné při posuzování žádostí o výjimku či jiných právních prostředků, samy však nevyvracejí vlastnictví nebo ovládání majetku DP.

102. Žalobkyně nemá pravdu, dovozuje-li, že řízení o omezení nakládání s majetkem podle § 12 zákona o provádění mezinárodních sankcí je řízením o správním trestání. Jeho předmětem není vyslovení viny a uložení trestu, ale provedení přímo použitelných unijních omezujících opatření vůči majetku, který náleží, je držen nebo ovládán sankcionovanou osobou. Zmrazení majetku je preventivním opatřením, které vlastnictví neodnímá, nýbrž omezuje možnost s majetkem nakládat.

103. Nejvyšší správní soud v rozsudku OGREA výslovně odmítl aplikaci zásad trestního či přestupkového řízení na tento typ řízení a uvedl, že se nejedná o rozhodování o trestním obvinění (bod 52). Žalobcem požadovaný standard výhradně přímých a „nevyvratitelných“ důkazů proto nemá oporu v právní úpravě. Správní orgány však i v tomto řízení musí zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit. Této povinnosti v nynější věci dostály.

104. Soud dále souhlasí se závěrem NSS, že právní jednání, které je sice tvrzeno jako uskutečněné před zařazením osoby na sankční seznam, nemůže požívat právní ochrany, jestliže jeho skutečným účelem bylo obcházení sankčních opatření. Článek 9 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 zakazuje vědomou a úmyslnou účast na činnostech, jejichž cílem nebo následkem je obcházení těchto opatření (bod 47 rozsudku OGREA).

105. K délce řízení

106. Soud nepopírá, že prvoinstanční řízení trvalo déle, než předpokládá . Samotné překročení pořádkové lhůty však bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost meritorního rozhodnutí. NSS v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. -40, uvedl: „To, že správní orgán nevydá rozhodnutí ve lhůtě předvídané , sice nelze označit za správný postup, bez dalšího však nepůsobí nezákonnost rozhodnutí ve věci samé.“

107. V dané věci se jednalo o rozsáhlé mezinárodní skutkové prověřování, zahrnující zahraniční korporátní dokumentaci, komunikaci se zahraničními subjekty, více účastníků a opakované výzvy k součinnosti. Žalobci navíc nevyužili opatření proti nečinnosti podle . Neprokázali ani konkrétní souvislost mezi délkou řízení a nesprávností skutkového nebo právního závěru. Námitka proto nemůže obstát.

108. K zápisu do obchodního rejstříku

109. Tento žalobní bod se týká pouze rozhodnutí ze dne 7. 11. 2024. Žalobci namítají, že údaj o sankčním režimu obchodního podílu byl zapsán již v návaznosti na příkaz z 18. 9. 2023 a přetrval i po podání odporu.

110. Ani tato námitka nemůže vést ke zrušení napadeného meritorního rozhodnutí. Žaloba směřuje proti rozhodnutí žalovaného o omezení nakládání s obchodním podílem, nikoliv proti samostatnému úkonu rejstříkového soudu nebo FAÚ při provedení zápisu. Žalobci netvrdili a neprokázali, že by namítaný zápis předurčil výsledek dokazování nebo jinak ovlivnil zákonnost rozhodnutí ze dne 3. 7. 2024 a následného rozhodnutí žalovaného. I kdyby byl dřívější zápis vadný, šlo by o vadu bez vlivu na zákonnost nyní přezkoumávaného rozhodnutí ( ).

111. Zákon o provádění mezinárodních sankcí současně stanoví, že odvolání proti rozhodnutí o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem nemá odkladný účinek ( ). Sankční opatření proto nelze považovat za neúčinné jen proto, že proti němu byl podán opravný prostředek. V každém případě se žalovaný s podstatou námitky vypořádal; další rozvedení historického režimu rejstříkového zápisu nebylo pro zákonnost potvrzovaného výroku nutné.

112. K tvrzené nepřezkoumatelnosti

113. Napadená rozhodnutí jsou přezkoumatelná. Z jejich odůvodnění jsou patrné podklady, úvahy při hodnocení důkazů i právní důvody výroku; splňují tedy požadavky . NSS v rozsudku ze dne 24. 4. 2014, č. j. -21, vyložil, že smyslem odůvodnění je ozřejmit, proč správní orgán rozhodl určitým způsobem, aby bylo možné ověřit soulad jeho důvodů s právem a vyloučit libovůli.

114. Správní orgán není povinen jednotlivě opakovat každé dílčí tvrzení účastníka, pokud z rozhodnutí jasně plyne, proč určitou důkazní větev nepovažuje za dostatečnou. Řízení před prvostupňovým a odvolacím orgánem navíc tvoří jeden celek; srov. rozsudek NSS ze dne 20. 6. 2007, č. j. -65. Žalovaný ve spojení s rozhodnutími FAÚ dostatečně vysvětlil, proč nepovažoval tvrzený převod akcií za prokázaný, proč nepřisoudil rozhodující význam listinám předloženým žalobci a proč aplikoval .

115. Napadené rozhodnutí je srozumitelné a obsahuje dostatečné skutkové i právní důvody, na nichž žalovaný založil závěr o uplatnění sankčních opatření na majetek žalobkyně. Žalovaný se vypořádal s podstatou jejích námitek, zejména s tvrzeným převodem akcií společnosti FURDBERG, s významem údajů v kyperském obchodním rejstříku a evidenci skutečných majitelů, jakož i s významem zahraničních rozhodnutí a stanovisek. Případné dílčí nepřesnosti v odůvodnění samy o sobě nezpůsobují nepřezkoumatelnost, umožňuje-li rozhodnutí přezkum jeho zákonnosti.

116. Soud neshledal také žádnou vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost napadených rozhodnutí. Žaloby proto podle zamítl.

Závěr a náklady řízení

117. Napadená rozhodnutí byla vydána v souladu se zákonem. Správní orgány byly oprávněny posoudit, zda bankovní účty a obchodní podíl žalobkyně představují majetek, na který dopadají mezinárodní sankce, a zda tento majetek náleží, je držen nebo ovládán X., osobou uvedenou v rozhodné době na sankčním seznamu Evropské unie.

118. Nepříslušelo jim naopak přezkoumávat věcnou správnost jeho zařazení či ponechání na tomto seznamu; touto otázkou se mohou zabývat pouze příslušné orgány a soudy Evropské unie.

119. Soud při svém rozhodování vyšel též ze závěrů rozsudku NSS č. j. -61, který ve skutkově shodné věci žalobkyně posuzoval omezení nakládání s její nemovitostí. Odlišnost druhu dotčeného majetku nemůže vést k odlišnému právnímu posouzení rozhodné otázky skutečného vlastnictví a ovládání žalobkyně prostřednictvím společnosti FURDBERG Holding Limited.

120. Správní orgány založily svůj závěr o trvajícím skutečném vlastnictví X .na uceleném řetězci vzájemně se podporujících okolností. Nevyšly pouze z nezměněného zápisu v kyperském obchodním rejstříku, nýbrž též z načasování tvrzeného převodu akcií, z následného podání k rejstříku po zařazení X. na sankční seznam, z neprovedení navrhovaného zápisu, z nestandardních změn v orgánech společnosti FURDBERG a zejména z nepředložení smlouvy o převodu akcií, ačkoli žalobci z její existence vyvozovali pro sebe příznivé důsledky. V kontextu provádění mezinárodních sankcí nelze požadovat výlučně přímý důkaz účelovosti jednání; správní orgány mohly hodnotit i nepřímé indicie ve vzájemné souvislosti a s přihlédnutím k riziku obcházení sankčních opatření.

121.y předložené žalobci, včetně právních stanovisek, interních dokumentů společnosti FURDBERG, prohlášení jejích zástupců a údajů z evidence skutečných majitelů, uvedený závěr nevyvrátily. Evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem, jehož obsahem by byl FAÚ vázán, a zápis v ní nepředstavuje autoritativní rozhodnutí o vlastnictví akcií společnosti FURDBERG. Ani sdělení francouzského sankčního orgánu ve vztahu k jiným společnostem nemá pro české správní orgány závazný význam.

122. Nedůvodná je rovněž námitka vycházející z rozsudků Tribunálu Soudního dvora Evropské unie. Tyto rozsudky se týkaly konkrétních aktů o ponechání X. na sankčním seznamu, nemohly však zbavit správní orgány povinnosti vycházet ze sankčního seznamu účinného v době jejich rozhodování. Pozdější vývoj v unijních řízeních proto sám o sobě nezpůsobuje nezákonnost přezkoumávaných rozhodnutí.

123. Námitky týkající se účastenství X., délky správního řízení, rejstříkového zápisu, zahraničních sankčních seznamů či údajné nepřezkoumatelnosti neshledal soud způsobilými zpochybnit zákonnost napadených rozhodnutí.

124. Soud proto žaloby jako nedůvodné zamítl podle

125. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci neměla úspěch, a proto jí nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci měl naopak plný úspěch žalovaný, avšak v řízení mu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Soud mu proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

Praha 20. srpna 2026

JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.