Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 A 24/2026 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Vierou Horčicovou ve věci

žalobce:

proti

žalovanému:

A. U., nar. X., stát. příslušnost Rusko,

bytem X.,

zastoupený JUDr. Akbulat Kadiev, advokát,

sídlem Václavské nám. 775/8, Nové Město, 110 00 Praha 1

Ministerstvo vnitra,

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci žalobcově žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu vedené pod sp.zn. OAM-24941/TP-2025, ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14. 270 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce, advokáta JUDr. Akbulata Kadieva.

Odůvodnění:

I.

Předmět sporu a tvrzení účastníků

1. Žalobce se správní žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu vedené pod sp.zn. OAM-24941/TP-2025.

2. Žalobce podal dne 3. 9. 2025 žádost o vydání povolení k trvalému pobytu podle , o pobytu cizinců na území České republiky. Žalobce se domáhá, aby soud žalovanému uložil povinnost v této věci rozhodnout, neboť žalovaný nevydal meritorní rozhodnutí ani po uplynutí zákonné lhůty a ani po použití prostředku ochrany proti nečinnosti.

3. Žalovaný ve vyjádření ze dne 29.7.2026 potvrdil, že dosud meritorní rozhodnutí nevydal. Současně uvedl, že ve věci došlo k pochybení na straně správního orgánu: spis byl déle než jeden a půl měsíce na kontaktním pracovišti určen k seznámení, avšak žalobci nebyla doručena výzva k seznámení se s podklady rozhodnutí. Žalovaný deklaroval úmysl tuto výzvu dodatečně odeslat a rozhodnout po uplynutí lhůty k vyjádření. Žalobu považuje za nedůvodnou toliko potud, že předpokládá brzké vydání rozhodnutí.

II. Posouzení věci soudem

4. Podle § 68 odst. 1 zákona o pobytu cizinců se povolení k trvalému pobytu na žádost vydá cizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě nejméně 5 let. Žádost podle tohoto ustanovení podává cizinec ministerstvu za podmínek § 69 odst. 5 zákona o pobytu cizinců.

5. Podle § 169t odst. 6 písm. h) bodu 2 zákona o pobytu cizinců ministerstvo o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li podána na území, rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti.

6. V nynější věci proto zákonná lhůta k vydání rozhodnutí uplynula dne 2. 11. 2025. Žalovaný netvrdil ani nedoložil žádnou zákonnou skutečnost, která by běh této lhůty stavěla nebo jinak odůvodňovala její překročení v rozsahu, k němuž došlo.

7. Podle se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud správnímu orgánu uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

8. Žalobce tuto podmínku splnil.

9. Po marném uplynutí zákonné lhůty požádal dne 2. 4. 2026 Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o přijetí opatření proti nečinnosti podle . Komise následně opatřením ze dne 28. 4. 2026, č. j. MV-59276-4/SO-2026, přikázala správnímu orgánu konat. Ani poté však žalovaný meritorní rozhodnutí nevydal.

10. Žaloba je také včasná. Byla podána dne 1. 7. 2026, tedy ve lhůtě jednoho roku od marného uplynutí zvláštní zákonné lhůty ve smyslu .

11. Nejvyšší správní soud vyložil, že pro věcné projednání nečinnostní žaloby musí žalobce tvrdit nečinnost správního orgánu, který má povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, a bezvýsledné vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti. Srov. rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2020, č. j. -31.

12. Tyto podmínky jsou v posuzované věci rovněž naplněny.

13. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti soud posuzuje existenci nečinnosti podle skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí ( ).

14. Rozhodné proto je, zda žalovaný v tomto okamžiku vydal rozhodnutí, jímž se řízení o žádosti žalobce končí. Jestliže správní orgán v průběhu soudního řízení rozhodne, nečinnost odpadá; srov. rozsudek NSS ze dne 23. 4. 2015, č. j. -36.

15. V dané věci však žalovaný existenci takového rozhodnutí netvrdí, naopak výslovně uvádí, že je hodlá vydat teprve po provedení dalších procesních úkonů.

16. Žalovaný je tedy nadále nečinný. Od podání žádosti uplynulo více než deset měsíců, a od marného uplynutí šedesátidenní zákonné lhůty více než osm měsíců. Tento stav přetrval i po uplatnění opatření proti nečinnosti nadřízeným správním orgánem. Žalovaný přitom sám připustil, že výzva k seznámení se s podklady rozhodnutí nebyla žalobci doručena nikoli z důvodů na straně žalobce, ale v důsledku administrativního pochybení správního orgánu.

17. Vysvětlení žalovaného spočívající v nepředpokládaných organizačních důvodech a vyšším počtu žádostí nemůže nečinnost ospravedlnit. Při hodnocení přiměřenosti délky správního řízení nelze přihlížet k vnitřním podmínkám fungování správního orgánu, jako jsou lidské zdroje, organizace práce nebo pracovní vytíženost; srov. rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2009, č. j. -79. Tím spíše nemůže být na újmu žalobce přičítána okolnost, že žalovaný pro svoji předchozí nečinnost přistoupil až v červnu 2026 k opětovnému vyžádání dokladů, jejichž časová platnost mezitím uplynula.

18. Žalovaný je oprávněn a povinen opatřit podklady nezbytné pro zákonné rozhodnutí, včetně toho, aby žalobci umožnil seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Tato procesní povinnost však nemůže legitimizovat průtahy, které byly vyvolány vlastní nečinností žalovaného. Zejména nepostačuje pouhé sdělení, že k rozhodnutí dojde v budoucnu, není-li současně rozhodnutí skutečně vydáno.

19. Pokud jde o další žalobní námitky, žalobce namítá, že první výzva ze dne 1. 6. 2026 k opětovnému předložení dokladu o zajištění ubytování a prostředků k pobytu byla vyvolána výhradně průtahy žalovaného. Soud shledává, že tato výtka dokresluje intenzitu a délku nečinnosti. Žalovaný nerozporuje, že podklady byly opětovně vyžádány až po výrazném překročení zákonné lhůty. Posouzení, zda byl postup při vyžádání jednotlivých dokladů v souladu se zákonem a zda jejich nepředložení či nedostatečnost může ovlivnit výsledek řízení, však náleží především žalovanému v meritorním rozhodnutí. Žalobce dále nesouhlasí s druhou výzvou ze dne 13. 6. 2026, v níž žalovaný vyhodnotil doložené příjmy jako nedostatečné. Tvrdí zejména, že žalovaný nesprávně zohlednil náklady nezletilé dcery, která nežije s žalobcem, ale s její matkou, a tím nepřípustně vytvořil samostatnou domácnost dítěte. Ani tuto námitku nemůže soud v nynějším řízení věcně posoudit.

20. Nečinnostní žaloba slouží k odstranění procesní nečinnosti a nemůže nahrazovat žalobu proti budoucímu rozhodnutí; soud v ní nemůže žalovanému předjímat, jak má vyložit podmínky § 71 zákona o pobytu cizinců ani jaký obsah má mít meritorní rozhodnutí. Srov. rozsudek NSS ze dne 10. 7. 2014, č. j. -82, a rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2004, č. j. -80. Bude-li žalobce s budoucím rozhodnutím nesouhlasit, může se proti němu bránit prostředky určenými k přezkumu rozhodnutí správního orgánu.

21. Tvrzení žalobce o šikanózním postupu nebo podjatosti pracovníků žalovaného soud neshledal pro rozhodnutí o nečinnostní žalobě významným. Pro vyhovění žalobě postačuje závěr, že žalovaný měl povinnost rozhodnout, zákonná lhůta marně uplynula, žalobce vyčerpal prostředek ochrany podle a žalovaný dosud rozhodnutí nevydal. V nynější věci není nutné ani možné hodnotit subjektivní pohnutky úředních osob.

Stanovení lhůty k vydání rozhodnutí

22. Je-li žaloba důvodná, soud uloží správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než lhůta určená zvláštním zákonem ( ). Při stanovení lhůty má soud určit dobu co nejkratší, která však ještě reálně umožní provést nezbytné úkony a vydat rozhodnutí; srov. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, č. j. -57.

23. Soud stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku. Tato lhůta je kratší než šedesátidenní zákonná lhůta, avšak přiměřená. Žalovaný podle vlastního vyjádření disponuje spisovým materiálem, hodlá žalobce již jen vyzvat k seznámení se s podklady a po uplynutí poskytnuté lhůty vydat rozhodnutí. Žalobce již reagoval na výzvu z 1. 6. 2026 a své stanovisko k druhé výzvě podal dne 17. 6. 2026. Třicetidenní lhůta proto poskytuje dostatečný prostor k řádnému dokončení řízení, avšak zároveň respektuje jeho dosavadní nepřiměřenou délku a účel soudní ochrany proti nečinnosti.

II.

III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

24. Soud seznal, že žalovaný je v řízení o žalobcově žádosti nečinný, a proto mu podle uložil povinnost vydat o této žádosti rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Délku této lhůty soud považuje s ohledem na dosavadní délku řízení za přiměřenou.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením věta první , dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce má tak právo na náhradu nákladů řízení, jež tvoří náklady za uhrazený soudní poplatek a náklady zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů. Náklady řízení tak tvoří:

a) Odměna za 2 úkony právní služby po 4 620 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, [§ 7, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. b, d) ve znění účinném od 1. 1. 2025].

b) Paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč za každý z těchto 2 úkonů právní služby (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025).

c) Částka 2130 Kč odpovídající DPH v sazbě 21 % z položek a) a b), jelikož žalobcův zástupce je plátce DPH ( , , ve spojení s ).

Náklady řízení včetně zaplaceného soudního poplatku tak činí 14 270 Kč a žalovaný je povinen je nahradit v přiměřené 30denní lhůtě k rukám žalobcova zástupce ( ve spojení s ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 21. srpna 2026

JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.