Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 21/2026 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaje), soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci

žalobce:

J. K.

bytem X

zastoupený JUDr. Janem Salmonem, advokátem

sídlem Revoluční 763/15, Praha 1

proti

žalovanému:

Magistrát města Karlovy Vary

sídlem Moskevská 2035/21, Karlovy Vary

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 9. 4. 2026 o poskytnutí informací,

takto:

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o informace ze dne 9. 4. 2026 v části, v níž se žalobce domáhal poskytnutí jmenného seznamu řidičů vozidel, kteří s monitorovacími vozidly, která dohlížejí na řádné parkování v Karlových Varech, vykonávají činnost, včetně vyznačení, kdo z řidičů vykonával činnost s vozidlem ve dnech 8. 9. 2025 a 9. 9. 2025, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Salmona, advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 20 404 Kč.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení podle , o svobodném přístupu k informacím, zahájeném na základě žádosti žalobce ze dne 9. 4. 2026 o informace. Žalovaný měl být nečinný ohledně rozhodnutí o žádosti žalobce v části, v níž se domáhal poskytnutí jmenného seznamu řidičů vozidel, kteří s monitorovacími vozidly, která dohlížejí na řádné parkování v Karlových Varech, vykonávají činnost, včetně vyznačení, kdo z řidičů vykonával činnost s vozidlem ve dnech 8. 9. 2025 a 9. 9. 2025 (dále jen „Řízení“).

2. Žalovaný ke shora uvedené žádosti žalobci přípisem ze dne 22. 4. 2026 sdělil, že „řidiči vozidla CamCar jsou dva. Jejich iniciály (celá jména podléhají ochraně osobních údajů v rámci evropské i národní legislativy) jsou M. K. a M. K.V dotazovaných dnech vozidlo řídil M. K.“. Žalobce dne 28. 4. 2026 vůči právě uvedenému poskytnutí informace podal stížnost ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že mu požadovaná informace byla poskytnuta toliko částečně, aniž by bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí. Nadřízený orgán žalovaného (Krajský úřad Karlovarského kraje) dne 26. 5. 2026 potvrdil postup žalovaného. Nadřízený orgán uvážil, že žalovaný poskytl informaci v zákonném rozsahu, neboť uvedení toliko iniciál řidičů vozidla odpovídá požadavkům právní úpravy na ochranu osobních údajů, která právo žalobce na informace omezuje.

II.

Žaloba

3. Žalobce shrnul dosavadní průběh Řízení a uvedl, že žalovaný měl požadovanou informaci (jmenný seznam) buď poskytnout, nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. To v zákonné lhůtě neučinil a je tedy nečinný.

III.

Vyjádření žalovaného k žalobě

4. Žalovaný ve svém vyjádření tvrdil, že k žádné nečinnosti z jeho strany v projednávané věci nedošlo. Žalovaný upozornil na to, že stížnost žalobce předložil nadřízenému orgánu, který o ní rozhodl.

IV.

Další vyjádření žalobce a žalovaného

5. Podle žalobce je argumentace žalovaného mimoběžná s důvody žaloby. Žalobce žalovanému nevytýkal, že by podanou stížnost na postup při vyřizování žádosti nepostoupil nadřízenému orgánu, ani netvrdil, že by nadřízený orgán o této stížnosti nerozhodl. Žalobce nečinnost žalovaného spatřoval v něčem jiném – v tom, že jeho žádost nebyla vyřízena ve vztahu k žádosti o jmenný seznam řidičů vozidel, neboť žalovaný žalobci tento jmenný seznam neposkytl.

6. Žalovaný uvedl, že žalobcovu žádost vyřídil „beze zbytku“ a nemohl být tedy nečinný.

V.

Posouzení věci

7. Vzhledem k tomu, že účastníci výslovně vyjádřili svůj souhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání (žalovaný ve vyjádření k žalobě a žalobce v replice), rozhodl soud v souladu s bez nařízení jednání.

8. Žaloba je důvodná.

9. Nečinností správního orgánu se rozumí objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsaných lhůtách nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. -41, č. 2785/2013 Sb. NSS). Zákon o svobodném přístupu k informacím v § 15 odst. 1 věta první stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti. Lhůta pro vyřízení žádosti činí ve smyslu § 14 odst. 5 písm. d) téhož zákona 15 dní od přijetí žádosti.

10. Žalovaný se v nyní projednávané věci brání tím, že žalobcovu stížnost na postup při vyřizování informace předložil včas nadřízenému orgánu a ten o ní řádně rozhodl. Ve shodě s žalobcem má soud za to, že tato argumentační linie se zcela míjí s předmětem posuzovaného případu. Je třeba si totiž uvědomit, že žalobce se podanou žalobou brání vůči zcela jinému skutkovému ději. Ten spočívá v tom, že žalovaný mu v zákonné lhůtě neposkytl informaci v požadovaném rozsahu, ani nevydal odmítavé rozhodnutí, ač je k tomu podle zákona povinen.

11. Obsah správního spisu žalobní tvrzení plně podporuje. Žalovaný vskutku neposkytl jmenný seznam řidičů monitorovacího vozidla, žalobci sdělil pouze iniciály těchto osob s dovětkem, že uvedení jmen a příjmení v plném rozsahu mu brání zákonné požadavky na ochranu osobních údajů. Aniž by se soud jakkoliv vyjadřoval ke správnosti této argumentace (následně rozvinuté nadřízeným orgánem v rámci posouzení stížnosti), je třeba zdůraznit, že rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti skutečně vydáno nebylo.

12. Pouze proti takovému negativnímu rozhodnutí ve věci samé připouští zákon podat odvolání (viz § 16 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím), tj. vůči němu věcně brojit. Samotné vyřízení stížnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jakožto prostředku ochrany před nečinností, nadřízeným orgánem nepředstavuje rozhodnutí ve smyslu a žalobce se tak nemůže domáhat přezkumu zákonnosti důvodů v něm uvedených ve správním soudnictví. Vyřízení stížnosti je pouze nástrojem sloužícím ke splnění podmínky řízení pro nečinnostní žalobu uvedené v větě první , podle níž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

13. Lze tudíž uzavřít, že žalovaný, který ke dni vydání tohoto rozsudku požadovanou informaci v plném rozsahu neposkytl, zároveň ale ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí dané informace, je nečinný.

VI.

Rozhodnutí soudu a náklady řízení

14. Jelikož soud shledal žalobu důvodnou, výrokem I. tohoto rozsudku uložil v souladu s žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti o informace, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, tj. v zákonné lhůtě k poskytnutí informací, resp. pro vydání rozhodnutí o odmítnutí poskytnout informace.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Plně procesně úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 20 404 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 18 404 Kč, kterou tvoří odměna za 3 úkony právní služby po 4 620 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a repliky dle , , , d) advokátního tarifu], 3 paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle advokátního tarifu a 21 % DPH podle in fine ze součtu těchto částek ve výši 3 194 Kč. Dále jde o zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč [položka 18 odst. 2 písm. d) přílohy k , o soudních poplatcích]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku ( ). Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena s přihlédnutím k možnostem žalovaného tuto platbu realizovat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 24. srpna 2026

Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.