Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 A 20/2025 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Josefem Strakou ve věci

žalobce: M. K., IČO: X

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem

sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2025, č. j. 049583/2025/KUSK/OSŽPS/RAU,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Podstatou sporu je otázka, zda byly splněny podmínky pro zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále „ “), zejména, zda právní orgán učinil nezbytné kroky ke zjištění řidiče, za kterého provozovatel označil osobu žijící v zahraničí, avšak současně s adresou na území ČR.

Shrnutí přestupkového řízení

2. Městská policie Brandýs nad Labem – Stará Boleslav postoupila nad dne 13. 8. 2024 postoupila městská policie postoupila dne Městskému úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále „městský úřad“) oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit blíže nezjištěný řidič tím, že dne 12. 8. 2024 při řízení motorového vozidla překročil na nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km. h-1, neboť v ulici Královická v Brandýse nad Labem mu byla naměřena rychlost jízdy 63 km. h-1. Změřené vozidlo bylo vozidlo reg. zn. X, jehož provozovatelem je žalobce.

3. Na základě obdrženého oznámení městský úřad postupem podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu vyzval žalobce (coby provozovatele) k uhrazení určené částky za spáchání přestupku s poučením, že žalobce může městskému úřadu sdělit údaje ohledně totožnosti řidiče. Žalobce určenou částku neuhradil, nicméně sdělil, že vozidlo řídil pan R. M., bytem X USA, adresa v ČR X (dále „označený řidič“).

4. Městský úřad nejprve neúspěšně vyzval žalobce k doplnění data narození označeného řidiče. Poté písemně vyzval přímo označeného řidiče k podání vysvětlení. Písemnost mu doručoval na žalobcem uváděnou adresu v ČR – X. Zásilka obsahující doručovanou písemnost se však vrátila dne 11. 12. 2024 s odůvodněním, že adresát nemá domovní schránku, do které by bylo možné zásilku vložit. Městský úřad pokus o doručení zopakoval a znovu adresoval předvolání k podání vysvětlení řidiči vozidla na žalobcem uváděnou adresu v ČR, avšak i tato zásilka se vrátila zpět z důvodu, že adresát nemá domovní schránku, a to dne 28. 1. 2025.

5. Městský úřad následně usnesením ze dne 17. 2. 2025, č. j. MÚBNLSB-OD-19744/2025-SKRJA, rozhodl o odložení věci dopravního přestupku řidiče, a to z důvodu, že se nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti konkrétní osobě. Téhož dne vydal i příkaz č. j. MÚBNLSB-OD-19748/2025-SKRJA (dále jen „příkaz“), jímž byl žalobce shledán vinným, že jako provozovatel vozidla reg. zn. X nezajistil plnění povinností řidiče (jenž překročil nejvyšší povolenou rychlost na území obce), čímž porušil povinnost provozovatele dle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu a spáchal přestupek podle § 125f odst. 1 téhož zákona. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta 2 000 Kč včetně paušální náhrady nákladů řízení. Žalobce však proti příkazu podal odpor. Po jeho zrušení městský úřad pokračoval v řízení, načež rozhodnutím ze dne 11. 3. 2025, č. j. MÚBNLSB-OD-29648/2025-SKRJA (dále „prvostupňové rozhodnutí“), shledal žalobce vinným z téhož přestupku jako předtím v příkazu a uložil mu i stejný správní trest.

6. Odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 6. 2025, č.j. 049583/2025/KUSK/OSŽPS/RAU (dále „napadené rozhodnutí“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

7. Proti napadenému rozhodnutí se žalobce brání žalobou podle , (dále „ “).

II. Obsah podání účastníků

Žaloba

8. Žalobce namítá, že podle § 125h odst. 6 zákona o silničním provozu se sdělení totožnosti řidiče vozidla provozovatelem považuje za podání vysvětlení. Jestliže tedy žalobce správnímu orgánu sdělil totožnost řidiče, měl s tímto sdělením být nakládáno jako se záznamem o podaném vysvětlení, který však nelze použít jako důkazní prostředek. Podle žalobce slouží podání vysvětlení učiněné provozovatelem vozidla před zahájením řízení pouze k tomu, aby si správní orgán ujasnil, zda přestupkové řízení zahájí a vůči komu tak případně učiní. Označí-li provozovatel vozidla jinou osobu jako řidiče v době spáchání přestupku, je správní orgán povinen tuto osobu kontaktovat a vyzvat ji k podání vysvětlení. Teprve po marném vyčerpání kroků směřujících ke zjištění skutečného pachatele přestupku lze podle žalobce přistoupit k postihu provozovatele vozidla. V projednávané věci žalobce městskému úřadu sdělil totožnost řidiče, toho však městský úřad nekontaktoval. Žalobce dále tvrdí, že označený řidič měl na adrese v ČR k dispozici domovní schránku, což dokládá odkazy na náhledy z internetových mapových aplikací Mapy.cz a Google Maps. V této souvislosti namítá, že pokud by domovní schránka neexistovala, nemohla by být do ní zanechána ani výzva k vyzvednutí zásilky. Současně zastává názor, že správní orgán měl označenému řidiči doručovat primárně na adresu jeho trvalého pobytu v USA a až druhotně na adresu v ČR. Jelikož tak městský úřad neučinil, nevyčerpal všechny nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku.

Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předesílá, že je mu znám rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2025, č. j. -25, v němž soud posuzoval případ totožné osoby označované jako řidič vozidla, která měla podle tvrzení provozovatelů opakovaně řídit vozidla různých subjektů po celé České republice. Soud tehdy dovodil, že bez součinnosti této osoby nebylo možné spolehlivě objasnit skutkový stav a dospět k závěru, zda vozidlo skutečně řídila. Současně zdůraznil, že pro tento závěr nebylo rozhodné, zda se jí podařilo doručit písemnosti či nikoliv. Žalovaný dále uvádí, že již z této dřívější věci měl poznatek o tom, že označený řidič se nachází ve USA a je prakticky nekontaktní, a proto považoval doručování na zahraniční adresu za nadbytečné. K námitce žalobce týkající se existence domovní schránky na adrese řidiče v České republice žalovaný připojuje fotografii z náhledu streetview ze serveru Mapy.cz., kterým se snaží doložit, že se na uvedené adrese domovní schránka skutečně nachází, avšak není nijak označena. Podle žalovaného přitom neoznačená schránka nevylučuje zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky, brání však doručení samotné zásilky jejím vhozením do schránky

II. Posouzení věci soudem

10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán ( věta první ).

11. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, jelikož účastníci ani na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nesdělili, že by s tímto postupem nesouhlasili ( ). Soud nepovažoval za nezbytné jednání nařizovat, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z napadeného rozhodnutí, podání účastníků a obsahu správního spisu.

12. Žaloba není důvodná.

13. Jádrem sporu je otázka, zda byly splněny zákonné podmínky pro zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla. Žalobce je přesvědčen, že městský úřad neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, pokud se i přes znalost jména, příjmení a adresy trvalého pobytu osoby řidiče v době spáchání přestupku nepokusil řidiče kontaktovat.

14. Podle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu: „[p]rovozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“

15. Podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu se právnická nebo fyzická osoba dopustí přestupek tím, že „jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“

16. Podle § 125f odst. 4 písm. a) zákona o silničním provozu správní orgán projedná přestupek provozovatele vozidla, „pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, ale nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.“

17. Podle § 125f odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu: „[o]becní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a nezahájil řízení o tomto přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.“

18. K tomu, za jakých podmínek je naplněn požadavek pokud učinil nezbytné kroky ve smyslu posledně citovaného ustanovení, se opakovaně vyjadřovala judikatura Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“).

19. Judikatura jednak dovodila, že správní orgány jsou povinny vyvinout dostatečné úsilí směřující ke zjištění řidiče coby skutečného pachatele přestupku (viz např. rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2020, č. j. -36), přičemž tyto kroky musí učinit ještě před zahájením řízení proti provozovateli, později je nemůže již dodatečně napravovat (srov. zejména rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2026, č. j. -50, nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2026, č. j. -34). Poměřováno čistě těmito požadavky, může se postup správních orgánů v nyní posuzované věci jevit na první pohled jako ne zcela vyčerpávající, neboť ve věci byly učiněny dva opakované pokusy o doručení na adresu v ČR a žádný pokus o doručení na adresu v USA.

20. Judikatura ovšem dovodila také to, že po správních nelze vyžadovat rozsáhlé kroky směřující k určení totožnosti přestupce, nemají-li pro takové zjištění potřebné indicie a případné označení řidiče provozovatelem vozidla po zaslání výzvy zjevně nevede k nalezení pachatele přestupku (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2015, č. j. -46, odst. 18, ze dne 24. 8. 2016, č. j. -33, či ze dne 23. 11. 2016, č. j. -29). Typicky v případech zjevných obstrukcí, nebo v případech, kdy provozovatel vozidla jako řidiče označí osobu s adresou pobytu v zahraničí, judikatura klade relativně nízké požadavky na to, jaké kroky musí správní orgán učinit dříve, než zahájí správní řízení s provozovatelem vozidla (srov. např. rozsudky ze dne 25. 3. 2020, č. j. -27, ze dne 13. 1. 2020, č. j. -21, ze dne 30. 1. 2019, č. j. -18, ze dne 4. 10. 2017, č. j. -29, ze dne 29. 6. 2016, č. j. -53, a ze dne 18. 5. 2016, č. j. -22). Za určitých okolností lze za dostatečné úsilí považovat i zaslání jediné výzvy k podání vysvětlení, jestliže provozovatel vozidla označí jako řidiče osobu žijící v zahraničí (srov. rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2020, č. j. -36, nebo ze dne 18. 11. 2025, č. j. -30, odst. 13).

21. Soud má za to, že nyní posuzovaná věc spadá do shora zmiňované kategorie případů, kdy je třeba klást na kroky správních orgánů relativně nízké požadavky.

22. Jak již bylo uvedeno, žalobce označil za řidiče osobu s trvalým pobytem v USA a s doručovací adresou v ČR. Městský úřad se dvakrát pokusil doručit výzvu k podání vysvětlení na adresu v ČR, avšak zásilka se pokaždé vrátila s tím, že zde adresát nemá k dispozici schránku. V této situaci se na první pohled může jevit důvodná argumentace žalobce, proč nebyl učiněn pokus o doručení do USA. Jak ovšem správně zkonstatoval žalovaný, v situaci, kdy provozovatel označí jako nekontaktního řidiče zahraniční osobu, je v zásadě na něm, aby správnímu orgánu bylo v zásadě na ní, aby správnímu orgánu předložila dostatečné důkazy o její vině, nebo aby se s touto osobou, ideálně předem, dohodla na soukromoprávní odpovědnosti, pokud nechtěla sama nést finanční důsledky jejího protiprávního jednání, načež ocitoval související část rozsudku NSS ze dne 3. 11. 2015, č. j. -21 (viz str. 11 napadeného rozhodnutí).

23. Soud konstatuje, že tento závěr žalovaného plně koresponduje s judikaturou, jmenovitě se závěry rozsudku NSS ze dne 5. 6. 2020, č. j. -36, který v odst. 13 téměř shodně uvedl: „Navíc stěžovatelce nic nebránilo pokusit se jí označenou osobu kontaktovat sama a vyzvat ji k vyjádření. Za situace, kdy jako provozovatelka vozidla označila za jeho řidičku nekontaktní zahraniční osobu, bylo v zásadě na ní, aby správnímu orgánu předložila dostatečné důkazy o její vině, nebo aby se s touto osobou, ideálně předem, dohodla na soukromoprávní odpovědnosti, pokud nechtěla sama nést finanční důsledky jejího protiprávního jednání. Jak totiž Nejvyšší správní soud konstatoval v rozsudku ze dne 11. 12. 2014, č. j. - 21, 'stejně tak jako provozovatel vozidla obvykle dbá na ochranu své majetkové hodnoty, bude též v jeho zájmu, aby při vědomí o povinnostech, které pro něj vyplývají ze zákonné úpravy, působil i na jiné osoby (tzn. zajistil dodržování povinností řidiče a pravidel provozu srov. § 125f odst. 1 zákona) ve snaze co nejvíce eliminovat negativní účinky, které mu jako provozovateli mohou vzniknout přímo při užívání jeho vozidla, byť způsobené třetími osobami, v rozporu s veřejnoprávními normami'“ (zdůraznění doplněno zdejším soudem).

24. Soud proto nemůže jinak než zopakovat, že ani žalobci nic nebránilo tomu, aby označeného řidiče sám kontaktoval a vyzval k vyjádření. Tím spíše v situaci, kdy byl žalobce ze strany městského úřadu výslovně vyzván k doplnění sdělení ohledně označeného řidiče (viz přípis ze dne 31. 10. 2024, č. j. MÚBNLSB-OD-142979/2024-SKRJA). Na tuto výzvu však žalobce nijak nereagoval, ačkoli je to právě on, kdo by jakožto provozovatel vozidla měl disponovat informacemi o osobě, které své vozidlo svěřil k užívání, případně mít možnost takovou osobu kontaktovat a zprostředkovat její součinnost správnímu orgánu. Musel si přitom být dobře vědom, že doručování do zahraničí může být spojeno s komplikacemi, a proto bylo v jeho zájmu, aby si opatřil dostatek informací pro možnost jiného způsobu kontaktování tohoto řidiče (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2025, č. j. -30, odst. 15). Zůstal-li žalobce v tomto směru vzdor výzvě městského úřadu pasivní, pak musí nést odpovědnost za důsledky protiprávního jednání osoby, které svěřil vozidlo. Tím spíš v situaci, kdy o osobě řidiče zjevně nějaké další poznatky měl a má, neboť později v žalobě neváhal argumentovat existencí poštovní schránky označeného řidiče viditelné přes mapové prohlížeče mapy.cz. či googlemaps. Jestliže tedy byl schopen opatřit si i takové informace, nelze bez dalšího přijmout představu, že by neměl možnost poskytnout správním orgánům další součinnost směřující ke zkontaktování označeného řidiče. V kontextu těchto okolností nelze městskému úřadu vytýkat, že by při zjišťování osoby řidiče nevyvinul dostatečné úsilí

25. Dále nelze přehlédnout, že v odvolacím řízení žalovaný učinil dotaz na cizineckou polici, která k jeho dotazu sdělila (viz její přípis ze dne 15. 5. 2025, č. j. CPR-14586-163/ČJ-2025-930012), že u označeného řidiče neeviduje žádný záznam o povoleném pobytu v ČR. Tím se potvrdilo, že žalobce již na samém počátku sdělil adresu v ČR, která nikdy nebyla způsobilá plnit funkci reálné doručovací adresy, a že pokusy městského úřadu o doručení na tuto adresu byly od počátku odsouzeny k nezdaru. Tato skutečnost měla dva zásadní důsledky: Jednal naznačila, že sdělení údajů o řidiči mohlo mít obstrukční charakter. Zejména však zvýraznila význam žalobcovy pasivity spočívající v tom, že ani přes výzvu městského úřadu neposkytl k označenému řidiči žádné doplňující informace, které by mohly přispět k jeho zkontaktování. Za této situace totiž zbývala již pouze adresa v USA, jejíž využití je z povahy věci spojeno s vyššími nároky, časovou prodlevou i zvýšenými náklady, a to i při plném využití postupu podle , . Ostatně žalobce setrval v pasivitě i poté, co jej žalovaný výzvou ze dne 20. 5. 2025 seznámil s novými podklady pro vydání rozhodnutí, mezi nimiž byla právě i uvedená zpráva cizinecké policie. V kontextu těchto okolností tím spíše nelze správním orgánům vytýkat, že by nevyvinuly dostatečné úsilí ke zkontaktování označeného řidiče.

26. Za zcela klíčové soud považuje zjištění žalovaného, že týž označený řidič byl uváděn rovněž v dalších přestupkových věcech evidovaných v rozhodovací činnosti žalovaného, konkrétně ve věci vedené pod sp. zn. SZ_015863/2023 KUSK (viz str. 10 napadeného rozhodnutí). Dle soudu tím žalovaný poukázal na možný obstrukční charakter jednání žalobce, jenž k označení řidiče využívá osobu, která se objevuje i v jiných přestupkových věcech a u níž se současně opakovaně nedaří navázat kontakt či jí řádně doručovat. Nutno podotknout, že s tímto závěrem není v žalobě vedena žádná argumentační polemika. Veškerá žalobní argumentace je založena toliko na tom, že správní orgány nezasílaly označenému řidiči písemnosti na adresu trvalého pobytu, aniž by bylo jakkoli reflektováno zjištění žalovaného, že osoba stejného jména a totožné adresy byla identifikována také v jiných přestupkových věcech, v nichž rovněž vznikaly obdobné problémy s jejím kontaktováním a doručováním. Tato okolnost přitom významně oslabuje přesvědčivost žalobcovy argumentace a podporuje závěr, že správní orgány měly důvodné pochybnosti o tom, zda označení této osoby skutečně směřovalo ke zjištění pachatele přestupku

27. Obstrukční charakter žalobcova postupu žalovaný dále dokreslil ve vyjádření k žalobě, v němž přiléhavě poukázal na věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. . I v této věci byla totiž jako řidič označena tatáž osoba jako v nyní projednávaném případě (tj. R. M., bytem X, USA). Soud ověřil, že tomu tak skutečně bylo, tedy že nyní označený řidič (jmenovaný R. M.) byl označen i ve věci sp. zn. . Ačkoli se jednalo o řízení vedené s jiným žalobcem, tak jako zástupce zde vystupoval na straně tentýž právní zástupce (JUDr. Emil Flegel) jako v nyní projednávané věci sp. zn. . Tato okolnost by sama o sobě nezakládala nepravdivost tvrzení o osobě řidiče. Ve spojení s ostatními zjištěnými skutečnostmi však významně posiluje pochybnosti o tom, že používání jména R. M. včetně adresy v USA představuje součást představuje součást procesní strategie založené na opakovaném označování osoby dlouhodobě pobývající v zahraničí a obtížně dosažitelné pro potřeby vedení přestupkového řízení. V kombinaci se zjištěním žalovaného, že osoba stejného jména a totožné adresy byla uváděna rovněž v dalších přestupkových věcech (viz opět str. 10 napadeného rozhodnutí), má soud za to, že zde existuje ucelený skutkový řetězec podporující závěr o obstrukčním charakteru žalobcovy procesní strategie.

28. Jak přitom bylo s odkazem na výše citovanou judikaturu vysvětleno (viz odst. 20 výše), v případech vykazujících zjevné známky obstrukčního jednání nebo v situacích, kdy je jako řidič označena osoba s adresou pobytu v zahraničí, nelze na správní orgány klást nepřiměřeně vysoké požadavky stran činění nezbytných kroků ve smyslu § 125f odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu. V nyní posuzované věci se přitom kumulují oba zmiňované faktory, tedy jednak označení osoby s adresou v USA a jednak existence okolností nasvědčujících obstrukční procesní strategii. Za této situace soud dospívá k závěru, že městský úřad vyvinul dostatečné úsilí ke zjištění a zkontaktování označeného řidiče a že podmínky pro přechod na odpovědnost provozovatele vozidla byly splněny. Žalobní námitky jsou proto nedůvodné.

29. Soud neshledal důvod provádět důkaz žalobcem odkazovanými náhledy přes internetové prohlížeče mapy.cz. či googlemaps, a to pro zjevnou nadbytečnost takového důkazu. I kdyby se potvrdilo, že na náhledu přes funkci streetview či na jiných snímcích místa by byla viditelná poštovní schránka (jak je v žalobě tvrzeno), neměnilo by to nic na tom, vzhledem k obstrukčnímu charakteru žalobcovy procesní strategie nebylo ze strany správních orgánů nezbytné vyvíjet úsilí ke zjištění řidiče ve větším rozsahu, než činily.

30. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl ( ; výrok I).

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s , kdy soud nepřiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly (výrok II).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 7. července 2026

Josef Straka v. r.

samosoudce