Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 A 19/2025 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci

žalobce: P. P.

bytem X

zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem

sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha

proti

žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina

sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2025, č. j. KUJI 42928/2025, sp. zn. 249/2025 OOSC/57,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 9. 5. 2025, č. j. KUJI 42928/2025, sp. zn. 249/2025 OOSC/57, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 21 404 Kč k rukám JUDr. Emila Flegela, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2025, č. j. KUJI 42928/2025, sp. zn. 249/2025 OOSC/57, kterým žalovaný podle , (dále jen „“), zamítl odvolání žalobce jako opožděné.

2. Žalobce uvedeným odvoláním, podaným dne 22. 4. 2025, napadl rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy, odboru dopravy (dále jen „magistrát“), ze dne 11. 2. 2025, č. j. MMJ/OD/51828/2025-ChZ, sp. zn. SZ-MMJ/OD/47202/2024/29.

3. Uvedeným rozhodnutím magistrát uznal žalobce vinného tím, že dne 14. 6. 2024 v 11:08 hod. řídil motorové vozidlo tov. zn. Mercedes, RZ X, v obci Jihlava, část Pávov-páteřní, část Pávov poblíž č.p. 69, kde je rychlost jízdy stanovena na 50 km/h, nedovolenou rychlostí, neboť mu byla hlídkou Městské policie Jihlava pomocí laserového rychloměru LTI 20/20 TruCAM naměřena na vzdálenost 255 metrů od postavení hlídky rychlost jízdy 76 km/h (s možnou odchylkou měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h), tedy po odečtu toleranční odchylky ve prospěch řidiče nejnižší možná rychlost 73 km/h. Tímto jednáním žalobce porušil , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „“), čímž se dopustil z nedbalosti přestupku podle bodu 3 zákona o silničním provozu. Magistrát za uvedený přestupek uložil žalobci podle a , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „“), ve spojení s zákona o silničním provozu pokutu ve výši 2 000 Kč, spolu s povinností uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 2 500 Kč podle a , o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.

I. Shrnutí procesního postoje žalobce

4. Žalobce předně namítá, že magistrát nikdy nedoručil rozhodnutí o přestupku jeho zmocněnci, ač byl v době jeho vydání zastupován. Doručení rozhodnutí o přestupku přímo žalobci nemělo ve smyslu účinky pro běh lhůt. V daném případě se tak lhůta k podání odvolání nerozběhla a ani neuplynula. Žalobce zdůrazňuje, že doručení písemnosti zastoupenému účastníkovi nemá účinky na běh lhůt, pokud zákon nestanoví jinak. Ve vztahu k posuzované věci platí, že skutečnost, že písemnost byla doručena i zastoupenému účastníkovi řízení, je pro běh lhůty nerozhodná. Žalobce v tomto smyslu odkazuje na závěry rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2012, č. j. -31.

5. Pokud žalobce podal odvolání před tím, než bylo rozhodnutí o přestupku doručeno zmocněnci, šlo de facto o odvolání podané předčasně. Vadu nedoručení rozhodnutí zmocněnci nelze zhojit doručením přímo účastníkovi řízení. Postup magistrátu, který žalobci neměl rozhodnutí

o přestupku vůbec doručovat, tak byl nezákonný. Žalobce dokazuje rovněž na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, č. j. -61.

6. Žalovaný tudíž pochybil, pokud odvolání žalobce proti rozhodnutí magistrátu zamítl jako opožděné podle .

7. V replice k vyjádření žalovaného žalobce setrval na své dosavadní argumentaci a doplnil, že podal odvolání toliko z předběžné opatrnosti, když bylo zjevné, že správní orgány nehodlají doručit rozhodnutí o přestupku jeho zmocněnci. Odvolání tak nebylo podáno opožděně, nýbrž šlo o řádné odvolání. Pokud jde o seznámení se s obsahem rozhodnutí o přestupku zmocněncem, tak k tomu žalobce uvádí, že k řádnému seznámení nedošlo. Žalobce uvádí, že zmocněnci pouze „informativně“ vyfotografoval a poslal první stranu rozhodnutí o přestupku.

8. Žalobce má za to, že tím, že žalovaný zamítl odvolání jako opožděné, zatížil napadené rozhodnutí nezákonností. Z uvedeného důvodu žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před soudem.

II. Shrnutí procesního postoje žalovaného

9. Žalovaný ve svém vyjádření nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné

a odůvodněné. Zdůrazňuje, že v dané věci je podstatné, že magistrát dne 10. 2. 2025 vydal usnesení, kterým nepřipustil zastoupení žalobce obecným zmocněncem R. N. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne 12. 2. 2025, tedy žalobce od tohoto okamžiku věděl, že zmocněnec ho nemůže zastupovat. Dále žalovaný zdůrazňuje, že doručil žalobci v návaznosti na blanketní odvolání podané obecným zmocněncem výzvu k odstranění vad odvolání ze dne 17. 3. 2025 a umožnil mu, aby se s odvoláním podaným obecným zmocněncem „ztotožnil“, a to ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy. Žalobce však na uvedenou výzvu nereagoval, a až dne 22. 4. 2025 sám podal blanketní odvolání. Je přitom zřejmé, že žalobce se ze své datové schránky s rozhodnutím o přestupku materiálně seznámil, stejně jako se s tímto rozhodnutím musel seznámit zmocněnec žalobce, pokud proti němu podal dne 20. 2. 2025 odvolání.

10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před soudem.

III. Posouzení věci

11. Žaloba byla podána včas ( , , dále jen „“), osobou k tomu oprávněnou ( ), žaloba je přípustná (, a

).

12. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů ( ), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného ( ) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O věci rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle

13. Podle správní orgán usnesením rozhodne o tom, že nepřipustí zastoupení na základě plné moci, pokud zmocněnec vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně, nejde-li o advokáta nebo jinou osobu poskytující právní služby soustavně a za úplatu podle jiného zákona.

14. Podle si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.

15. Podle zástupce podle a 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

16. Podle s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.

17. Podle správní orgán pomůže podateli odstranit nedostatky odvolání nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, jestliže odvolání nemá náležitosti předepsané v a .

18. Podle se vydáním rozhodnutí rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle , popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:".

19. Podle se proti usnesení může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek. Proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat.

20. Podle opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

21. Předně je třeba určit okamžik, kdy bylo obecnému zmocněnci doručeno usnesení o nepřipuštění zastupování žalobce, protože od tohoto okamžiku se odvíjí odpověď na otázku, zda bylo samotné rozhodnutí magistrátu ve věci samé (o přestupku) doručeno v souladu se zákonem, a kdy a zda tak žalobci započala běžet lhůta k podání odvolání. Účinné doručení rozhodnutí o přestupku nastává v okamžiku, kdy se adresát (tedy zástupce účastníka řízení, trvalo-li zastoupení) s písemností seznámil na základě doručení nebo jiným prokazatelným způsobem (nahlížení do spisu, srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2023, č. j. -29, bod 22).

22. Ze správního spisu soud zjistil, že magistrát rozhodl usnesením ze dne 10. 2. 2025, č. j. MMJ/OD/51500/2025-ChZ, o tom, že se zastoupení žalobce zvoleným obecným zmocněncem nepřipouští, protože tento zmocněnec vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně a nejde o advokáta nebo jinou osobu poskytující právní služby soustavně za úplatu. Z doručenek datových zpráv založených ve správním spisu soud zjistil, že usnesení o nepřipuštění zastupování žalobce obecným zmocněncem bylo magistrátem doručováno jak žalobci, tak obecnému zmocněnci. Žalobci bylo toto usnesení zasláno (vypraveno) dne 12. 2. 2025 a doručeno bylo téhož dne. Obecnému zmocněnci bylo usnesení zasláno (a dodáno) do datové schránky dne 11. 2. 2025, avšak k jeho doručení došlo až dne 21. 2. 2025.

23. Magistrát rovněž doručoval rozhodnutí o přestupku následně napadené odvoláním podaným nejprve dne 20. 2. 2025 obecným zmocněncem i později dne 22. 4. 2025 i žalobcem, a to pouze žalobci. Do datové schránky žalobce bylo zasíláno (a dodáno) dne 11. 2. 2025, přičemž téhož dne bylo i doručeno (sám žalobce se s jeho obsahem tudíž seznámil dne 11. 2. 2025).

24. Dne 20. 2. 2025 bylo z datové schránky obecného zmocněnce zasláno magistrátu blanketní odvolání. Dne 17. 3. 2025 vyzval magistrát žalobce, výzvou doručenou mu téhož dne do jeho datové schránky, aby ozřejmil, zda podával odvolání proti rozhodnutí o přestupku, a aby je stanoveným způsobem doplnil. Na tuto výzvu žalobce ve stanovené lhůtě nereagoval, ale dne

22. 4. 2025 podal sám blanketní odvolání.

25. Pro posouzení důvodnosti žaloby a sporné právní otázky posouzení „včasnosti“ žalobcem podaného odvolání, resp. posouzení tohoto podání jako takového, jsou rozhodná pravidla, která upravují vztah mezi obecným zmocněncem a zastoupeným. Pro tento vztah je typické, že obecný zmocněnec jedná jménem zastoupeného, přičemž účinky jeho úkonů se přímo přičítají zastoupenému; obecný zmocněnec tak svým jednáním vyvolává vznik práv a povinností na straně zastoupeného. Z uvedeného důvodu stanoví, že písemnosti určené zastoupenému se doručují výhradně jeho zmocněnci, přičemž pouze takové doručení má účinky pro založení běhu lhůt v řízení. Toto pravidlo je prolomeno výjimkou, podle níž se zastoupenému doručují písemnosti, které jej povolávají k osobnímu provedení určitého úkonu. I v takovém případě však lhůta k provedení úkonu začíná běžet teprve doručením písemnosti zástupci (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2009, č. j. -60, či ze dne 12. 1. 2017, č. j. -26).

26. Je přitom nesporné, že usnesení o nepřipuštění zastoupení žalobce bylo obecnému zmocněnci doručeno až dne 21. 2. 2025 (to nerozporuje ani žalovaný). Do právní moci uvedeného usnesení (ta nastala uplynutím lhůty k napadení uvedeného usnesení odvoláním) tak trvaly účinky zastoupení žalobce obecným zmocněncem v plném rozsahu.

27. Nejvyšší správní soud ve vztahu k rozhodnutí o přestupku opakovaně dovodil, že nespadá do okruhu písemností uvedených v , které se doručují nejen zástupci, ale i zastoupenému. Při oznámení rozhodnutí o přestupku totiž správní orgán nepotřebuje osobní součinnost účastníka řízení, a proto je s ohledem na smysl procesního zastoupení doručuje výhradně jeho zmocněnci (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, č. j.

). Tento právní názor Nejvyšší správní soud následně potvrdil i ve své další judikaturní praxi (např. rozsudky ze dne 9. 6. 2016, č. j. , ze dne 27. 10. 2016, č. j. , bod 18, či ze dne 10. 1. 2018, č. j. , bod 17). Závěr, podle něhož se konečné rozhodnutí ve věci samé, jímž je za přestupek uložen správní trest, doručuje výhradně zástupci účastníka řízení a pouze takové doručení má účinky založení běhu lhůt, pak Nejvyšší správní soud znovu zopakoval i ve svém rozsudku ze dne 18. 11. 2022, č. j. , bod 26). Doručení rozhodnutí, jímž je ukládán správní trest za přestupek, zastoupenému účastníku řízení namísto jeho zmocněnci v nyní posuzované věci tak představuje ve smyslu výše citované judikatury vadu řízení.

28. Projevíli účastník řízení vůli být v přestupkovém řízení zastoupen zmocněncem, je správní orgán povinen daný projev vůle respektovat a veškeré písemnosti určené účastníku řízení, s výjimkou těch, které vyžadují jeho osobní součinnost, doručovat výlučně zvolenému zmocněnci. Pouze za splnění těchto podmínek může procesní zastoupení naplnit svůj účel, kterým je zajistit ochranu práv a oprávněných zájmů osoby, vůči níž je vedeno sankční řízení.

29. Vydal-li (vypravil-li) magistrát rozhodnutí o přestupku dne 11. 2. 2025, tedy v době, kdy zastoupení žalobce obecným zmocněncem stále trvalo, měl předně rozhodnutí o přestupku doručovat obecnému zmocněnci. Na postup magistrátu, který v uvedeném období doručoval rozhodnutí o přestupku pouze žalobci, je proto nutné nahlížet jako na postup v rozporu s výše citovanými pravidly ( ). Nesprávné doručení pouze žalobci bylo, pokud jde o zahájení odvolacího řízení, zhojeno tím, že obecný zmocněnec podal proti rozhodnutí o přestupku odvolání. K podání odvolání byl obecný zmocněnec žalobce oprávněn až do nabytí právní moci usnesení o nepřipuštění jeho zastoupení (srov. též závěry soudu k otázce přípustnosti uvedeného odvolání vyslovené ve věci téhož žalobce a žalovaného v rozsudku ze dne 23. 7. 2026, č. j. -35). Odvolání nepochybně podala oprávněná osoba a počalo tak běžet řízení

o odvolání; v něm bylo na žalovaném, aby se zaměřil na obsahové vady odvolání ze dne

20. 2. 2025 (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2017, č. j. -26).

30. Správní orgány postupovaly nesprávně, pokud účinky odvolání podaného dne 20. 2. 2025 nepřičítaly žalobci. Odvolání proti rozhodnutí o přestupku proto bylo podáno již dne 20. 2. 2025 a to oprávněnou osobou. V době, kdy bylo žalovanému doručeno blanketní odvolání samotného žalobce, odvolací řízení stále běželo; proto byl žalovaný povinen k tomuto úkonu přihlédnout a posoudit je podle obsahu případně jako setrvání na již podaném odvolaní (obecným zmocněncem) či jeho doplnění.

31. Za této situace důvod zamítnutí podání ze dne 22. 4. 2025 jako opožděného odvolání s odkazem na datum doručení rozhodnutí o přestupku přímo žalobci dne 11. 2. 2025 není správný a zákonný. Proto napadené rozhodnutí nemůže jako zákonné v rámci soudního přezkumu obstát, neboť uvedený nesprávný závěr je nosným (a jediným) důvodem napadeného rozhodnutí.

32. Soud proto podle napadené rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu V něm je žalovaný podle vázán výše vysloveným právním názorem.

IV. Náklady řízení

33. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 4 620 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba, replika), společně se třemi režijními paušály po 450 Kč (, , ] a d], , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb, advokátní tarif), a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen odvést ( ), celkem tedy 21 404 Kč. K zaplacení k rukám advokáta žalobce byla žalovanému stanovena přiměřená lhůta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 27. července 2026

Mgr. Kateřina Kopečková, Ph.D. v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje P. H.