Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 390/2023-265

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D. sídlem Vinohradská 34/30, 120 00 Praha 2

o zaplacení 55 000 Kč

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení části 55 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení části 55 000 Kč, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 55 000 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že u Krajského soudu v Ostravě je pod sp.zn. Anonymizováno insolvenční spisová značka vedeno insolvenční řízení proti společnosti právnická osoba. (dále je „dlužník“). Žalobkyně je jedním z věřitelů, který do insolvenčního řízení přihlásil svoji pohledávku a je tak účastnicí tohoto řízení. Dalším z věřitelů a současně insolvenčním navrhovatelem je společnost Anonymizováno právnická osoba. (dále jen „Anonymizováno“). Insolvenční řízení je od počátku provázeno řadou sporů mezi Anonymizováno a dlužníkem a mezi věřiteli navzájem, mj. je zpochybňována existence pohledávky Anonymizováno. Žalobkyně si proto zajistila právní analýzu pohledávky tohoto věřitele. Z analýzy vyplynulo, že pohledávka společnosti Anonymizováno je velice sporná, dle dlužnice neexistující. Žalovaný jako daňový poradce Anonymizováno vystavil dne datum potvrzení podle , toto potvrzení bylo podmínkou pro osvědčení pohledávky Anonymizováno a tedy i podmínkou pro prokázání její věcné legitimace k podání insolvenčního návrhu na dlužníka. Protiprávním jednáním žalovaného, díky němuž došlo k osvědčení pohledávky společnosti Anonymizováno, ačkoli tato neexistovala, vznikla žalobkyni škoda. Ta spočívá v tom, že osvědčením pohledávky získala Anonymizováno aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu na dlužníka, což vedlo k zásadnímu snížení dobytnosti pohledávky žalobkyně. Pohledávka Anonymizováno za dlužníkem byla přiznána rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. Anonymizováno. Proti němu podal dlužník dovolání, k návrhu dlužníka byla vykonatelnost rozsudku KS Ostrava usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č.j. Anonymizováno odložena, i přesto podala Anonymizováno proti dlužníku insolvenční návrh a k výzvě insolvenčního soudu doložila potvrzení dle vystavené žalovaným. Bez tohoto potvrzení by došlo bez dalšího k zamítnutí insolvenčního návrhu Anonymizováno z důvodu nedostatku aktivní legitimace. Žalovaný při vystavení potvrzení jednal protiprávně (z důvodů, které žalobkyně v žalobě podrobně popsala), důsledkem čehož dochází k neoprávněnému uplatnění pohledávky Anonymizováno v insolvenčním řízení; nebýt jednání žalovaného spočívajícímu ve vydání nepravdivého potvrzení, nemohla by Anonymizováno pohledávku uplatnit, přičemž její uplatnění znamená pro žalobkyni nemožnost dosáhnout uspokojení její přihlášené pohledávky. Žalobkyně v insolvenčním řízení dlužníka uplatnila jako věřitelka několik pohledávek (pohledávku Anonymizováno ve výši 123 783 Kč, pohledávku AnonymizovánoAnonymizovánove výši 11 059,40 Kč, pohledávku Anonymizováno ve výši 61 250,20 Kč a další), prozatím se domáhá náhrady škody pouze v částce 55 000 Kč.

2. Žalovaný nárok sporoval a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žaloba je v prvé řadě předčasná, neboť insolvenční řízení vedené ve věci dlužníka stále trvá, jeho výsledek nelze předjímat a bude znám až po právní moci rozvrhového usnesení, z něhož teprve bude možno zjistit, zda v jakém rozsahu bude pohledávka žalobkyně uspokojena. V majetkové podstatě dlužníka jsou zahrnuty i nemovité věci, tedy lze předpokládat, že k minimálně částečnému uspokojení věřitelů dojde. Úpadek dlužníka nadto způsobila sama žalobkyně vyvedením podstatné části majetku v úmyslu znemožnit společnosti Anonymizováno uspokojení její pohledávky dosahující cca 70 000 000 Kč. Za toto jednání je žalobkyně jako právnická osoba společně se svým jednatelem a společníkem adresa trestně stíhána pro zločin poškození věřitele podle § 222 odst. 1, 2 a 4 tr. zákoníku. U dlužníka bylo naplněno několik zákonných domněnek úpadku, kdy např. ve lhůtě nepředložila insolvenčnímu soudu seznam majetku a závazků, trval u ní stav předlužení a měla závazky u nejméně dalších třech věřitelů dlouhodobě po splatnosti. Jedním z věřitelů byla společnost Anonymizováno s pohledávkou 14 240 639,20 Kč osvědčenou a zjištěnou nejen potvrzením vystaveným žalovaným, ale zejména usnesením Krajského soudu v Ostravě o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka, z jehož bodu č. hodnota plyne, že insolvenční soud shledal pohledávku společnosti Anonymizováno z pravomocného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne datum jako existující, s tím, že jde o pohledávku ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne datum ve výši 14 240 639,20 Kč, která byla splatná nejpozději dne datum. Potvrzení žalovaného nemělo za úkol osvědčit existenci pohledávky, a tím aktivní legitimaci společnosti Anonymizováno k podání insolvenčního návrhu, ale pouze doložit, že tato společnost o pohledávce účtuje; tato povinnost směřuje k zamezení podávání šikanózních insolvenčních návrhů. Rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. Anonymizováno, v němž soud mj. uvedl, že s námitkami dlužníka směřujícími vůči potvrzení vydanému žalovaným se soud prvního stupně řádně vypořádal, soud není oprávněn hodnotit, zda o pohledávce insolvenčního navrhovatele je účtováno správně, podstatné je, že o pohledávce insolvenční navrhovatel účtuje. Takové potvrzení není důkazem existence pohledávky, má jen zabránit podávání šikanózních insolvenčních návrhů, což není tento případ. Samotné vystavení potvrzení ze strany žalovaného tak není v žádném vztahu kauzality ke zjištění úpadku dlužníka. Nadto pohledávka žalobkyně, jejíž zhoršenou dobytnost žalobkyně tvrdí, vznikla až 15. 12. 2021, tedy později než žalovaný vystavil předmětné potvrzení.

3. Soud nařídil ústní jednání na datum. Podáním doručeným soudu dne datum v Anonymizováno hodin požádala žalobkyně o odročení jednání z důvodu podání návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě v důvodu vhodnosti (delegace vhodná), přičemž návrh na delegaci vhodnou učinila součástí téhož podání. Návrh odůvodnila tak, že s ohledem na předpokládaný rozsah dokazování spočívající mj. ve výslechu znalců a svědků bude dosaženo rychlejšího, hospodárnějšího a spolehlivějšího zjištění skutkového stavu věci, která souvisí s insolvenčním řízením vedeným Krajským soudem v Ostravě. Soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně na delegaci vhodnou není důvodem pro odročení věci. Žalobkyně sama podala žalobu k Okresnímu soudu v Příbrami, usnesení o postoupení věci zdejšímu soudu jí bylo doručeno dne datum a o jednání nařízeném na datum věděla žalobkyně od datum, kdy jí bylo doručeno předvolání. Návrh na delegaci vhodnou však vznesla až pouhý den před nařízeným jednáním v odpoledních hodinách, což soud považuje za obstrukční postup. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, , „jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají, že institut návrhu na delegaci vhodnou ( ) je účastníkem řízení zneužíván k obstrukci a cílenému protahování občanského soudního řízení, soud nepředkládá věc k rozhodnutí o takovém návrhu nejblíže společně nadřízenému soudu. Pro výsledek řízení o opravných prostředcích může mít skutečnost, že soud návrh na delegaci vhodnou nepředložil soudu, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, a o věci meritorně rozhodl, význam jen tehdy, dospěje-li soud, který o opravném prostředku rozhoduje, k závěru, že o jednání, jež je zneužitím procesních práv účastníka ( ), nešlo.“ Podle musí být žádost o odročení jednání podložena důležitým důvodem a musí být učiněna včas. Důvodnost a včasnost omluvy a žádosti o odročení je třeba posuzovat vždy individuálně, s ohledem na konkrétní okolnosti případu. V usnesení ze dne 15. 2. 2022 soud shledal, že žádost o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním není včasná za situace, kdy ačkoliv byla účastníkovi kolize jednání známa již delší dobu, omluvu a žádost o odročení zaslal soudu den před jednáním. Obdobně má soud v posuzované věci za to, že žalobkyně mohla návrh na delegaci vhodnou vznést kdykoli od podání žaloby a nebyl žádný důvod, proč s takovým návrhem vyčkávat do odpoledních hodin posledního dne před nařízeným jednáním. Proto soud návrh na delegaci vhodnou nepředkládal Nejvyššímu soudu a ve věci jednal. Dle ustálené judikatury pak není povinností soudu v případě, že žádosti o odročení jednání nevyhoví, účastníka o nevyhovění vyrozumět. Je věcí účastníka přesvědčit se, zda návrhu na odročení bylo vyhověno (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 1998 sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ČR, I.ÚS 1499/15 ze dne 19. 1. 2016). Soud proto podle projednal věc v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Soud zjistil tento skutkový stav: Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne datum, č.j. Anonymizováno, rozhodl o zamítnutí žaloby žalobkyně Anonymizováno, kterou se domáhala zaplacení částky 14 240 822,20 Kč s příslušenstvím. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě v pořadí třetím rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl. Žalovaná společnost Anonymizováno požádala v rámci podaného dovolání o odklad vykonatelnosti. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. -1210, byla odložena do právní moci rozhodnutí o podaném odvolání proti němu (zjištěno z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, Anonymizováno).

5. Žalovaný vydal dne datum jako daňový poradce potvrzení podle . V něm sděluje a potvrzuje, že společnost Anonymizováno jako věřitel účtuje o pohledávce za dlužníkem Anonymizováno, jedná se o pohledávku v nominální výši 14 240 639,20 Kč. Potvrzení bylo vydáno na žádost Anonymizováno pro účely jeho použití v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. Anonymizováno insolvenční spisová značka (zjištěno z potvrzení podle i.z. ze dne datum).

6. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. Anonymizováno insolvenční spisová značkaAnonymizováno byl k návrhu věřitelů Anonymizováno (jako navrhovatelka a)) a právnická osoba (jako navrhovatelka b)) zjištěn úpadek dlužníka a na její majetek byl prohlášen konkurs. Takto insolvenční soud rozhodl mj. s odůvodněním, že věřitel Anonymizováno má za dlužníkem pohledávku pravomocně přiznanou rozhodnutím soudu, kterým je insolvenční soud vázán, na tom nic nemění ani skutečnost, že vykonatelnost rozhodnutí byla odložena (body Anonymizováno - Anonymizováno usnesení). Tato skutečnost vylučuje, že by insolvenční řízení bylo zahájeno na základě neexistující pohledávky. Insolvenční soud sice navrhovatelku dle § 105 odst. 1 o.z. vyzval k doložení potvrzení dle tohoto ustanovení a společnost Anonymizováno výzvu splnila, k osvědčení její pohledávky a aktivní legitimace Anonymizováno v dané věci však dle názoru insolvenčního soudu postačuje pravomocný rozsudek soudu, byť jeho vykonatelnost byla odložena (bod Anonymizováno usnesení). Námitky dlužníka k tomuto potvrzení podpořené odborným vyjádřením tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO byly insolvenčním soudem shledány jako nedůvodné (bod Anonymizováno usnesení). K odvolání dlužníka bylo usnesení o zjištění jeho úpadku potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, č.j Anonymizováno Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně se správně vypořádal s námitkami dlužníka týkajícími se potvrzení žalovaného podle § 105 odst. 1 i.z. s tím, že takové potvrzení není důkazem existence pohledávky a má jen zabránit podávání šikanózních insolvenčních návrhů, což není tento případ (bod Anonymizováno usnesení), insolvenční návrh věřitele Anonymizováno pak byl shledán jako řádný, důvod pro jeho odmítnutí podle § 128 i.z. není, ke dni jeho podání disponovala společnost Anonymizováno pohledávkou za dlužníkem pravomocně přiznanou vykonatelným soudním rozhodnutím, které doložila, v řízení byl nadto osvědčen úpadek dlužníka pohledávkami dalších věřitelů, a to Okresního soudu v Ostravě a Finančního úřadu, a potud je otázka doložení pohledávky Anonymizováno nevýznamná (bod Anonymizováno usnesení).

7. Společnost Anonymizováno přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka svou pohledávku (označenou jako Anonymizováno) ve výši 65 875 957,60 Kč (součástí je jistina 14 240 639,20 Kč), a to jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. Anonymizováno. Insolvenční správce popřel pravost a výši pohledávky s ohledem na neskončené dovolací řízení mezi věřitelem a dlužníkem (zjištěno z přihlášky pohledávky věřitele Anonymizováno). Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. incidenční spisová značka, bylo v řízení žalobě věřitele Anonymizováno podané proti insolvenčnímu správci dlužníka na určení pravosti a výše popřených pohledávek určeno, že pohledávka věřitele Anonymizováno č. Anonymizováno ve výši 65 875 957,60 Kč je po právu, návrh na určení, že je po právu pohledávka Anonymizováno ve výši 64 125,16 Kč byl zamítnut. Takto soud rozhodl s odůvodněním, že pohledávka Anonymizováno byla přiznána pravomocným rozhodnutím soudu, z něhož insolvenční soud vycházel, neboť je jím vázán. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, odvolací soud vyslovil předběžný právní názor, že přihlášená pohledávka Anonymizováno věřitele Anonymizováno je pohledávkou vykonatelnou (zjištěno z vyrozumění Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum).

8. Žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka Anonymizováno pohledávky v celkové výši 196 092,60 Kč (zjištěno z přihlášky pohledávky žalobkyně).

9. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Anonymizováno vyhotoveného ke dni datum soud zjistil, že do majetkové podstaty náleží nezajištěný majetek v celkové hodnotě 150 079 487,79 Kč, částka 389 487,79 Kč je tvořena finančními prostředky, zbývající částka 149 690 000 Kč představuje hodnotu nemovitého majetku dlužníka.

10. Společnost právnická osoba vypracovala k žádosti dlužníka Anonymizováno odborné stanovisko k potvrzení podle § 105 odst. 1 i.z. vystavené žalovaným jako daňovým poradcem dne datum. V odborném stanovisku je uvedeno, že bylo vycházeno z informací sdělených dlužníkem a z blíže neurčených veřejně dostupných informací. Stanovisko obsahuje mj. námitku, že předmětná pohledávka věřitele Anonymizováno není v potvrzení blíže specifikována s výjimkou nominální hodnoty, chybí právní titul jejího vzniku a právní titul, na základě kterého o ní věřitel účtuje, potvrzení bylo vydáno na základě účetních údajů věřitele na dva roky, což je nedostatečné, správnost potvrzení je zpochybněna tím, že je o pohledávce účtováno na účtu „jiné dlouhodobé pohledávky“, z účetních závěrek věřitele Anonymizováno není zřejmá existence příslušenství pohledávky, ačkoli je uplatňováno v soudním řízení, žalovaný jako autor potvrzení je nadto s věřitelem personálně propojen. Společnost právnická osoba tak vyjádřila pochybnosti o správnosti potvrzení vystaveného žalovaným (zjištěno z odborného stanoviska společnosti právnická osoba ze dne datum). K obdobným závěrům o spornosti existence pohledávky Anonymizováno dospěli i daňoví poradci tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO (zjištěno z jejich odborného vyjádření ze dne datum). Metodika zpracování potvrzení a závěry žalovaného byly zpochybněny ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO zpracovaného na objednávku dlužníka Anonymizováno (zjištěno ze znaleckého posudku tituly před jménem adresa a žádosti dlužníka o vypracování znaleckého posudku), a ve znaleckém posudku právnická osoba. zpracovaného rovněž na žádost dlužníka Anonymizováno (zjištěno ze znaleckého posudku č. Anonymizováno).

11. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv, kdy soud zejména neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění z listin týkajících se trestního řízení ve věci žalobkyně a jejího jednatele. Soud neprovedl důkazy navržené žalobkyní (celý insolvenční spis vedený u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. Anonymizováno insolvenční spisová značka, spis vedený Okresním soudem v Ostravě pod sp.zn. Anonymizováno, výzva společnosti Anonymizováno k předložení jejího účetnictví, výzva soudní exekutorce, zda byla pověřena vedením exekuce proti Anonymizováno a zda v jejím účetnictví nalezla pohledávku za dlužníkem), neboť měl z níže uvedených důvodů skutkový stav za dostatečně zjištěný a další dokazování by bylo nadbytečné.

12. Právní posouzení:

13. Podle podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje. Jde-li v případě pohledávky podle věty první o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle .

14. Podle § 128 odst. 2 i.z. nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a je-li insolvenční návrh podán za dlužníka osobou podle § 390a odst. 1, vyzve ji insolvenční soud usnesením k doplnění insolvenčního návrhu v jím určené lhůtě a toto usnesení doručí také dlužníku. (…) Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

15. Podle § 143 odst. 2 i.z. insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku.

16. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Předpokladem pro vznik nároku na náhradu škody je splnění tří podmínek: 1) porušení povinnosti na straně škůdce, 2) vznik škody na straně poškozeného, 3) příčinná souvislost. Soud má v první řadě za to, že žalobkyni tvrzeným jednáním žalovaného (i kdyby spočívalo v porušení povinnosti) nevznikla, alespoň zatím, žádná škoda. Žalobkyně tvrdí, že má za dlužníkem Anonymizováno splatnou pohledávku a že je jedním z věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení dlužníka. Uvedené insolvenční řízení dosud neskončilo, s ohledem na jeho dosavadní průběh, rozsah majetkové podstaty a množství incidenčních sporů má soud za to, že jeho brzký konec očekávat nelze. Ze soupisu majetkové podstaty je pak zřejmé, že dlužník disponuje značným majetkem dosahujícím hodnoty cca 150 000 000 Kč, z čehož plyne, že proběhne zpeněžení majetkové podstaty a výsledkem konkursu bude výplata čistého výtěžku zpeněžení přihlášeným věřitelům, tedy i žalobkyni, podle rozvrhového usnesení. Žaloba je tedy minimálně předčasná, neboť žalobkyni zatím žádná škoda nevznikla a v tuto chvíli nelze jakkoli určit ani předjímat, zda žalobkyni nějaká škoda (tedy nižší uspokojení její pohledávky) vůbec vznikne a v jaké výši.

18. Nadto má soud za to, že není splněna ani podmínka příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného (v tomto případě spočívajícím ve vystavení potvrzení podle § 105 odst. 1 i.z.), a případnou škodou vzniklou žalobkyni. Soud má z obsahu usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č.j. Anonymizováno insolvenční spisová značkaAnonymizováno ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, č.j. Anonymizováno, za to, že úpadek dlužníka byl insolvenčním soudem zjištěn nikoli na základě potvrzení žalovaného podle § 105 odst. 1 i.z., ale na základě skutečností, že Anonymizováno jako insolvenční navrhovatelka prokázala svou splatnou pohledávku za dlužníkem, a to pravomocným soudním rozhodnutím (byť s odloženou vykonatelností), kterým je insolvenční soud vázán, dále byly zjištěny pohledávky dalších věřitelů, čímž je dána jejich mnohost jako jedna z podmínek úpadku, nadto dlužník nesplnil povinnost předložit na výzvu insolvenčního soudu seznamy majetku a závazků. Insolvenční soud v usnesení o zjištění úpadku sám uvádí, že sice vyzval navrhovatelku Anonymizováno k předložení potvrzení podle § 105 odst. 1 i.z., neboť mu to ukládá zákon, stěžejní pro posouzení aktivní legitimace společnosti Anonymizováno k podání insolvenčního návrhu však byl předložený rozsudek. Potvrzení podle § 105 odst. 1 i.z. není důkazem existence pohledávky a má jen zabránit podávání šikanózních insolvenčních návrhů, což, jak uved Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne datum, č.j. Anonymizováno, není tento případ. Tento postup insolvenčního soudu odpovídá i judikatuře, kdy v usnesení , ze dne 30. 9. 2022 Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že „úkolem insolvenčního soudu při hodnocení, zda insolvenční navrhovatel svůj insolvenční návrh doložil řádnou přílohou dle , tak bude především posoudit, zda je potvrzení vystaveno k tomu zákonem určenou osobou, zda se týká pohledávky, z níž insolvenční navrhovatel podle insolvenčního návrhu dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci, a zda potvrzení po obsahové stránce vyhovuje náležitostem plynoucím z . Naopak insolvenční soud nemůže hodnotit věcnou správnost potvrzení (nemá na to odborné předpoklady).“ Insolvenční soud tak správně vyvodil existenci pohledávky věřitele Anonymizováno nikoli z tohoto potvrzení, které není s to zkoumat po věcné stránce, ale z jiných listin, zde z pravomocného rozsudku, kterým bylo žalobě věřitele Anonymizováno vyhověno. I kdyby tak potvrzení vydané žalovaným bylo věcně nesprávné, jak uvádí žalobkyně, nemělo by to na postup insolvenčního soudu žádný vliv; ve světle výše uvedené judikatury totiž pro to, aby byla splněna podmínka podle i.z. stačí, že toto potvrzení bylo věřitelem (insolvenčním navrhovatelem) předloženo, že bylo vystaveno k tomu oprávněnou osobou a že se vztahuje k pohledávce věřitele, z níž tento dovozuje aktivní věcnou legitimaci; skutečnost, že by tyto podmínky nebyly splněny, žalobkyně nenamítá. Jinými slovy má soud za to, že i kdyby žalobkyni zahájením insolvenčního řízení proti dlužníku vznikla škoda, není dána příčinná souvislost mezi touto škodou a potvrzením podle i.z. vystaveným žalovaným, neboť ke zjištění úpadku dlužníka by – soudě podle argumentace insolvenčního soudu – došlo i bez něj, a to na podkladě pravomocného rozsudku.

19. Soud tak uzavřel, že již z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že jí popsaným skutkem žádná škoda (alespoň prozatím) nevznikla, nadto soud neshledal příčinnou souvislost mezi touto případnou škodou a jednáním žalovaného. Soud proto žalobu zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda potvrzení vydané žalovaným podle § 105 odst. 1 i.z. je zákonné a správné a k této otázce proto neprováděl další dokazování navržené žalobkyní.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle a jejich plná náhrada byla přiznána procesně úspěšnému žalovanému. Náklady jsou tvořeny odměnou advokáta podle bodu 5 , advokátního tarifu (a.t.) po 3 300 Kč za úkon za tyto 3 úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne 29. 9. 2023, 3. účast na jednání dne 10. 1. 2024, tedy celkem 9 900 Kč; soud nepřiznal odměnu za podání ze dne 9. 8. 2023 a 22. 9. 2023, neboť se nejedná o vyjádření ve věci samé, ale o podání procesního charakteru (námitka místní nepříslušnosti, reakce na vyjádření žalobkyně k této námitce; vyjádření k osobě trestně stíhaného jednatele žalobkyně, které je však obsahem i následného věcného vyjádření k žalobě). K odměně náleží náhrada hotových výdajů podle a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 900 Kč, a náhrada DPH, tedy 2 268 Kč. Celkové náklady činí 13 068 Kč a žalobkyně je povinna zaplatit je žalovanému ve lhůtě dle k rukám jeho zástupce podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).