Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 27/2026-28
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Michaelou Patočkovou sídlem Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 54 583,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 676,21 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 650,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 676,21 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 650,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 54 583,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 10. 11. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámce ve výši 80 000 Kč, z kterého žalovaný využil 36 322 Kč. Žalovaný se zavázal splatit využitou část úvěrového rámce spolu poplatkem ve výši 1,99 % z částky využitého úvěrového rámce a s úrokem ve výši 0,322 % využité části úvěrového rámce denně. Žalovaný žalobkyni uhradil 1 322,81 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 6 692,88 Kč vypočtenou jako 0,1 % denně z jistiny úvěru, a to za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 12. 9. 2025. Žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 11. 2024 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit využitou část úvěrového rámce spolu poplatkem ve výši 1,99 % z částky využitého úvěrového rámce a s úrokem ve výši 0,322 % využité části úvěrového rámce denně. Strany si dále sjednaly pro případ prodlení žalovaného právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od prvního dne prodlení. Celkové RPSN smlouvy bylo sjednáno ve výši 186,99 % (viz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru). Žalobkyně zaslala žalovanému na účet 36 320 Kč, a to v celkem devíti platbách od 10. 11. 2024 do 1. 2. 2025 (viz listinu nazvanou „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti). Žalovaný uhradil žalobkyni 1 322,81 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 12. 9. 2025 předžalobní výzvu. (viz předžalobní upomínku a podací poštovní lístek)
5. Soud nezjistil nic významného pro řízení z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny od žalobkyně nazvané identifikované příjmy.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému 36 322 Kč, a to na účet žalovaného, což má soud za prokázané z přehledu bankovních transakcí. Žalovaný se vedle jistiny zavázal hradit poplatek ve výši 1,99 % z částky využitého úvěrového rámce a s úrokem ve výši 0,322 % využité části úvěrového rámce denně, tj. 117,53 % úvěrového rámce ročně. RPSN bylo sjednáno ve výši 186,99 %. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Tu žalobkyně požaduje za prvních 90 dnů prodlení žalovaného ve výši 6 692,88 Kč. Stranami sjednaná úroková sazba 117,53 % ročně zakládá hrubý nepoměr mezi stranami a je v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č. j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě sjednaný úrok ve výši 60 % byl v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v listopadu 2024, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,51 % p. a. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že sjednaná smlouva o úvěru je v rozporu s dobrými mravy a je proto stižena absolutní neplatností dle § 588 o. z. Vzájemný vztah účastníků se tak pohybuje v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Žalobkyně zaslala žalovanému 36 322 Kč a ten jí zaplatil 1 322,81 Kč, tedy se žalovaný obohatil na účet žalobkyně o 32 676,21 Kč. Za této situace se soud pro nadbytečnost nezabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní.
10. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu tři pracovní dny. Výzva k plnění byla zaslána dne 10. 9. 2025, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 15. 9. 2025 (§ 573 o. z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 17. 9. 2025. Počínaje následujícím dnem 18. 9. 2025 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 32 676,21 Kč od 18. 9. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbytku nároku soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 54 583,41 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 32 676,21 Kč a nevyhověno v částce 21 907,2 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 10 769,01 Kč, což je po zaokrouhlení 19,73 % předmětu řízení.
12. Účelné náklady řízení žalobkyně činí celkem 13 434 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 184 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby,) 3 úkony po 3 300 Kč dle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 9 900 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 1 350 Kč.
13. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 19,73 % z 13 434 Kč činí 2 650,52 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
14. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.