Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 223/2025-52

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 23 891,43 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 23 891,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 5. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 480,58 Kč A náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. K odůvodnění svého nároku uvedla, že dne 5. 1. 2023 byla mezi ní a žalovaným uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. anonymizováno, na základě které měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, avšak následně se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 2. 2025, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 1. 2026, č. j. -21, byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobkyně byl tento rozsudek usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 4. 2026, č. j. -34, zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud proto ve věci doplnil dokazování v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu.

4. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. anonymizováno, z předsmluvních informací, z příloh smlouvy, z autorizační doložky, z údajů o verifikační platbě a ze sdělení právnická osoba ze dne 8. 7. 2026 soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a že dne 10. 1. 2023 byla na účet žalovaného vedený u právnická osoba připsána částka 24 000 Kč. Soud proto vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému finanční prostředky skutečně poskytla.

5. Ze smluvní dokumentace dále vyplynulo, že žalobkyně se formálně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Současně však bylo sjednáno, že částka 6 000 Kč bude ihned při čerpání úvěru započtena na náklady poskytovatele, takže žalovanému byla fakticky vyplacena pouze částka 24 000 Kč. Dále bylo sjednáno, že žalovaný uhradí žalobkyni úrok v celkové výši 26 592 Kč, přičemž celková částka splatná ze smlouvy o úvěru měla činit 56 592 Kč. Vedle toho byla mezi účastníky uzavřena také Smlouva o zřízení doplňkové služby Anonymizováno, za kterou měl žalovaný po dobu trvání úvěrového vztahu uhradit dalších 36 864 Kč.

6. Za situace, kdy žalovaný fakticky obdržel pouze částku 24 000 Kč, měl podle uzavřené smluvní dokumentace uhradit celkem 93 456 Kč. Ekonomický prospěch žalobkyně tak měl dosáhnout částky 69 456 Kč nad rámec skutečně poskytnutých peněžních prostředků. Samotný smluvní úrok ve výši 26 592 Kč představuje 110,8 % z částky skutečně vyplacené žalovanému. Po zohlednění částky 6 000 Kč odečtené již při čerpání úvěru a úplaty za doplňkovou službu Anonymizováno ve výši 36 864 Kč činí celkové ekonomické zatížení žalovaného 69 456 Kč, což odpovídá přibližně 289,4 % skutečně poskytnuté částky 24 000 Kč. Jinými slovy, za poskytnutí částky 24 000 Kč měl žalovaný podle smluvní dokumentace uhradit celkem 93 456 Kč.

7. Hranicí souladu ujednání o odměně za poskytnutí peněžních prostředků s dobrými mravy se opakovaně zabýval Nejvyšší soud. Ve své ustálené judikatuře dovodil, že zpravidla již několikanásobné překročení obvyklé úrokové míry poskytované peněžními y v době uzavření smlouvy může být v rozporu s dobrými mravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). Při posouzení souladu smlouvy s dobrými mravy přitom není rozhodné pouze formální označení jednotlivých plateb, ale jejich skutečný ekonomický význam.

8. Soud je přesvědčen, že takto nastavené podmínky zjevně překračují meze poctivého obchodního styku a přiměřené odměny za poskytnutí peněžních prostředků. Veškerá plnění představující hospodářský prospěch žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků je proto třeba posuzovat v jejich souhrnu. Vedle smluvního úroku soud zohlednil rovněž částku 6 000 Kč odečtenou již při čerpání úvěru a dále úplatu za doplňkovou službu Anonymizováno ve výši 36 864 Kč, jejíž existence je s posuzovaným úvěrovým vztahem úzce ekonomicky propojena. Jednotlivá smluvní ujednání jsou vzájemně natolik provázána, že je nelze od sebe oddělit. Bez sjednání uvedeného ekonomického prospěchu by žalobkyně žalovanému finanční prostředky zjevně neposkytla.

9. Soud proto uzavírá, že předmětná smlouva je pro rozpor s dobrými mravy podle ve spojení s absolutně neplatná.

10. Poskytnutí částky 24 000 Kč žalovanému bez existence platného právního důvodu je proto třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

11. V tomto směru však žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení. Ačkoliv bylo v řízení prokázáno, že žalovanému byla vyplacena částka 24 000 Kč, žalobkyně netvrdila skutečnosti umožňující určit rozsah případného bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. V žalobě pouze uvedla, že žalovaný „neuhradil na jistinu pohledávky ničeho“. Netvrdila však, že by žalovaný žalobkyni neuhradil žádné plnění vůbec, ani neuvedla, jaká plnění žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu poskytl, jakým způsobem byla tato plnění započítávána a jakým výpočtem dospěla k žalované částce 23 891,43 Kč.

12. Naopak již z tvrzení samotné žalobkyně vyplývá, že mezi účastníky muselo dojít k určitému majetkovému přesunu ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně totiž tvrdí, že žalovanému byla poskytnuta částka 24 000 Kč, současně však požaduje zaplacení pouze částky 23 891,43 Kč. Netvrdí však, jaká plnění žalovaný poskytl ani z jakého důvodu je žalovaná částka nižší než částka skutečně vyplacená. Současně žalobkyně sama tvrdí, že k zesplatnění úvěru přistoupila až z důvodu prodlení žalovaného se splátkou splatnou dne 15. 2. 2025. Od poskytnutí úvěru dne 10. 1. 2023 tak uplynuly více než dva roky. Za této situace nelze bez dalšího vyloučit, že žalovaný v průběhu uvedeného období žalobkyni poskytoval plnění odpovídající sjednanému splátkovému kalendáři. Žalobkyně však netvrdila, zda žalovaný jakákoli plnění poskytl, v jakém rozsahu k tomu došlo, jak byla jednotlivá plnění započítána ani jaký majetkový prospěch měl žalovanému ke dni rozhodnutí soudu případně zůstat.

13. Soud proto nemá skutkový podklad pro závěr, zda a v jakém rozsahu na straně žalovaného bezdůvodné obohacení vzniklo a v jaké výši trvá.

14. Povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání přitom stíhá účastníka řízení. Soud není oprávněn nahrazovat procesní aktivitu účastníka a sám vytvářet skutkový základ uplatněného nároku.

15. Soud si byl vědom své poučovací povinnosti podle Po vrácení věci odvolacím soudem proto nařídil jednání a doplnil dokazování. Žalobkyně i její právní zástupce však svou neúčast předem omluvili, souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti a současně výslovně uvedli, že setrvávají na skutkových tvrzeních obsažených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Za této procesní situace nebylo možné žalobkyni poskytnout poučení směřující k doplnění skutkových tvrzení rozhodných pro určení rozsahu případného bezdůvodného obohacení. Neúčast žalobkyně a jejího právního zástupce při jednání proto jde plně k její procesní tíži.

16. Soud nad rámec uvedeného dodává, že již z odůvodnění jeho předchozího rozsudku vyplývalo, že v případě neexistence platného smluvního základu by bylo třeba zabývat se případným nárokem z bezdůvodného obohacení a jeho výší. Přesto žalobkyně ani po vrácení věci odvolacím soudem svá skutková tvrzení v tomto směru nijak nedoplnila a výslovně setrvala na skutkovém stavu vymezeném v žalobě.

17. Jelikož žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, a v důsledku toho ani břemeno důkazní, ohledně rozsahu bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalovaného vzniknout, nemohl soud její žalobě vyhovět. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a zásadně by mu proto vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Ze spisu však nevyplývá, že by žalovanému v řízení jakékoliv účelně vynaložené náklady vznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.