Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 102/2026-18
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: jméno žalovaného, narozený datum narození, státní příslušník Anonymizováno bytem adresa
o zaplacení 11 870 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 870 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 570 Kč od 19. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 870 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 570 Kč od 19. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 870 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaný coby vlastník/provozovatel motorového vozidla (osobního automobilu) RZ SPZ se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen „vozidlo“) neměl k tomuto vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 14. 4. 2025 do 8. 10. 2025, tedy 178 dní (dále jen „rozhodné období“) sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 11 570 Kč. Žalovaná částka představuje příspěvek za dny bez pojištění, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonné úroky z prodlení.
2. Žalovaný se nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
3. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Anonymizováno, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaný měl poslední bydliště na území České republiky. Rozhodným právem (s ohledem na nedostatek tvrzení žalobkyně o ujednání o rozhodném právu) je právo České republiky dle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) (ES) č. 864/2007 (Řím II). Soud nezjistil v průběhu řízení bydliště žalovaného v jiném státě.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle sdělení údajů o vozidle je žalovaný majitelem/provozovatelem vozidla. K tomuto vozidlu neměl v rozhodném období sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu. Splatnost částky byla odvozena od 1. výzvy k zaplacení, kdy měl na zaplacení 60 dní a nastala tak dne 18. 1. 2026 (jak vyplývá z výzvy ze dne 4. 11. 2025). Z upomínky vyplývá, že byl vyzván rovněž k úhradě nákladů spojených s uplatněním ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dle sledování zásilek zaslána dne 19. 3. 2026 předžalobní výzva, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“), zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., (dále jen „Vyhláška“).
6. Žalovaný tím, že neměl v rozhodném období sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 původního zákona a dle § 45 odst. 2 daného zákona. Výši příspěvku stanoví Vyhláška. Dle § 5 odst. 1 písm. h) Vyhlášky činí výše denní sazby příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč. Dle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má žalobkyně vůči žalovanému dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (výše příspěvku je stanovena v § 6 Vyhlášky).
7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalovaný se dostal s úhradou příspěvků do prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek (vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení), a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč, tj. 1 200 Kč, tří náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH počítané ze součtu částek a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).