Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 155/2026-54
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A
proti
žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr., Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
pro zaplacení 16 526,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 16 526,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 14 % ročně od 8. 4. 2026 do 8. 4. 2026 a úroku z prodlení ve výši 2,5 % ročně z částky 16 526,77 Kč od 9. 4. 2026 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 526,77 Kč od 9. 4. 2026 do 9. 8. 2026 kapitalizovanou částkou 640,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 350 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 16 526,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 14 % ročně od 8. 4. 2026 do 8. 4. 2026 a úroku z prodlení ve výši 2,5 % ročně z částky 16 526,77 Kč od 9. 4. 2026 do zaplacení zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 526,77 Kč od 9. 4. 2026 do 9. 8. 2026 kapitalizovanou částkou 640,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 350 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 16 526,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně od 8. 4. 2026 do zaplacení, dále částku 800 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a nahradit jí náklady řízení. Žalovaný nárok skutkově vymezuje jako právo na vrácení přeplatku vzniklého z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu č. hodnota za rok 2025, provedeného dne 30. 3. 2026. Tvrdí, že žalovaná existenci pohledávky potvrdila sdělením ze dne 8. 4. 2026, avšak přeplatek neuhradila, a to ani po opakovaných výzvách, zejména po předžalobní výzvě ze dne 4. 5. 2026 zaslané na adresu jejího sídla a následně elektronicky. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje vedle jistiny též úrok z prodlení od 8. 4. 2026 do zaplacení.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 10. 8. 2026 k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně uznává co do jistiny 16 526,77 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 9. 4. 2026 do zaplacení. Neuznala však požadovaný úrok ve výši 14 % ročně od 8. 4. 2026, neboť jej považuje za nesprávně určený. Uvedla, že dne 9. 8. 2026 zaplatila žalobkyni jistinu 16 526,77 Kč a částku 1 000 Kč na náhradu soudního poplatku a své tvrzení navrhla prokázat potvrzením o zaplacení.
3. Soud ve věci nařídil jednání na 11. 8. 2026 ve 13:00 hod., k němuž se žalovaná po předchozí omluvě svého zástupce nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Žalobkyně u jednání potvrdila, že žalovaná jistinu žalované pohledávky uhradila, když na účet žalované byla připsána dne 9. 8. 2026. Co do jistiny žalované pohledávky, úroku z prodlení za den 8. 4. 2026 a dále sazby zákonného úroku z prodlení přesahující 11,5 % ročně z žalované částky vzala podanou žalobu zpět. Předmětem řízení tak zůstal zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z původně žalované částky od 9. 4. 2026 do 9. 8. 2026.
5. Žalobkyně vzala při jednání žalobu zpět co do jistiny 16 526,77 Kč, úroku z prodlení za den 8. 4. 2026 a té části požadovaného úroku z prodlení, která přesahovala sazbu 11,5 % ročně. Žalovaná již ve svém písemném vyjádření vyslovila pro případ zpětvzetí žaloby souhlas se zastavením řízení. Soud proto podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi účastnicemi byl založen nájemní vztah k bytu v domě v ulici Jméno žalobkyně B v Anonymizováno, v jehož rámci žalobkyně hradila žalované vedle nájemného zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Podle smlouvy mělo být finanční vyrovnání provedeno nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě do sedmi dnů od vyřízení námitek. Nájem byl dohodou účastnic ukončen ke dni 28. 2. 2026, přičemž se účastnice současně dohodly, že přeplatek z vyúčtování za rok 2025 bude v rámci jejich vypořádání snížen o 5 000 Kč.
7. Z vyúčtování služeb za rok 2025, vyhotoveného dne 30. 3. 2026, vyplynuly celkové náklady na služby ve výši 53 473,23 Kč a žalobkyní uhrazené zálohy v celkové výši 75 000 Kč, takže přeplatek činil 21 526,77 Kč. Po odečtení sjednané částky 5 000 Kč náleželo žalobkyni k výplatě 16 526,77 Kč. Žalobkyně dne 31. 3. 2026 žalované sdělila, že s vyúčtováním souhlasí, a vyzvala ji k poukázání částky 16 526,77 Kč na svůj účet ve lhůtě sedmi dnů.
8. Jednatel žalované v e-mailu ze dne 8. 4. 2026 potvrdil, že žalovaná pohledávku žalobkyně ve výši 16 526,77 Kč eviduje, avšak termín její úhrady nepotvrdil. Žalobkyně poté žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení, mimo jiné předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2026 a následnými elektronickými výzvami ze dnů 26. 5. 2026 a 27. 5. 2026.
9. Žalovaná dlužnou částku uhradila až dne 9. 8. 2026, kdy ze svého účtu č. č. účtu poukázala na účet žalobkyně č. č. účtu částku 16 526,77 Kč a dále částku 1 000 Kč. adresa 526,77 Kč byla na účet žalobkyně připsána dne 9. 8. 2026.
10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:
11. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
12. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.
13. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.
14. Podle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
15. Dle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
16. Dle § 7 odst. 3 ZoS finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.
17. Mezi účastnicemi vznikl na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2025 nájemní vztah, v jehož rámci žalobkyně jako nájemkyně hradila žalované jako pronajímatelce zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Účastnice si v čl. 4.3 nájemní smlouvy sjednaly, že finanční vyrovnání provedou nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování, v případě uplatnění námitek do sedmi dnů od doručení jejich vyřízení. Vyúčtováním služeb za rok 2025 byl zjištěn přeplatek žalobkyně ve výši 21 526,77 Kč. V dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě se účastnice dohodly, že tento přeplatek bude v rámci jejich vzájemného vypořádání snížen o 5 000 Kč. Žalobkyni proto vzniklo vůči žalované právo na zaplacení částky 16 526,77 Kč. Žalobkyně vyúčtování dne 31. 3. 2026 odsouhlasila a vyzvala žalovanou k zaplacení této částky do sedmi dnů. Žalovaná existenci pohledávky ve svém e-mailu ze dne 8. 4. 2026 potvrdila a následně ji uznala také ve vyjádření k žalobě. Soud proto uzavřel, že pohledávka žalobkyně ve výši 16 526,77 Kč byla po právu a nejpozději dne 8. 4. 2026 splatná.
18. Žalovaná tuto peněžitou pohledávku ve lhůtě splatnosti nesplnila, a od 9. 4. 2026 se tak ocitla v prodlení.
19. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.
20. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
22. V posuzovaném případě činila zákonná sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně. Žalovaná zaplatila jistinu 16 526,77 Kč až dne 9. 8. 2026. Po dobu od 9. 4. 2026 do 9. 8. 2026 proto byla v prodlení s jejím zaplacením a žalobkyni za tuto dobu náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 526,77 Kč kapitalizovaný částkou 640,46 Kč. Soud proto žalobě v rozsahu, který po jejím částečném zpětvzetí zůstal předmětem řízení, vyhověl.
23. Z procesního hlediska žalovaná zavinila zastavení řízení v části týkající se jistiny, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět pro její zaplacení žalovanou až po zahájení řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení je proto třeba v této části vycházet z § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Naproti tomu zpětvzetí žaloby ohledně úroku z prodlení za den 8. 4. 2026 a ohledně části úrokové sazby přesahující 11,5 % ročně nebylo vyvoláno následným chováním žalované, nýbrž korekcí původně uplatněného nároku žalobkyní. Neúspěch žalobkyně v této části je však ve vztahu k celkovému předmětu řízení nepatrný.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci procesně úspěšná, přiznal právo na jejich plnou náhradu ve výši 2 350 Kč. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za tři účelně učiněné úkony, a to předžalobní výzvu k plnění, částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu jistiny uhrazené žalovanou po zahájení řízení a účast žalobkyně při jednání soudu.
25. Žalobkyně nebyla zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a skutečnou výši svých hotových výdajů nedoložila, proto jí podle § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží jejich paušální náhrada. Přestože § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. stanoví paušální náhradu ve výši 300 Kč za jeden úkon, soud vyšel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, podle níž náleží za procesní úkony učiněné od 1. 1. 2025 nezastoupenému účastníku částka 450 Kč za každý úkon. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, uzavřel, že přiznání pouze 300 Kč by oproti náhradě náležející účastníku zastoupenému advokátem vedlo k bezdůvodnému rozlišování mezi účastníky řízení v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. je proto v tomto rozsahu neaplikovatelné a vzniklou mezeru je třeba vyplnit analogickým použitím § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za tři uvedené úkony tak žalobkyni náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 × 450 Kč, tedy 1 350 Kč.
26. Okolnost, že žalovaná již dne 9. 8. 2026 poukázala žalobkyni vedle jistiny také částku 1 000 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku, nezbavovala soud povinnosti rozhodnout o celém právu na náhradu nákladů řízení. Toto již poskytnuté plnění se však započte na povinnost uloženou žalované výrokem o náhradě nákladů řízení, takže k doplacení zbývá částka 1 350 Kč.
27. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanou zavázal ke splnění přisouzené povinnosti v běžné pariční lhůtě tří dnů, neboť pro stanovení lhůty delší soud v poměrech žalované ani okolnostech projednávané věci dle obsahu spisu nenalezl opodstatnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.