Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 A 6/2026 - 34

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kűchlerovou, Ph.D. ve věci

žalobce: M. Š.

zastoupen advokátkou JUDr. Martinou Tesařovou

sídlem Hořelická 1230/39

proti

žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje

sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové

o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 25. 5. 2026, č. j. KUKHK-DS-2026-9814-4,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 27. 7. 2026 domáhal zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým tento pro opožděnost zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Trutnov ze dne 6. 5. 2024, č. j. MUTN 48912/2024.

2. Posledně uvedeným rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle , o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „“). Přestupku se žalobce měl dopustit tím, že dne 6. 1. 2024 ve směru jízdy od obce Trutnov na obec Pec pod Sněžkou řídil motorové vozidlo, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci stanovenou na 50 km/h, o 20 km/h a více, neboť mu byla naměřena rychlost (po odečtu odchylky měření) ve výši 71 km/h v obci. Žalobci byla za uvedené jednání uložena pokuta ve výši 6 000 Kč.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě a ve vyjádření žalovaného

3. Žalobce uvedl, že závěr o opožděnosti jeho odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně je nezákonný, neboť žalovaný zcela pominul argumentaci a důkazy, jimiž žalobce zpochybnil řádné doručení tohoto rozhodnutí. Žalobce v doplnění odvolání ze dne 24. 4. 2026 výslovně namítl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně jeho zástupci řádně doručeno nebylo a popsal okolnosti daného doručování, doložil i výzvu k vyzvednutí zásilky, která měla tvrzené doručení fikcí založit.

4. Žalovaný toto doplnění odvolání žalobcem v žalobou napadeném rozhodnutí pouze konstatuje, jeho obsah a vznesenou námitku nijak nehodnotí.

5. Žalobce zdůraznil, že po soudu nežádá, aby namísto žalovaného poprvé posoudil, zda byly splněny podmínky doručení a zda bylo odvolání včasné. Toto posouzení náleželo žalovanému, který při něm musel vypořádat argumentaci žalobce a vyhodnotit jím předložené důkazy. To se však nestalo, jeho závěr o opožděnosti odvolání je proto nepřezkoumatelný.

6. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že ji považuje za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Odkázal na obsah žalobou napadeného rozhodnutí. Uvedl, že rozhodnutí o přestupku (rozhodnutí správního orgánu I. stupně) bylo doručováno zmocněnci žalobce na adresu pro doručování, kterou si sám určil, a bylo doručeno tzv. fikcí dne 23. 5. 2024. Rozhodnutí o přestupku bylo doručeno i žalobci datovou schránkou dne 7. 5. 2024. Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci dne 8. 6. 2024. Odvolání podané žalobcem dne 10. 4. 2025, které bylo doplněno podáním ze dne 24. 4. 2026, bylo podáno opožděně.

7. V replice žalobce poukazoval na skutečnost, že žalovaný nerozporuje, že se s doplněním odvolání žalobce ze dne 24. 4. 2026 řádně nevypořádal, jen konstatoval existenci takového dokumentu. Následně spíše zopakoval obsah žaloby s důrazem na to, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se žalovaný nikterak nevypořádal s obsahem podání, které bylo označeno jako doplnění odvolání ze dne 24. 4. 2026.

III. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , (dále jen „“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle

9. Předmětem nyní projednávané věci je posouzení zákonnosti postupu žalovaného, který zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí o přestupku pro opožděnost ve smyslu , . Jako předběžnou je proto nutno zkoumat otázku řádného a zákonem stanoveného doručení rozhodnutí o přestupku žalobci, respektive jeho zmocněnci. V návaznosti na námitku uplatněnou v žalobě se krajský soud musí zabývat i tím, zda žalovaný řádně vypořádal argumentaci žalobce vznesenou v doplnění odvolání ze dne 24. 4. 2026 – bylo-li to relevantní z pohledu závěru žalovaného o opožděnosti podaného odvolání.

10. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že dne 28. 2. 2024 byla správnímu orgánu I. stupně doručena plná moc, kterou žalobce pověřil svého zmocněnce, J. B., narozeného xx, k jeho zastupování v dané věci před správním orgánem. Tato plná moc byla správnímu orgánu I. stupně doručena e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu. K výzvě správního orgánu zaslané do datové schránky žalobce, tento ze své datové schránky dne 21. 3. 2024 zaslal správnímu orgánu I. stupně plnou moc opětovně. V plné moci je uvedeno, že adresa pro doručování zmocněnci je xx.

11. Správní orgán I. stupně následně na danou adresu doručoval předvolání obviněného k ústnímu jednání. Písemnost zaslal zmocněnci na adresu xx. Tam byla po neúspěšném pokusu o doručení uložena u doručovatele poštovních služeb a následně vhozena do schránky dne 10. 4. 2024 (doručenka je na č. l. 22 p. v. správního spisu).

12. Krajský soud pouze pro upřesnění dodává, že ačkoli je na plné moci udělené žalobcem zmocněnci uvedeno v adrese Praha 4, doručováno následně bylo a z veřejně dostupných internetových zdrojů plyne, že PSČ 149 00 patří Praze 11.

13. Následně bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně opětovně doručováno na adresu zvolenou zmocněncem žalobce, zásilka však nebyla vyzvednuta (připravena k vyzvednutí byla dne 13. 5. 2024) a následně byla dne 29. 5. 2024 vrácena odesílateli s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

14. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že rozhodnutí o přestupku bylo doručeno 23. 5. 2024 (10. dnem po zanechání výzvy k vyzvednutí) a tudíž dne 8. 6. 2024 nabylo právní moci.

15. Krajský soud – soudě dle obsahu spisu – s tímto procesním postupem souhlasí a považuje jej za správný a v souladu se zákonem. Žalobce prostřednictvím své datové schránky zaslal správnímu orgánu I. stupně dne 21. 3. 2024 plnou moc, jíž zmocňuje zmocněnce k jeho zastupování v dané věci. Na plné moci byla uvedena výše specifikovaná adresa pro doručování. Při prvním pokusu o doručení na danou adresu došlo i k vhození obálky do poštovní schránky – zmocněnec tedy byl na adrese označen na poštovní schránce. Při následném doručování se již obálka vrátila zpět odesílateli s tím, že adresát je na dané adrese neznámý. Zmocněnec žalobce a ani žalobce však správnímu orgánu I. stupně neoznámily, že by došlo k nějaké změně stran adresy pro doručování oproti té, která byla uvedena v plné moci zaslané správnímu orgánu I. stupně.

16. Dne 27. 3. 2025 se zmocněnec žalobce dotazoval na stav správního řízení a dne 10. 4. 2025 zaslal správnímu orgánu I. stupně odvolání s tím, že mu rozhodnutí o přestupku nebylo dosud doručeno. Odvolání ze dne 10. 4. 2025 zaslal datovou schránkou. Lustrací v registru obyvatel ze dne 19. 5. 2025 bylo zjištěno, že zmocněnec žalobce měl datovou schránku zřízenou až ode dne 5. 8. 2024 (tedy po doručování a nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku).

17. Krajský soud tak na tomto místě konstatuje, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo řádně a v souladu se zákonem doručeno zmocněnci žalobce a odvolání žalobce bylo podáno opožděně.

18. K námitce žalobce se krajský soud zabýval i otázkou, co bylo obsahem doplnění odvolání žalobce ze dne 24. 4. 2026 – neboť na toto doplnění odvolání žalobce v žalobě i v replice poukazoval. Doplnění odvolání ze dne 24. 4. 2026 nebylo součástí předloženého správního spisu, proto krajský soud žalovaného vyzval k doplnění této části správního spisu, jejíž existence plyne z tvrzení žalobce ale i z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný následně obsah správního spisu řádně doplnil o toto doplnění odvolání ze dne 24. 4. 2026.

19. Krajský soud zjistil, že v obsahu tohoto doplnění odvolání zmocněnec žalobce „přiznává“, že se k němu dostala výzva k vyzvednutí zásilky (obsahující rozhodnutí správního orgánu I. stupně, pozn. krajského soudu) a tuto výzvu i k doplnění odvolání přiložil. Zároveň uvádí, že si myslel, že jde o „nesmysl“, takže dopis na základě dané výzvy k vyzvednutí zásilky nevyzvedával. Jako nevěrohodnou hodnotil zmocněnec žalobce výzvu k vyzvednutí zásilky z toho důvodu, že je velmi stroze nadepsaná a není u ní žádný útržek s poučením.

20. Krajský soud k tomu dodává, že v dané situaci ani dle jeho názoru nebylo zapotřebí se obsahem takto doplněného dovolání žalobce významněji zabývat – toto podání totiž neobsahuje žádnou relevantní právní argumentaci, na základě které, by bylo zapotřebí prověřovat okolnosti doručování. Zmocněnec žalobce vyhodnotil standardní výzvu k vyzvednutí zásilky na adrese, kterou uvedl na plné moci k zastupování jako adresu pro doručování a vědom si zastupování jiné osoby jako „nesmysl“. Výzvou však disponoval a z jejího obsahu věděl, že si nejpozději do 24. 5. 2024 má vyzvednout nějakou zásilku. Na výzvě je dokonce telefonní číslo příslušného pracoviště pošty, kam si mohl zavolat a ověřit si, že nejde o „nesmysl“, ale písemnost určenou k vyzvednutí. Po telefonickém dotazu by se i dověděl, kdo je odesílatelem dané zásilky. Zmocněnec žalobce však takto jednoduše nepostupoval, došlo proto k fikci doručení (v souladu se ) a následně nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

21. Žalovaný nikterak chybně nepostupoval, když doplnění odvolání ze dne 24. 4. 2026 argumentačně nevěnoval větší pozornost, neboť toto obsahově nebylo způsobilé vyvolat pochybnosti o řádnosti doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

IV. Závěr a náklady řízení

22. S ohledem na výše uvedené soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle zamítl.

23. Výroky o nákladech řízení se opírají o ustanovení Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nenárokoval a ze spisu ani nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad běžnou úřední činnost vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (, , , a 4 ).

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 8. září 2026

JUDr. Martina Kűchlerová, Ph.D. v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: R. V.