Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 81/2026-19
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 36 337 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 337 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36 337 Kč od 4.3.2026 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 363 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 337 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36 337 Kč od 4.3.2026 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 363 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 36 337 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne 4.9.2024 smlouvu o úvěru číslo číslo ve výši 39 000 Kč (skládající se z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 19 000 Kč), podle které měla splácet týdně 500 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 2 663 Kč se započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru smluvních podmínek smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných smlouvy atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. „Následky porušení povinnosti Klienta“) stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobkyně předkládá jako důkaz, je zřejmé že žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovanou ve výši 2 663 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 500 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 3.3.2026 a datum prodlení ke dni 4.3.2026.
2. Žalobkyně tímto překládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpala, jaké informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalované úvěr splatit: kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/clanek/databaze-neplatnych-dokladu.aspx), kontrola RČ dálkovým systémem společnosti Credit Check, s.r.o. (http://www.creditcheck.cz/), kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku (https://isir.justice.cz/), kontrola zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie klienta u naší společnosti,- vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků – viz příloha žaloby) a dle lokality klienta, a to na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (OZ) v kartě klienta.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Soud ve věci usnesením ze dne 7.4.2026 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současna poučena, že nevyjádří-li se do 15 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 6.5.2026 do datové schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4.9.2024, jejíž součástí byly smluvní podmínky, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru/úvěr na 78 týdnů, evidenční kartou klienta, listinou nazvanou Finanční údaje o klientovi, výplatními lístky za 11/2023 a 12/2023, předžalobní výzvou.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, dle kterého žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 4.9.2024 smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, podle níž žalobkyně poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit veškeré finanční prostředky jí poskytnuté spolu s celkovými náklady úvěru ve výši 19 000 Kč skládajícími se ze zápůjční úrokové sazby ve výši 63,33 % p.a., úroku ve 6 600 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v rámci 78 pravidelných týdenních hotovostních splátek ve výši 500 Kč, přičemž úhrada první splátky byla stanovena na 11.8.2024 a úhrada každé další splátky měla proběhnout 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Úvěruschopnost žalované měla být při uzavírání úvěrové smlouvy prověřena žalobkyní kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou RČ dálkovým systémem, společnosti Credit Check, s.r.o., kontrolou náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolou zaměstnání telefonicky, kontrolou platební historie klienta u společnosti, vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrolou předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.
7. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že obsahuje identifikační údaje o žalované, adresu trvalého bydliště, adresu výběru klienta, náhradní adresu, údaj o tom, že žalovaná bydlí v nájmu, počet členů domácností – jeden, údaj o zaměstnavateli, zdroj příjmu – mzda 20 233 Kč, životní výdaje na bydlení 8 932 Kč, životní minimum 4 860 Kč, měsíční výdaje domácnosti 13 792 Kč, disponibilní zůstatek 6 441 Kč.
8. Z listiny nazvané finanční údaje o klientovi bylo zjištěno, že vyplněna byla kolonka mzda – 23 208 Kč, životní výdaje na bydlení 4 872 Kč, životní minimum na ověření 4 850 Kč, nebankovní závazky 5 796 Kč, měsíční výdaje domácnosti 15 528 Kč, disponibilní zůstatek 7 680 Kč. Dále žalobkyně doložila dva výplatní lístky žalované za měsíc 11/2023 kde byl zjištěn čistý příjem žalované 30 001 Kč, srážka na nepřednostní pohledávku 1 043 Kč, a za měsíc 12/2023, kde byl zjištěn čistý příjem žalované 8 084 Kč a nemocenské dávky 9 774 Kč, celkem 17 688 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila celkem částku 2 633 Kč. Předžalobní výzvou, zaslanou žalované, byla žalovaná vyzvána k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 36 337 Kč do 3.3.2025.
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí; dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalované jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 uvedeného zákona tak měl poskytovatel úvěru před uzavřením samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž poskytovatel má navíc poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele výše uvedeným způsobem vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
13. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98 109, ISBN 9788074001185).“ Dle názoru okresního soudu je přitom tato judikatura použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V těchto souvislostech je pak nutno poukázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ve kterém Ústavní soud uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, a dospěl k závěru, že obecné soudy by měly vést poskytovatele úvěrů k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
14. Následkem nesplnění povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na výše uvedené neplatnost absolutní, když porušení řešené povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně – zejména pro výše zmíněné možné širší dopady nesplnění předmětné povinnosti – zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento závěr je v souladu se smyslem právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaným na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, a rovněž má oporu v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18.
15. V daném konkrétním případě pak žalobkyně tvrdila, že při sjednávání úvěrové smlouvy zkoumala schopnost žalované splácet úvěr kontrolou v databázích, měla k dispozici 2 výplatní lístky žalované za měsíc 11/2023 a 12/2023, přičemž smlouva o úvěru byla uzavřena až v září 2024, čili finanční situace žalované ohledně jejího aktuálního příjmu v době uzavření smlouvy zkoumána nebyla, reálné výdaje žalované zkoumány nebyly, žalobkyně se spokojila s údajem nijak nepodloženým , sdělením žalované ohledně životních výdajů na bydlení 4 872 Kč, přičemž životní výdaje jiné (telefon, internet, rozhlas, pojištění atd.) zkoumány nebyly vůbec, kolonka splátky exekucí je rovněž nevyplněna, přičemž z výplatního lístku za listopad 2023 vyplynula srážka na nepřednostní pohledávku 1 043 Kč. Soud má za to, že žalobkyně nesplnila povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a z tohoto důvodu soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou.
16. Z absolutně neplatné úvěrové smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit vše, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalobkyně přitom v řízení tvrdila a prokázala, že žalované poskytla v hotovosti celkem částku 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná dosud vrátila částku 2 663 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 17 337 Kč.
17. Žalobou požadované příslušenstvím představované zákonným úrokem z prodlení nemohlo být žalobkyni přiznáno, neboť s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.1.2024, č. j. 8 Co 5/2024-160 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky a jelikož byla splatnost určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaná se nemohla dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)
18. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši, a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
19. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 21o. s. ř., přičemž žalované z obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
20. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 26 337 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 454 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj., tedy doplatek ve výši 363 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.