Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 84/2026-107

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

adresa pro doručování: Adresa žalovaného

o zaplacení částky 23 312,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení:

- částky 13 137,61 Kč,

- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 387,10 Kč od 10. 12. 2025 do zaplacení,

- částky 174,83 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení:- částky 13 137,61 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 387,10 Kč od 10. 12. 2025 do zaplacení,- částky 174,83 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 26. 2. 2026 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 312,44 Kč spolu s příslušenstvím. Tvrdila, že poté co řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným dne 15. 3. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota distančním způsobem (na internetových stránkách žalobkyně – www.flexifin.cz). Žalobkyně se uzavřenou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 47 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž prvá splátka byla splatná dne 14. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 6. 9. 2026. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „klidné spaní“ za poplatek ve výši 18,30 Kč, službu „Presto“ za poplatek 165 Kč a „informační SMS servis“ za poplatek 4,80 Kč. Smluvní strany si ve smlouvě dále sjednali poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny a smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně vyplatila žalovanému, na základě výše uvedené smlouvy, dne 15. 3. 2025 částku 10 000 Kč na jeho účet č. č. účtu. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, což vedlo k výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně, a to ke dni 9. 12. 2025. O výpovědi smlouvy byl žalovaný písemně informován téhož dne. Do prodlení s úhradou celého úvěru se žalovaný dostal dne 10. 12. 2025. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 18. 11. 2025, avšak žalovaný k této výzvě ničeho neplnil. Žalobkyně tak v tomto řízení požaduje zaplacení částky 23 312,44 Kč, jenž se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 199 Kč, smluvního úroku ve výši 12 750,51 Kč a poplatku za sjednané služby („klidné spaní“ ve výši 18,30 Kč, „Presto“ ve výši 165 Kč a „informační SMS servis“ ve výši 4,80 Kč). Pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila podle své interní metodiky na základě údajů o jeho domácnosti, výdajích a příjmech. Uvedla, že ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činil 39 866 Kč, přičemž vlastnictví bankovního účtu a výši příjmů ověřovala prostřednictvím služby Kontomatik na základě žalovaným udělené autorizace, tj. výpisy z účtu. Dále tvrdila, že ověřila údaje žalovaného v několika veřejných a soukromých registrech. Rovněž uvedla, že žalovaný na dluh dosud ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě, přes poučení a výzvu soudu, nevyjádřil, zejména netvrdil, že dlužnou částku uhradil.

4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, dle , (dále jen ), ve spojení s ust.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z listin nazvaných jako „informace pro spotřebitele“ a „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „flexi půjčka“ soud zjistil požadavky žalobkyně při poskytování spotřebitelského úvěru kladené na žadatele (klienty) a současně jaké dokumenty vyžaduje žalobkyně před uzavřením smlouvy, tj. občanský průkaz či ověření totožnosti přes BankID, doklad o příjmu, doklad o výdajích, informace o výdajích žadatele s rozdělením na jednotlivé výdajové položky (půjčky, bydlení, mandatorní a ostatní výdaje) a potvrzení o existenci bankovního účtu. Ze základních informací ve vztahu k revolvingovém spotřebitelskému úvěru „flexi půjčka“ bylo zjištěno, že se jedná o neúčelový úvěr, jenž je poskytován na dobu platnosti schváleného kreditního rámce prodlouženého o 29 dní, což je standardně doba 569 dní ode dne uzavření smlouvy. Úvěr se sjednává s pevnou úrokovou sazbou s denním úročením, která je přesně vyčíslena ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, stejně tak jako náklady na volitelné služby, které si klient vybere. Klient je oprávněn splácet úvěr jakkoliv, nicméně musí dodržet splatnost jednotlivých denních splátek, s tím, že je může splatit i přede dnem jejich splatnosti. Dále je v základních informacích a všeobecných obchodních podmínkách platných pro revolvingový spotřebitelský úvěr „flexi půjčka“ zakotvena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, kterou je povinen klient uhradit v případě prodlení z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení a další poplatky za volitelné služby.

7. Z identifikovaných příjmů žalovaného soud zjistil, že příjem žalovaného byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, jež jsou v danéě vyčísleny, a to za období od 15. 3. 2024 do 14. 3. 2025. Z předloženéy nelze zjistit právní důvod jednotlivých plateb ani identifikovat jejich odesílatele, či posoudit, zda se jednalo o platby opakované či pravidelné. S ohledem na skutečnost, že se jedná pouze o přehled příjmů bez jejich dostatečné identifikace, nelze na jeho základě učinit spolehlivý závěr o skutečné výši a povaze příjmů žalovaného.

8. Z výpisů z běžného účtu č. IBAN, za období od 12. 3. 2024 do 14. 3. 2025, vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že výdaje z uvedeného účtu tvořily zejména platby kartou ve prospěch tipsport.cz, chance.cz, fortuna game, betano a sazka.cz. Na účet byly připisovány platby od fyzických osob, případně se jednalo o vklady hotovosti, v rozmezí od 500 Kč do 2 000 Kč, dále o vratky plateb kartou od výše uvedených sázkových společností. Žalovaný obdržel rovněž dvě platby od právnická osoba spol. nazvané jako „mzda v tuz.mene“, a to v březnu 2025 ve výši 11 300 Kč a v únoru 2025 ve výši 7 400 Kč. Pravidelnost či opakovatelnost příjmových plateb z výpisů nevyplývá.

9. Z dokumentu nazvaného jako autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost žalovaného byla dne 15. 3. 2025 ověřena prostřednictvím přímého náhledu do bankovního účtu (AISP). Protiúčet použitý k ověření byl veden na jméno Jméno žalovaného, č. účtu č. účtu.

10. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný žije v domácnosti, v níž společně hospodaří s další osobou. Výdaje domácnosti na bydlení dosahují částky 8 000 Kč měsíčně, další zbytné výdaje tvoří 3 000 Kč, výdaje na půjčky jsou nulové. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně ověřila jeho čistý měsíční příjem ve výši 39 866 Kč. Minimální měsíční výdaje žalovaného žalobkyně vyčíslila částkou 14 890 Kč a jeho disponibilní příjem částkou 15 110 Kč.

11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. hodnota bylo zjištěno, že ji dne 15. 3. 2025 uzavřela žalobkyně s žalovaným, který ve smlouvě označil svůj účet č. IBAN. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr až do výše 47 000 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, přičemž počet tranší není omezen. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných denních splátkách, dle předpisu denních splátek, jenž je přílohou smlouvy. Splátky byl žalovaný oprávněn hradit i před jejich splatností. Doba platnosti úvěrového rámce byla sjednána do 6. 9. 2026. Smlouva dále obsahuje ujednání o úroku ve výši 1,066 % denně, o roční procentní sazbě nákladů při čerpání celého kreditního rámce (dále jen RPSN) ve výši 2 263,13 % a o poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Dále byly sjednány poplatky za službu „klidné spaní“, spočívající v možnosti odkladu splatnosti splátek o 60 dní, ve výši 3,66 Kč denně, za službu „Presto“, tj. expresní vyplacení každé tranše, ve výši 165 Kč a za „informační SMS servis“ ve výši 0,96 Kč denně. Smlouva rovněž obsahuje ustanovení týkající se nároků žalobkyně pro případ prodlení žalovaného, konkrétně upravuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení, a to až do zaplacení, úhradu účelně vynaložených nákladů, tj. nákladů spojených s upomínáním, ve výši 35 Kč denně, nejvýše však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a poplatek za každou upomínku ve výši 105 Kč.

12. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne 15. 3. 2025 byla na účet č. č. účtu vyplacena částka 10 000 Kč. Platba byla identifikována variabilním symbolem 15019359.

13. Z e-mailové výpovědi smlouvy ze dne 9. 12. 2025 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o ukončení smlouvy pro prodlení, kdy nejstarší splátka byla ke dni odeslání 293 dní po splatnosti. Celková dlužná částka činila 24 457,29 Kč. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celého dluhu, současně byl upozorněn na možné vymáhání dluhu soudní cestou.

14. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě 24 217,89 Kč představující dluh z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a částky 4 800 Kč jako náhrady nákladů právního zastoupení, a to do tří dnů. Současně byl upozorněn na možnost zahájení soudního řízení a následného vymáhání pohledávky v exekučním řízení.

15. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. hodnota ze dne 15. 3. 2025 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na jeho bankovní účet č. č. účtu. Před samotným uzavřením smlouvy se žalobkyně částečně zabývala úvěruschopností žalovaného, který deklaroval čistý měsíční příjem 30 000 Kč, náklady na bydlení 8 000 Kč a další výdaje 3 000 Kč měsíčně, žalobkyně ověřila jeho příjem ve výši 39 866 Kč a disponibilní příjem stanovila na 15 110 Kč. Z bankovních výpisů však nevyplýval právní důvod, pravidelnost ani opakovatelnost většiny příchozích plateb, na účtu byly patrné zejména platby od fyzických osob, hotovostní vklady, vratky od sázkových společností a platby ve prospěch provozovatelů hazardních her. Dle uzavřené smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr do výše 47 000 Kč a zavázal se čerpané prostředky splácet v pravidelných denních splátkách, včetně úroků, poplatků a případných sankcí. Smlouva stanovila denní úrokovou sazbu 1,066 %, RPSN ve výši 2 263,13 % a poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky. Dále obsahovala ujednání o poplatcích za volitelné služby a pro případ prodlení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, nákladech spojených s upomínáním a poplatku za jednotlivou upomínku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, byl upomínán k jeho zaplacení, ovšem ničeho neuhradil. Předžalobní výzvou, odeslanou žalovanému dne 5. 11. 2025, byl vyzván k úhradě částky 24 217,89 Kč představující dluh ze smlouvy a částky 4 800 Kč jako náhrady nákladů právního zastoupení, a to ve lhůtě tří dnů, s upozorněním na možnost soudního a následně exekučního vymáhání. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku, zcela či z části, uhradil.

16. Na základě provedeného dokazování a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze z části, a to z titulu práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení dle , (dále jen o.z.), když žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, tj. nedostála své povinnosti stanovené v ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), a proto je také smlouva neplatná.

17. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný při sjednávání úvěru deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč, zatímco žalobkyně jeho čistý měsíční příjem vyčíslila částkou 39 866 Kč. Z předložených výpisů z účtu žalovaného nebylo zjištěno, že by žalovaný dosahoval stabilního, pravidelného a dlouhodobě udržitelného příjmu. Příjmy žalovaného v uvedeném období spočívaly převážně v nahodilých platbách od jiných fyzických osob, hotovostních vkladech a vratkách od sázkových společností. Platby označené jako mzda byly na účet žalovaného připsány, v období od 12. 3. 2024 do 14. 3. 2025, pouze dvakrát, a to v únoru 2025 ve výši 7 400 Kč a v březnu 2025 ve výši 11 300 Kč. Tyto částky se podstatně lišily jak od příjmu deklarovaného žalovaným, tak od příjmu zjištěného žalobkyní. Z těchto podkladů proto nelze dovodit, že žalobkyně ověřila skutečný, pravidelný a dlouhodobě udržitelný příjem žalovaného. Jednotlivé příchozí platby byly připisovány v rozdílné výši a z jejich označení ani z jiných předložených listin nebylo možné zjistit jejich právní důvod, zejména zda představovaly příjem ze zaměstnání či jiný pravidelný příjem. Žádná z těchto plateb přitom nevykazovala pravidelnost spočívající v připisování srovnatelných částek v pravidelných měsíčních intervalech.

18. Z výpisů z účtu dále vyplývá, že žalovaný zasílal pravidelné platby hned několika sázkovým společnostem. Tuto skutečnost bylo třeba zohlednit při posouzení schopnosti žalovaného řádně hradit úvěr. Žalobkyně však neprokázala, že by údaje o příjmech, pravidelných výdajích a dalších závazcích dále ověřovala.

19. Žalobkyně se tak spokojila převážně se sdělením žalovaného a s údaji obsaženými ve výpisech z účtu, z nichž nebylo možné spolehlivě dovodit zdroj, pravidelnost a dlouhodobou udržitelnost příjmů žalovaného. Současně z těchto výpisů nelze spolehlivě zjistit měsíční výdaje žalovaného, když převážná část výdajů žalovaného souvisí se sázkovými platbami ve prospěch sázkových společností (tipsport.cz, chance.cz, fortuna game, betano a sazka.cz). Je tedy zřejmé, že se nejedná o faktické výdaje žalovaného, přesto žalobkyně dále neověřila obvyklé a nezbytné výdaje žalovaného. Žalobkyně rovněž nevyžádala další doklady, které by prokazovaly skutečnou výši příjmů žalovaného a jeho faktické pravidelné výdaje. Posouzení úvěruschopnosti tak nebylo založeno na nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích, jak vyžaduje § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. Jelikož byl spotřebitelský úvěr poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná ex tunc (od počátku) jako celek, a to absolutně, ve smyslu ustanovení § 576, § 577 a § 588 o.z. neboť žalobkyně při jejím uzavření porušila povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu.

20. Soud rovněž dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná také ve smyslu ustanovení § 576, § 577 a § 588 o.z., a to z důvodu rozporu jejího obsahu s dobrými mravy. Při posouzení této otázky se soud zabýval zejména ujednáním o výši úplaty za poskytnutí úvěru (úroku). Denní úroková sazba byla stanovena na 1,066 % z nesplacené části jistiny, což v ročním přepočtu odpovídá přibližně 389,09 % ročně. Dále soud zkoumal výši RPSN, jehož výše byla smlouvou stanovena na 2 227,10 % ročně. Taková to ujednání nelze posoudit jinak nežli jako nemravná, když průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy cca 6 – 10 % ročně, dle údajů ČNB. V tomto smyslu lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (např. rozhodnutí sp. zn. a ), nikoli však úrok, který několikanásobně překračuje běžnou sazbu. Současně je třeba vedle extrémně vysokého úročení, zohlednit i další poplatky, zejm. poplatek za vyplacení každé tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za doplňkové služby. Kombinace všech těchto ujednání představuje dle názoru soudu nepřiměřenou a pro spotřebitele výrazně zatěžující úplatu, jejíž výše nemůže obstát z hlediska zásad poctivosti a slušnosti. Soud má za to, že takové nastavení ceny úvěru je již svou povahou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o.z. a že nemravnost ujednání o úplatě je natolik závažná, že zasahuje do samotné podstaty právního jednání. Jelikož se jedná o ujednání, které bylo pro žalobkyni nepochybně podstatné a určující pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru (bez něhož by k uzavření smlouvy zjevně nedošlo), nelze dospět k závěru, že by smlouva mohla obstát i bez této části. Smlouva je tedy neplatná ex tunc (od počátku) jako celek, a to absolutně, ve smyslu § 588 o.z., k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti.

21. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přijal z titulu ex tunc neplatné smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, které představují částku poskytnutou žalobkyní dne 15. 3. 2025 jako jedinou čerpanou tranši úvěru. Žalovaný na čerpaný úvěr ničeho neuhradil. Práva a povinnosti mezi účastníky soud posoudil, jak je již výše uvedeno, dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného dle citovaného ustanovení § 2993 o.z., neboť žalovaný obdržel plnění z absolutně neplatného právního jednání. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od 10. 12. 2025 v souladu se žalobním návrhem, když do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se žalovaný dostal již před tímto datem, a to přijetím vyplacené částek.

23. Výše zákonných úroků z prodlení činila ke dni 10. 12. 2025 11,50 % ročně ( , ve spojení s úředním sdělením České národní banky č. 16/2020, o úpravě základních úrokových sazeb), v této výši soud uložil žalovanému povinnost úroky z prodlení platit.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť smlouva o úvěru je jako celek absolutně neplatná. Mezi účastníky proto nevzniklo platné ujednání o úrocích, poplatcích ani smluvní pokutě. Žalobkyni tak z tohoto titulu nenáleží částka 174,83 Kč představující smluvní pokutu ani částka 13 137,61 Kč uplatněná jako smluvní úrok a poplatky.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , 2 Úspěch žalobkyně činí 42,90 % a úspěch žalovaného 57,10 %, s ohledem na uvedené činí rozdíl 14,21 procentního bodu ve prospěch žalovaného. Úspěch žalobkyně je tedy nižší než 50 %. Právo na náhradu nákladů řízení by za této situace měl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

26. Lhůty k plnění výroků I. a III. soud stanovil v souladu s

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.