Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 120/2026-24

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 30 426 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 28. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení:

- částky 10 426 Kč od 3. 10. 2025 do zaplacení,

- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 10. 2025 do 27. 2. 2026.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 138,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 28. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení:- částky 10 426 Kč od 3. 10. 2025 do zaplacení,- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 10. 2025 do 27. 2. 2026.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 138,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 426 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že původní věřitel (spol. právnická osoba, IČO IČO) uzavřel dne 25. 7. 2025 se žalovaným smlouvu o úvěru pod č. hodnota, a to prostřednictvím internetových stránek původního věřitele. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (připsáním na označený účet č. č. účtu), a to dne 25. 7. 2025 platbou ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky včetně příslušenství formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však poskytnutý úvěr původnímu věřiteli nehradil řádně a včas, a proto žalobce dne 2. 10. 2025 úvěr zesplatnil, přičemž žalovaný je tak od 3. 10. 2025 v prodlení. V tomto řízení požaduje žalobce po žalovaném jednak úhradu jistiny dluhu ve výši 20 000 Kč a dále smluvní úrok ve výši 10 426 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva právní zástupkyně žalobce, ani na tu však žalovaný nereagoval. Žalobce soudu navrhl, aby v případě, že by soud neměl nárok žalobce za prokázaný, posoudil nárok v části jistiny žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu , (dále jen „ “), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili ( ).

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

5. Z výpisu bankovního u k účtu žalobce soud zjistil, že na bankovní účet č. č. účtu byla dne 25. 7. 2025 odeslána platba ve výši 20 000 Kč s variabilním symbolem 4662120201.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 25. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností jednorázového čerpání s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, jehož platnost byla sjednána na dobu určitou, a to 12 měsíců počínaje datem čerpání. Smlouva obsahuje přesně vymezené parametry úvěru, zejména pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 279,83 % z nesplacené části jistiny a celkovou roční procentní sazbu nákladů (dále jen „RPSN“) ve výši 1 141 %. Úvěr se měl splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž konkrétní výše byla stanovena jako 5 % výše jistiny plus úrok přirostlý za předchozích 30 dnů. Veškeré úhrady provedené žalovaným se podle čl. IV. odst. 6 smlouvy započítávají v pořadí nejprve na náhradu nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s případným vymáháním pohledávek, a dále na náhradu ostatních nákladů vzniklých v souvislosti se smlouvou, na úroky z prodlení, na úroky z úvěru, jistinu, smluvní pokutu a ostatní pohledávky z úvěru. Smlouva dále stanoví, že všechny platby mají být hrazeny na účet žalobce pod variabilním symbolem 466212002. Nedílnou součástí smlouvy jsou podle čl. I odst. 2 též Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byl žalovaný před uzavřením smlouvy seznámen, souhlasil s nimi a podpisem smlouvy je odsouhlasil.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 včetně přehledu postupovaných pohledávek vyplývá, že postupitel – spol. právnická osoba, IČO IČO – postoupil pohledávku za žalovaným podle smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 25. 7. 2025 na postupníka – žalobce. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dne 21. 2. 2026 (oznámení o postoupení pohledávky).

8. Z dokumentu „Poslední možnost dohody na úhradě“ ze dne 2. 10. 2025 soud zjistil, že žalobce v tento den přistoupil k zesplatnění celého dluhu žalovaného. Tomuto kroku již předcházela výzva k úhradě ze dne 30. 8. 2025, kterou byl žalovaný výslovně upozorněn na možnost ztráty výhody splátek a zesplatnění celého dluhu v případě dalšího prodlení. Žalobce zaslal žalovanému před podáním žaloby také předžalobní výzvu, a to dne 24. 2. 2026 (viz podací lístek).

9. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne 25. 7. 2025 smlouvu o úvěru pod č. hodnota, a to prostřednictvím internetových stránek původního věřitele právnická osoba, IČO IČO. Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši 20 000 Kč (připsáním na označený účet č. č. účtu), a to dne 25. 7. 2025 platbou ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky včetně příslušenství formou pravidelných měsíčních splátek. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však poskytnutý úvěr původnímu věřiteli nehradil řádně a včas, když také v rámci řízení zůstal zcela nečinným. Žalobce proto dne 2. 10. 2025 přistoupil k zesplatnění celého dluhu. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla dne 24. 2. 2026 odeslána předžalobní výzva.

10. Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

11. Soud po důkladném zhodnocení práv a povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná ve smyslu ustanovení , a , (dále jen „o. z.“), a to z důvodu rozporu jejího obsahu s dobrými mravy. Za rozhodující považuje soud zejména ujednání o výši úplaty za poskytnutí úvěru, podle něhož byl žalovaný povinen hradit smluvní úrok ve výši 279,83 % ročně, přičemž smluvní RPSN činí 1 141 %, což vyplývá přímo z údajů uvedených ve smlouvě a jejích přílohách. Je-li toto srovnáno s průměrnou úrokovou sazbou u spotřebitelských úvěrů, kterou ČNB uvádí kolem 9 % ročně pro nové spotřebitelské úvěry domácnostem (v dřívějších obdobích uváděno i kolem 7 – 10 %, údaj např. z června 2024 činil přibližně 9,1 %), takto extrémně vysoké úročení představuje podle názoru soudu nepřiměřenou a pro spotřebitele výrazně zatěžující úplatu, jejíž výše nemůže obstát z hlediska zásad poctivosti a slušnosti. Soud má za to, že takové nastavení ceny úvěru je již svou povahou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu o. z. a že nemravnost ujednání o úplatě je natolik závažná, že zasahuje do samotné podstaty právního jednání. Jelikož se jedná o ujednání, které bylo pro žalobce nepochybně podstatné a určující pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru (bez něhož by k uzavření smlouvy zjevně nedošlo), nelze dospět k závěru, že by smlouva mohla obstát i bez této části. Smlouva je proto neplatná ex tunc jako celek, a to absolutně, ve smyslu o. z., k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti.

12. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (např. rozhodnutí sp. zn. a ), nikoli však úrok, který několikanásobně překračuje běžnou sazbu. V projednávané věci sjednaný roční úrok přesahující 279,83 %, a RPSN ve výši 1 141 %, představují zcela extrémní odchylku od úrovně úročení, které lze považovat za přiměřené. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů bývají obecně vyšší než sazby bank, tato skutečnost nehraje roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku z hlediska dobrých mravů. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro bankovní instituce, vedlo by to k závěrům zakládajícím nepřípustnou nerovnost mezi poskytovateli úvěrů. Soud dále dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou výši úroku z úvěru zde možná není. Přistoupením k moderaci by byl oslaben preventivní účinek pravidla dobrých mravů a žalobce by nebyl motivován sjednávat podmínky úvěru v mezích poctivosti a férového jednání. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z. (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. ).

13. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal z titulu ex tunc neplatné smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které představují částku poskytnutou žalobcem dne 25. 7. 2025, a z této částky žalovaný ničeho neuhradil. Práva a povinnosti mezi účastníky soud posoudil podle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného podle § 2993 o. z., neboť žalovaný obdržel plnění z absolutně neplatného právního jednání. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 20 000 Kč, odpovídající rozsahu jeho bezdůvodného obohacení. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet ze smluvně stanoveného data splatnosti dluhu ani z mechaniky smluvního splácení. Soud proto pro účely stanovení prodlení žalovaného vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož nemají-li strany sjednáno, kdy má být dluh splněn, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Tímto okamžikem je doručení výzvy k plnění. Předžalobní výzva byla žalobcem odeslána dne 24. 2. 2026. Podle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. se má za to, že zásilka zaslaná na adresu žalovaného došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 27. 2. 2026. Žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, a proto se dostal do prodlení od 28. 2. 2026, tj. následujícího dne po doručení výzvy. Žalobce má tak vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu o.z., jehož výše se řídí Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s (výrok I.).

15. V celém zbývajícím rozsahu, tj. ohledně smluvního úroku, soud žalobu výrokem II. zamítl. Při absolutní neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá její ujednání o výši úroků, poplatků a sankcí, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, pokud by strany neplatnost rozpoznaly včas. Soud má za to, že výše sjednaného úroku a RPSN byla natolik excesivní, že tvořila podstatnou náležitost smlouvy, bez níž by žalobce úvěr neposkytl. Vzhledem k tomu, že smlouva byla shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žádné plnění nad rámec povinnosti žalovaného vydat přijaté bezdůvodné obohacení, jak je uvedeno ve výroku I., a z tohoto důvodu musela být žaloba ve zbytku zamítnuta (výrok II.).

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého účastníku, který měl ve věci částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu přiznané částky 20 000 Kč, naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu zamítnuté částky 10 426 Kč. Úspěch žalobce činí 65,73 % a úspěch žalovaného 34,27 %, rozdíl v míře úspěchu je tedy 31,47 %. Při stanovení výše odměny advokátky žalobce soud vyšel z o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále též „Advokátní tarif“). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle advokátního tarifu.

17. Podle § 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby při plném úspěchu 700 Kč. Advokátka žalobce učinila v řízení tyto úkony právní služby: převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění a písemné podání ve věci samé, odměna advokátky proto dosahuje částky 2 100 Kč (tj. 700 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. Náklady žalobce za zastoupení advokátem by tak při plném úspěchu dosáhly výše 2 400 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 218 Kč. Vzhledem k částečnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměru odpovídajícím jeho úspěchu, tj. ve výši 1 138,58 Kč.

18. Náklady řízení v celkové výši 1 138,58 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce podle Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s (výrok III.).

19. Lhůtu k plnění dle výroků I., III. rozsudku soud stanovil v souladu s

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.