Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 148/2026-13
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO:Anonymizováno se sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované bydlištěm Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení částky 18 828,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 9 000 Kč od 15. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení
- částky 9 828,90 Kč,
- zákonných úroků z prodlení za dobu od 23. 12. 2024 do 14. 3. 2026, v míře převyšující 11,5 % ročně a částku 9 000 Kč.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se neukládá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa – doplatek soudního poplatku za žalobu, neboť k nevydání platebního rozkazu v aplikaci CEPR nedošlo ze zákonem předpokládaných důvodů.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 9 000 Kč od 15. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení- částky 9 828,90 Kč,- zákonných úroků z prodlení za dobu od 23. 12. 2024 do 14. 3. 2026, v míře převyšující 11,5 % ročně a částku 9 000 Kč.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyni se neukládá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, – doplatek soudního poplatku za žalobu, neboť k nevydání platebního rozkazu v aplikaci CEPR nedošlo ze zákonem předpokládaných důvodů.
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 18 828,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou se žalovanou uzavřel původní věřitel, společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen původní věřitel). Pohledávka byla žalobkyni postoupena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve celkové výši 9 000 Kč, což bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru č. B0002726018518512. Původní věřitel před poskytnutím úvěru neposoudil s odbornou péči schopnost žalované úvěr splácet. Úrok z úvěru stanovený ve výši 40 % ročně byl v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je neplatná. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že na účet, který žalovaná ve smlouvě o úvěru označila, byla dne 22. 11. 2024 odeslána částka 9 000 Kč, původní věřitel ani žalobkyně neevidovali žádnou úhradu na poskytnutou částku.
4. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky uvedené v § 115a občanského soudního řádu . Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
5. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná – spotřebitelka – jednali o uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku . Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků neposoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet (86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), smlouva o úvěru je tudíž neplatná.
6. Soud shledal i další důvody neplatnosti úvěrové smlouvy.
7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Dle rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009 lze za dobré mravy považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti.
10. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Soud uzavřel, že v daném případě byl sjednaný úrok tím stěžejním, co vedlo věřitele k uzavření smlouvy o úvěru, neboť jen těžko si lze představit situaci, že by bez úroku v této výši byla smlouva o úvěru se žalovaným uzavřena. Soud proto považuje smlouvu o úvěru jako celek za neplatnou.
12. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně, kdy původně sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesáhla. Podle statistických údajů dostupných na internetu v roce 2024 v bankovním sektoru úroková sazba srovnatelných spotřebitelských úvěrů nepřesáhla 10 % ročně (mimo úvěrů na bydlení). Daná smlouva zněla na zápůjční úrokovou sazbou 40 % ročně, přípustná tolerance byla tedy překročena.
13. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 občanského zákoníku .
14. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Přijetím částky 9 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a bylo její povinností bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, které byla pohledávka postoupena dle § 1879 občanského zákoníku . Jelikož žalovaná neuhradila žádnou částku, výrokem rozsudku pod bodem I soud žalované uložil, aby tuto částku žalobkyni zaplatila. O povinnosti žalované platit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku , dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Počátek doby prodlení byl vázán na výzvu k zaplacení.
16. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl
17. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci.
18. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
19. Platební rozkaz nebyl vydán v aplikaci CEPR, soud však neshledal důvody pro doměření soudního poplatku (výrok IV).
Poučení:
Proti výroků rozsudku pod body I, II, III lze podat odvolání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Proti výroku rozsudku pod bodem IV není odvolání přípustné.