Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 218/2026-21
Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 36 906,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 186,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně částky 24 720,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 36 906,84 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 369 Kč na účet č. hodnota – AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 186,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ohledně částky 24 720,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 36 906,84 Kč od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 369 Kč na účet č. , hodnota, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 36 906,84 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.lAnonymizovánoAnonymizováno. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou žalovaná čerpala úvěr ve výši 36 906,84 Kč se splatností do datum. Úvěr byl sjednán prostřednictvím webové stránky Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, před sjednáním úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí rovnat minimálnímu životnímu minimu a že úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaná byla dále lustrována z veřejně dostupných databází ISR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedeného nedošlo k důvodným pochybám o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, a to i formou předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně. Celková výše dluhu po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí celkem 36 906,84 Kč nejpozději splatných datum. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. V doplnění k žalobě ze dne datum zopakovala žalobkyně stejná tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované, k těmto však ani přes výzvu soudu neoznačila a nedoplnila žádné důkazy. Ve svém dalším doplnění k žalobě ze dne datum žalobkyně upravila a doplnila svá tvrzení týkající se poskytnuté výše úvěru, když uvedla, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 35 000 Kč, a to dne datum. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila na svůj dluh částku 22 813,74 Kč a že žalobkyni byla postoupena pohledávka od právního předchůdce žalobkyně ve výši 36 906,84 Kč, skládající se z jistiny ve výši 12 186,26 Kč, náhrady nákladů ve výši 1 750 Kč a z úroku za dobu čerpání úvěru ve výši 22 970,58 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. Žalobkyně v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
2. Soud zaslal žalované výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyjádřila k žalobě a dále, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené době nevyjádří, má se za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tuto výzvu si žalovaná převzala dne datum, ve stanovené lhůtě se však žalovaná k žalobě nevyjádřila a má se tak za to v souladu s poučením podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. , že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání taktéž souhlasí.
3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud má za prokázané, že mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizovánoc. a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu do datum s tím, že žalovaná byla povinna splácet měsíční splátku ve výši odpovídající 13 % z celkové splatné částky 62 859,08 Kč. Úroková sazba byla ve smlouvě uvedena ve výši 146,949 % a RPSN ve výši 299,98 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění pozdějších dodatků žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě právní zástupkyní žalobkyně dne datum. Žalovaná na úvěr zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 22 813,74 Kč.
5. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba revolvingových korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu činila v červenci 2025, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 14,51 % ročně.
6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1880 odst. 1 o.z. , postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávek prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “)se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).
12. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr na dobu do datum ve výši 35 000 Kč, když žalovaná se ve smlouvě zavázala platit měsíčně splátky odpovídající 13 % z celkové splacené částky ve výši 62 859,08 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 146,949 % ročně a RPSN ve výši 299,98 % ročně. Jde tedy zjevně dle § 580 o. z. o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červenci 2025, činila dle statistiky ČNB úroková sazba revolvingových korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu průměrně 14,51 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 43,53 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, byla sice sjednána transparentně, nicméně byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání revolvingových úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.
14. V daném případě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované lustracemi ve veřejně dostupných databázích a dále tvrdila metodiku, kterou tento používal pro posouzení úvěruschopnosti. Tato tvrzení však byla obecná a soudu k prokázání svých tvrzení nedoložila ničeho, kromě přehledu vyplněného žalovanou on-line, kdy žalobkyně nijak nedoložila, že by správnost těchto údajů byla jakkoliv prověřována. Žalobkyně dále ani na výzvu soudu neoznačila a nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo možné dokázat tvrzení uvedené v žalobě, že při uzavírání smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně i výdajovou stránku žalované. Soud tak usoudil, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil s tvrzeními žalované ohledně jejích příjmů a výdajů a tyto nijak neprověřoval. V tomto směru tedy žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
15. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 35 000 Kč a žalovaná na tuto částku uhradila dle tvrzení žalobkyně částku 22 813,74 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 12 186,26 Kč. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se uvádí, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud současně nemá k dispozici žádné konkrétní a aktuální údaje o příjmu žalované, jejích výdajích, vyživovacích povinnostech ani dalších sociálních a majetkových poměrech, z nichž by bylo možno učinit individualizovaný závěr o jejích možnostech splácet poskytnutou jistinu a soud tak pro absenci jakýchkoli skutkových podkladů nemohl určit dobu plnění podle konkrétních osobních a majetkových poměrů žalované jinak, než stanovením lhůty k plnění, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
16. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku může žalobkyni vzniknout teprve od okamžiku, kdy se žalovaná dostane do prodlení s vrácením jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy sama o sobě prodlení nezakládá, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Za tohoto stavu nelze dovodit, že by se žalovaná dostala do prodlení již před vydáním rozhodnutí soudu, ale naopak prodlení žalované doposud nenastalo. Žalobkyni tak může vzniknout právo na zákonný úrok z prodlení teprve od prvního dne následujícího po (případném) marném uplynutí lhůty k plnění určené ve výroku I tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
17. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle zákona o soudních poplatcích. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 36 906,84 Kč. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení proto činí podle položky 1 sazebníku částku 1 846 Kč. Protože žalobkyně za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu již zaplatila 1 477 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán z důvodu, že nároku žalobkyně nebylo možné v plné výši vyhovět, přičemž soud v řízení pokračuje, bylo třeba žalobkyni doměřit poplatek do výše poplatku podle položky 1 sazebníku, tedy částku 369 Kč.
18. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 36 906,84 Kč, přičemž jí byla přiznána částka 12 186,26 Kč. Ve věci tak měla úspěch v rozsahu 33 %, zatímco žalovaná v rozsahu 67 %. Žalovaná tak měla ve sporu úspěch v rozsahu 34 %, avšak žalovaná zůstala v řízení zůstala pasivní a žádné náklady jí nevznikly; proto se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci k soudnímu exekutorovi.