Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

79 C 48/2026-25

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 7 650 Kč s příslušenstvím

rozsudkem pro zmeškání

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 650 Kč spolu s úrokem z prodlení

ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení,

ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení,

ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení,

ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení a

ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 211,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 650 Kč spolu s úrokem z prodleníve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od , datum, do zaplacení,ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od , datum, do zaplacení,ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od , datum, do zaplacení,ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od , datum, do zaplacení ave výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od , datum, do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 211,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala zaplacení částky ve výši celkem 7 650 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne datum při jízdě na lince A, dne datum při jízdě na lince 6, dne datum při jízdě na lince 4, dne datum při jízdě na lince 1 a dne datum při jízdě na lince A dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.

2. Žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně neuznává a nesouhlasil s tím, že se v konkrétní den dopustil jízdy bez platného jízdního dokladu. Podle žalovaného nebyly k žalobě přiloženy dostatečné podklady, které by prokazovaly, že ke kontrole revizorem skutečně došlo a že to byl právě on, kdo byl jako cestující identifikován.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Žalovanému bylo dne datum do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

4. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Přítomná žalobkyně setrvala na podané žalobě a vzhledem k tomu, že se žalovaný bez omluvy na nařízené jednání nedostavil navrhla, aby soud věc rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

5. Podle ustanovení , (dále jen „ “), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou ( ) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

6. Podle ustanovení v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

7. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle , nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. z. ř. s. ve spojení s § , 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

8. V posuzované věci se jedná o spor z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému.

9. Podle platí, že cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

10. Podle je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice vlaku nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

11. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. . Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vznikly z uvedeného titulu.

12. Protože v řízení byly splněny zákonné předpoklady pro uvedený postup, soud ve smyslu shora citovaného ustanovení vynesl ve věci rozsudek pro zmeškání, jímž výrokem I. žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. S ohledem na tyto skutečnosti tedy soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 7 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. shora, a to z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému, když z předložených zápisů o přepravní kontrole je zřejmé, že je na nich připojen vždy podpis žalovaného.

13. O lhůtě k plnění v délce trvání tří dnů od právní moci rozsudku bylo rozhodnuto podle ustanovení část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. , žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a má tedy právo na plnou náhradu jejích nákladů. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta podle , písm. a) a d) ve spojení s , odst. 1, bod 1 , advokátní tarif, za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle , odměnu advokáta podle , písm. g) , advokátní tarif, za 1 úkon po 1 500 Kč (účast na jednání), 1 paušální náhradu po 450 Kč podle , a 21% DPH ve výši 661,50 Kč (dle ust. o.s.ř). Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 211,50 Kč (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku ( ).

Nesplní-la žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.