Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 69/2026-19
Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 15 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 5 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 4. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 5 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 4. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 900 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 7. 12. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. Žalovaná se zavázala v měsíčních splátkách splácet úrok přirostlý za minulé období, přičemž jistinu mohla uhradit kdykoliv během trvání smlouvy. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.Anonymizováno.cz, a to registrací žalované na těchto stránkách zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Prostřednictvím internetových stránek žalovaná nahrála kopii dokladu totožnosti a dále si nastavila parametry úvěru a souhlasila se zněním smlouvy. Totožnost žalované byla také prověřena verifikační platbou ve výši 1 Kč. Smlouva byla uzavřena zadáním pětimístného SMS kódu zaslaného žalované. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. č. účtu. Úvěruschopnost žalované byla prověřována z výplatních listin či výpisu z bankovního účtu a dále byla žalovaná lustrována v databázích Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou, v poslední upomínce byla upozorněna o zesplatnění celého dluhu k 11. 4. 2025. Pro případ prodlení s úhradou splátek bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2025. Kromě jistiny ve výši 10 000 Kč žalobkyně po žalované požaduje smluvní úrok v kapitalizované výši 4 000 Kč, smluvní pokutu v kapitalizované výši 1 900 Kč a zákonný úrok z prodlení od 12. 4. 2025 do zaplacení. K vyjádření žalobkyně datovanému ke dni 3. 8. 2026 a přiloženým dokumentům soud nepřihlížel, neboť bylo soudu doručeno až po vyhlášení tohoto rozsudku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 7. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaná je v této smlouvě identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání s limitem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v měsíčních splátkách se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. do doby úplného splacení jistiny. Pro případ prodlení s úhradou měsíčních splátek bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit celý úvěr, pakliže by se žalovaná dostala i přes předchozí výzvu žalobkyně do prodlení delšího než 2 měsíce. Ve smlouvě bylo sjednáno, že podpisem se rozumí také potvrzení souhlasu verifikačním SMS kódem Anonymizováno. Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu č. hodnota.
4. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 12. 2024 společností právnická osoba, soud zjistil, že dne 7. 12. 2024 byla z účtu žalobkyně zaslána na účet č. č. účtu částka 10 000 Kč.
5. Z dopisu ze dne 8. 4. 2025 soud zjistil, že k témuž dni došlo k zesplatnění úvěru a žalovaná byla o této skutečnosti informována. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě částky 30 307 Kč nejpozději do 3 dnů od doručení tohoto dopisu.
6. Z výpisu z účtu č. č. účtu za období od července do prosince 2024 soud zjistil, že na účet byly připsány zejména tyto částky: dne 15. 8. 2024 zaslala jméno FO částku 63 000 Kč s poznámkou „půjčka“; dne 2. 9. 2024 společnost právnická osoba, částku 7 500 Kč a dne 9. 9. 2024 částku 3 500 Kč, obě jako zápůjčku; dne 29. 9. 2024 společnost Anonymizováno´Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. částku 12 000 Kč s označením „půjčka“; dne 1. 10. 2024 společnost právnická osoba. úvěr ve výši 6 000 Kč; dne 6. 10. 2024 společnost právnická osoba, platbu s označením „půjčka“ ve výši 15 000 Kč; dne 7. 10. 2024 částku 5 000 Kč; dne 14. 10. 2024 společnost právnická osoba úvěr ve výši 15 000 Kč; a dne 8. 11. 2024 jméno FO částku 3 500 Kč s poznámkou „půjčka“. Z téhož výpisu soud dále zjistil, že z účtu byly odeslány platby společnosti Anonymizováno Anonymizováno, a to dne 15. 8. 2024 ve výši 3 000 Kč, dne 19. 9. 2024 ve výši 2 000 Kč a dne 21. 10. 2024 ve výši 4 000 Kč. Dne 15. 8. 2024 byla dále odeslána platba společnosti právnická osoba, ve výši 10 137 Kč. Na účet Anonymizováno.cz byly odeslány platby dne 20. 8. 2024 ve výši 220 Kč, dne 25. 8. 2024 ve výši 450 Kč a dne 15. 10. 2024 ve výši 220 Kč.
7. Dne 19. 10. 2025 byla právní zástupkyní žalobkyně sepsána předžalobní výzva s výzvou k úhradě dlužné částky 32 842,51 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 21. 10. 2025, o čemž svědčí přiložené potvrzení o podání doporučené zásilky.
8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 7. 12. 2024 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě zaslala žalobkyně na účet žalované č. č. účtu částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách společně se smluvním úrokem, avšak dostala se do prodlení s úhradou již první splátky, v důsledku čehož došlo dne 8. 4. 2025 k zesplatnění úvěru. Žalovaná dlužnou částku ani po výzvě neuhradila, dne 21. 10. 2025 tak byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky do tří dnů.
9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla úvěr žalované v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně fakticky rezignovala na povinnost prověření úvěruschopnosti. Žalobkyně nijak neprokázala, že by se skutečně zabývala příjmovou a výdajovou stránkou žalované. Ačkoliv v žalobě tvrdila, že si od žalované vyžádala platební pásky, výpis z účtu a provedla lustraci veřejných databází, doložila pouze výpis z bankovního účtu. Z toho je však zjevné, že si žalovaná půjčovala peníze nejen od fyzických osob, ale i finančních institucí. Z uhrazených splátek je nanejvýš jisté, že tyto nesplácela řádně a včas. Pro žalobkyni mělo být i varovným signálem, že žalovaná posílala peníze na účet portálu sazka.cz.
15. S ohledem na výše uvedené proto soud učinil závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatku za sjednání úvěru, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí plnila z neplatné smlouvy. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila.
16. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) a stanoví soukromoprávní sankci poskytovateli úvěru spočívající v tom, že jeho nárok se omezuje výlučně na vrácení nesplacené jistiny úvěru bez sjednaného příslušenství a poplatků, a to ve lhůtě, která se odvíjí od možností spotřebitele, nikoli od výzvy věřitele. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve okamžikem prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny ve lhůtě určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná výzva věřitele k vrácení nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru tak prodlení dlužníka nezakládá. Splatnost jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele je proto dána až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel nemůže dostat do prodlení.
17. Žalovaná v projednávané věci zůstala zcela procesně pasivní a jednání se nezúčastnila; soud proto neměl k dispozici žádná skutková zjištění o jejích aktuálních možnostech plnění. Za této situace soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určil lhůtu k plnění (vrácení poskytnuté jistiny) v délce 30 dnů, kterou považuje za přiměřenou jak z hlediska možností žalované, tak z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně.
18. Zbývající část žaloby ohledně požadované zbylé částky s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy soud zamítl.
19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že úspěch účastníků byl poměrově téměř stejný (žalobkyně dosáhla úspěchu z 55 %, žalovaná při zohlednění výše zamítnutého úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dosáhla úspěchu v rozsahu 45 %), soud rozhodl o tom, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.