Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 Az 5/2026 - 16

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

žalobkyně: N. A. H., narozená X

státní příslušnost Syrská arabská republika

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2026, č. j. OAM-63/LE-LE05-VL18-2013, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

Žalobě se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2026, č. j. OAM-63/LE-LE05-VL18-2013, kterým bylo podle , o azylu (dále jen „ “), zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany.

2. Žalobkyně v žalobě současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu , (dále jen „ “). Tento návrh odůvodnila žalobkyně tím, že jí hrozí zánik oprávnění k pobytu na území ČR a reálné riziko návratu do Sýrie, kde nadále přetrvává nestabilní bezpečnostní a humanitární situace. Pro žalobkyni, která je s ohledem na věk odkázána na péči rodiny, by cesta do Sýrie představovala velké riziko, a to i ze zdravotního hlediska.

3. Žalovaný nesouhlasil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Žalovaný neshledal naplnění některého z důvodů uvedeného v

4. Podle a 2 platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění je prokazováno žalobcem, a to jak předloženými tvrzeními, tak k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého žalobou napadeného rozhodnutí a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že majetek žalobce se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem.

6. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.

7. Žalobkyně v předmětné věci spatřovala hrozící újmu zejména v tom, že bude pobývat na území ČR bez jakéhokoliv právního titulu a že bude muset v pokročilém věku cestovat do Sýrie, což pro ni představuje i zdravotní riziko. Soud při hodnocení vzniku újmy přihlédl k tomu, že žalobkyni je 88 let, a jedná se tedy dle soudu o velmi zranitelnou osobou, jež má zdravotní komplikace a je odkázána na pomoc rodiny, která žije v ČR. Velmi vysoký věk žalobkyně a to, že žalobkyni byla již v roce 2013 udělena doplňková ochrana, jsou pro rozhodování soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě rozhodujícími skutečnostmi. Soud tak v tom, že bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany, spatřuje vznik újmy, neboť s ohledem na vysoký věk žalobkyně a její závislost na pomoci rodiny, by mohla hrozit ztráta zázemí, které má žalobkyně vybudováno v ČR. Soud je tak toho názoru, že již samotné rozhodnutí, jímž bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany, je schopno žalobkyni způsobit újmu. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že u žalobkyně byla splněna první podmínka vyplývající z , jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě, jelikož výkon napadeného rozhodnutí je schopen s ohledem na charakter souzené věci žalobkyni způsobit újmu.

8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu , soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobkyně. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu Lze jistě souhlasit s tím, že je ve veřejném zájmu, aby byla respektována pravomocná rozhodnutí správních orgánů. Soud nijak nepředjímá správnost skutkových zjištění žalovaného, neboť tato otázka je předmětem žalobních námitek. Při hodnocení podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě proto soud nemůže brát v potaz to, zda byly dány důvody pro zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany, neboť tím by současně předjímal závěry rozhodnutí ve věci samé. V této fázi řízení tedy lze konstatovat, že z napadeného rozhodnutí nevyplývají skutečnosti, které by svědčily o tom, že by další pobyt žalobkyně na území ČR byl v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V porovnání s újmou, která žalobkyni hrozí, se tak nejeví jako nepřiměřené narušení důležitého veřejného zájmu, pokud žalobkyně bude moci na území ČR setrvat do doby, než soud o její žalobě rozhodne.

10. Podstatné v tomto ohledu je i to, že ani žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě neuváděl žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že pro ochranu veřejného zájmu je zcela nezbytné, aby žalobkyně, která v ČR již dlouhodobě pobývá, urychleně opustila území ČR. Soud v tomto kontextu zároveň podotýká, že podle může soud usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. Poukáže-li tedy žalovaný na takové okolnosti následně, může soud toto usnesení, jímž byl žalobě přiznán odkladný účinek, zrušit.

11. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě přiznal odkladný účinek.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

Ústí nad Labem 17. srpna 2026

Mgr. Ladislav Vaško v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.