Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
3 A 88/2026 - 16.pdf
PDF · 0 B
No categories available
3 A 88/2026 - 16
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci
žalobkyně: NY legal s.r.o., IČO 04761944
sídlem Vojtěšská 211/6, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj
sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 00 Praha 1
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl podle žalobkyně spočívat v tom, že žalovaný „při výkonu své dozorové působnosti podle stavebního zákona a správního řádu vychází z předpokladu existence kolaudačního rozhodnutí ke stavbě „Plynofikace kotelny Základní školy v X“, aniž je existence tohoto správního rozhodnutí doložena jakýmkoliv důkazním prostředkem“. Žalobkyně požadovala, aby soud určil, že zásah je nezákonný, zakázal žalovanému v zásahu pokračovat a uložil žalovanému povinnost při dalším výkonu své dozorové působnosti vycházet ze skutkového stavu zjištěného v souladu se zákonem a nezakládat své právní závěry na nepodložené domněnce existence správního rozhodnutí.
2. K takto tvrzenému zásahu žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 3. 11. 1992 vydal tehdejší Městský úřad X stavební povolení č. 310 na stavbu „Plynofikace kotelny základní školy v X“. Součástí výroku stavebního povolení byla podmínka č. 7, podle níž byl stavebník (OÚ X) po dokončení stavby povinen požádat stavební úřad o vydání kolaudačního rozhodnutí a předložit předepsané doklady. Žalobkyně dne 9. 1. 2026 (po 34 letech, pozn. soudu) podala ke Krajskému úřadu Zlínského kraje podnět k výkonu dozorové pravomoci, ve kterém upozornila, že ačkoli kolaudační rozhodnutí k uvedené stavbě nebylo dohledáno, stavba je dlouhodobě užívána. Krajský úřad Zlínského kraje v usnesení ze dne 5. 2. 2026 č. j. KUZL 7191/2026 uvedl, že v daném případě kolaudační rozhodnutí ke stavbě bylo pravděpodobně vydáno. Proti tomuto postupu podala žalobkyně dne 5. 2. 2026 podnět k žalovanému. Žalovaný podle žalobkyně v následném přezkumu nepředložil jediný důkaz o existenci kolaudačního rozhodnutí a převzal skutkový závěr Krajský úřad Zlínského kraje beze změny Vyrozuměním o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ze dne 23. 6. 2026 č. j. MMR-53647/2026-83, a znovu jej potvrdil ve sdělení ze dne 1. 7. 2026 č. j. MMR-55706/2026-83. Na stranách 12-13 žaloby žalobkyně shrnula: „Žalobkyně touto žalobou nenapadá Vyrozumění o přešetření způsobu vyřízení stížnosti č. j. MMR-53647/2026-83 ze dne 23. 6. 2026 (Příloha 01) ani Sdělení č. j. MMR-55706/2026-83 ze dne 1. 7. 2026 (Příloha 02) jako jednotlivé písemnosti či správní akty. Podstatou projednávané věci není přezkum obsahu těchto dokumentů ani přezkum právních názorů v nich obsažených. Uvedené písemnosti představují pouze vnější projev způsobu, jakým žalovaný vykonává svou zákonem svěřenou dozorovou působnost. Nezákonný zásah spočívá v pokračujícím výkonu veřejné správy, při němž žalovaný dlouhodobě vychází z právního a skutkového závěru, že kolaudační rozhodnutí ke stavbě bylo pravděpodobně vydáno, přestože jeho existence není doložena jediným důkazním prostředkem. Žalovaný tedy nevykonává svou dozorovou působnost na základě skutkového stavu zjištěného v souladu se zákonem, nýbrž na základě vlastní skutkové konstrukce, která není opřena o žádný správní spis, veřejnou listin u ani jiný objektivní důkaz. Právě tento způsob výkonu veřejné správy představuje tvrzený nezákonný zásah. Vyrozumění i následné Sdělení pouze potvrzují, že žalovaný na uvedeném postupu nadále setrvává a považuje jej za správný. Nejsou proto samy předmětem soudního přezkumu, nýbrž představují důkaz o existenci a pokračování tvrzeného nezákonného zásahu. Žalobkyně se proto nedomáhá soudního přezkumu jednotlivých písemností ani vyslovení jejich nezákonnosti. Domáhá se ochrany před pokračujícím výkonem veřejné správy, jehož podstatou je nahrazení zákonem požadovaného zjištění skutkového stavu pouhou domněnkou o existenci správního rozhodnutí, která nemá oporu v provedeném dokazování“ (podtržení doplnil soud, pozn. soudu).
3. Městský soud se předně zabýval otázkou, zda lze žalobu věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Dospěl přitom k závěru, že žalobu je třeba odmítnout z následujících důvodů.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s. “), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
5. Podle § 82 s. ř. s. s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
6. Soud připomíná, že zásahem podle § 82 s. ř. s. s. ř. s. se rozumí „úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla, např. faktické pokyny (typicky v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příkazy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd.; tedy obecně úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby vůči nimž směřují, a ty jsou povinny na jejich základě něco konat, nějaké činnosti se zdržet nebo nějaké jednání strpět, a to na základě jak písemného, tak i faktického (ústního či jinak vyjádřeného) pokynu či příkazu. Kromě neformálnosti samotného zásahu je neformální i donucení v případě nerespektování pokynu či příkazu“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2004, č. j. 2 Afs 17/2003 -54). Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008 -98, konstatoval, že „zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy či jen o faktické úkony, nýbrž i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Zásahem proto může být i nezákonná nečinnost spočívající v neučinění nějakého úkonu jiného než rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. “.
7. Žalobkyně žalobou brojila proti tvrzenému zásahu žalovaného, který měl spočívat v tom, že žalovaný „při výkonu své dozorové působnosti podle stavebního zákona a správního řádu vychází z předpokladu existence kolaudačního rozhodnutí ke stavbě „Plynofikace kotelny Základní školy v X“, aniž je existence tohoto správního rozhodnutí doložena jakýmkoliv důkazním prostředkem“ (žalobkyně specifikovala v petitu žaloby). Tedy, žalobkyně spatřovala tvrzený nezákonný zásah v dlouhodobém právním a skutkovém závěru žalovaného, jak vyjádřila na stranách 12-13 žaloby, aniž by však brojila proti konkrétnímu aktu či úkonu žalovaného, v němž by byl takový závěr vyjádřen. Žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že zásah žalovaného shledává v tom, že žalovaný dlouhodobě vychází z domněnky, že existuje kolaudační rozhodnutí k dotčené stavbě. Domáhala se proto, aby soud zakázal žalovanému vycházet z předpokladu existence kolaudačního rozhodnutí, bez vazby na konkrétní úkon či řízení vůči ní. Podle soudu takový tvrzený postup žalovaného nemůže zcela zjevně představovat nezákonný zásah do práv žalobkyně smyslu § 82 s. ř. s. s. ř. s.
8. Žalobkyní tvrzený zásah spočívající v dlouhodobém udržování určitého právního a skutkového závěru není zásahem ve smyslu výše připomenuté definice podle § 82 s. ř. s. s. ř. s. Samotné dovozování existence správního aktu je právním názorem či hodnocením správního orgánu; bez dalšího nejde o zásah, pokyn ani donucení přímo mířící do právní sféry konkrétní osoby – žalobkyně. Žalobkyně nebrojí proti konkrétnímu aktu či úkonu správního orgánu, který by směřoval vůči ní a který by byl způsobilý zasáhnout její právní sféru. Brojí pouze proti právnímu a skutkovému hodnocení správního orgánu, které nebylo vyjádřeno v žádném konkrétním úkonu, jehož přímé účinky by mohly být posuzovány. Právní názor sám o sobě nemůže být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. s. ř. s. Právní názor, který není vyjádřený v žádném konkrétním aktu či úkonu, který by směřoval vůči žalobkyni, není a ani nemůže být nijak způsobilý zasáhnout její právní sféru, tedy nezpůsobuje žádnou změnu v jejích právech a povinnostech. Právním názorem nevyjádřeným v žádném konkrétním úkonu vůči žalobkyni nejsou dotčena žádná hmotná subjektivní práva žalobkyně, a proto je vyloučeno, aby proti takovému nekonkretizovanému jednání správního orgánu vůči žalobkyni byla poskytována ochrana správními soudy v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu.
9. Městský soud tedy ve vztahu k tvrzenému zásahu uzavírá, že pouhé právní hodnocení nevyjádřené v konkrétním úkonu směřujícím vůči žalobkyni z povahy věci nemůže představovat nezákonný zásah do práv žalobkyně smyslu § 82 s. ř. s. s. ř. s.
10. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně podanou žalobou nebrojí proti vyrozumění o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ze dne 23. 6. 2026 č. j. MMR-53647/2026-83, ani proti sdělení ze dne 1. 7. 2026 č. j. MMR-55706/2026-83, jak sama žalobkyně výslovně uvádí v žalobě. Tyto úkony žalovaného by nadto ani nepředstavovaly zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. s. ř. s. vzhledem k svému toliko informativnímu charakteru a nemožnosti zasáhu do právní sféry žalobkyně.
11. Soud ověřil, že vyrozuměním o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ze dne 23. 6. 2026 č. j. MMR-53647/2026-83, žalovaný reagoval na podání žalobkyně označené jako žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti dle 175 odst. 7 správního řádu Plynová kotelna X. Žalobkyně se obrátila na Krajský úřad Zlínského kraje, odbor Krajský stavební úřad, oddělení stavebního úřadu, se stížností proti výsledku šetření tvrzené nečinnosti, kterou tento krajský úřad vyřídil vyrozuměním ze dne 7. 4. 2026 č. j. KUZL 15391/2026, tak, že neshledal v postupu krajského úřadu rozpor se zákonem. Podanou stížností žalobkyně brojila proti vyřízení jejího podnětu ze dne 10. 1. 2026 k přijetí opatření proti nečinnosti Městského úřadu X, odboru výstavby. V tomto podnětu žalobkyně namítala nezákonné užívání stavby označené „Plynová kotelna ZŠ X“ bez kolaudačního rozhodnutí. Krajský úřad tento podnět prověřil, přičemž dospěl k závěru, že v daném případě nelze uplatňovat opatření proti nečinnosti stavebního úřadu podle § 80 odst. 4 správního řádu , neboť o dochování dokladu o kolaudaci stavby panují pochybnosti.
12. Sdělením ze dne 1. 7. 2026, č. j. MMR-55706/2026-83, žalovaný reagoval na podaní žalobkyně označené jako Námitka proti sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. j. MMR-26151/2026-83 ze dne 10. 4. 2026 ve věci plynové kotelny ZŠ v X. Tímto podáním žalobkyně nesouhlasila se způsobem vyřízení svého předchozího podání ze dne 5. 2. 2026 označeného jako Podnět k prověření postupu Krajského úřadu Zlínského kraje ve věci plynové kotelny ZŠ v X, které žalovaný vyřídil sdělením ze dne 10. 4. 2026, č. j. MMR- 26151/2026-83, v němž sdělil žalobkyni, že v daném případě nebyly zákonné předpoklady pro zahájení přezkumného řízení ve věci usnesení Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru stavebního řádu ze dne 5. 2. 2026, č. j. KUZL 7191/2026, kterým krajský úřad rozhodl tak že nelze uplatňovat opatření proti nečinnosti Městského úřadu X, odboru výstavby, neboť o dochováni dokladu o kolaudaci stavby označené „Plynová kotelna ZŠ X“ panují pochybnosti. V odůvodnění dále uvedl, že žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti může podat účastník. Ze spisu neplyne žádná povinnost stavebnímu úřadu ve věci konat. Stavba tehdy byla řádně dokončena a následně kolaudačním rozhodnutím povoleno její užívání, které se nedochovalo. Na podnět dotčeného orgánu zahájí stavební úřad kontrolu vždy. V daném případě dotčený orgán Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, hájící veřejné zájmy na úseku požární ochrany, žádný podnět týkající se požárně bezpečnostního řešení předmětné stavby na stavební úřad nepředložil.
13. Vzhledem k tomu, že žalobkyní tvrzený zásah zcela zjevně a nepochybně nemohl představovat zásah do jejích právve smyslu § 82 s. ř. s. s. ř. s. , soud žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s.
14. S ohledem na § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. s. ř. s. soud pod výrokem II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soudní poplatek v řízení ostatně ani nebyl zaplacen.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 19. srpna 2026
JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. H., DiS.