Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 71/2026-37

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované

o 20 742 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 150 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 13 592 Kč, úroku v částce 652,57 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 8 627,75 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v částce 1 095,85 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 006,17 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a zákonného úroku z prodlení z částky 1 856,17 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 150 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 13 592 Kč, úroku v částce 652,57 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 8 627,75 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v částce 1 095,85 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 006,17 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a zákonného úroku z prodlení z částky 1 856,17 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 742 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Před uzavřením smlouvy dle žalobních tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to z informací poskytnutých žalovanou a jejich ověřením doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných rejstříků NRKI, BRKI, SOLUS a do insolvenčního rejstříku. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má vyživovací povinnost vůči jedné osobě a bydlí u rodičů. Dále sdělila, že výše jejího měsíčního příjmu činí 13 000 Kč a výše výdajů 8 000 Kč. Příjmy žalované byly zkoumány z oznámení Úřadu práce a z výpisů z účtu, ze kterého byly zkoumány také výdaje žalované. Použitelný měsíční zůstatek právní předchůdkyně žalobkyně tedy vyčíslila na částku 5 000 Kč a vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala formou měsíčních splátek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok a sjednané poplatky. Celkem měla žalovaná žalobkyni zaplatit 18 592 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách nejpozději do datum. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k plnění v předžalobní výzvě, která byla odeslána dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je občankou Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Právní předchůdkyně žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště (přechodný pobyt) také žalovaná. Projednání věci se řídí ustanovením čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, s ohledem na bydliště žalované jako spotřebitele ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení a žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.

4. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu , (dále jen „ “) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na výzvu soudu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 a seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni v souladu s a násl. , (dále jen „o. z.“), a to s účinností ke dni 10. 12. 2025, jak dokládá potvrzení o zaplacení úplaty za postupované pohledávky. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna ve smyslu o. z. oznámením ze dne 6. 1. 2026.

6. Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž přílohou byl předpis splátek (dále jen „smlouva“). Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že vycházela zejména z informací sdělených žalovanou, která v žádosti uvedla, že je svobodná, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě a bydlí u rodičů. Dále žalovaná v žádosti o úvěr uvedla své měsíční příjmy ve výši 13 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 8 000 Kč, z čehož 3 500 Kč představovaly výdaje na bydlení a 4 500 Kč výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady. Z oznámení Úřadu práce soud shledal, že žalovaná pobírala s účinností od datum rodičovský příspěvek ve výši 7 366 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalované za měsíc Anonymizováno bylo zjištěno, že žalované byla v tomto měsíci vyplacena Úřadem práce částka rodičovského příspěvku ve výši 13 000 Kč. Dále soud z výpisu z účtu zjistil, že jak počáteční, tak konečný zůstatek na účtu žalované byl záporný. Právní předchůdkyně žalobkyně v žádosti o úvěr vyčíslila použitelný měsíční příjem žalované na částku 5 000 Kč. Na základě toho vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet, a smlouvu s ní uzavřela. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v souladu se smlouvou peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tuto skutečnost žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná byla podle smlouvy povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 8 % vyčíslený na částku 507 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. RPSN byla ve smlouvě udána ve výši 272,44 %. Žalovaná se podle smlouvy zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 18 592 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalované byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, nejvýše však 500 Kč, za každou splátku a právo právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení nákladů na upomínání. Žalovaná splátky úvěru řádně a včas nehradila, za trvání úvěru zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 2 850 Kč, jak vyplývá z transakční historie. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu s dodatečnou lhůtou k plnění do datum. Předžalobní výzva byla odeslána dne datum, jak je patrno z podacího lístku.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Žalobkyně v řízení dostatečně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla důkladně prověřována úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 z. s. ú. Z doložených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala ekonomickou situaci žalované, když vycházela z údajů sdělených žalovanou a neověřila výši výdajů žalované včetně jejích závazků a platební morálky. Výši výdajů žalované neověřovala ani na základě relevantních statistických dat Českého statistického úřadu, tedy na základě údajů o spotřebitelských cenách – spotřebního koše. Právní předchůdkyně žalobkyně nezohlednila ani to, že příjem žalované tvoří pouze rodičovský příspěvek nízké výše a že měsíční zůstatky na účtu žalované dosahují záporných hodnot. Vzhledem k uvedeným skutečnostem právní předchůdkyně žalobkyně nemohla bez důvodné pochybnosti uzavřít, že žalovaná je skutečně schopna úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně proto jednala v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., když smlouvu se žalovanou uzavřela a úvěr jí poskytla, aniž by skutečně a důkladně zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. Soud nadto spatřuje důvod neplatnosti smlouvy rovněž ve zjevném rozporu smlouvy s dobrými mravy podle § 588 o. z., neboť protiplnění za poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 272,44 %) bylo sjednáno ve zjevně nepřiměřené výši, která mnohonásobně překračuje výši obvyklou v době uzavření smlouvy (dle databáze ČNB ARAD se jednalo o RPSN ve výši 9,30 %). RPSN sice není totéž co úroková sazba, avšak její posouzení je v tomto případě relevantní, neboť zahrnuje úrokovou sazbu jakož i další poplatky spojené s poskytnutím úvěru, které také představují protiplnění za poskytnutí úvěru, a je proto nezbytné je uvažovat.

13. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení žalované ve výši 7 150 Kč, když právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč a žalovaná na splátkách úvěru uhradila 2 850 Kč. Žalobkyni také svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle o. z. ve spojení s a 2 Počátek prodlení žalované soud stanovil v souladu s o. z. v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění do 24. 3. 2026, která byla žalované poskytnuta v předžalobní upomínce. Prodlení žalované nastalo dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. 25. 3. 2026. Soud tedy žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s z. s. ú. podle , neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soud proto nemohl zjistit její možnosti za účelem stanovení přiměřené lhůty. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení převážně úspěšná v rozsahu 65,53 %, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.